Záhada svatobořických opic

Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: „Svaťo, (z) boř ty modly!“. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám. Základnu všech soch tvoří kónický sokl, naznačující původní zapuštění do kamenného hranolu, nebo sloupu. Svislý průběh rukou všech postav naznačuje typický tvar, sochařsky nazývaný „Hermesovka“. Takový tvar měly římské obětní sloupy, zejména zobrazující boha Herma. Někdy spojoval oltář dvě božstva, t. zv. „dvojhermesovky“. Spojení boha Herma a bohyně Afrodité použili přírodopisci k názvu oboupohlavních živočichů „hermafroditů“. Mnozí soudí, že Svatobořické „opice“ představují sochy boha Januse. Ten byl sice také zobrazován se dvěma obličeji, ale vždy stejným obličejem, zejména buď s vousy, nebo bez vousů. T. zv dvojhermesovky“ mají pro oba obličeje vlastní hlavy, jde o dvě božstva.

Při pátrání po původu kameniva těchto soch, jsme nalezli dobrou shodu s hrubozrnými pískovci Chřibů, zejména kameniva Skalky u Kyjova. Ta leží na soutoku „Svateckého potoka“, pramenícím u „Klimentku“ a Hruškovice, obtékající Milotický zámek a vtékající do Kyjovky u Nákla. Zdá se, že sochy mohly být dopravovány po vodě. V okolí Skalky jsme však nenašli žádné stopy po případné další sochařské činnosti. Zajímavé je, že všechny tři sochy zobrazují jednu z postav ozdobenou vavřínovým věncem s diadémem, tedy symbolem římských císařů. „Milotická opice“ má druhou postavu opatřenu typickým brněním a přilbou Římanů, snad představující boha války Marta. Obě Svatobořické sochy znázorňují spíše předáky místních germánských kmenů. Závažným argumentem pro takový názor je především typický účes Kvádů, nazývaný také svévský uzel. Ten byl popsán antickými autory a doložen archeologickými nálezy. U nás je to zejména mísa z Mušova.

Svatobořická opice má typický svévský uzel, částečně krytý perlami zdobenou čelenkou. Otázkou je, který z králů Kvádů by tu mohl být zobrazen. První známý král Kvádů byl Vannius. Toho roku 30 po Kr. dosadili Římané. Také v polovině 2. stol. císař Antoninus Pius dosadil Kvádům krále. Vydal k tomu i minci, jméno krále však neznáme. Roku 172 se objevilo jméno krále Kvádů Furtius, ten byl vzpourou po roce vlády svržen a nový král Ariogais byl Rímany zajat.. Také Vitrodurus, považovaný za krále moravských Kvádů se v roce 358 podrobil Římanům. Roku 375 Kvádové vedení králem Gabiniem napadli Panonii. Tento král byl zákeřně zavražděn na hostině Římanů. Proto se Kvádové spojili se Sarmaty a roku 375 strašně zpustošili celou Panonii. Soudí se, že kolem roku 540 byli podrobeni Langobardy. Ti se již setkali s prvními Slovany. I když se profesionální archeologové vyhýbají průzkumu dolů na železnou rudu i výzkumu areálu železářských pecí v prostoru okolí Milotického Nákla, byla zdejší železářská výroba zřejmě významnou zbrojní základnou Keltů, Kvádů, Longobardů i Slovanů. Naznačuje to největší velkomoravský mohylník a slovanské hradiště na Babím lomu. Velký výrobní areál s množstvím výrobních objektů, nalezený amatérskou leteckou archeologií, vyvolal zřejmě odlesnění spojené se vznikem Moravské Sahary. Jak zaznělo na nedávném XXX. Zasedání České archeologické společnosti v Holešově, jsou nálezy amatérů paušálně odmítány. Ve většině zemí jsou amatérští archeologové účinnými spolupracovníky profesionálních archeologů. Jejich nálezy jsou zveřejňovány a dokumentovány. Nutné je zdůraznit i to, že cenné nálezy jsou také spravedlivě oceněny. Zpravidla se o odměnu dělí nálezce s majitelem pozemku. Příkladem může být známý nález pozlacených plaket z Velkomoravského hradiště Bojná. Nález neobvyklé hodnoty ležel u nálezce desítky let zcela bez zájmu profesionálních archeologů. Podobná situace se týká u cenných nálezů výrobního areálu v okolí Nákla a objektu možného chrámu na přilehlém ložisku uhlovodíků.

Potvrzuje to odkrytí důležitého polykulturního pohřebiště při budování Kauflandu u Kyjova. To leží jen asi 1500 m od zmiňovaného objektu. http://www.funeralq.cz/rubriky/hroby-z-kyjova-prispeji-ke-zmenam-v-ucebnicich-dejepisu.

Ten může s leteckým nálezem siluety velkého kultovního objektu souviset, stejně jako Svatobořické opice. Nezájem profesionálních archeologických pracovišť naznačuje skutečnost, že tyto sochy nejsou památkově chráněny. (Majitel objektu mi při fotografování nabídl obě sochy za cenu 2000 Kč za kus). Budeme přihlížet, jek historické památky Moravy mizí?