Středověk
Dnes je: 25. 05. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava? )
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svatá Zdislava)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Erzsébet Báthory - krvavá legenda o víle z Čachtic (1. část))
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svatý Valentin – patron zamilovaných. Pravda, nebo sentimentální výplod středověkého anglického básníka?)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Královna Viola Těšínská a dnešní historiografie)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 47 (z celkem 47 nalezených)

    Hrnčíř a hrnčířské řemeslo
    (Pavel Macků, Život ve středověku, 14.08.2016)
    Stolní a kuchyňské nádobí bylo ve středověku nejčastěji vyrobeno z keramiky. Keramikou pak rozumíme různě upravenou hrnčířskou hlínu, vytvrzenou přežahem v ohni, potažmo peci. V průběhu 13. století, kdy došlo k rozsáhlým změnám ve společnosti se i keramická výroba stávala řemeslem provozovaným specialisty. Domácká výroba se však mohla především na vsích stále udržovat.

    Vrch Velíz v souřadnicích doby a místa
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 04.01.2015)
    Vrch Velíz umístěný v křivoklátských lesích má pradávnou historii. Archeologické nálezy dosvědčují osídlení od pravěku. Zpráva Kosmovy kroniky sem klade příběh o zajetí Přemyslovce Jaromíra rukou Vršovců. Staré osídlení Velíze i místní dramatický příběh bývají reprodukovány takto: "Název pochází od jména pohanského boha Velese a v této době byl pohanským obětištěm se svatyní. ... Již na úsvitu našich národních dějin se zapsal událostí dokumentovanou ve starých českých kronikách, a stal se tak dokladem české státnosti. V roce 1003 zde byl na lovu zajat nepřátelskými Vršovci přemyslovský kníže Jaromír. Na věčnou památku své záchrany nechal na tomto místě postavit kapli sv. Jana Křtitele, která byla později přestavěna na chrám stejného názvu." 1)

    Dvorská lyrika - I. část
    (Kateřina, Život ve středověku, 31.08.2014)
    „Nelze se lásky odříci, by někdy zraní, z celé své duše sloužit chci překrásné paní.“ Václav Lucemburský

    Rytířství
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 11.05.2014)
    Ač je dnes silně zakořeněná představa rytíře jako statného bojovníka v lesklém brnění a na mohutném oři, vždy připraveného chránit vdovy a sirotky, bojovat proti zlu, samotný termín „rytíř“ během středověku od svého vzniku prošel několikerou proměnou. Nejdříve to byl jezdec, bojovník (ritter). Později tímto slovem byl označován vybraný bojovník, ne ještě nutně šlechtic, poctěný pasováním. Této problematice se bude věnovat tento článek, důvodem je i to, že tak je tento pojem i dnes nejvíce chápán. Pro doplnění, od vrcholného a především v pozdním středověku slovo rytíř (miles, pl. milites) označovalo i nižší šlechtu, která nemusela být vůbec pasovaná. Slovem rytíř byl označován také dnešní šachový kůň.

    Aktualizovaný článek

    Zemské právo v polovině 14. století
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 13.04.2014)
    Na rozdíl od dneška, kdy existuje právo pro všechny závazné, dělené do okruhů (trestní, dědické) ve středověku postavení člověka určovalo, podle jakého práva může být souzen. Ve Francké říši existovaly zákoníky pro jednotlivé národy, kromě toho jinak byl chápán svobodný a neurozený.
    Nás ale zajímají české země 14. století. Pomiňme okrajové práva jako horní (zákoník Václava II. Ius regale montanorum a viniční práva, zbudou tři základní okruhy – právo městské, církevní a zemské.

    Vyšehrad jako druhé sídlo českých knížat a králů
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 14.07.2013)
    24. října 1992, v době, kdy byl rozpad Československa (nebo vznik České republiky) na spadnutí, se špičky budoucí české politické scény sešly na Vyšehradě na při slavnosti obnovení českého státu. Nejprve zazněl chorál Hospodine, pomiluj ny, následovaly projevy a položení věnce k pamětní desce Vratislava II, tou dobou 900 let mrtvého. Politická representace se tak přihlásila nejen k státnické tradici doby Vratislava II. (a potažmo celého středověku a obecně minulosti), ale také k významné roli Vyšehradu v této tradici. K čemu se přihlašovali?

    Nový věk a Nový svět V. Nová tvář světa po zámořských výpravách
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 30.06.2013)
    NOVÁ TVÁŘ OCEÁNSKÉ EVROPY
    Nové objevy, z nich vycházející dovoz bohatství v podobě drahých kovů ceněného zboží, vedly k přesunu center politiky nebo obchodu ke státům sousedících s Atlantikem. Úpadek zažilo Středozemní moře, odkud původně vycházely impulsy k prvním zámořským pokusům, úpadek zažilo Baltské moře včetně dopadu na obchodní spolek Hanzy.

    Nový věk a Nový svět IV. Amerika protestantská a sektářská
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 28.10.2012)
    Smlouva z Tordesillas rozdělila svět na dvě domnělé poloviny mezi Španělsko a Portugalsko. Nad jednáními a smlouvou převzal patronát papež, protože měl eminentní zájem na usmíření dvou významných katolických států. Papežův postoj byl prosazován spíše vahou jeho autority, než že by byla právně uznávána jeho světská moc nad novými končinami. S vyhrocující se roztržkou mezi katolickou církví a protestantskými zeměmi se protestanti začali cítit čím dál méně vázáni dodržováním papežských nařízení, což se v zahraniční politice týkalo i smlouvy z Tordesillas.

    Nový věk a Nový svět III. Amerika fantastická, vysněná
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 05.08.2012)
    Neznámé vody oceánu obývaly v myslích Evropanů fantastické obludy a zázračné ostrovy s tvory na pomezí zvířat a lidí. Za všechny tajemná Thule, nejsevernější ostrov, ke kterému v Atlantiku doplul řecký mořeplavec Pýtheas, nebo Přeludný ostrov v kronice Gerarda z Walesu, který se zčistajasna vynořil a potápěl, dokud na něj podle rady moudrého kmeta nevystřelili zapálený šíp. V oceánu měly ležet Ostrovy blažených, které přímořští Keltové ztotožňovali se svým Avalonem. Starověké i středověké námořníky hnala touha najít tradiční legendární ostrovy jako Atlantidu nebo Lemurii.

    NOVÝ VĚK A NOVÝ SVĚT II. AMERIKA OBJEVENÁ, DOBYTÁ
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 03.06.2012)
    Dominikánský mnich Jakub de Voragine sepsal ve 13. století sborník legend s názvem Zlatá legenda. Jedna legenda vypráví o nehezkém obrovi podobnému Goliášovi, kterému rodiče dali jméno Reprobus - Odmítnutý. Silný a pyšný Reprobus hledal ve světě nejmocnějšího vládce, vstoupil do služeb jakéhosi krále, který ale ukázal svou slabost, když se roztřásl před zjevením ďábla. Reprobus tedy vyhledal ďábla a sloužil mu zlem. I ďábel však ukázal slabost, když prchal před křížem, které do země vyrylo malé dítě. Reprobus se tedy rozhodl vyhledat a sloužit Kristu. Jeden poustevník mu poradil, a přenáší lidi přes silný proud řeky, a tam spláchne svou vinu. Obr se ujal práce s radostí, přenášel lidi i po dvou. Jedné noci vyslyšel prosbu malého dítěte. Oproti jiným dnům šla cesta ztuha, dítě se zdálo nadmíru těžké. Však se mu na břehu zjevilo jako Kristus, který nese na svých bedrech hříchy světa, proto se zdá tak těžké... Obr tak získal nové jméno - Přenašeč Krista, řecky Christo-phoros, česky Kryštof.

    Nový věk a Nový svět I.
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 22.04.2012)
    Učebnicové pojetí uvádí počátek novověku rokem 1492. Určit takové přesné datum nebo akt pro začátek nové epochy je samozřejmě spektakulární a umělé. Stejně kontroverzní ale může být i dělení epoch na starověk, středověk a novověk. Odráží myšlení italských humanistů, kteří spatřovali starý věk v antice, temný a tmářský věk ve středním, přechodném věku, a světlé zítřky ve svém, novém věku. A takové dělení přijímá i celá západní civilizace, ačkoli by se pro její jednotlivá území teoreticky dalo vymyslet třeba jiné dělení a třeba i přesnější. Irelevantní může být takové dělení pro jiné světadíly. Indiáni přistáním Kolumba nevkročili rázem do novověku, žili v něčem, co odpovídá někdejšímu evropskému pravěku nebo v případě indiánských civilizací evropskému starověku.

    Rytířská kultura
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 18.02.2012)
    Rytíři měli jako jiná skupina svoji vlastní kulturu, které velmi rychle ovlivnila šlechtické prostředí, dalo by se říct splynula se šlechtickým prostředím. Vždy všichni rytíři byli příslušníci šlechty.

    Aktualisovaný článek

    Denár svatováclavský nebo svatovojtěšský?
    (Jan Škoda, Život ve středověku, 25.12.2011)
    Jako student jsem se kdysi pokoušel řešit staletou záhadu tzv. svatováclavského denáru epigrafickým rozborem záhadného opisu jeho reversní strany, přičemž jsem postupnou analýzou jednotlivých liter dospěl ke čtení RULFLLRVVS, které jsem se následně pokusil zapojit do historických souvislostí poněkud násilným výkladem, podle něhož by se mělo jednat o zkomolené jméno Arnulfa Bavorského.1) Tím mělo být prokázáno, že denár byl skutečně ražen knížetem Václavem. Bohužel jsem přitom ale ignoroval veškeré numismatické argumenty, opírající se o výskyt této mince pouze v pokladech z Pobaltí z počátku XI. stol.

    Středověká bitva
    (Laurentius, Život ve středověku, 30.10.2011)
    Cílem aktualisovaného článku je přiblížit neznalým středověké válečnictví a ujasnit si některé pojmy. Zaměřím se na oblast našeho státu v období 12. - 14. století.

    Jazyk ráje, zmatení jazyků a synové Noemovi. Příspěvky k středověkému vnímání etnicity
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 17.07.2011)
    Já mezi duchy nejsem mocný duch; ale jestliže chceš, abych byl tvůj druh
    při putování živobytím, dobrá, já se ti poddán cítím
    a od této chvilky již jsem tvůj, jsem tvůj tovaryš,
    a jestliže vhod se ti zdám, budu tvůj sluha, tvůj chám.
    Mefistofeles Faustovi 1)

    Symbolika prstenu
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 15.05.2011)
    PRSTEN BISKUPA A PAPEŽE
    Boj o investituru mezi papežstvím a císařstvím, spor o to, kdo bude dosazovat do úřadu biskupy, a tím mít moc nad nimi i nad jejich volbou, skončil kompromisem, tzv. Konkordátem Wormským r. 1122. Císař jako zástupce světské moci odevzdal biskupovi berlu, papež prsten.

    Král (panovník)
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 24.04.2011)
    Panovník byl již ve starověku chápán jako osoba stojící mezi nebem a zemí, prostředník mezi smrtelníky a bohy (Bohem) – Kristus je často na středověkých iluminacích zobrazován jako trůnící král, křesanští králové jsou připodobňováni k starozákonním vládcům (Karel Veliký je druhým Davidem). Díky své ne zcela pozemské podstatě panovník oplývá řadou nadpřirozených schopností - francouzští králové například dokáží dotykem vyléčit krtici (dětská choroba). Mladý vládce je moudrý jako stařec (zde se projevuje stáří, šediny, jako symbol životních zkušeností a především moudrosti). Zde můžeme připomenout proměnu Vladislava II., který je před svým nástupem líčen jako lehkovážný mladík (byl jedním z prvních doložených defraudantů v české historii), okamžikem převzetí vlády se z něj v očích kronikáře stává rozumný kníže (to si naopak nemyslela většina šlechty a ostatních Přemyslovců). Zrození panovníka (nebo příchod do země – Václav II.) jako nadpřirozené bytosti doprovázejí jevy, které středověký člověk chápe jako nadpřirozené (komety, hvězdy, duhy apod.). Vládcovu nadpřirozenost, sakrálno, uznávala (a pomáhala vytvářet i udržovat) i církev, která panovníkům nechávala místo v hierarchickém vidění světa.

    Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 30.01.2011)
    TZV. NÁRODNÍ VLASTNOSTI
    Staré kmeny i novodobé národy tvoří uzavřené celky, ty se liší jazykem, kulturou nebo společensky. Panuje zvyklost přisuzovat takovým etnickým celkům určité typické národní vlastnosti, které se hledají co nejdále v minulosti. Vzácné zachované historické zprávy se pak berou za fakt a zveličují vzletnými a krásnými slovy. Ve stejně vzácně zachovaných zprávách o chování jiných etnik se hledají rozdíly, které jsou dobrou záminkou, jak si do ostatních národů rýpnout. Soupeření Slovanů a Germánů je pro tento postoj typické, proto první úvaha patří jim.

    Vánoce ve středověku
    (Kateřina z Landštejna, Život ve středověku, 12.12.2010)
    Svátky spojené s koncem roku, zimním slunovratem, nekonečným cyklem zrodu a zmaru, obnovy a v duchovní rovině pak zastavení se, zamyšlení, rekapitulace uplynulého a očekávání nadcházejícího období. Zřejmě provázejí lidstvo od té doby, kdy si naši prapředkové začali uvědomovat změny ročních období a zamýšlet se nad jejich vztahem k množství potravy, útočišti, vlastními pocitům a nad hledáním možnosti toto vše ovlivnit. Snad zde jsou kořeny uctívání tohoto období dlouhých nocí, ticha, zimy, sněhu, spánku, potřeby a ochrany umělého světla, ohně k zahřátí a bezpečného úkrytu.

    Feudalismus - lenní systém
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 17.10.2010)
    aktualisovaný článek

    Pod slovem feudalismus se skrývá označení systému, založeného na určitých vztazích k půdě. Zároveň je ovšem založen na přesně určených osobních vazbách a jako takový tento systém charakterizuje podobu tehdejší společnosti. S tím je samozřejmě spojena řada dalších jevů, znaků a symbolů.

    Relace Ibrahima Ibn Jakuba
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 25.07.2010)
    V letech 966 – 7 podnikl židovský kupec Ibrahim Ibn Jakúb al-Isrá ilí at-Tartuší z kordobského chalífátu cestu do střední Evropy. Očima člověka z jiného kulturního prostředí zaznamenal zdejší reálie, které by jinak zůstaly zapomenuté – zdejším kronikářům přišly tak samozřejmé, že je nebylo třeba popisovat.

    Etika Abelárda
    (Peter Hudeček, Život ve středověku, 06.06.2010)
    V tomto príspevku chcem rozobra Abelárdov prínos v oblasti etiky a hlavne chcem ukáza, aké dôsledky mali jeho myšlienky vzhžadom na človeka.

    Vévodové Slovanů nosili honosné pláště z kuních kožešin
    (Jan Galatík, Život ve středověku, 23.05.2010)
    Když prof. Vilém Hrubý nalezl ve Starém městě plaketu t. zv. sokolníka, jeho zvláštní pruhovaný pl᚝ vyvolal polemiku o oděvní módě velkomoravské šlechty. Někteří archeologové soudí, že používali oděv podobný teplým vaákům, „prošívákům“. Možnost, že ve skutečnosti to byl velmi representační oděv, který však nebylo snadné zobrazit, naznačila konfrontace výsledků archeologického průzkumu Staroboleslavského hradu se zakládací listinou Staroboleslavské kapituly. Tato práce Národního Muzea Praha upozornila na zvláštní nesrovnalost. V seznamu přidělených profesí jsou Sutores mardurinarum pellium. Autor, Jiří Mlíkovský to komentuje: Tito sutores byli kapitule přiděleni čtyři, tedy poměrně velké množství. Bláhová (1996) název této profese přeložila „kožešníci na zpracování kuních kožešin“, což odpovídá latinskému originálu. Archeologické nálezy jsou však s touto interpretací v rozporu. Kosti divokých savců se na raně středověkém staroboleslavském hradu nalezly jen ve velmi malém množství, přičemž kosti šelem, včetně kun, se nenalezly žádné (Kyselý 2003a). Z kožešnicky využitelných zvířat se nalezla pouze jediná kost veverky, a to na předhradí ve výplni objektu 6706 v sondě XIX/1995. Převážně bezlesá krajina v okolí tehdejší Staré Boleslavi nesvědčí pro to, že by se v dané oblasti kožešinová zvířata vyskytovala tak početně, aby dokázala zásobovat hned čtyři specializované kožešníky. Archeozoologické nálezy tedy rozhodně neopodstatňují přítomnost kožešníků ve Staré Boleslavi, natož pak v množství uvedeném v diskutované zakládací listině.

    Johaniti – rytiersky rád sv. Jána Krstiteža Jeruzalemského II
    (Robert, Život ve středověku, 31.01.2010)
    Malta a premena rádu. 1530 - 1798

    Konec roku ve středověkých tradicích
    (Kateřina z Landštejna, Život ve středověku, 03.01.2010)
    Na rozdíl od Vánoc, nepřikládal středověký člověk konci roku přílišnou důležitost.

    Trestní právo v Hodětínově vojenském řádu 1
    (Daniel Korbel, Život ve středověku, 20.12.2009)
    Nejstarší zachovaný opis Hodětínova vojenského řádu pochází z 17. století ze sborníku staroměstského kancléře Jakuba Včelína2.

    Vikinský vliv na Kyjevské Rusi - Závěr
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 17.05.2009)
    Válečná elita v cizím etniku
    Varjazi však nebyli jediní, kdo ovládl cizí etnikum. Srovnáním s podobnými případy se dá odhadnout, co prameny nezachovaly, a že historické podmínky, do kterých byli Varjazi vrženi, poměrně jasně určily hranice jejich politiky v ovládnuté zemi.

    Vikinský vliv na Kyjevské Rusi - Právo
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 26.04.2009)
    Z vikinských tradic se na Rusi nejvíce uchytily tradice týkající se práva. Právo zahrnovalo podstatnou část života společnosti a pomáhalo Varjagům upevňovat vznikající stát. Právní normy mají navíc tu vlastnost, že se mění pozvolna, jejich vliv se dá vysledovat v delším časovém období.

    Vikinský vliv na Kyjevské Rusi - Stát a jazyk
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 12.04.2009)
    Vikingové na Kyjevské Rusi. Pro někoho epizoda, momentka v beztak vzdálené historii jinak slovanského státu, kapka germánské krve bezprostředně rozpuštěná ve slovanském moři, pro druhého jeden z hlavních směrů vikinské expanze a založení ruského státu, tedy významný prvek středověkých dějin. Tato práce má za úkol poskytnout alespoň jakýsi přehled vymezení vlivu Vikingů-Varjagů na Rusi a zároveň naznačit cesty, po kterých se dá při dalším studiu kráčet. Výsledky jsem shrnul do tří okruhů, které se nechají dále doplňovat.
    1) Otisk v dějinách. Varjagové a jejich přímé pozůstatky mohly zaniknout, ale jejich vliv je i tak v jistém slova smyslu patrný dodnes. Kdyby nepřišli Vikingové, Rusko by dnes vypadalo jinak – ruský stát by byl založen v jiné době, někým jiným, možná jinde než v Kyjevě, možná by existovalo od počátku více států než jeden, vývoj Ruska by vypadal jinak.
    2) Co bylo na Kyjevské Rusi přímo germánské? Vikingové přinesli některé zvyky, normy a jiné tradice, které se podařilo alespoň dočasně uchovat. Pozornost však zaměřuji i na ty okruhy, kde se germánský vliv neprosadil, nejlépe s uvedením důvodu. To pro porovnání vlivu germánské tradice v poměru k tradicím ostatním (mezi nimiž jasně převládají slovanská a byzantská). Podkapitolu pak tvoří sledování časového zanikání prvků germánské tradice.
    3) Nakonec je pozornost věnována tomu minimu z germánské tradice, které se povedlo zachovat dodnes.

    Postavení žen ve středověku a raném novověku
    (Viola, Život ve středověku, 01.02.2009)
    Postavení žen se v průběhu staletí vyvíjelo a měnilo, nebylo samozřejmě rovnocenné s postavením mužů, nicméně v této oblasti panuje mezi širokou veřejností poměrně mnoho fám a nepřesností. Pokusím se nastínit status žen ve středověku a raném novověku s akcentem k situaci v našich zemích. Obecně lze uvést, že studium žen v dějinách velmi znesnadňuje nedostatečná pramenná základna, nebo jejich autoři se zásadně věnují mužům, jejich ženským protějškům pak pouze okrajově. Nejvíce informací máme pochopitelně o ženách z nejvyšších vrstev obyvatelstva – příslušnicích panovnických rodů, vyšší šlechty, později i m욝ankách. V novověku se k tradičním písemným pramenům – kronikám a listinám – přidaly i dopisy, takže o osobním životě jednotlivců můžeme zjistit více než ve středověku, i tak se ale prameny povětšinou věnují mužům.

    Přelom roku v mytologii a zvycích
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 28.12.2008)
    Začátek nového roku je kladen tradicí do doby kolem zimního slunovratu. Tato tradice převážila časem nad ostatními, kladoucími přelom roku do souvislosti se sklizní úrody (konec září, 1. listopad), nebo se začátkem jara. Nový rok v období zimy se do Evropy rozšířil z Římské říše prostřednictvím církve.

    Rok 1000 – Konec světa a vznik hereze
    (Luboš Rokos, Život ve středověku, 02.11.2008)
    Kolem roku 1000 pronikalo křesanství pomalu na sever Evropy (přímo r. 1000 přijal křesanství Island), upevňovalo se ve střední Evropě (založení biskupství v Polsku také roku 1000, v Uhrách o rok později), dále na východ pronikali už jen misionáři (mučednická smrt svatého Vojtěcha r. 997 v Prusku).

    Města
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 15.06.2008)
    Západoevropská města mají většinou své kořeny v antice, v období slavné říše římské, kdy tato sídla měla mnoho funkcí, od hospodářských, přes správní až po vojenské. Se stěhováním národů a vznikem barbarských království města částečně ztrácejí význam, upadá řemeslná výroba, stejně tak obchod. Panovník nyní nesídlí ve městě, buduje opěrné body po celé zemi, kde shromažďuje zásoby a vládne z koně – neustále je na cestách, tak obnovuje svoji moc. Důraz je kladen na zemědělský venkov.

    Zastaralý článek

    Červené svátky
    aneb Jak slavili staří Slované jarní rovnodennost

    (Tekla, Život ve středověku, 16.03.2008)
    Známe je jako Velikonoce – nejvýznamnější křesanský svátek. Obvykle ho oslavujeme v době jarní rovnodennosti. Jak ale tento příchod jara vítali naši „pohanští“ předkové?

    Kolonizace
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 24.02.2008)
    Na počátku druhého tisíciletí našeho letopočtu začal v západní Evropě značně růst počet obyvatel, snad díky zlepšení klimatických podmínek. Dnes přesně nevíme, co bylo příčinou, a co následkem, důležité je, že se k zajištění obživy zlepšovaly zemědělské nástroje, zaváděly nové techniky hospodaření, kácením a žďářením (vypalovaním) lesa a vysoušením močálů se získávala nová zemědělská půda. Byly zakládány vesnice v odlehlejších polohách, vznikala města jako právní subjekty. Pohyb obyvatel byl značný nejenom v rámci států, ale i mezinárodně. Jedním z východisek byly i křížové výpravy.

    Zimní slunovrat a staří Slované
    (Tekla, Život ve středověku, 16.12.2007)
    Letos nastane 22. prosince 2007 v 06 hodin a 8 minut. Pro mnoho z nás je skutečným symbolem „návratu“ Slunce – dny se konečně zase začnou kousek po kousíčku prodlužovat a nadvláda dlouhé zimní tmy tak bude postupně slábnout…

    Kurtoazie
    (Maršálek, Život ve středověku, 15.03.2007)
    Slovo kurtoazie pochází z francouzštiny a znamená dvornost, či zdvořilost. Není tím míněno jen dvorné chování pánů k dámám, ale i samotná zdvořilost, tedy pravidla chování v původní vyšší dvorské společnosti, z nichž vzešla dnešní nám známá pravidla společenského chování.

    Měna v českém království v 1. pol. 14. st.
    (Maršálek, Život ve středověku, 28.01.2007)
    Mince byla nejenom všeobecným ekvivalentem, ale i důležitým znakem suverenity a mincovní právo, tzv. regál, náleželo toliko panovníkovi, jako suverénovi.

    Hradská soustava, správa
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 30.11.2005)
    Hradská soustava (hradská správa, zřízení, organizace) vznikla po kořistném období českých dějin tj. na začátku 11. století. Po ztrátě výnosů z okolních území se zisky musely hledat někde jinde - zdaněním vlastního obyvatelstva, k tomu byla potřeba důsledná byrokracie, to byla hradská soustava. Přesto to nebyl dokonalý systém.

    Zastaralý článek

    Seniorátní (stařešinský) systém
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 09.10.2005)
    Kníže Břetislav po sobě zanechal silný stát, ale také pět synů. To mohlo znamenat boje o trůn, proto vytvořil nástupnický systém.

    Středověká společnost
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 17.09.2005)
    V tomto článku by měla být (snad pochopitelně) vymezena středověká společnost. Samozřejmě se společnost velmi vyvíjela.

    Zastaralý článek

    Církev
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 30.08.2005)
    Církev měla ve středověku výsadní postavení, vždy každý měl být dobrým křesanem.

    Zastaralý článek

    Mongolská strategie a zbraně
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 23.08.2005)
    Mongolové byli vynikající bojovníci nejenom v poli, ale také později i při dobývání měst. Vděčili za to mnoha faktorům.

    Zastaralý článek

    Mongolové
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 23.08.2005)
    Mongolové byli kočovníci žijící ve střední Asii, ale také obávaní nájezdníci.

    Zastaralý článek

    Johanité
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 23.08.2005)
    K ochraně křižáckých státečků ve Svaté zemi a šíření křesanství v pohanské Evropě byly zakládány rytířské řády. Snažili se dodržovat rytířské zásady a bojovat proti nevěřícím. Počátky a prvotní cíle Johanitů byly ovšem jiné.

    Zastaralý článek

    Život na hradě
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 16.08.2005)


    Zastaralý článek

    Zemědělství
    (Jan Škvrňák, Život ve středověku, 16.08.2005)
    Raně středověká společnost měla zemědělský charakter. Pracovalo v něm až 90% obyvatel. Na počátku vrcholného středověku se mění skladba pěstovaných plodin a zlepšují se používané technologie.

    Zastaralý článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Květen  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha