Pohled na překlady děl perských kupců, informujících o Velké Moravě.
Letoní zima láká k historické paralele o vládě tuhé zimy na Velké Moravě devátého století. Najdeme ji ve větině historických publikací o státě Mojmírovců devátého století. Tato informace pochází z textů t. zv. cestopisů perských kupců. Na příklad dílo Kniha vzácných drahokamů, připisované Abú Omar ibn Rustovi z Isfahánu. Soudí se, e ho napsal někdy v letech v letech 912 a 923, podle nějaké starí předlohy. I kdy jde o práci, která poskytuje nejvíce informací o velkomoravské metropoli a polemiky jejího textu by zabraly sluně velkou knihovnu, udivuje, e se publikují překlady pocházející z devatenáctého století. Původní anglická edice, byla převzata v rutině, poltině a odtud do maďarské a české transkripce. Překladatelé při tom opravovali domnělé omyly předchůdců a korigovali texty tak, jak se domnívali, e to autor myslel. Pokusili jsme se o nový, doslovný překlad tohoto textu, neovlivněný dodatečnými zásahy. Originální text vydal např. Hrbek v Magnae Moraviae Fontes Historici III. Text je psán tak zvaným spisovným jazykem koránu, který má zachované přesné slovníky. Pro ilustraci uvádíme překlad L. E. Havlíka v díle Kronika o Velké Moravě (JOVA 1992):
Mají rozličné druhy louten, kytar a píal. Jejich píala je dva lokte dlouhá a loutna má osm strun. Opojné nápoje vyrábí z medu. Při spalování mrtvého se veselí a hrají na tyto nástroje v přesvědčení, e Pán ho přijal do své milosti. Mají jen malý počet soumarů a koně má pouze jejich čelný představitel. Jako zbraně pouívají krátké otěpy, títy a kopí. Jiné zbraně nemají. Svého vládce nazývají upan, jeho poslouchají a jeho radami se řídí. Nejvzneenějí a nejčelnějí je mezi nimi ten, jemu říkají vládce vládců a nazývají ho Svatopluk. Má větí moc ne upan a upan je jeho zástupce. Tento král vlastní nejlepí koně a jeho pokrm se připravuje jen z kobylího mléka. Má dobrá, pevná a drahocenná brnění. Město, ve kterém sídlí se nazývá Drwáb. V kadém měsíci se v něm konají po tři dny trhy a při nich nakupují a prodávají. V jejich zemi je tak tuhá zima, e si lidé musí vykopat obydlí v zemi, které přikryjí střechou ze dřeva, podobně jako u křesanských kostelů. Potom na ni naházejí hlínu a kadý vejde dovnitř se svou rodinou. Nanosí tam dříví a něco kamenů, potom rozdělá oheň, a se kameny rozhaví do červena. Potom si svlékají aty a zůstávají v tomto obydlí a do jara.
Interpretace tohoto textu vyvolaly řadu polemik. Od názorů o iránském či dokonce kozáckém původu Svatopluka, kdy měl v oblibě nápoj kozáckých atamanů kumys, přes rozsáhlé kompilace záhadného názvu města Drwáb a po údiv nad tím, e v popisu jejich výzbroje chybí častý archeologický nález válečných seker s dlouhou rukojetí, zvaných moravská bradatice. Zimování nahatých Moravanů pod zemí bylo, jako úsměvný popis sauny, kupodivu akceptováno. Nali jsme dva znalce jazyka, jím byl text napsán. Do četiny nám ho přeloil Dr. Cháríf Bahbouh z arabského nakladatelství v Praze a pomocí internetu anonymní znalec tohoto jazyka z pakistánského Islamabádu. Oba překlady se ukázaly jako shodné, ale značně odliné od publikovaných textů. Doslovný překlad textu je následující:
Mui jejich, jak je to moné, jsou pod povrchem země a potom tomu udělali střechy ze dřeva. Nakupují v ní a prodávají. A v jejich zemi vládne Velehrad, docela vykopané město, ve kterém bydlí Chrwáb. A mají v něm trhy v měsíci tři dny, kromě toho co nadojí z mléka. A mají hradby výborné, nedobytné a vzácné. On se nazývá pán pánů, prvorozený a proto král. Dobytek (velký) nemají, jen on má, který poívá z něho jídla.. Ten, který prý má korunu země. Náčelníci ho jmenují Svatopluk, který je nejvzneenějí. A konají dle jeho slov. Jeho sídlo leí uprostřed území Slovanů. Příbytek jeho, kde je oni vědí. Mimo títů a otěpů, nemají jiné zbraně. Náčelnika svého poslouchají a radami se řídí velitele svého. Mui, je mají koně, cepy jsou zbraně jejich. Mrtvého kdy spalují, e je to na přání Boha tvrdí, kdy se veselí a hrají na hudební nástroje. Jejich strunný nástroj má osm strun. Z medu mají víno a zpívají během spalování.

Překvapilo nás, e Svatoplukova obliba koňského mléka je čirý nesmysl, vyplývající pravděpodobně s vyloučením mléka z měsíčních trhů. S ním se obchodovalo stále, aby jim nezkyslo. Nelo vak o koňské mléko. Svatopluk si dopřával bifteky a hovězí pečeni. Moravské bradatice ve formě cepínů, seker s dlouhou rukojetí, zapsali Perané, jako výzbroj jezdců. Překvapil nás zejména důvod mylného překladu vlády Velehradu (Velkého města) na velezimu. Původní anglický překladatel zřejmě nepochopil slovanský termín města grad. Texty jsou psány bez vokálů. Výraz velký přeloil správně, ale slovanský grad psaný bez vokálů, tedy g.r.d povaoval za arabské slovo. Slovník mu nabídl jen monosti Garad tj. kroupy a Gard, t. j. zima. Vláda tuhé kroupy se mu nejevila moná a pouil tedy výraz zima. Zvlátnost města vykopaného v zemi pak vysvětlil popisem sauny. To vak ji byla zřejmě jen jeho soukromá literární tvorba. Mohutné hradby přeloil jako Svatoplukovo nevídané brnění. Zdá se, e nai historikové by měli věnovat větí pozornost původním textům, které by mohly přinést více světla do poznání naí nejstarí historie.