11. dubna se odehrála klíčová bitva mongolské invaze do střední Evropy. Bitva u Lehnice, která proběhla 2 dny předtím měla důleitost v zabránění pomoci středoevropských států Uhersku. Na řece Slané se střetli agresoři Mongolové s vůdcem Batúem a uherské rytířské vojsko vedené králem Bélou IV.
Zastaralý článekV půli března Mongolové vtrhli do Uherska a král Béla rychle soustředil vojsko v Budapeti, které vyrazilo vstříc mongolskému nebezpečí a koncem měsíce.
Malé tatarské oddíly sice neustále útočily na uherské vojsko, v postupu ho nezastavily. Později se tyto zanedbatelné síly spojily s hlavní armádou 10. dubna Mongolové s pomocí katapultů zabrali most přes řeku Slanou. Samého dne se na místo dostala i uherská armáda,
je měla 60 - 70 000 muů ve zbrani (předevím rytířů), někde se uvádí a sto tisíc. Most byl pro mongolské manévry přili úzký, tudí ho opustili. Béla IV. nenechal most strhnout, nechal ho bránit několika oddíly. Mongolové se utábořili ve křovinaté rovině na západním břehu řeky Slané, několik kilometrů od mostu.
Uherský oddíl tisíce můů prohledávalo druhý břeh, stopy po Tatarech nenali. Béla, ujitěn bráněným mostem a bainatým terénem okolo řeky, se utábořil na malém prostoru ohraničeném vozy.
V noci začaly mongolské bojové manévry. Začal útok na most, který vedl sám Batú se středním křídlem. Bitka ne mostě byla dlouhá a krvavá. Mongolům se podařilo zatlačit strání jednotky, obrat nastal a s příchodem posil vedených královým bratrem Kolomanem a Templáři v čele s Jakubem de Mont Royal. Rytířům se podařilo
Mongoly zatlačit zpět. Jene to byla součást taktiky, která měla odvrátit pozornost od zbytku mongolské armády. Levé křídlo vedené Subotajem a pravé vedené ejbanem, začalo obcházet bitevní pole s cílem přebrodit řeku a napadnout uherské leení ze severu a jihu. Těsně před svítáním se podařilo Subotajovým 30 000 překročit Slanou.

Boj na mostě pokračoval a do 7 hodin, kdy se podařilo Mongolům prolomit a obrátit uherské jednotky na útěk k táboru. Batú začal katapulty ostřelovat uherské leení. Mezitím mongolská křídla začala obkličovat tábor a střílet po rytířích z luků. Rytířům se nepodařilo na stísněném prostoru sformovat, jediný kdo se pokusil o výpad byl byl Koloman, arcibiskup Ugolín a Templáři.
Výpad byl Mongoly s velikými ztrátami odraen. Poté Mongolové celé leení s vyjímkou malého prostoru na západě obklíčili. Uherská armáda, tedy její zbytky se dala na útěk touto mezerou v obklíčení. Některé utíkající Mongolové zatlačili do močálů, kde poté nalezli smrt. Mezera v obklíčení se ukázala také lstí, při úniku skrz uličku, mnohé rytíře zničili avlemi a kopími.
Bitva skončila pro Evropu také fiaskem. Na uherské straně padlo 45 - 60 tisíc lidí, Templáři dojednoho. Narozdíl od Jindřicha, Béla unikl a utíkal a do Dalmácie s Mongoly v zádech. Bitva zničila téměř celou armádu, Mongolové se tak mohli po Uhrách prohánět téměř netknutelně. Poté následovala série dobytí velkých měst (Pe, Ostřihom). Cíl kampaně byl splněn, Uhersko bylo poraeno, přesto se útočníci chtěli vydat dál
- napadnout dnení Rakousko. V tom jim zabránila smrt Oktaje.
Diskuse:
Kočovné národy,
Mongolská invase a české země,
Bitva u Lehnice.