Středověk
Dnes je: 26. 05. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava? )
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svatá Zdislava)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Erzsébet Báthory - krvavá legenda o víle z Čachtic (1. část))
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svatý Valentin – patron zamilovaných. Pravda, nebo sentimentální výplod středověkého anglického básníka?)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Královna Viola Těšínská a dnešní historiografie)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 17 (z celkem 17 nalezených)

    Výtvarné umění v období románském
    (Kateřina, Umění, 07.06.2015)
    „Krása je věru v oku vidoucího, v srdci rozlišujícího a v pohybu neovlivnitelného světla.“
    Václav Cílek

    Výtvarné umění v období gotickém – 13. století
    (Kateřina, Umění, 03.05.2015)
    Když sloh křesanských králů-bojovníků, jak románský sloh nazval Jonathan Glancey, aby tím vyjádřil podstatu jeho povahy, pomalu a postupně končí, v prostředí západní křesanské Evropy, konkrétně v severní Francii, se již rodí jeho nástupce – sloh gotický. Pomocí „suchých“ faktů, historických pramenů, archeologie a dalších zkoumání artefaktů můžeme pozorovat jeho vznik, průběh a vývoj v čase a místě, putování evropským kontinentem a vzájemné ovlivňování v různých zemích tehdejší Evropy, můžeme jej vysledovat na průčelí středověkých chrámů, v obrazech a sochách středověkých mistrů, můžeme vysledovat, čí „zásluhou“ výtvarná umělecká díla v jednotlivých obdobích vznikala i jaké myšlenky a filozofie je formovala. To vše má dnes víceméně danou podobu a fakta jsou všeobecně známá.

    Dvorská lyrika - II. část
    (Kateřina, Umění, 01.03.2015)
    Základním kamenem poezie a věčnou inspirací básníků byl cit lásky, pojímaný ovšem jako cit, který jedince zušlechtuje a povznáší, tvoří ho lepším. Téma lásky, tisíckrát obměňované v mnoha různých variantách, se kupodivu nikdy zcela nevyčerpalo. Procházelo však, tak jak se vyvíjel žánr sám, různými proměnami. Jinak bylo téma zpracováno na jeho samém počátku, v písních a verších prvních provensálských trubadúrů, jinak francouzskou poezií kurtoazní, a opět zcela odlišně v období vrcholného a pozdního minnesangu.

    Kříž krásného Záviše
    (Hana Skřeková, Umění, 09.03.2008)
    V kapitulní síni vyšebrodského kláštera, kdysi rodového kláštera mocných Vítkovců, je pohřben jeden z nejvýznamnějších představitelů této rozvětvené rodiny v celé její historii. Antonín Cechner, jenž je jedním z autorů mnohasvazkového díla "Soupis památek historických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX. století", ve 42. díle tohoto Soupisu památek, věnovaném Kaplicku, píše: „Blíže levé strany jest v dlažbě žulová deska, zdobená třemi pětilistými růžemi, pod níž dle tradice prý pochováno jest tělo Záviše z Falkenštejna“. Hlava uložena dle téhož pramene do levé zdi. Náhrobní nápis Závišova hrobu četl ještě Bohuslav Balbín. Nemohu zde necitovat jihočeského básníka, prozaika a malíře Ladislava Stehlíka z jeho Země zamyšlené: „V kapitulní síni jsem hledal místo posledního odpočinku Záviše z Falkenštejna. Jeho zlehčenou mrtvolu přenesli tenkrát mniši vyšebrodští z hlubocké louky do svého kláštera, tělo pochovali vedle opatů a hlavu zazdili někde ve výklenku této síně. Měli k tomu své důvody. Manžel královnin jim dal dar hodný štědrosti vskutku královské. Vysoký stříbrný kříž, těšící se jistě oprávněné světové pověsti“.

    Codex gigas
    (Jan Škvrňák, Umění, 03.09.2007)
    Na počátku 13. století byla v Podlažicích na Chrudimsku napsána největší kniha na světě – Codex gigas. Pověst praví, že ji napsal jediný mnich za jedinou noc, protože se spojil s ďáblem, kterého, dle dohody, nechal do knihy namalovat. Codex psal zřejmě skoro celý jeden člověk, ale asi 20 let. Další název – ďáblova bible – se ovšem ujal.

    Česká středověká literatura (2. díl)
    (Jan Škvrňák, Umění, 21.05.2006)
    Od 13. století je česká literatura na výrazném vzestupu, pomalu vytlačuje latinu a na vrcholu je za vlády Karla IV; kdy je Praha s univerzitou jedním z kulturních a mocenských center celé Evropy. Autory se stávají nejenom kněží, ale i šlechta a m욝anstvo, pochopitelně to vede k nárůstu světské literatury.

    Zastaralý článek

    Kronika tak řečeného Dalimila
    (F. Svehla, Umění, 14.03.2006)
    Několik slov k výročí zakoupení zlomku této nám první známé česky psané kroniky.

    Kronika tzv. Fredegara scholastika
    (Jan Škvrňák, Umění, 11.01.2006)
    Zajímavý článek o významné kronice informující o Franské říši a jejich sousedech s akcentem na zmínky o Sámově říši napsal Jakub Novák.

    Legenda Aurea - Zlatá legenda
    (Jan Škvrňák, Umění, 06.01.2006)
    Jedna z nejvýznamějších knih středověku díky opisování mnichů se rychle rozšířila po Evropě.

    Rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě
    (Jan Škvrňák, Umění, 06.11.2005)
    Rotunda ve Znojmě je jedinečná cyklem přemyslovských nástěnných maleb. To z ní dělá unikát. Mimo to v ČR nejsou stovky románských rotund.

    Zastaralý článek

    Katedrála svatého Petra v Řezně
    (Jan Škvrňák, Umění, 30.08.2005)
    Tentokrát nebude se téma článku týkat hradu, ale katedrály, která navíc leží za hranicemi České Republiky.

    Zastaralý článek

    Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni
    (Jan Škvrňák, Umění, 30.08.2005)
    Chrám svatého Bartoloměje je nejcennější památkou plzeňského historického centra, nachází se uprostřed náměstí Republiky a s bohatým výhledem je dominantou města. V této významné gotické katedrále se nachází nejvyšší věž v české republice (měří 102,6 metrů). Kromě toho na oltáři najdete Plzeňskou madonu.

    Zastaralý článek

    Kostel svatého Jiljí v Milevsku
    (Jan Škvrňák, Umění, 30.08.2005)
    Poblíž kláštera, uprostřed hřbitova leží kostel svatého Jiljí, který k Milevskému klášteru náleží, zde je komplex rozdělen do dvou článků.

    Díla evropské středověké literatury
    (Jan Škvrňák, Umění, 30.08.2005)
    Mnoho původních děl středověku se nezachovalo vůbec, nebo jenom jejich část. Naštěstí texty (hlavně církevní) bylo opisovány a tak se zachovaly aspoň opisy. Písař však k opisu přidával (či ubíral) různé části, proto opisy nebyly autentičné se samotným dílem. Literatura se tak mohla vyvíjet sama ze sebe.

    Zastaralý článek

    Evropská středověká literatura - rysy
    (Jan Škvrňák, Umění, 30.08.2005)
    Celý středověk, tedy i jeho literatura je ovlivněna rozšiřujícím se křesanstvím, hlavním textem je kniha knih - Bible. Podle rozdělení Evropy podle druhu křesanství existovala i dvě centra literatury. Na západě to byl Řím a na východě Konstantinopol (dnešní Istanbul). Západní literatura používala jako literární jazyk, jazyk, který používala k bohoslužbám - latinu. Východní část používala rovněž liturgický jazyk, ale byla do řečtina. Východní literatura uznávala díla antických autorů. Východořímská říše (byzantská) byla pokračovatelkou říše římské. Číst a psát dovedli jen kněží, mniši, proto je zpočátku málo děl světských.

    Zastaralý článek

    Česká středověká literatura (1. díl)
    (Jan Škvrňák, Umění, 30.08.2005)
    V Čechách se literatura rozvíjela od 9. století a nikdy se neocitla izolovaná od zbytku Evropy. Vznikalo zde mnoho rukopisů postupně ve třech hlavních jazycích. V staroslověnštině, latině a čestině. Vedle toho zde existovala také literatura německá a hebrejská. V této konkurenci musela díla v Čechách vzniklá být kvalitní.

    Zastaralý článek

    Klášter v Milevsku
    (Jan Škvrňák, Umění, 08.07.2005)
    První zmínka o Milevsku pochází z roku 1184, kdy je jako majitel uváděn Jiří z Milevska. V tom samém roce je rozhodnuto o stavbě kláštera.

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Květen  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha