Středověk
Dnes je: 26. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Mon by bylo vhodn pidat na strnky (pesnji do dokument ke staen) lnek s citacemi (jeliko . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Pokud nejsou citace pramen pmo u konkrtnch dat a souvislost, tak jejich vpis v bibliografii, . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Myslm, e sten urit ano, i kdy pm dkaz o tom se nedochoval, vtina jeho zachovalch ps . . . (Kapar lik ( 1449). Kancl t csa )
  • Sociln st a ostatn






    Evropsk djiny

    * Bitva u Varny (10-11.11.1444)

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 10. 07. 2011 (8426 peten)

    Po smrti Albrechta Habsburskho byl v roce 1440 zvolen novm uherskm krlem tehdej panovnk Polska, Jagellonec Vladislav, kter nebyl ovem uznn vemi. (Jenom pro zajmavost a jako dkaz provzn stedoevropskch pomr, v echch byla respektovna prva Albrechtova syna Ladislava, skupina prosazujc eskm krlem Vladislavova bratra Kazimra neuspla.) Vladislav byl spn ve vlce proti Turkm. Jeho taen (spolen s faktickm vldcem Uher Janem Hunyadym) v roce 1443 bylo spn. Uhersk vojska obsadila Ni a Sofii a uzavela mr, o kter poprv v djinch Balknu podali Osman. Aktualisovan lnek

    Na radu a po pemlouvn papeskho legta Giuliana Cesariniho vyhlsil Vladislav dal taen. Cesarini v eskch djinch proslul jako inicitor a astnk kov vpravy proti husitm, kter neslavn skonila u Domalic. K jeho cti je teba dodat, e bhem nadchzejc bitvy padne Vladislavovo taen se hned od potku setkalo s mnoha obtemi. Bylo uskutenno na podzim, ili v termnu, kter pro vlku nebyl nejlep. K poruen mrov dohody se uhersk lechta nestavla s pochopenm a neastnila se taen tak aktivn, jako v pedchozch letech. Posily z okolnch kesanskch stt (je mon potat i Byzanc) nedoly v takov me, v jak by mohly dorazit.

    9. listopadu se ob armdy setkaly pobl ernho moe, a to konkrtn u msta Varny. Kickmu vojsku se povedlo vyhnat tureckou posdku z msta, ovem zaujalo mn vhodnou pozici nad mstem. Jet ve na svaujcm se pobe stla tureck armda.

    Tureck armda byla rozestavna do stedu a dvou kdel, vedle levho kdla stly jet nepravideln oddly slab pchoty. Zanme ovem s vtem od pravideln armdy. Na pravm kdle stla evropsk a tkoodn jzda Osman pod vedenm batalbeje Rumlie Davida Pai. Stedn st vojska byla tvoena pmi janiry, kte byli seazeni do tvercovho oddlu. Janii byli opevnni palisdou a pkopem. Ped nimi a pkopem stla jzda na velbloudech. V tlu stedu se nachzel sultn, obklopen svmi nejlepmi dvorskmi jednotkami. Jzd z Anatolie, spahim, kter se nelzala na levm kdle, velel Karada Beg. Celkov mohlo tureck vojsko tat okolo 50 tisc bojovnk.

    Kesansk vojsko bylo daleko mn poetn, ale vtinou lpe vybaven. I ono bylo rozdlen na ti sti, s tm, e kad ik ml vlastn vozovou hradbu, kter byla osazena pchotou (i bvalmi husity). Prav kdlo bylo nejslab. Zde byli zpadoevropt kici pod vedenm kardinla Cesariniho a dle se zde nalzaly pedevm jednotky z Bosny a Chorvatska, doplnn o lehkou valaskou jzdu. Kdlu velel varadnsk biskup Jan Domis. Stednmu korpusu velel nominln krl Vladislav III., fakticky byl jeho velitelem tpn Btory. Tvoila jej tk polsk a uhersk jzda.

    Lev kdlo bylo nejpoetnj, tvoili ho uhert a sedmihradt vlenci, mnoz poslan Janem Hunyadym, kter zaujal msto pobl krle. V tomto iku se nachzeli kuruci, lehk a nebezpen jzda. Celmu kdlu nevelel Hunyady osobn, ale jeho vagr Michal Szilgy. Kesansk vojsko mohlo mt hrnem 1520 tisc bojovnk, zhruba tvrtinu za vozovou hradbou.

    Ptomnost bvalch husit lze vysvtlit obratnou politikou Zikmunda na konci a po skonen husitskch vlek v echch. Vtina husitskch hejtman byla zkorumpovna tunmi zstavami (asto crkevnho zbo), bn bojovnci dostali monost bojovat dle, a to na uhersko-tureck hranici. Zikmund tak zskal ostlen bojovnky v Uhrch, a v echch ztratil nboensk radikly (pokud nkdo z tch bojovnk na sklonku 30. let bojoval na vru a nikoli pro zisk).

    Prv kesansk, kick vojsko mlo v myslu co nejvce vyut vhod vozov hradby. V ppad porky kavalrie se mohli utkajc jezdci skrt za vozovou hradbou a zde klst dal odpor. Souasn zde jzda mohla dostvat nov bojov kop. V neposledn ad mohla stelba z ku a ranch palnch zbran vnst chaos do tureckch sestav. Kesansk taktika tak potala hlavn s obrannm bojem, stdanm s krtkmi, ale innmi vpady tk i lehk jzdy. Potalo se proto s iniciativou Turk, vetn toho, e ze svho opevnn zanou toit i elitn janii.

    Bitvu zaali skuten muslimov, po nkolika hodinch vykvn, dopoledne 10. listopadu. toit zaaly neorganizovan davy pchoty vedle levho tureckho kdla. Uherskou a Valaskou jzdou byli lehce rozpreni. Poten vtzstv pravho kesanskho kdla se velmi rychle petavilo v porku, kdy si Karada Beg uvdomil, e kici se dostali mimo ochranu vozov hradby. Rychlm tokem se dostal mezi vozovou hradbu a kesanskou jzdu, a slavil vtzstv. Rozbil formace tk uhersk jzdy, lehkoodnm Valachm se podailo z nastal ee jet vymanrovat. Velitel tohoto, ji neexistujcho kdla, biskup Domis, utonul v bainch na tku. Lev tureck kdlo ovem skonilo podobn, jako ped okamikem prav kick. Neusplo s tokem na vozovou hradbu a bylo rozpreno tkou jzdou pod vedenm krle Vladislava. Takt padl jeho velitel Karada Beg. Polci a Uhi ze stedu se vrtili zptky do sv formace, zatmco druh kdlo stlo na svch pozicch, pesn podle pedbitevnch instrukc. Peiv Valai obeli tureck stanovit, zaali rabovat v tboe za bojitm a zabjet pomocn personl. Janii proti nim nezashli.

    Turci nsledn zaali toit na svm pravm kdle zde to byla balknsk jzda. Proti vpadm bojovnk z Uher a Sedmihradska byla ovem nespn, proto jej velitel David Paa rozhodl pro tok v vahou. Turci zskvali v boji ped kickou vozovou hradbou pevahu, Vladislav na to reagoval tokem sti svch sil (pedevm Uhr) do boku tocch Turk, osobn jim velel Jan Hunyady. Tureck prav kdlo zaalo utkat. st z nich unikla do Adrianopole, kam pinesla informace o porce.

    V tento okamik mly jezdeck sly kesan zahjit konen tok z boku na opevnn janiry, a rozhodnout tak definitivn o svm vtzstv. Msto toho se ale Vladislav stedem sv armdy vrhl eln na janisk opevnn. Pi pekonvn pkopu a palisd ztratily rytsk iky to hlavn svoji rychlost. Nastala skuten e, krtk a krvav. Jako mnoho ryt padl i krl, jeden z janir mu ual hlavu a odnesl ji na kop sultnovi. Hunyady s levm kdlem nestihl pijt krli na pomoc vas. I jeho tok byl zhy odraen a obrcen v tk.

    Druhho dne vtzn Turci dobyli vozovou hradbu, vechny obrnce, kte peili, umuili k smrti.

    Bitva u Varny me bt pkladem nerozvnosti panovnka, kter nejene rozhodl o taen v nevhodnou ron dobu, ale tak svmi rozkazy odsoudil vojsko k drtiv prohe a sebe k smrti. V uherskm krlovstv byl po nm zvolen krlem Ladislav Pohrobek, faktickm vldcem se stal Jan Hunyady. V Polsku se stal krlem jeho mlad bratr Kazimr. Turci vtzstv bezprostedn nevyuili, jejich dal ofenzva zaala na zatku 50. let, kdy se jim podailo konen zniit star a slavn byzantsk csastv dobytm Konstantinopoli v roce 1453. Pot zahjili toky vi uherskmu krlovstv, to se ale dokzalo inn brnit.


    Souvisejc lnky:
    Bitka pri Mohi (29.8. 1526) (16.01.2011)
    Cel lnek | Komente: 4 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Z  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha