Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: Svao, (z) boř ty modly!. Nejstarí písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám. Základnu vech soch tvoří kónický sokl, naznačující původní zaputění do kamenného hranolu, nebo sloupu. Svislý průběh rukou vech postav naznačuje typický tvar, sochařsky nazývaný Hermesovka. Takový tvar měly římské obětní sloupy, zejména zobrazující boha Herma. Někdy spojoval oltář dvě bostva, t. zv. dvojhermesovky. Spojení boha Herma a bohyně Afrodité pouili přírodopisci k názvu oboupohlavních ivočichů hermafroditů. Mnozí soudí, e Svatobořické opice představují sochy boha Januse. Ten byl sice také zobrazován se dvěma obličeji, ale vdy stejným obličejem, zejména buď s vousy, nebo bez vousů. T. zv dvojhermesovky mají pro oba obličeje vlastní hlavy, jde o dvě bostva.
Při pátrání po původu kameniva těchto soch, jsme nalezli dobrou shodu s hrubozrnými pískovci Chřibů, zejména kameniva Skalky u Kyjova. Ta leí na soutoku Svateckého potoka, pramenícím u Klimentku a Hrukovice, obtékající Milotický zámek a vtékající do Kyjovky u Nákla. Zdá se, e sochy mohly být dopravovány po vodě. V okolí Skalky jsme vak nenali ádné stopy po případné dalí sochařské činnosti. Zajímavé je, e vechny tři sochy zobrazují jednu z postav ozdobenou vavřínovým věncem s diadémem, tedy symbolem římských císařů. Milotická opice má druhou postavu opatřenu typickým brněním a přilbou Římanů, snad představující boha války Marta. Obě Svatobořické sochy znázorňují spíe předáky místních germánských kmenů. Závaným argumentem pro takový názor je předevím typický účes Kvádů, nazývaný také svévský uzel. Ten byl popsán antickými autory a doloen archeologickými nálezy. U nás je to zejména mísa z Muova.
Svatobořická opice má typický svévský uzel, částečně krytý perlami zdobenou čelenkou.
Otázkou je, který z králů Kvádů by tu mohl být zobrazen. První známý král Kvádů byl Vannius. Toho roku 30 po Kr. dosadili Římané. Také v polovině 2. stol. císař Antoninus Pius dosadil Kvádům krále. Vydal k tomu i minci, jméno krále vak neznáme. Roku 172 se objevilo jméno krále Kvádů Furtius, ten byl vzpourou po roce vlády svren a nový král Ariogais byl Rímany zajat.. Také Vitrodurus, povaovaný za krále moravských Kvádů se v roce 358 podrobil Římanům. Roku 375 Kvádové vedení králem Gabiniem napadli Panonii. Tento král byl zákeřně zavraděn na hostině Římanů. Proto se Kvádové spojili se Sarmaty a roku 375 straně zpustoili celou Panonii. Soudí se, e kolem roku 540 byli podrobeni Langobardy. Ti se ji setkali s prvními Slovany. I kdy se profesionální archeologové vyhýbají průzkumu dolů na eleznou rudu i výzkumu areálu elezářských pecí v prostoru okolí Milotického Nákla, byla zdejí elezářská výroba zřejmě významnou zbrojní základnou Keltů, Kvádů, Longobardů i Slovanů. Naznačuje to největí velkomoravský mohylník a slovanské hraditě na Babím lomu. Velký výrobní areál s mnostvím výrobních objektů, nalezený amatérskou leteckou archeologií, vyvolal zřejmě odlesnění spojené se vznikem Moravské Sahary. Jak zaznělo na nedávném XXX. Zasedání České archeologické společnosti v Holeově, jsou nálezy amatérů pauálně odmítány. Ve větině zemí jsou amatértí archeologové účinnými spolupracovníky profesionálních archeologů. Jejich nálezy jsou zveřejňovány a dokumentovány. Nutné je zdůraznit i to, e cenné nálezy jsou také spravedlivě oceněny. Zpravidla se o odměnu dělí nálezce s majitelem pozemku. Příkladem můe být známý nález pozlacených plaket z Velkomoravského hraditě Bojná. Nález neobvyklé hodnoty leel u nálezce desítky let zcela bez zájmu profesionálních archeologů. Podobná situace se týká u cenných nálezů výrobního areálu v okolí Nákla a objektu moného chrámu na přilehlém loisku uhlovodíků.
Potvrzuje to odkrytí důleitého polykulturního pohřebitě při budování Kauflandu u Kyjova. To leí jen asi 1500 m od zmiňovaného objektu.
http://www.funeralq.cz/rubriky/hroby-z-kyjova-prispeji-ke-zmenam-v-ucebnicich-dejepisu.
Ten můe s leteckým nálezem siluety velkého kultovního objektu souviset, stejně jako Svatobořické opice. Nezájem profesionálních archeologických pracovi naznačuje skutečnost, e tyto sochy nejsou památkově chráněny. (Majitel objektu mi při fotografování nabídl obě sochy za cenu 2000 Kč za kus). Budeme přihlíet, jek historické památky Moravy mizí?