Středověk
Dnes je: 16. 10. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.

22.03.2019: 2 osoby
Přidán pražský biskup Budivoj a Hroznata z Knířova

08.04.2018: Pražský biskup
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Život ve středověku

    * Seniorátní (stařešinský) systém

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 09. 10. 2005 (16406 přečtení)

    Kníže Břetislav po sobě zanechal silný stát, ale také pět synů. To mohlo znamenat boje o trůn, proto vytvořil nástupnický systém.

    Břetislav uzákonil seniorátní řád, ve kterém měl vládnout nejstarší člen rodu, který měl být schválen shromážděním všech Čechů ("prašlechtou"). Nebyla to žádná změna, v praxi to tak již probíhalo (Břetislav nastoupil po svém otci a strýci), nyní to už byl zákon, jenž měl být dodržován. Zároveň s tím rozdělil Moravu na dva díly, kde vládli mladší synové. Jaromír se stal pražským biskupem. Tak jeho synové ovládli celé české knížectví, ale spory mezi nimi celistvost státu narušovaly.
    Když Břetislav umíral nechal k sobě na chrudimský hrad povolat zemské předáky, kteří slíbili, že prosadí nároky jeho synů na jejich úřady.
    Stařešinský řád posiloval roli šlechty, která měla dbát o dodržování seniorátního řádu. Nástupnický řád se rozvinul do konečné podoby rozdělením Moravy. Tím mohlo dojít k rozmělněním země mezi jednotlivé rodiny, kvůli nadřazenosti knížete k tomu nedošlo. Knížetem se v odbobích nejistoty (nebyly vždy) stával, ten, který si získal nějvětší podpory šlechty (a lidu).
    Seniorátní řád, který nepřímo zapříčinil období nestability (rychlé střídání vládců), zrušil až Přemysl Otakar I. Zavedl zásady primogenitury - dědictví po prvorozeném synu. Tehdy začalo silné období českého státu.
    Použitá literatura: Josef Žemlička: Čechy v době knížecí

    Celý článek | Komentáře: 3 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Říjen  >>
    PoÚtStČtSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha