Dnení díl článku se bude věnovat Mikulčicím.
Valy u Mikulčic jsou jedním z nejvýznamnějích opevněných hraditních sídel se znaky městského uspořádání, spíe vojenského charakteru, s doklady osídlení předvelkomoravského a velkomoravského horizontu s mnostvím kostelů (cca 10) a artefaktů svědčících o přítomnosti velkomoravské nobility. Existují domněnky, e se mohlo jednat o kmenové centrum s vyími mocenskými aspiracemi, moná i sídlo prvních Mojmírovců. Zlom ve vývoji hradiska nasvědčuje tomu, e se v dalí fázi stalo důleitým prvkem začleněným do systému obrany říe a jejího centra.
Prof. Havlík se domníval, e se jednalo o grad Morava, několik badatelů se vak přiklání k názvu grad Slavnica či Slivnica ji v 9. stol.
Ji v r. 1888 popsal lokalitu Valy moravský archeolog K. J. Maka.
Zaznamenal hláení nadučitele Frantika Kropáče o rozsáhlém opevnění se zřetelným příkopem asi 3,5 km východně od Mikulčic a o něco východněji nezalesněné místo, "kde nic neroste", obehnané příkopem, s nálezy střepů keramiky zdobené vlnicemi. Mezníkem zahajujícím terénní výzkumy byl rok 1954. Systematické výzkumy trvající nepřetritě 38 sezón poskytly díky relativní neporuenosti do dnení doby nejdostupnějí materiál k hledání historie Velké Moravy a jsou spjaty se jmény akademika Prof. PhDr. Josefa Poulíka, DrSc. a Doc. PhDr. Zdeňka Klanicy, DrSc.
Aglomerace leí v údolní nivě řeky Moravy v krajině luních lesů. Její jádro tvoří hlavní hrad se dvěma velkými přiléhajícími předhradími, z nich jedno má zřetelný charakter stálého vojenského tábora a druhé se jeví spí jako valem chráněné sídlitě. Poněkud vyvýená akropole velkomoravského hradu i s vojenským předhradím byla chráněna téměř stejnou hradbou skořepinové konstrukce s čelní kamennou plentou a vodními příkopy tvořenými soustavou ramen řeky Moravy.
Na nejvyím místě akropole byly situovány dvě stavby reprezentující kníecí prostředí - kníecí palác s litou maltovou podlahou a kamenným krbem, druhou stavbou byla bazilika
Oba objekty na ploe tzv. hradu tvořily samostatný okrsek. V okolí paláce bylo zjitěno opevnění příkopem a bazilika se hřbitovem byla oddělena palisádovým plotem. Rozsáhlá trojlodní bazilika s atriem a nartexem - kněitěm je ploně dosud největí odkrytou velkomoravskou církevní stavbou.