Středověk
Dnes je: 24. 10. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
08.04.2018: Prask biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv
Posledn komente
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jev ponkud elov, v n je dle mho skromn . . . (Neomedievalismus)
  • Jet na prahu novovku byla podle prvnho vydn Encyclopedie Britannica nejvt e na svt Tar . . . (Vikinsk vliv na Kyjevsk Rusi - Stt a jazyk)
  • Zdravm, chtl bych se zeptat, jestli je nkde mon zjistit cokoli o rodu Brenner, ze kterho vze . . . (Prat biskupov a arcibiskupov)
  • Docela by bylo dobe doplnit arcibiskupy ped Arnotem z Pardubic. Arcibiskupstv nebylo v Praze, al . . . (Prat biskupov a arcibiskupov)
  • Je to docela dobr, vetn pedmluvy s jakmsi pbhem dle Widukinda. Jen mi chyb bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v eskm pekladu)
  • Sociln st a ostatn






    ivot ve stedovku

    * Kurtoazie

    Autor: Marlek . Vydno dne 15. 03. 2007 (14101 peten)

    Slovo kurtoazie pochz z francouztiny a znamen dvornost, i zdvoilost. Nen tm mnno jen dvorn chovn pn k dmm, ale i samotn zdvoilost, tedy pravidla chovn v pvodn vy dvorsk spolenosti, z nich vzela dnen nm znm pravidla spoleenskho chovn.

    Potky kurtoazie jsou spojovny s osobnost slavn jihofrancouzsk panovnice Eleonory Akvitnsk, zakladatelky anglickho panovnickho rodu Plantagenet. Tato slavn ena 12. st. proslula nejen svou krsou, pro ni ji na jejm dvoe opvovali trubadi cel Francie, ale i jako mecenka umn a pedevm jako obratn diplomatka a matka nejryttjho z britskch krl, Richarda Lv srdce. Eleonora byla navc enou, je z naeho pohledu pevyovala tehdej spolenost, nebo prosadila nov prvky do rytskho kultu a dala vyzdvihnout postaven urozench en v tehdej spolenosti a na rove obdivovanch a zboovanch krsek, o jejich pze usilovali ryti nejen slubou vojenskou, ale i dvorskou, tedy nejen meem ale i r. Mnc se rytsk idel ji vyadoval mue vzdlanho i v tanci, zpvu, hry na hudebn nstroje a verotepectv. Kdo tomuto novmu pohledu nestail, nedoshl kenho rytskho stavu. Mravy mu se na dvorech stvaj uhlazenjmi nejen v postaven k dmm, ale i mezi sebou sammi. A stejn tak se tento vliv projevuje i zptn, dmy nezstvaj toliko objekty muskho dvoen, ale samy se stvaj mecenkami umn, vzdlvaj se ve spoleensk konverzaci, hudb, skldaj vere a psn, jako napklad slavn akvitnsk trubadrka, pan Azalais de Porcarages, i bretask Marie de France.

    Samozejm i pohled na kurtoazii, jako na spoleenskou normu je v rznch dobch a na rznch dvorech ponkud odlin, i kdy pvodn mylenka, tedy zdvoilost, zstv jejm zkladnm stavebnm kamenem. Pojet kurtoazie jako dvorsk normy se mohlo na evropskch dvorech liit nepatrn, jako napklad na dvorech krl francouzskch a portugalskch, kde se dmy t velk pzni mu a je jim vnovan odpovdajc pozornost, a po pomrn znan rozdly, jako pi srovnn zmiovanch uhlazench a vyhlench dvor francouzskch a eskch ve srovnn s dvory skch knat, jejich mravy byly tradin hrub, a kde se en dvala najevo jej podzenost. Jako pklad takovchto rozdl pohled bvaly zmiovny nkter svatebn rituly t doby. Zatmco napklad ve Francii bylo zvykem, e enich dval asn zrna po svatebn noci v soukrom sv choti takzvan jitn dar jako podkovn a vraz cty, v i dajn podle starogermnskho zvyku lpl manel sv choti na konci svatebnho obadu na nohu, aby j tak dal najevo jej podzenost. Ale i e msk byla kolbkou mnoha proslulch minessngr, by vtina z nich doshla sv proslulosti na dvorech jinch panovnk.

    Rozdlnost pohled na kurtoazii me bt patrn i z ver a psn pednch dvor dan doby. Akvitnt trubadi jsou typicky dvorn, jako napklad Bernart de Ventadorn, jen si v jedn psni zouf, e se zamiloval do pli urozen dmy:

    Nad sebou moc jsem ztratil hned
    a svj jsem vce nebyl, kdy
    j v oi jsem moh pohledt,
    v zrcadlo, je je blaha skr.
    Od chvle t, co v nm se zm,
    Vzdechy m mohou usmkat,
    nebo jsem stejn ztracenm
    jak krsn Narcis, jen v tni spad.


    Tou zd se k enm nleet
    m dma vlastnost, pro ni
    odmt to, co m se chtt,
    a co se nem, in sp.
    Upad jsem v nemilost, to vm,
    jak bloud na most musm stt,
    pro je to tak, je tajemstvm,
    moc vysoko mil jsem snad.

    nebo pan Azalais de Porcarages, je skldala vere a psn pro ryte, kterho milovala a dvala mu je poslat:

    Pteli, vm s radost
    jsem se dala do zstavy,
    jste pln mil dvornosti,
    a m o est nepiprav,
    in, kdy zkouka zan,
    jdu v vai moc bezbrann,
    k co cti m neprospje,
    vs zruit slib nepimje.

    aki, jen zvesela
    odvezte, kde Narbona,
    Pse mou ke konci spje -,
    za tm, jen ct mld reje.

    Portugalt trubadi jsou rozafnj a stejn jako akvitnci se asto ke sv dm piznvaj a jmenuj ji v psnch a verch, jako ryt Rui Pais de Ribela:

    Pn, pan Leonoro, z vs
    udlal prost krsu krs!

    Jste rubn v zmti oblzk,
    z tch, co znm, krska nad krsku,
    vs mi dal Pnbh pro lsku,
    e m m rd, a prv vas!
    Pn, pan Leanoro, z vs
    udlal prost krsu krs!

    Ale jsou i oste ironit, jako ryt Gil Perz Condes, jen si v psni stuje na svho korouhevnho pna, kter mu pes dan slovo dlu old, m ztrc svou est:

    Jen a pn shne do kapsy
    a zlohu mi vysz
    na mj plat:
    jdu, jen kdy nco vytas,
    dl harcovat.

    A zaplat mi vdaje
    a pedem nco pihraje
    na mj plat,
    a kdy ne, a jde do hje,
    na harcovat?
    Nev mi ten nelida,
    to vc bych dostal od ida
    na svj plat,
    jsem ochoten, kdy nco d,
    dl harcovat.

    Kdy ne, to radi hospoda.
    Kam se hnt?

    Francouzi jsou nejdvornj z trubadr, jsou velmi diskrtn a jmno dmy, j jsou psn ureny, ve verch nezmiuj. Za snad nejvznanjho z nich byl povaovn Guillaume de Machaut, ptel a sekret eskho krle Jana Lucemburskho, jen ve svch verch dmy opvoval jako nadpozemsk bytosti:

    Je jako lilie, jak re sv
    a zc jako rubn vchodn.

    T krse vyrovn se jin st,
    je jako lilie, jak re sv.

    M srdce pokorn u nohou le,
    jak vrn milenec po vechny dni.
    Je jako lilie, jak re sv
    a zc jak rubn vchodn.

    Jeho velkm obdivovatelem a nadanm kem byl syn krle Jana Lucemburskho a nevlastn bratr csae Karla IV., lucembursk hrab a brabantsk vvoda Vclav Lucembursk, jen ve svch verch a psnch vyznv lsku a vrnost sv choti:


    Kdy vzpomenete nkdy na mne,
    nic patnho m nepotk.

    Nepoznm cesty, je jsou klamn,
    kdy vzpomenete nkdy na mne.

    Zniit mou vru bude marn,
    nikdo se toho nedok.
    Kdy vzpomenete nkdy na mne,
    Nic patnho m nepotk.

    V Psni o Nibelunzch od neznmho nmeckho autora jsou popisovny dvorsk mravy a kurtoazie tak, jak byly bnou a samozejmou soust ivota urozench:


    Kdy zstup krsek stanul, pipraven jak m bt,
    pistoupil k nim houf rek, kad z nich v ruce tt
    a dlouh pevn kop z pknho jasanu,
    aby jim pi prvodu poskytl dobrou ochranu.


    Jak patilo k t chvli, ryti hodn chvly
    ped Kremhildou se v kolbch smle a skvle klli,
    zatmco jzdn houfec ke behu slavn jel,
    a pobl Rna pni pomohli pannm ze sedel.


    Kremhilda vykroila, jak velel dobr mrav,
    vstc Brunhild i houfu jejch dam na pozdrav,
    blostnou rukou zvedla vneek ze skrn
    a pak ji polbila, jak se m pi uvtn.


    Mezitm vylodili sbor Brunhildinch dam
    pnov, pipraveni bt panm ke slubm,
    za ruce vzali krsky, je byly sam tpyt
    a panny rnsk zase Brunhild vyly poslouit.


    I bhem cesty reci poplenili dle zvyku
    pi kolb mnoho pl᚝, atstva i nprsnk,
    a kdy krl Gunther dojel ped panovnick dm,
    poslouili zas dmm, tak jak se slu rytm.

    Panovnci a velc muov t doby dvali svm kurtoaznm chovnm pklad ostatnm, neb platilo, e co je dobr pro krle, to je dobr i pro ryte. A trval soupeen stle mocnjch mst s aristokraci se projevovalo samozejm i napodobovnm lechty a jejch zvyk a zpsob m욝any. Tak se postupn pvodn dvorsk kurtoazie objevuje stle astji ve vych m욝anskch kruzch, je ji pejmaj a pizpsobuj ji svm potebm. Pizpsobuj si ji o to snadnji, e kurtoazie je pedevm souhrnem spoleenskch pravidel, pirozench dan spolenosti. T plat, e me-li velmo uspodat honosnou hostinu, i kratochvli, na n se krom jinho i zcela oteven piznv ke sv rytsk, i dvorn slub dm, i dmm, potom jde nejen o pklad hodn nsledovn, ale i dkaz toho, e nen lechtici hanbou ani znmkou slabosti ukzat veejn svou ctu, i obdiv t i on dmy. Je nhle pirozen poslouit dm, a ji jde o drobnosti jakmi je pomoc pi usednut, dolit pohru, pomoc pi nasedn i sesedn z kon a bylo by i zcela neodpustiteln odmtnout dm v nesnzch svou pomoc. Takov mu by psobil dojmem neotesance, co by nejen pokodilo povst jeho, ale i celho rodu a tm by ho to vylouilo ze spolenosti, co by nepochybn mlo za nsledek i ztrtu dvorskch ad a tedy i pjm.

    Typickm pkladem kurtoazie je i povst o zaloen rytskho podvazkovho du krlem Eduardem III. v Anglii ve 14. st., kter je dodnes jednm z nejprestinjch svtskch d. Tato povst prav, e na jednom plese tanil krl se svou milenkou Joan, hrabnkou ze Salisbury, kdy j z noky sklouzl podvazek a sjela j tak i punoka, co vzbudilo u ptomn lechty, je nesouhlasila s krlovm pomrem, zlomysln posmch. Krl se pr pohnval, dvorn ped hrabnkou poklekl a podvaje j ztracen podvazek zvolal: Honi soit qui mal y pense! tedy hanba tomu, kdo tm co mysl!. Ptomn pnov se zastydli a proto nsledovali pkladu svho krle, poklekli ped svmi dmami a opakovali krlovo zvoln: hanba tomu, kdo tm co zlho mysl! a vzdali tak dmm hold. V duchu tehdejch rytskch ctnost tak krl zachrnil hrabnce est a doshl pravho opaku vichni kdo se smli si mohli v budoucnu pokldat za est, smli-li podvazkov d nosit a hlsit se tak k dvornmu rytskmu idelu t doby.

    Ostatn kurtoazie nen jen o chovn pn k dmm, ale i o jednn aristokracie mezi sebou. Jde o dstojn zachovvn hierarchie, je nen pro ni stav poniujc, jde i o jednn panovnk mezi sebou, o jednn s vyslanci, i s nepteli na poli diplomatickm i vlenm, tedy o vytvoen pravidel morlky a slunosti, je uruj, co je a co nen ppustn (tato pravidla platila i v boji, kdy lechtic, kter bezdvodn neuetil svho zrannho, i vzdvajcho se urozenho soupee ztrcel est, a to se vemi dsledky). Znm jsou jmna osobnost, jako byl anglick krl Richard Lv srdce, panlsk marlek El Cid, francouzsk marlek Boucicault a Bertrand de Guesclin, et krlov Pemysl Otakar II., Jan Lucembursk a mnoz dal. Tito pnov prosluli nejen jako vten vojevdci, ale i jako dvorn ryti, ji byli svm okolm povaovni za vzory. Kdo by se jim opovil vytat zentlost a povaovat jej za znak slabosti, prv je, nepekonateln reky sv doby? Vdy i oni se snaili piblit a ztotonit se svmi idely, jejich pklady v psnch byli osobnosti jako krl Artu, csa Karel Velik, ryt Roland, Sigfried, Tristan, Lancelot, Lanval, Auccassin a dal, ji jsou nezpochybnitelnmi mravnmi vzory tehdej spolenosti.

    Rytsk idel t doby vyadoval, aby ten, kdo se chce stt rytem, byl vzdln nejen ve zbrani, ale i v chovn. Bylo bnm zvykem lechtickch rod poslat sv dti na vychovn k urozenjm a ve postavenm pnm na jejich dvory, nebo tak jim bylo zarueno odpovdajc vzdln a vchova, a samozejm se jim tak otvrala cesta k budouc karie. Chlapci tak vtinou do svch 14 let slouili pan domu a jejm dmm, aby se nauili dvornmu chovn, stolovn, tanci, hudb a zpvu a ji od svch 12 let byli cvieni v zachzen se zbranmi. Okolo 14 roku byli ve slub pnovi domu, v n se krom boje uili loveckmu umn, sprv panstv, diplomacii a dalm nezbytnm dovednostem. Bval to pn domu, kdo uril, zda je urozen pano, slouc v jeho slubch, pipraven pro pijet do rytskho stavu, a zda je tohoto privilegia hoden. A bval to nejastji prv tento pn, kdo mladho panoe pasoval na ryte a pijmal tak za jeho budouc iny zodpovdnost ped Bohem. Slavnostn obad pasovn byl velmi vznamnou a honosnou ceremoni, pi n pijmal pano rytsk odznaky, tedy me, zlat ostruhy a zlat, i stbrn ps, jimi dval najevo nejen sv nov vjimen spoleensk postaven, ale pijmal tak i morln zvazek, jen byl s tmto privilegovanm postavenm spojen. Ryt byl tradin obrncem vry, ale i ochrncem en a dt, sirotk a bezbrannch. Byl zastncem prva, ml napravovat a trestat kivdy, ml vrn slouit svmu lennmu pnovi a krli a brnit zemi proti vem neptelm a kdcm. Ne kad lechtic se stal rytem, ale naopak kad, kdo byl za sv mimodn zsluhy pasovn na ryte se stal automaticky lechticem. Nestailo se tedy jen narodit.

    Samozejm, e i rytstv bylo zidealizovno ji ve svm potku, ale jednalo se pedevm o mravn princip, je samo ztlesovalo. Sm krl byl pedevm rytem, a proto byl mezi ostatnmi ryti primus inter pares, tedy prv mezi rovnmi, nikoli jet primus super omnes prv, nade vemi vldnouc, jako tomu bylo pozdji za dob absolutistick monarchie. Rytsk mrav si dal nejen zdatnosti v zachzen se zbran a dvornho chovn, ale i reprezentativnho vzhledu, tedy nejen pe o tlo, ale i mdn odn pro vechny pleitosti, od dvorskch a po lovy, turnaje a vlky, kde bylo otzkou cti doloit sv postaven skvostnmi erbovnmi kabtci ze vzcnch ltek kryjcch zbroje, samotn bohat zdoben zboje, je tm nijak neztrcely na sv funknosti a pevnosti, pyn chocholy, ndhern kon pod honosnmi kropi. Tato reprezentace se tkala i doprovodu lechtice, od druink po sluebnictvo, nejen co se vzhledu te, ale i slunho a dstojnho zachzen s nimi, eho dkazem jsou obasn lamentovn kronik na nemon chovn toho i onoho pna, jen se v rozporu s dobrmi mravy neum chovat. Nejsou to nky na aristokracii jako spoleensk stav coby celek, ale prv na jednotlivce, ji svm chovnm natolik vybouj z dan pedstavy o ryti, i lechtici, a ji si tak nezaslou na cty.
    Kurtoazie, jako norma spoleenskho chovn, se samozejm vyvjela s ohledem na prosted i podmnky, od pvodn rytskosti pes kavalrstv, a po souasn gentlemanstv. A i dnes nm mohou nkter pvodn stedovk nzory pipadat a neuviteln modern. Takovm pkladem me bt citovan ver z pelomu 13. a 14. st., jeho autorem je slavn portugalsk trubadr, krl D. Dinis, kter se skromn podepisoval ryt Dinis:

    e ji mm rd, proto od n nic nechci,
    kdo miluje, na sebe nemysl,
    vdy dobe vm, kam dospj ty vci,
    a k emu je ta koist pro smysly,
    tit se z toho, pod m ona pad,
    to nen lska, kdo to po n d,
    ten nem jej dobro na mysli.

    Vak to, co nen, ale bt by mohlo,
    kdyby mn kvli zaala si pt,
    pak by mi asi pranic nepomohlo
    a chtl bych vc, ne mohla by mi dt,
    kdy obma by tot pilo vhod,
    jakm prvem bych to ml odmtnout,
    bylo by blznovstv to po n nedat.

    A zrazuje, kdo nechce rozumt,
    e lska nen dostat enu v plen,
    a kdo se sna vynucovat hned,
    m m bt za svou slubu odmnn.
    Takovch lsek, tch je na tucty,
    ale co je nm ena bez cty,
    j, j si musm v lsce vit en.

    Kdo slou vrn, lsku nenut
    k niemu, co j nen po chuti,
    zrada to je lsce se vnucovat.
    To ekne kad, kdo m vskutku rd.


    Cel lnek | Komente: 7 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  jen  >>
    PotSttPSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha