Středověk
Dnes je: 23. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Mon by bylo vhodn pidat na strnky (pesnji do dokument ke staen) lnek s citacemi (jeliko . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Pokud nejsou citace pramen pmo u konkrtnch dat a souvislost, tak jejich vpis v bibliografii, . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Myslm, e sten urit ano, i kdy pm dkaz o tom se nedochoval, vtina jeho zachovalch ps . . . (Kapar lik ( 1449). Kancl t csa )
  • Sociln st a ostatn






    esk djiny

    * Bitva u Mailberku (12.5. 1082)

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 19. 08. 2012 (4271 peten)

    Jeden z mlo znmch stet ranho stedovku probhl mezi eskm knetem (pozdji krlem) Vratislavem II. a rakouskm markrabtem Leopoldem II. ...

    Leopold II. zaal svoji vldu v Rakousku v sloit dob. V Sasku zaalo povstn mstnch, v bojch s nimi umr Leopoldv otec Arnot. Mnohem sloitj politickou zkoukou byl prv zanajc boj o investituru mezi svtskm csastvm a reformnm papestvm. Jednou z vznamnch osob reformn crkve byl pasovsk biskup Altmann, kter od roku 1076 zce spolupracuje s skou oposici, po volb protikrle Rudolfa ji mu je jasn, e splil za sebou vechny mosty a e se neme vrtit zptky do Pasova ke svm ovekm (pasovsk biskupstv obsadili krlovi vrn Eppensteinov). M tedy na dvr mladho Babenberka. Pod vlivem tohoto klerika v roce 1081 markrab svolal shromdn do Tullnu, kde se jasn pihlsil k tboru novho protikrle Hemana ze Salmu. Podle ivotopisu pasovskho biskupa byl Leopold csaem oznaen za zrdce a jeho majetky byly penechny eskmu kneti Vratislavovi.

    esk kronik Kosmas l piiny stetu zcela jinak. Na hranicch Moravy a Rakouska zl lid koistili stle v noci u obojho lidu, navzjem na lup vyjdjce, dobytek kradouce a vsi hubce. Situaci se snail eit znojemsk dlnk Konrd: astokrt vzkazoval po poslech markrabti, aby potlail takov vpady, ale kdy on v nadut pe pohrdal jeho slyvy, obrtil se s prosbou k bratru Vratislavovi, daje si jeho pomoci proti zpupnosti Nmc rakouskch.

    Podle eskho kronike, Leopold, v oekvn nadchzejcho stetu kzal, aby se vichni, od paska svin do paska vol ozbrojili kdejakm elezem, od noku do bodce, a pipravili se do boje. U tto informace se zastavme, nemus bt zcela pravdiv, jej smysl me bt symbolick. Kosmas me naznaovat, e rakousk markrab shromdil obrovsk vojsko a tm pdem zveliovat vojenskou zdatnost eskho vojska v ppad spchu. Druh vklad vty si me s tm prvnm protieit kronik tm k, e rakousk vojsko bylo nzk, nelechetn, tedy i nekvalitn a odsouzen k porce.

    Vratislav shromdil poetn vojsko, krom bojovnk z ech i obou st Moravy, podle Kosmy ml za old najmout bojovnky ezenskho biskupa (ten stl na stran Jindicha IV; ili lze uvaovat i o politickch motivech asti Bavor. To potvrzuje i sk letopisec: Ten kne byl z rodu ukrutnk; sebral kolem sebe Slovany a Bavory, aby neptelsky napadl zemi Altmannovu a Leopoldovu a zniil v n ve ohnm a meem.

    Markrab, kter ekal tok eskho vojska: ji pedem seadil sv vojsko na zpsob devnho klnu a poslil jejich mysli, promluvil k nim ... Kosmas o pr dk po patetickm (a fiktivnm) proslovu babenberskho vldce pe: ale tok ech zkrtil jeho slova. Nebo kne Vratislav vida, e se neptel nehbe z msta, kzal nejprve Nmcm (tj. vojkm eeskho biskupa), by na prav kdlo se vrhli a postavil sv brat, Konrda a Otu, aby bojovali na levm kdle. Sm pak stoje v samm ele boje, , kzal svmu vojsku sesednouti k kon a v pm utkn bojovat s protivnky.

    Rakousk pramen k tmu: Tmto se postavil Leopold se svmi a na mst zvanm Mauriberg jim brnil v dalm postupu. Zde se zformovaly oddly a na obou stranch zaznly vlen trubky. Nejdve se bojovalo kopmi a otpy, konen dolo i na mee. Mocn to byla srka, kter byla vedena v silou a na obou stranch padlo mnostv lidu, a si vtzstv tajnm radkem Bom odnesl neptel.

    Prask kanovnk naopak pe, e z tak etnho mnostv sotva zbyl, kdo s markrabtem samm uprchl a echov, ztrative jen mlo svch, dobyli nad Rakuany proslulho vtzstv. Nakonec vypotv padlou lechtu: Stan s bratrem Radimem, Hrdo, syn Jana a Dobrohost, syn Hyneho. Bohuel tyto bojovnky nelze spolehliv zaadit mezi pedky dnho pozdjho lechtickho rodu.

    Markrab se sthl za Dunaj, nicmn cel stet neml v podstat dn dopad na tv zem, Rakousy nezskal Vratislav, ani se nemnila zemsk hranice . Markrab se ovem sthl z veejnho ivota a do dalch boj (a na jakkkoliv stran) se nezapojoval. V Rakousku, v roce 1091 a v Zeiselmaueru umr pasovsk biskup Altmann.

    Pouit prameny a literatura:
    Kosmova kronika
    Kolektiv autor: Djiny Rakouska
    Josef emlika: echy v dob knec

    Souvisejc lnky a diskuse: Vlda Vratislava,Zahranin politika Vratislava II., Babenberkov

    Souvisejc lnky:
    Boj o investituru II. (1077-1122) (29.08.2005)
    Boj o investituru I. (1075 - 1077) (29.08.2005)
    Cel lnek | Komente: 4 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Z  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha