Středověk
Dnes je: 19. 04. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 15 (z celkem 15 nalezench)

    Nov kniha: Kostel Panny Marie na Praskm hrad
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 24.03.2018)
    Vyla zajmav kniha - kolektiv historik se zabv kostelem Panny Marie na Praskm hrad. Pamtku zmiovanou v Dalimilov kronice a pot dlouho spornou nalezl a v roce 1950 Ivan Borkovsk.

    Prezentace knihy se bude konat 29. bezna 2018 od 17 hodin v Caf Kampus, Nprstkova 10, Praha 1.

    Brzy vyjde kniha o umn doby Karla IV.
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 01.05.2016)
    Brzy vyjde vpravn publikace od Jiho Kuthana a Jana Royta.

    Otec vlasti Karel IV. - 700 let - nejvt seril v eskch mdich!
    (Jan kvrk, Aktuality a krtk zprvy, 08.04.2016)
    Nahldnte skrze nejnovj poznatky pednch eskch historik do svta jedn z nejvtch postav esk a evropsk historie ve velkm 30dlnm serilu vnovanm 700. vro narozen Karla IV.!

    Widukindova kronika v eskm pekladu
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 04.04.2016)
    Konen vyla kronika saskho kronike Widukinda Djiny Sas v eskm pekladu Kateiny Spurn a Jakuba Izdnho. Me tento peklad zmnit nhled na ran esk djiny, zejmna na udlosti spojen s vldou a vradou svatho Vclava a nstupem Boleslava I.?

    Diskutujte s nmi zde.

    Zajmav kniha o Richardovi Lv srdce
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 29.03.2016)
    Nakladatelstv Argo vydalo zajmavou monografii o anglickm krli a astnkovi 3. kov vpravy od Jeana Floriho.

    Zveme Vs na konferenci o Karlu IV. v Brn
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 20.02.2016)

    Krsn publikace o hradnch kaplch z doby lucembursk
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 28.01.2016)
    Ndhern kniha o kaplch hrad esk republiky od Frantika Zruby.

    O ns
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 24.01.2016)
    Kdo jsme? Parta nadenc do stedovku, kter se neustle roziuje. Nkte z ns maj vzdln v oboru historie nebo archeologie, jin jsou v tomto oboru spe samouci. V kadm ppad se Vm budeme snait nabdnout kvalitn lnky o politickch djinch, osobnostech sv doby, spoleenskch promnch i umn doby stedovku.

    Rok 2016 je rokem Karla IV.
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 24.01.2016)
    Mil teni, jist jste ji zaslechli, e letos uplynulo 700 let od narozen vznamn osobnosti naich i celoevropskch djin, mskho csae a eskho krle Karla IV.

    Nov sbornk o hraditch (nejen) na Slovensku
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 19.01.2016)
    Portl Slovansk hradisk vydal sbornk o hraditch nejen na Slovensku.

    Vyel epos Vilm ze zem Slovan
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 13.01.2016)
    Nakladatelstv Argo vydalo v edici Pam stedovku epos z doby poslednch Pemyslovc.

    Vyla oekvan kniha Libora Jana o krli Vclavu II.
    (Viola, Aktuality a krtk zprvy, 05.01.2016)
    Nakladatelstv Argo konen vydalo monografii profesora Libora Jana o eskm krli Vclavu II. Krl na stbrnm trnu.

    Projekt zchrany rotundy sv. Vclava na Malostranskm nmst
    (Jan kvrk, Aktuality a krtk zprvy, 25.01.2015)
    3. nora 2004 byla v budov Matematicko-fyzikln fakulty Univerzity Karlovy na Malostranskm nmst objevena rotunda sv. Vclava, kterou povaovali historikov i archeologov po 376 let za ztracenou. Badatel ji v prbhu stalet hledali nkolikrt, ale vdy nakonec konstatovali, e zanikla beze stopy pi budovn jezuitskho profesnho domu.

    Dv tla krle a ivot Ernesta Kantorowicze
    (Lubo Rokos, Aktuality a krtk zprvy, 13.01.2015)
    Nakladatelstv Argo pichystalo eskmu teni vydn knihy Dv tla krle od Ernesta Kantorowicze (1895-1963). 1) Dlo to neobvykl u jen dky svmu autorovi. Kantorowicz podle dobovch svdectv psobil na lidi vce jako kavrensk svtk a pjemn spolenk ne jako profesor. Mon se v tom odrel Kantorowiczv sefardsk pvod, tzn. od panlsky mluvcch id. Svou djepisnou prci zasvtil tehdy rozenm mysterizn-nacionalistickm pedstavm o velikosti a posln nmeckho nroda a zvlt jejich elit. Po prvn svtov vlce, kam narukoval jako dobrovolnk, se Kantorowicz zapojil aktivit krajn pravicovch freikorps, bvalch vojk potrajcch hrozc komunistickou revoluci. To vechno jej nemohlo zachrnit ped nstupem nacismu, pro kter byl dleitj historikv idovsk pvod. Kantorowicz zhy po Kilov noci emigroval do USA, kde se vzpoval znovuvydn nkterch svch dl ovlivnnch nacionalismem a pokraoval v produkci dl o sakrln a vzneen povaze krlovsk moci. Sem pat i Dv tla krle, dlo popisujc krle sloenho ze dvou postav - fyzickho tla a tla astrlnho, kter ho pev.

    Sokolnictv, spojen s Fridrichem II., navreno na seznam kulturnho ddictv UNESCO
    (Lubo Rokos, Aktuality a krtk zprvy, 29.12.2014)
    Seznam kulturnho ddictv UNESCO zahrnuje kulturn ddictv celho svta, kter svm vznamem pesahuje hranice sttu a kter se aktem zpisu zavazuje ten kter stt chrnit pro pt generace. Kulturn ddictv zahrnuje jak materiln strnku (architektonick pamtky), tak nemateriln v podob zvyk apod. esk republika m ji na seznamu slovckou jzdu krl, masopustn prvody na Hlinecku nebo sokolnictv. Nmeck republika tento msc poslala svch 27 nvrh, 1) kde se objevuje mj. povst o krysaovi z msta Hammeln (kterou muziklov zpracoval Daniel Landa) 2), zvyky Luickch Srb a opt sokolnictv.
    Nmeckou tradici sokolnictv vznamnm zpsobem podpoil csa Fridrich II., kdy ho, slovy Petra Kove, "povil na vdu". 3) Vzdlan Fridrich sepsal knihu "O umn lovu s ptky", kde se vnuje samozejm praktickmu uit dravc pi lovu, ale i pta biologii (nap. jak mazov lzy chrn ptky ped vodou). Nvrh jeho oblben innosti na seznam UNESCO tak lze chpat i jako drek k jeho narozeninm pipadajcm na 26. prosince...

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Duben  >>
    PotSttPSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha