Středověk
Dnes je: 21. 04. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 17 (z celkem 17 nalezench)

    Vtvarn umn v obdob romnskm
    (Kateina, Umn, 07.06.2015)
    Krsa je vru v oku vidoucho, v srdci rozliujcho a v pohybu neovlivnitelnho svtla.
    Vclav Clek

    Vtvarn umn v obdob gotickm 13. stolet
    (Kateina, Umn, 03.05.2015)
    Kdy sloh kesanskch krl-bojovnk, jak romnsk sloh nazval Jonathan Glancey, aby tm vyjdil podstatu jeho povahy, pomalu a postupn kon, v prosted zpadn kesansk Evropy, konkrtn v severn Francii, se ji rod jeho nstupce sloh gotick. Pomoc suchch fakt, historickch pramen, archeologie a dalch zkoumn artefakt meme pozorovat jeho vznik, prbh a vvoj v ase a mst, putovn evropskm kontinentem a vzjemn ovlivovn v rznch zemch tehdej Evropy, meme jej vysledovat na prel stedovkch chrm, v obrazech a sochch stedovkch mistr, meme vysledovat, zsluhou vtvarn umleck dla v jednotlivch obdobch vznikala i jak mylenky a filozofie je formovala. To ve m dnes vcemn danou podobu a fakta jsou veobecn znm.

    Dvorsk lyrika - II. st
    (Kateina, Umn, 01.03.2015)
    Zkladnm kamenem poezie a vnou inspirac bsnk byl cit lsky, pojman ovem jako cit, kter jedince zulechtuje a povzn, tvo ho lepm. Tma lsky, tisckrt obmovan v mnoha rznch variantch, se kupodivu nikdy zcela nevyerpalo. Prochzelo vak, tak jak se vyvjel nr sm, rznmi promnami. Jinak bylo tma zpracovno na jeho samm potku, v psnch a verch prvnch provenslskch trubadr, jinak francouzskou poezi kurtoazn, a opt zcela odlin v obdob vrcholnho a pozdnho minnesangu.

    K krsnho Zvie
    (Hana Skekov, Umn, 09.03.2008)
    V kapituln sni vyebrodskho kltera, kdysi rodovho kltera mocnch Vtkovc, je pohben jeden z nejvznamnjch pedstavitel tto rozvtven rodiny v cel jej historii. Antonn Cechner, jen je jednm z autor mnohasvazkovho dla "Soupis pamtek historickch a umleckch v krlovstv eskm od pravku do potku XIX. stolet", ve 42. dle tohoto Soupisu pamtek, vnovanm Kaplicku, pe: Ble lev strany jest v dlab ulov deska, zdoben temi ptilistmi remi, pod n dle tradice pr pochovno jest tlo Zvie z Falkentejna. Hlava uloena dle tho pramene do lev zdi. Nhrobn npis Zviova hrobu etl jet Bohuslav Balbn. Nemohu zde necitovat jihoeskho bsnka, prozaika a male Ladislava Stehlka z jeho Zem zamylen: V kapituln sni jsem hledal msto poslednho odpoinku Zvie z Falkentejna. Jeho zlehenou mrtvolu penesli tenkrt mnii vyebrodt z hlubock louky do svho kltera, tlo pochovali vedle opat a hlavu zazdili nkde ve vklenku tto sn. Mli k tomu sv dvody. Manel krlovnin jim dal dar hodn tdrosti vskutku krlovsk. Vysok stbrn k, tc se jist oprvnn svtov povsti.

    Codex gigas
    (Jan kvrk, Umn, 03.09.2007)
    Na potku 13. stolet byla v Podlaicch na Chrudimsku napsna nejvt kniha na svt Codex gigas. Povst prav, e ji napsal jedin mnich za jedinou noc, protoe se spojil s blem, kterho, dle dohody, nechal do knihy namalovat. Codex psal zejm skoro cel jeden lovk, ale asi 20 let. Dal nzev blova bible se ovem ujal.

    esk stedovk literatura (2. dl)
    (Jan kvrk, Umn, 21.05.2006)
    Od 13. stolet je esk literatura na vraznm vzestupu, pomalu vytlauje latinu a na vrcholu je za vldy Karla IV; kdy je Praha s univerzitou jednm z kulturnch a mocenskch center cel Evropy. Autory se stvaj nejenom kn, ale i lechta a m욝anstvo, pochopiteln to vede k nrstu svtsk literatury.

    Zastaral lnek

    Kronika tak eenho Dalimila
    (F. Svehla, Umn, 14.03.2006)
    Nkolik slov k vro zakoupen zlomku tto nm prvn znm esky psan kroniky.

    Kronika tzv. Fredegara scholastika
    (Jan kvrk, Umn, 11.01.2006)
    Zajmav lnek o vznamn kronice informujc o Fransk i a jejich sousedech s akcentem na zmnky o Smov i napsal Jakub Novk.

    Legenda Aurea - Zlat legenda
    (Jan kvrk, Umn, 06.01.2006)
    Jedna z nejvznamjch knih stedovku dky opisovn mnich se rychle rozila po Evrop.

    Rotunda svat Kateiny ve Znojm
    (Jan kvrk, Umn, 06.11.2005)
    Rotunda ve Znojm je jedinen cyklem pemyslovskch nstnnch maleb. To z n dl unikt. Mimo to v R nejsou stovky romnskch rotund.

    Zastaral lnek

    Katedrla svatho Petra v ezn
    (Jan kvrk, Umn, 30.08.2005)
    Tentokrt nebude se tma lnku tkat hradu, ale katedrly, kter navc le za hranicemi esk Republiky.

    Zastaral lnek

    Katedrla svatho Bartolomje v Plzni
    (Jan kvrk, Umn, 30.08.2005)
    Chrm svatho Bartolomje je nejcennj pamtkou plzeskho historickho centra, nachz se uprosted nmst Republiky a s bohatm vhledem je dominantou msta. V tto vznamn gotick katedrle se nachz nejvy v v esk republice (m 102,6 metr). Krom toho na olti najdete Plzeskou madonu.

    Zastaral lnek

    Kostel svatho Jilj v Milevsku
    (Jan kvrk, Umn, 30.08.2005)
    Pobl kltera, uprosted hbitova le kostel svatho Jilj, kter k Milevskmu klteru nle, zde je komplex rozdlen do dvou lnk.

    Dla evropsk stedovk literatury
    (Jan kvrk, Umn, 30.08.2005)
    Mnoho pvodnch dl stedovku se nezachovalo vbec, nebo jenom jejich st. Natst texty (hlavn crkevn) bylo opisovny a tak se zachovaly aspo opisy. Psa vak k opisu pidval (i ubral) rzn sti, proto opisy nebyly autentin se samotnm dlem. Literatura se tak mohla vyvjet sama ze sebe.

    Zastaral lnek

    Evropsk stedovk literatura - rysy
    (Jan kvrk, Umn, 30.08.2005)
    Cel stedovk, tedy i jeho literatura je ovlivnna roziujcm se kesanstvm, hlavnm textem je kniha knih - Bible. Podle rozdlen Evropy podle druhu kesanstv existovala i dv centra literatury. Na zpad to byl m a na vchod Konstantinopol (dnen Istanbul). Zpadn literatura pouvala jako literrn jazyk, jazyk, kter pouvala k bohoslubm - latinu. Vchodn st pouvala rovn liturgick jazyk, ale byla do etina. Vchodn literatura uznvala dla antickch autor. Vchodomsk e (byzantsk) byla pokraovatelkou e msk. st a pst dovedli jen kn, mnii, proto je zpotku mlo dl svtskch.

    Zastaral lnek

    esk stedovk literatura (1. dl)
    (Jan kvrk, Umn, 30.08.2005)
    V echch se literatura rozvjela od 9. stolet a nikdy se neocitla izolovan od zbytku Evropy. Vznikalo zde mnoho rukopis postupn ve tech hlavnch jazycch. V staroslovntin, latin a estin. Vedle toho zde existovala tak literatura nmeck a hebrejsk. V tto konkurenci musela dla v echch vznikl bt kvalitn.

    Zastaral lnek

    Klter v Milevsku
    (Jan kvrk, Umn, 08.07.2005)
    Prvn zmnka o Milevsku pochz z roku 1184, kdy je jako majitel uvdn Ji z Milevska. V tom samm roce je rozhodnuto o stavb kltera.

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Duben  >>
    PotSttPSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha