Nápis na Králově stolu Ve východní části pohoří Chřibů vystupuje ze skalního podloí kámen zvaný Králův stůl. Je hrubě opracovaný do tvaru koňského hřbetu. Jetě do poloviny 20. století nikdo nepochyboval, e se uíval při volbě moravských králů. Později byl tento názor bez věcných argumentů oputěn. Není vak zpochybňován fakt, e na kameni jsou vytesány runové znaky.
Runy pouívaly barbarské národy střední Evropy od II. do IX. a v severní Evropě a do XIV. století. Toto abecední písmo se nazývá také Futhark, podobně jako nae abeceda podle hlásek, kterými jejich soubor začíná. Znaky vak mohou mít význam hlásky, ale i celého slova. Jejich původ sahá a k Féničanům, vznikla z nich také latinka. Znaky jsou objasněné a je podivné, e text profesionální lingvinisté opomíjí. Snad proto, e runové znaky povaovali za germánské. Při podrobném zkoumání jsme zjistili, e mimo run a četných stop po turistech, jsou v textu také piktogramy a tři mongolské (čínské) znaky, pouívané na dálném východě. Runové texty bývají krátké a jen výjimečně srozumitelné, protoe výslovnost hlásek i význam se časem měnil. Chybí časování, skloňování, nerozliuje se rod ani mnoné číslo. Zápisy tak jsou často spíe mnemotechnickou pomůckou pro pamětníka, který udroval smysl ústním podáním. Runový text mohl být psán libovolným směrem, i kdy převládalo psaní zleva doprava. Pomůckou nám byl poslední znak textu. Ten byl psán zvětený a úhlově natočený. Byla to ochrana před neoprávněným doplňkem textu. Takovým znakem je v textu na Králově stole znak omega, znamenající také trvalost, věky, věků, věčnost. Je nejen zvěten, ale i otočen o 90 st. Přitom zřetelně ukončuje souvislý text. Znamená to tedy, e text by měl být čten zleva doprava. Velmi astná okolnost nám umonila přibliné datování textu. Počet pouívaných znaků a tvar některých run se v průběhu staletí měnil. Pro nás je významné, e některé byly od konce VI. století doplňovány tečkou. Nazývá se stignovaný Futhark. Text Králova stolu je stignovaný a proto pochází pravděpodobně po roce 600. Původní Futharková abeceda obsahovala 24 znaků. Mezi nimi i znak Ng, který se v zapsaném textu vyskytuje. Znamenal zakladatele rodu, dynastie, mluvčího a byl to i symbol krále. Na svém trůně jej měl zobrazen i Karel Veliký. Symbolizuje rodidla a od roku 800 byl vyřazen z psaného Futharku. Přeívá ji jen jako perojativní projev pubertálních mladíků. Text, který ho pouil byl zřejmě zapsán mezi lety 600 a 800. To naznačuje monost, e jde o slovanský text, zapsaný runami. Pak by bylo moné jej přečíst.

Co nám asi sděluje?
Odstraníme-li různé pozůstatky turistické grafiky, zjistíme, e na kameni jsou celkem tři souvislé zápisy.
-
Vlastní text zprávy je pod vodorovnou hranou, rozdělující hřbetní a íjovou část. Větinu těchto znaků ji popsal např. St. těrba (Astronomické souvislosti Králova stolu v Archeologii Čech a Moravy 3, 2003). Celkem je zde jen est znaků futharku (znaky 2,4,5,8, 9 a 10) dva piktografy (6 třmen a 7 hřbet ) a čtyři kříky. Ty se zdají být křesanskou symbolikou. První ve spojení se znakem vody můe představovat křest a dalí skupinu tří kříků snad můeme chápat ve smyslu tří boských osob. Pak by text mohl být vykládán takto:
(My) vodou pokřtění (ve jménu otce, syna i ducha svatého) stále svrchovaní vladykové (jsme) osedlali hřbet (sedlo země) přítelem (seznam osobních piktogramů), co jsme začali a trvá stále.
-
Seznam osobních piktogramů. Na horní ploe je soubor piktogramů, znázorňující např. ebřík, letícího čápa, stojícího dropa, nebo plovoucí labu. Ta je zajímavá doplňujícím znakem kříe a vody. To nás uvedlo do podezření na symboliku křtu vodou. Můe jít o seznam (intronizovaných ?) osob.
-
Čínsko-mongolské ideogramy. Na kameni jsou tři takové ideogramy o nich jsme nenali ádnou informaci. Původně v textu zapsaný znak dai vladyka, pán, má stejný tvar i význam, jako čínský u-ban (upan). Jakoby metodou kříovky doplnil ho (někdo znalý tohoto písma) vtipně dvěma dalími znaky. Sen (to je dobýt, obsadit) a zan znamenající horu. Zdá se, e autor byl Mongol (Hun, Avar, Tatar?) a zapsal informaci o tom, e dobyli nějakou horu pro svého vládce.
Zápis textu neobsahuje znaky glagoliky ani keltské abecedy Ogamu. Má vak zřetelné křesanské symboly kříů, které dávají textu souvislý význam. Počáteční kří ve spojení se znakem vody jsme navrhli jako symbolika křtu, stejně jako skupinu tří kříků (v křesanském významu pokřiování jménem tří boských osob). Znak vody byl zřejmě vytvořen úpravou původního (starího) krevního kanálku. Lze tedy předpokládat, e původně slouil jako obětní kámen.
Text zápisu je navren na obr. 2.
Seznam osobních piktogramů patří zřejmě intronizovaným osobám. Zakladatel rodu na počátku seznamu má mimo významu rodu té význam hlásky F. Navazuje to i monou souvislost s
franským kupcem Sámem.
Mohl být zvolen králem na jiní Moravě?
esté století charakterizují zprávy o vojenských taeních slovanských sborů, které děsily Balkán i Itálii. Kdy dobyli Gepidové na východořímské říi Sirmium, císař Justinián se proti nim spojil s Longobardy. Gepidové na oplátku poutěli přes své území armádu dobře vyzbrojených Slovanů. Tato vojska konala výpady na Balkán od roku 548 do roku 551. Byly to výborně vyzbrojené jízdní druiny s organizací snad podle římských vzorů. Vyzbrojení a výstroj vojsk mohla uskutečnit jen nějaká mocenská struktura. Duan Třetík v práci Vznik Velké Moravy uvádí: Rozhodující není ani počet slovanských vojsk, ale jejich kvalita. Ve vech případech se toti jednalo o velmi dobře organizovanou jízdu. Nebyly to nějaké pěí tlupy nájezdníků. Táhli po veřejných cestách, dobývali města. Politicky byla akce řízena z jednoho ústředí, které vedlo jednání s Gepidy a italskými Góty. Jistě jím vak nebyl nějaký samovládce, jakýsi Sámo před Sámem, ale spíe rada kníat, podobná té, která si pak zvolila Sáma."

Protoe vdy přecházeli Dunaj u Sirmia, museli sídlit někde za územím Gepidů a blízko Longobardů. V úvahu přichází nejspíe Morava, nebo západní Slovensko. Rok 568 je povaován za konec období stěhování národů. Avaři se usadili v Panonii, Longobardi odeli do severní Italie. Zdá se, e ji v tomto období se nai slovantí předkové dostali do vlivu křesanství. Máme písemnou zprávu o tom, e je křtil Tourský biskup Martin, který pocházel ze Sabarie (dnení Szombately v Maďarsku). Nápis na jeho náhrobku hlásá, e pod jeho vedením poznali Boha (mezi jinými národy) také Slované. Biskup Martin zemřel roku 397. Nápis byl vytesán později, ale jistě před rokem 580. Avaři vytvořili se Slovany spojenectví, které zanechalo tak výrazné stopy v archeologických nálezech, e hovoříme o avarskoslovanské kultuře. Chatrný mír tohoto kaganátu vykupovala Byzanc platbou tributu, ročně a 200 tisíc zlatých solidů. Slované postupně osídlili Balkán, Panonii a Korutany. Historikové soudí, e to způsobila vojenská taení, při nich Slovany doprovázely jejich eny a děti. Kdy byla Východořímská říe oslabena nutností přesunout vojska do Malé Asie, kde perská vojska dobyla Egypt, vyuil toho avarský kagan a roku 626 zaútočil na samotný Konstantinopol. Slované měli při tom strategicky důleitou úlohu. Útok na Konstantinopol mělo podpořit i vojsko Peranů, které měli přes Bospor převést Slované pomocí velkého mnoství jednodřevek, člunů vytesaných z jednoho kmene. Byzantinci vak zachytili člun převáející posly k Peranům a vrátili je kaganovi krutě zohavené. Akce byla prozrazena a Byzantinci svým mocným loďstvem obklíčil, zapálili a zničili lodičky Slovanů. Ti si zachraňovali ivot zoufalým plaváním na břeh. Byly prý tam i eny. Bitva byla ztracena a kagan prohlásil za viníky poráky Slovany. Ty co přeili byli veřejně sati. To se pokládá za jednu z příčin vzpoury Slovanů, kterým pomohla druina franského kupce Sáma. Větina historiků soudí, e jeho objevení se v centru událostí, nebylo náhodné. Zřejmě pomohl v boji o osamostatnění Slovanů tak účinně, e si ho zvolili za krále. F. Palacký soudí, e se tak stalo roku 627, tedy následující rok po bitvě. Třetík píe:
o tom, e jádro Sámova panství bylo na jiní Moravě, můe asi sotva býti pochyb. Patřily k němu kromě Moravy a západního Slovenska i Čechy a také Korutany. Také Lutovský v díle Sámova říe: uvádí,
e jak ji před více ne 70 lety naznačili historikové Pekař a Horák, můeme skutečné centrum Sámova panství hledat nejspíe na Moravě, při obchodní trati vedoucí od Dunaje a k Pobaltí. Předpokládá se, e pozdějí Velká Morava mohla být pokračováním Sámovy říe. Přesto historikové kladou ústředí Sámovy říe buď do Čech, nebo na Bratislavský Děvín. Zdůvodňují to tím, e Staré Město ani Mikulčice, významné pevnosti Velké Moravy nemají ádné významné nálezy z doby Sámovy. Nález velkého hutního areálu v prostoru horní části Dolnomoravského úvalu o něm jsme psali v článku Moravská Sahara (27.8.) vak můe indikovat i blízkou a zatím archeology opomíjenou polohu nejstarí mocenské organizace naich předků. Podporují to dalí málo publikované nálezy. Předevím lebka avarské princezny z Vacenovic, která měla od dětství uměle prodluovanou lebku pomocí obinadel. Naznačuje sňatek slovanského kníete s avarskou princeznou. Poblí byla nalezena zlatem plátovaná bronzová plastika boha Dionýza. Také nález největího sídlitě z doby Sámovy na Zbrodě u Mutěnic, který měl více ne sto objektů a nejstarí známý výrobní objekt Slovanů, výrobnu luxusních hřebenů. Nález raby padělku Herakliova solidu z Kyjova patří také přesně do doby volby Sáma za krále. Bohaté nálezy z Nechvalína, jsou dávané do souvislosti s těbou elezné rudy na Babím lomu a mají z doby Sáma dokonce i starobylý meč. Myslím, e zejména archeologové by měli začít zkoumat nově nalezenou lokalitu. Bylo by to nejvhodnějí uctění 1380 letého výročí události z roku 627. Zvolení Sáma za krále Slovanů.

Galatík Antonín
Galatík Jan
Seznam obrázků
Obr. 1 Králův stůl
Obr. 2. Překlad textu na králově stole (po kliknutí se otevře v čitelné velikosti)
Obr. 3 Poloha znaků na kameni.
Obr. 4 Snímek elezářských pecí.
Obr 5. Replika pece na Nákle
Obr. 6 Nálezy z doby Sámovy v okolí elezářského areálu. (po kliknutí se otevře v čitelné velikosti)