Středověk
Dnes je: 24. 11. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Nechci se Vs nijak dotknout, ale ti pipomnajc maj vtinou za sebou ji njak publikace ;-) (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Sam rejpal tady,zkuste si napsat nco takovho sami lpe,kdy umte jen hnidopisky rpat do kadh . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Zajmalo by m, kdo ty informace dote tajil. :-)) (Rodov spolenost, jej instituce a kolektivn identita. Utven ran stedovkch stt)
  • Ven, konen se odtajuj zdroje asnch informac o ns Slovanech. Kdo m monost studovat ty p . . . (Rodov spolenost, jej instituce a kolektivn identita. Utven ran stedovkch stt)
  • Mon by bylo vhodn pidat na strnky (pesnji do dokument ke staen) lnek s citacemi (jeliko . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Sociln st a ostatn






    Nejstar djiny

    * Alba Ecclesia

    Autor: Jan Galatk . Vydno dne 01. 03. 2006 (9721 peten)

    Vzkum velkomoravskch kamenolom, dopravy kamene na stavbu opevnn v Mikulicch a souvislosti s dnenmi mstnmi nzvy.

    Alba Ecclesia
    Velkomoravsk pevnost Mikulic pekvapila kamennmi stavbami i kamennm obloenm hradeb. Kamenivo se zde nevyskytuje, tern do velk hloubky tvo naplaveniny. Kad kmen musel bt pracn dopraven zdaleka.
    Jeho petrografick posouzen provedli Tejkal a telcl. Podle nich byl nejastji pouit jemnozrnn pskovec s kalcitickm tmelem, tvo pes 60 % veho kameniva Val. Stejn materil tvo asi 40 % kameniva Pohanska u Beclavi. Nejbli loiska jsou v okol slovensk Skalice. Pskovec je vrstevnat a nkter vrstvy zvtral. Proto se snadno loupe na ploch desky sly 5 8 cm. Byl to znamenit materil na obloen hradeb, stavby budov i dldn. Pokusili jsme se najt pesn msta, kde tento kmen tili. Vbrus kameniva pskovc m zajmav charakteristick znak, dk bl ilky, kolm k vrstevnat struktue. Shodn pskovec jsme nali v povod Sudomickho potoka. V ternu je tam zeteln zsah po plonm odkryt ternu a na kamenn zklad a stopy po jeho tb. Nzev lokality je Star Kostolnica. Na rozdl od pozdjch lom, nem lomovou stnu. Kmen byl ten povrchovm zpsobem. Odlamovan kusy byly vleny k Sudomickmu potoku a dopravovny luny k moravnmu eiti. Jeho velk mnostv vyznauje bval tok Sudomickho potoka a k jeho soutoku se Zlatnickm potokem, pitkajcm ze Zlatnick doliny, od Skalice. Je vyorvn v takovm mnostv, e vykresluje bval meandry dnes ji regulovanho eit. Snad se dopravovanho kameniva zbavovali lodnci, nebo ho pouvali k tvorb hrzek, zvedajcch hladinu v suchch obdobch. V mst soutoku Sudomickho a Zlatnckho potoka je vt depot kameniva. Zd se, e zde bylo pekladit na behu moravnho eit. Tam se nachz tak psit vpenec, typick lasturami pravkch mkk. Jejich druhy, na pklad Cerithium rubiginosum, naznauj, e kamenivo se tilo tak v oblasti Zlatncke doliny na katastru Skalice. Psit vpence s tmito ulitami toti ve Valech u Mikulic tvo asi 40 % kameniva. Jeho zdroje jsou i v Holi, ale moravn rameno odtud mj Mikulice ve velk vzdlenosti. Smuje vak k soutoku Dyje s Moravou a mohl bt proto pouvn na stavbu velkomoravsk pevnosti Pohansko u Beclavi, kde tvo vtinu kameniva. Men podl sudomickch pskovc v Pohansku naznauje, e tam smovaly i pebytky kameniva z Mikulic. Nzev Sudomick potok me zachovvat informaci o zpsobu dopravy kameniva. Staroslovansk nzev lunu byl sud. Kapitn lodi je dodnes rusky sudovd. Msto kam sud mily, byly Sudomice? Sudomr, vlastnk Sudomic, jemu se nzev obce pisuzuje, patil mezi t.zv. pny z Horky, nejstar moravskou lechtu, podobn jako Pustimr, od nho odvozuje nzev Pustim u Vykova. Naznauje to existenci njak starobyl a vznamn pustiny?



    zem pust a devastovan.
    Mikulice potebovaly mnostv deva. To odtud mohli plavit tak, ppadn pomoc vor dopravovat na hlavnm moravnm toku i kamenivo, zatm co na potoce byly vhodnj luny. V pedchoz stati Moravsk Sahara jsme popsali rozshl elezsk arel od Rohatce k Ratkovicm. Intenzivn tba elezn rudy na vrcholu Bab Lom ve Straovicch u Kyjova, potebovala mnoho hornk. Pohbvali je zejm v tsn blzkosti dol na velkomoravskm mohylnku ve Straovicch. Jet vt mohylov pohebit le na svahu Zlatnck doliny na katastru slovensk Skalice. Nazv se Kopenica. Je nejvt nejen velikost plochy a potem mohyl, ale i velikost mohylovch nsp. I. L. ervinka zde popsal mohylu o prmru 50 m, kter byla zniena hlubokou orbou. Nejvt mohyly o prmru 25 a 28 m jet nebyly prozkoumny. Je to pohebit dvnch devorubc a kamenk, kte tili kamenivo a kmeny na stavbu velkomoravskch pevnost? Devastaci zem zachovala nejstar psemn pamtka Skalice z roku 1217. Uhersk krl Ondrej II. psemn potvrdil darovn zem Skalice popsan slovy: ...terram quanda nomine Zakolcha, rudem et desertam, sitam in confinio nostri regni versus Bohemiam. zem nazvan Skalica, pust a zdevastovan, lec na hranicch naeho krlovstv oproti echm. Skalit historici se tomu div: Nejvce ns pekvapuje vraz pust a zpustoen zem, nebo archeologick pamtky dokazuj, e bylo obvan. Je mon, e Tomovi synov mohli mt zjem na tom, aby hodnota zem a tm jejich zvaznost krli, byla co nejmen. Zd se, e toto nsiln vysvtlen nen potebn.

    Kostel znamenalo Castelum.
    Kostel, pvodn Katl je pevzat nzev mskch kamennch pevnost Castelum. O jeho pouvn ve velkomoravskm prosted svd nzev Kocelovy pevnosti Blatnskij kastl, ve spisu mnicha Chrabra, Metodjova ka. Vznam chrmu zskal v obdob, kdy vtinou stly uvnit takovch pevnost. Pozdj stedovk se vrtil k nzvu hrad a kostel zstal chrmm. Slovensk dul (kostol pro chrm a katl pro zmeckou stavbu) zachoval oba vznamy, stejn jako bulharsk jazyk, kter kostelem nazv (zastarale) kadou kamennou stavbu. Nzev Skalica se dv do souvislosti s tbou kameniva a Hole s holinou, holm, odlesnnm zemm. Lomy Star Kostolnica mohou souviset s elem tenho kameniva, na stavby kamennch pevnost. Nzev Kostelec pak zejm naznauje msto vce kamennch pevnost, kostel a tak odpovd opevnnmu zem Anl Fuldskch. Podobn jako tok Dunaje opevnn mskmi Castely, jen v Rakousku nazv Blokostel, Weissenkirchenau. Dnes zkrcen Wachau.

    Alba Ecclesia.
    Tento nzev slovenskho msta Hol me zachovvat nzev Val u Mikulic v dob jejich slvy. Hodonnsk kronik V. Novk zachytil tradici starousedlk (nazval tak vysdlen hodonnsk Nmce). Hodonn se podle nich nazval erven msto, ale stval jinde, ne dnes, kde ho vybudovali nmet kolonist. K tomu se vrtme v samostatn sti. Novk pe: sml je domnnka, e kesanskm protikladem pohanskho ervenho msta v oblasti Hodonna bylo Blokostel,na Hol penesen jmno Mikulickho hradit. Tuto monost uvauj i slovent historikov Hole. Dambork, Jank a jin soud, e nejstar nzev holskho hradu, doloen k roku 1296 jako Vzjvr (nov vodn hrad), me souviset se zprvou maarskho kronike (Anonymus) o dobyt Velk Moravy a k ece Morav a hradu Srvr. (Blatn hrad.) Nov vodn hrad naznaoval existenci njakho starho hradu. Nespn ptrn po nm vysvtlili logicky tm, e starm hradem mohly bt jen 4 km vzdlen mikulick Valy. Tomu nasvduje tak nejstar doloen nzev osady Hole z roku 1331, v dokladu krle Karola Roberta s Janem Lucemburskm se nazv Alba Ecclesia, tedy Bl kostel. Nemohla tam vak stt dn crkevn stavba, nebo prvn chrm v Holi vznikl a v roce 1397. Mikulick valy jist upoutaly svou zivou blost vpencovho zdiva. Nzev Vzjvr, pozdji zkrcen na Vejvr, nebo jvr, se tkal vodnho hradu a ne osady, nazvan vdy Bl Kostel (maarsky Fejer egyhz). Vyplv to z etnch listinnch materil. Na pklad holit pni (Jn Klux, Gapar lik a j.) se tituluj Herr von Weissenkirchen et dominus Novi Castri, tedy pn Blho kostela a vldce Novho hradu. Vznam m proto i skutenost, e datovn skalickho mohylnku souhlas s datovnm vstavby Mikulickch Val, tedy s nejvtm potem pohb v posledn tetin devtho stolet. Zajmavou lidovou tradici, vztahujc se k mikulickm Valm zachytil geolog Moravskch naftovch dol, RNDr. Jiek. Daleko dve, ne byly Valy u Mikulic objeveny, pouvali mstn rodci zvltn prpovdku. Msto sloitho vysvtlovn o pochybnosti njakho tvrzen, mvli prost jen rukou smrem k mikulickm Valm a ekli Tam zvonja zvony! . Znamenalo to nco, jako Nekecej, tam Ti to vysvtl!

    Cel lnek | Komente: 4 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha