Středověk
Dnes je: 22. 11. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Nechci se Vás nijak dotknout, ale ti připomínající mají většinou za sebou již nějaké publikace ;-) (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Samý rejpal tady,zkuste si napsat něco takového sami lépe,když umíte jen hnidopišsky rýpat do každéh . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Zajímalo by mě, kdo ty informace doteď tajil. :-)) (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Sociální sítě a ostatní






    České dějiny

    * Vláda Břetislava I. (2. díl) 1041 - 1055

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 18. 12. 2005 (6627 přečtení)

    Toto období vlády knížete Břetislava se nevyznačuje výbojnou politikou na vlastní pěst, ale pod taktovkou římské říše. Přes fatální neúspěch v roce 1041, se dokázaly udržet předchozí zisky z tažení do Polska.

    Po neúspěchu, který se obrátil v nové spojenectví, žádné povstání velmožů nenastalo, všichni doufali v kořist z Uher. Jen biskup Šebíř byl nakrátko uvězněn. Když Uhři napadli v únoru 1042 Rakousy a Korutany, Jindřich III. a společně s ním i Břetislav, začal připravovat tažení do Uher. Začalo v září, společně s českým vojskem jel i neznámý Arpádovec. Říšské vojsko dokázalo obejít uherskou obranu, ale Samuela se nepodařilo sesadit. Proto chtěl Jindřich obnovit vládu Petra alespoň v nitranském údělu, to se přes odpor uherské šlechty nepodařilo a byl sem dosazen Břetislavův chráněnec. Po odtažení vojsk Jindřicha a Břetislava, byl vyhnán. Výprava tedy nic nepřinesla
    Právě proto následující rok byla uspořádána další. Čeští bojovníci se jí po 4 letech bojů nezůčastnili, možná byl důvod obrovský hladomor, který knížectví potkal. Zemřela až třetina obyvatel. Výprava byla také neúspěšná, Jindřich krále Abu Samuela uznal, ten odevzdal zisky v Rakousích z dob Štěpána I.
    Díky protestům uherské šlechty v roce 1044 proběhla další výprava, té se zůčastnili i Češi pod vedením knížete. Výprava se opět vyhnula pohraničním opevněním a v bitvě u Menfö německá armáda Abu Samuela porazila, sám padl do zajetí. Uherská šlechta začala Petra přijímat jako krále, korunován byl v toličném Bělehradě a v roce 1045 složil Jindřichovi slib věrnosti. Jindřich tak byl na vrcholu své moci. Ovládal všechny tři vládce na východní hranici říše (Břetislava, Kazimíra a Petra). Rozhodoval mezi nimi jejich spory, a kdo se mu vzepřel ztratil ochranu před ostatními.
    Když byl římský král na cestě za korunovací do Itálie (podzim 1046), v Uhrách se králi vzepřela část šlechty a vypuklo velké lidové povstání, namířené proti cizincům a kléru. Král byl oslepen a brzy zemřel. Z Ruska se vraceli Arpádovci, bratři Ondřej a Levente. Ondřej se stal novým uherským králem na začátku roku 1047 a rychle potlačil povstání. Brzy se z polského exilu vrátil i Béla, který se stal vládcem třetiny Uher (sever a východ - okolí Nitry). Právě toto území (západní Slovensko) mělo být podle Břetislava alespoň pod českým vlivem, ne-li součástí knížectví. V osobě Bély se mohlo spojit Polsko s Uherskem. Navíc Polsko se začalo pod vládou Kazimíra sjednocovat a dalšími cíly byla česká slezská území, získaná v roce 1039. a král Jindřich, který by mohl tento případný spor vyřešit, byl v Itálii.
    V roce 1050 začala válka Uher proti Bavorsku (Rakousko bylo součástí Bavorska - bavorská východní marka) a v létě toho roku Kazimírova vojska obsadila české Vratislavsko. Břetislav byl překvapen, obě akce se zdály koordinovány, ale spojenectví Polska a Uher se nanaplnilo. Jindřich podporoval českou stranu a Kazimír uznal císařovu vůli.
    V srpnu 1051 začalo další tažení do Uher, české oddíly nesměly chybět. Jindřichovo vojsko postupující po pravé straně Dunaje bylo poraženo a muselo se vrátit zpět. Břetislavova vítězství nemohla situaci zvrátit. Břetislav byl součástí druhého vojska, kde byl také korutanský vévoda Welf a řezeňský biskup Gebhard. Další tažení proběhlo následující rok, opět nic nepřineslo a české oddíly se ho nezůčastnili.
    Díky císařově snaze podrobit si násilím Uhry (neúspěšně), získávala na síle jihoněmecká opozice. Místní šlechta usoudila, že by bylo lepší kdyby Korutany a Bavorsko spravovaly místní rody. Sesazený bavorský vévoda Konrád (1053) se odebral do Uher. Nestabilitu vyřešila jeho a Welfova smrt, skonali 1055.
    Vyřešen byl i česko-polský spor v květnu 1054 v Quedlinburku. Poláků připadlo Vratislavsko za poplatek českému knížeti 500 hřiven stříbra a 30 zlata. Břetislav si udržel Holasicko. Břetislav nyní nemusel řešit problémy na severu, ani s císařstvím. Rozhodl se k samostatnému tažení do Uher. To však neuskutečnil, 10. 1. 1055 zemřel v Chrudimi.
    Břetislav I. byl velký kníže, jeho vláda znamenala mnoho tažení válek, ale nijak výrazně českému státu neuškodili. Břetislav začal spolupráci s říší, zatím spíše jako leník nebo vnější spojenec. Mimo válečné záležitosti vydal nové zákony, nový nástupnický zákon - seniorátní (stařešinský) řád. Nastoupit měl nejstarší člen dynastie. V tomto případě to byl jeho prvorozený syn Spytihněv. Ostatní odškodnil nově vytvořenými úděly (Vratislav - Olomoucko, Konrád a Ota - Brněnsko) a nejmladší Jaromír se měl (a stal) pražským biskupem. Posílil i církev, přenesením svatého Vojtěcha a dalších světců, vybudoval také kapitulu ve Staré Boleslavi. Knížeti se nepodařilo zřídit arcibiskupství, ani povýšit knížectví na království, ale v budoucím vývoji se to povedlo. Spoluprácí se Svatou říší římskou.
    Použitá literatura: Josef Žemlička: Čechy v době knížecí

    Celý článek | Komentáře: 8 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha