Středověk
Dnes je: 25. 05. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava? )
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svatá Zdislava)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Erzsébet Báthory - krvavá legenda o víle z Čachtic (1. část))
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svatý Valentin – patron zamilovaných. Pravda, nebo sentimentální výplod středověkého anglického básníka?)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Královna Viola Těšínská a dnešní historiografie)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 49 (z celkem 49 nalezených)

    Svatá Ludmila v ruské tradici
    (Luboš Rokos, Přemyslovci, 19.02.2017)
    Kult svaté Ludmily se poměrně brzy rozšířil i na čerstvě pokřtěné Rusi. Z Ruska pocházejí i staroslověnsky psané legendy o sv. Václavovi a Ludmile a řada dalších staroslověnských památek. Popularita českých přemyslovských světců na Rusi pramenila pravděpodobně z toho, že jejich osudy připomínaly osudy některých postav ruské knížecí dynastii Rurikovců. Jak se staroslověnská kultura a české legendy na Rus dostaly?

    Spor o původ Svaté Ludmily
    (Luboš Rokos, Přemyslovci, 29.01.2017)
    Jistých údajů ze života svaté Ludmily je pomálu a co se týče jejího původu, tak prameny nabízejí dvě verze. Obě jsou přitom možné.
    Základní legenda k Ludmilině životu, zvaná Fuit, mluví o jejím původu v blíže neurčené, „jiné“ zemi. O knížeti Bořivojovi píše: "Vzal si za manželku z jiné země dceru knížete Slavibora, jménem Ludmilu."
    Ruská verze ludmilské legendy onu jinou zemi specifikuje: "Blahoslavená Ludmila byla ze země srbské, knížete srbského dcera."
    Další prameny ale začínají hovořit jinak, počínaje Kristiánovou legendou: "Bořivoj měl též manželku jménem Ludmila, dceru Slavibora, knížete ze země slovanské, jež za starodávna slula Pšov, nyní od dnešních lidí podle hradu nedávno postaveném Mělnickem sluje."
    Kronikář Kosmas tomu přisvědčuje: "Bořivoj zplodil dva syny, Spytihněva a Vratislava, jejich matkou byla dcera Slavibora, předáka z hrádku Pšova, jménem Ludmila."
    Další kronikář Dalimil tutéž verzi zveršoval. Ludmila v jeho podání:" Žena bohumilá, ušlechtilá, ctná a poctivá, z rodu známých pšovských hrabat byla. Pšov se dneska Mělník nazývá."
    Na všechny prameny se podíváme blíže.

    Anna Přemyslovna
    (Michaela Balousová, Přemyslovci, 12.06.2016)
    MEDAILONEK

    Žila: 15.10.1290 – 3.9.1313

    rodiče: Václav II. a Guta Habsburská
    sourozenci: Václav III., Eliška, Markéta, Anežka, Jan Volek
    manžel: Jindřich Korutanský

    Eliška Přemyslovna
    (Viola, Přemyslovci, 04.06.2016)
    MEDAILONEK

    Žila: 20.1.1292 – 28.9.1330

    rodiče: Václav II. a Guta Habsburská
    sourozenci: Václav III., Anna, Markéta, Anežka, Jan Volek
    manžel: Jan Lucemburský
    děti: Karel IV., Přemysl, Jan Jindřich, Markéta, Guta-Bona, Anna, Eliška

    MikulᚠOpavský
    (Hana Skřeková, Přemyslovci, 12.04.2015)
    MikulᚠOpavský byl nemanželským synem Přemysla Otakara II., narozeným ze vztahu s takzvanou Anežkou Palcéřík. Datum narození ani jeho okolnosti bohužel neznáme, můžeme je položit k roku 1255, možná o několik let dříve. Usuzujeme tak z listin, kterými se Přemysl Otakar II. pokusil legitimovat své nemanželské děti, a také z prvního doložení ve svědečných řadách roku 1269. Nejpozději v roce 1261 (v souvislosti s novým Přemyslovým sňatkem s Kunhutou Haličskou) zřejmě odchází Anežka Palcéřík z Prahy, otázkou však zůstává, zda s ní odešly i jejich společné děti. O této skutečnosti bohužel nemáme zpráv, můžeme se domnívat, že v Praze zůstal jen Mikuláš, a to kvůli získání vzdělání a rytířského umu, či že se k otci vrátil až o několik let později. Jeho společenský i politický status byl dán jak jeho nemanželským původem, tak i reakcí papeže Alexandra IV. na Přemyslovu žádost o přiznání legitimity Mikulášovi a jeho sestrám. Ten nejdříve legitimitu Mikulášovi i Přemyslovým dcerám přiznal, avšak vzápětí zdůraznil, že toto ustanovení nemá být vykládáno tak, že by Mikulᚠči jeho sestry měli nárok na český trůn.

    Václav II.
    (Viola, Přemyslovci, 15.03.2015)
    MEDAILONEK

    Jediný přeživší syn slavného otce, železného a zlatého krále, neměl snadný život. Jeho dílo bývá mnohdy nedoceněno a on sám považován za slabého, dokonce snad neschopného, zbabělého a labilního následovníka svého velkého otce. Takový pohled by však byl velice nepřesný a zkreslený.

    Královna Kunhuta Haličská
    (Michaela Balousová, Přemyslovci, 29.06.2014)
    Kunhuta Haličská nebo také Mačevská či Černigovská, nesprávně někdy nazývaná Uherská, je poměrně rozporuplnou, a přitom výraznou postavou českých dějin, které však dosud až na výjimky nebyla věnována dostatečná pozornost. Tato zajímavá dáma, jejíž osud byl plný nečekaných zvratů, vyvolává protichůdné názory jednotlivých historiků. Podívejme se nyní na její osobnost bez emocí a se snahou o pochopení jejích, někdy na první pohled ne zcela logických, kroků.

    Šastná léta zlatého krále Přemysla, část druhá (1265 - 1269)
    (Hana Skřeková, Přemyslovci, 16.02.2014)
    Tažení proti Bavorsku
    Zdá se mi logické, že ani princ Konradin ani Wittelsbachové se se ztrátou Chebska nesmířili, zvláště bylo-li tak velmi poznat, na čí straně jsou sympatie papežovy. Ten totiž nařídil listinou z 9. února 1266 bavorskému vévodovi Jindřichovi vydat území arcibiskupu Vladislavovi uchvácená, přičemž uvedenou skutečnost sděluje téhož dne listem Přemyslu Otakarovi II. a salcburskému arcibiskupu Vladislavovi. Válka zatím sice probíhala jen diplomaticky , ale uskutečňovaly se rozsáhlé přípravy i k té skutečné.

    Šastná léta zlatého krále Přemysla, část první (1261-1265)
    (Hana Skřeková, Přemyslovci, 01.12.2013)
    Důsledky bitvy u Kressenbrunu pro střední Evropu
    Spojenecké vojska českého krále Přemysla Otakara II., čítající i jeho železné rytíře porazilo ve druhé česko-uherské válce vojenskou koalici krále Bély IV. Tím se výrazně pozměnila politická situaci ve střední Evropě. Zhodnotit situaci, v níž se Přemyslovy země nacházely po bitvě u Kressenbrunu nám pomůže Vratislav Vaníček. Nastalo „období let šedesátých, doba největšího kulturního a mírového rozvoje Přemyslovy říše.“ Přemyslovo panství vystoupilo ze stínu mocného uherského rivala. Česká moc v regionu vzrostla i díky příznivému vývoji dynastických poměrů v Čechách, kde už dříve došlo k vymření bočních větví vládnoucího rodu, a tak už nedocházelo k bojům o trůn v předchozích dobách zcela běžným. Připojením Štýrska se otevřel „vnitřní prostor pro sjednocení zemí přemyslovských a babenberských“, tedy pro vzájemné sbližování těch, kteří později v novověku spolu vytvořili rakouskou monarchii. Vítězstvím česko-německých zbraní u Kressenbrunnu se pozvedávala prestiž Říše, v jejím guelfském pojetí společenství zemí a knížat s oligarchickým postavením kurfiřtů. Naopak model spojený s vysokým hodnocením role císaře byl prozatím minulostí. Německy mluvící země byly zajištěny před útoky z východu, štýrské vévodství vyrváno z rukou uherského krále a „Ptuj přestala být sídlem kumánské princezny.“

    Děpoltici
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 04.11.2013)
    Dnes neznámý vedlejší přemyslovský rozrod sehrál v Čechách knížecích a královských v 12. a na počátku 13. století nezanedbatelnou roli. Od bratra druhého českého krále - obránce bratrových zájmů, přes udělení Čech v léno, až k vyhnanství a vymření větve ve Slezsku.

    Vláda Přemysla Otakara II. (1253 - 1261)
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 06.10.2013)
    Když na svém dvoře v Počáplech 22. září 1253 zemřel Václav I., jeho nejstaršímu synu nic nebránilo k nástupu na trůn. Mladý Přemyslovec měl už za sebou první vladařské krůčky, několik let byl markrabětem na Moravě a také vévodou rakouským a štýrským. Právě Rakousy a Štýrsko byly jablkem sváru mezi středoevropskými panovníky.

    Exilová léta Přemysla Otakara I.
    (Michaela Balousová, Přemyslovci, 25.08.2013)
    Přemysl Otakar I. je významnou postavou našich dějin a jedním z nejvýznamnějších českých králů. Proto možná trochu zarazí, jak málo víme o letech, kdy se neúčastnil vlády, a už jako markrabě moravský, český kníže nebo český král. Jak to tedy bylo s Přemyslovými exilovými či nám jinak neznámými roky?

    Vratislav, syn Přemysla Otakara I.
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 24.02.2013)
    Vratislav, prvorozený syn Přemysla Otakara I. z jeho prvního manželství s Adlétou Míšeňskou, zůstává postavou poněkud ve stínu dalších osobností a stranou zájmu historiků. Jaký měl tento muž, jehož mohla kdysi čekat velká kariéra, život?

    Vláda Václava I. (1230 - 1253)
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 27.11.2011)
    Oproti svému otci, Václav I. nastupoval na český trůn v úplně změněné politické situaci. Přemysl I. si musel svoji vládu vybojovat proti řadě svých přemyslovských příbuzných a obratnou politikou (a na druhý pokus) si vládu udržel. Naproti tomu Václav neměl žádné vážné konkurenty (Děpoltici ve slezském vyhnanství nebyli problémem). V moravském markrabství sice vládl jeho bratr Přemysl, ale ten zachovával věrnost svému staršímu bratru. Břeclavsko držela královna-matka Konstancie Uherská.
    Mladý Přemyslovec byl zvolen i korunován ještě za života svého otce, šlechta ho zcela uznávala. Dá se říci, že Václav jako první z českých vládců zdědil centralisovanou středoevropskou monarchii.

    Intronisace a intronisační rituály českých knížat na stránkách Kosmovy kroniky
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 26.09.2010)
    Úvod
    Intronisační rituály jsou jedním z prvků, které určují vztah středověké společnosti, k všeobjímající tradici. Zde se také prolínají zvyky staré, předkřesanského pohanského rázu, se zvyky novými, naplněnýni novou symbolikou. Tyto poznatky platí pro nově christianisované země střední Evropy – Polsko, Uhry (v úvahu lze vzít i nastolení v Korutanech) a také Čechy, kde je symbolika dvou „světů“ zachycena v Kosmově kronice. V této práci se pokusím popsat ideální model intronisace v přemyslovských Čechách a poté se budu zabývat domnělými výjimkami. Kosmas popisuje podrobně pouze nastolení knížete Břetislava I. Méně podrobně, ale ve více než 2 větách, popisuje nástup na trůn jeho stejnojmenného vnuka v roce 1092. K intronisaci ostatních knížat se pražský kanovník zmiňuje velmi stručně, v podstatě nás informuje, že proběhly, případně proběhly, tak jak měly proběhnout. Citace Kosmy k jednotlivým problémům se pokusím začlenit do textu.

    Přemysl Otakar I. a situace v Čechách
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 07.09.2008)
    V prvním díle článku o vládě Přemysla I. byl kladen důraz na zahraniční (říšskou) politiku v prvních necelých 20 letech jeho panování. Nyní budeme pokračovat v dalším líčení událostí ve střední Evropě, zjistíme, jak se český král vypořádal s nastolením svého syna Václava a zrušením seniorátu. Nesmíme také zapomenout na základy Přemyslovy moci a jeho pozici v samotných Čechách, témata, která byla v prvním díle opomenuta.

    Přemysl Otakar I. a války v Říši
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 10.08.2008)
    Když Vladislav Jindřich, jako český kníže, uvedl do úřadu biskupa Milíka a obešel přitom právo pražské kapituly na svobodnou volbu, nemusel se ohlížet na císařovo okolí. Stejně tak Přemysl, když vpadl do Čech, aby svého bratra o trůn připravil, nemusel si dělat mnoho starostí. Na konci září 1197 císař Jindřich VI. ve slunné Messině zemřel a bylo jasné, že v Říši začne boj o moc. Přemyslovci počítali s tím, že případný vítěz (na jehož stranu se přikloní) jim rád promine prohřešky vůči jeho císařskému majestátu.

    Eliška Rejčka a Polsko
    (Artur Mikut, Přemyslovci, 06.07.2008)
    Četl jsem vaše české stránky a zaujalo mě, že se zabýváte postavou Elišky Rejčky, polsky Ryksy-Elżbiety (Alžbety). Pod tím jménem je známá v Polsku. Ryksa po matce a Alžběta od vašeho krále Václava II.

    Osobnost královny Elišky Rejčky
    (Maršálek, Přemyslovci, 20.01.2008)
    Eliška Rejčka se narodila pravděpodobně na počátku září 1288 v Polsku, jako jediné dítě piastovského knížete Přemysla II. Velkopolského, od roku 1295 polského krále, a švédské princezny Richenzy. Po matce zdědila nejen nevšední krásu, ale i neobvyklé jméno, se kterým si neporadilo ani prostředí polské, jež je zkomolilo na Rixa, ani české, kde byla nazývána Rejčkou.

    Vláda Jindřicha a Vladislava (1193-97)
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 06.01.2008)
    Na Vánoce 1193 se biskup Jindřich Břetislav stal knížetem poté, co získal bez vědomí šlechty od císaře Jindřicha české knížectví jako léno a na Přemyslovi I. si jej na hradbách Pražského hradu vybojoval.

    Bouřlivá léta 1191-93: Mezi markrabětem a biskupem
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 02.12.2007)
    Poté, co se v českém knížectví roznesla zpráva o úmrtí panujícího vládce Konráda poblíž Neapole, knížetem se stává ten, který k tomu měl nejblíže, prozatímní správce země – Václav, syn Soběslava.

    Vláda Konráda II. Oty (1189-1191)
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 05.11.2007)
    I na konci 12. století byl pražský kamenný trůn velkým lákadlem pro moravské údělníky vládnoucí v částech země, provinciích. Formálně jim právo stát se knížetem zajišovala stařešinská nařízení knížete Břetislava I., nastolená před jeho smrtí v Chrudimi roku 1055. Realita byla ovšem jiná. O pražském knížeti, tj. knížeti celých Čech s vrchní autoritou nad moravskými vládci z olomoucké a znojemskobrněnské větve Přemyslova rodu, rozhodovala přízeň velmožů, důvěra nebo koupená důvěra císaře, síla zbraní družin znepřátelených Přemyslovců a také v nemalé míře štěstí.
    Stejný jako moravští předci a pražští bratranci byl Konrád III. Ota, údělník, vládnoucí nad brněnskou a znojemskou části Moravy. On také neváhal obětovat tisíce a tisíce vojínů k získání přesvatého stolce na vrchu Žiži.

    Vražda Václava Svatého
    (Tekla, Přemyslovci, 23.09.2007)
    Situace v Říši a první roky vlády jeho „ukrutného“ bratra Boleslava

    Vláda knížete Bedřicha (1178-1189)
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 19.08.2007)
    Na podzim roku 1178 využil Bedřich rozkladu moci a snad i vojska svého bratrance, knížete Soběslava II., a obsadil Prahu, kde zajal i Soběslavovu ženu. Poražený se stáhl na hrad Skála a vyčkával.

    Vláda Bedřicha a Soběslava II. (1172-78)
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 30.07.2007)
    Na konci roku 1172 Vladislav resignoval na trůn ve prospěch ve prospěch svého prvorozeného syna Bedřicha. Krise po odchodu relativně stálého panovníka na sebe nedala dlouho čekat.

    Údělníci v Olomouci
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 10.06.2007)
    Několik pohledů na proměny pozice vládců v Olomouci (1055 - 1201).

    Zastaralý článek

    Ženy ve stínu Přemyslovců – díl 6.
    Ctižádostivá Judita Durynská, stavitelka mostu.

    (Tekla, Přemyslovci, 13.04.2007)
    A další ženy její doby – Svatava (Luitgarda), Marie (rakouská markraběnka), Gertruda Babenberská, Marie Srbská, Durancie, Cecílie Durynská, Eliška Polská, Richsa, Alžběta Uherská, Helicha Wittelsbachová, Markéta, abatyše Anežka.

    Touto kapitolou vyprávění o slavných či méně známých Přemyslovnách se dostaneme do doby konce vlády knížete Soběslava, éry krále Vladislava II. a jeho nástupců Bedřicha a Soběslava II.

    Vláda Vladislava II. (1140-1172)
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 25.03.2007)
    Vladislav byl kompromisním kandidátem českých velmožů, protože nikdo z nich nechtěl zvolit novým panovníkem Soběslavova syna, nebo silného údělníka Konráda. Proto „černý Petr“ zůstal v rukou lehkovážného mladíka Vladislava. Nikdo ovšem netušil, že předpoklady do něj vložené se nenaplní, a kníže to jako druhý Přemyslovec v pořadí dotáhne až na krále.

    Konstancie Uherská
    (Viola, Přemyslovci, 09.03.2007)
    Konstancie Uherská, druhá manželka (nebo vlastně první?) českého krále Přemysla I., byla bezesporu zajímavá žena. Je škoda, že o ní mnoho nevíme, z dobových pramenů se toho příliš vyčíst nedá. Někdy bývá označována za „tu zlou“, kvůli níž Přemysl vyhnal svou první a zákonitou manželku Adlétu spolu s jejími čtyřmi dětmi. Jaká vlastně byla? Dá se vůbec na základě střípků rekonstruovat život jedné z mnoha pomazaných žen v české historii, její názory, povaha, náhled na svět? Podle nám známých faktů se o to alespoň pokusme.

    Cesta Václava II. k polské koruně
    (Viola, Přemyslovci, 17.02.2007)
    Václav II. využil nestability u severního souseda k pokusu Polsko ovládnout.

    Špatná pověst Václava III.
    (Acoma, Přemyslovci, 11.02.2007)

    Když pak v noční době panští synové, kteří byli ke králi přidruženi na to, aby na něm chytře něco vymohli, viděli toho krále rozpáleného vínem, žádali na něm královské statky a přemnoho jich obdrželi. Ten obdržel takovým způsobem město, druhý hrad, jiný dědinu… (Zbraslavská kronika)


    Vláda Soběslava I. 1125-1140
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 21.01.2007)
    Díky přímluvě matky se nad smrtelným ložem Vladislava I. se stal jeho mladší bratr, poslední sny krále Vratislava – Soběslav. Ota II. Černý, kterému slíbil stolec Vladislav dříve, musel zuřit.

    Richenza, Alžběta Rejčka
    (Hana Skřeková, Přemyslovci, 05.01.2007)
    Dědička polského trůnu Richenza, u nás známá jako Rejčka, jediná česka královna, která usedla na trun hned dvakrát, po boku Přemyslovce Václava II. a Habsburka Rudolfa I. řečeneho Kaše. Dáma, která se také proslavila láskou k českému velmoži Jindřichu z Lipé, nejmocnějšímu muži země česke v době dalšího krále Jana Lucemburského.

    Mincovní reforma Václava II.
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 19.12.2006)
    Zatímco Václav II. přemýšlel o korunovaci na polského krále, začal ve kutnohorském Vlašském dvoře razit novou minci vynikající kvality pro svoje impérium. Pražský groš. Měl z čeho, v Horách Kutných se tou dobou mohlo těžit okolo 40% stříbra v Evropě.

    Zastaralý článek

    Ženy ve stínu Přemyslovců – díl 5. Královna Svatava a ženy kolem ní
    (Tekla, Přemyslovci, 08.12.2006)
    Hidda Wettinská, Adléta Uherská, Judita Česká, Wirpirka, Eufémie, Richinza, Sofie, Gerberga, Ida, Adléta Maďarská a další Přemyslovny na dvoře Vratislava II. a jeho nástupců.
    Když kníže Břetislav I. (o jehož manželce Jitce Schweinfurtské jsme si povídali v minulém díle) pobýval v roce 1054 v Sasku, pravděpodobně zde dojednal uzavření sňatků svých starších synů s dcerami významných saských šlechticů.

    Ženy ve stínu Přemyslovců – díl 4.
    Zachránkyně rodu – Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská

    (Tekla, Přemyslovci, 29.10.2006)
    Ženy, jejichž zásluhou Přemyslovci nevymřeli již na počátku 11. století.

    Opavští Přemyslovci – IV. Zlatý věk II.
    (MikulᚠII., Přemyslovci, 15.10.2006)
    Pokračování osudů vévody Mikuláše II. v letech 1341 až 1377 (tedy už po jeho smrti)

    Atentát na knížete Soběslava
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 06.10.2006)
    Zatímco v Říši jako intermezzo mezi Sálci a Štaufy panuje Lothar ze Suplinburgu, uherského Bélu čeká poslední rok jeho života, v Polsku se schyluje k více než stoletému rozdělení, v českém knížectví se chystá výměna knížete…

    Ženy ve stínu Přemyslovců – díl 3. Tajemná Adiva a ještě záhadnější Emma Regina
    (Tekla, Přemyslovci, 23.09.2006)
    Pátrání po původu manželek Boleslava II.

    Opavští Přemyslovci – III. Zlatý věk I.
    (MikulᚠII., Přemyslovci, 16.09.2006)
    3.7.1318 – 1340 v dějinách vévodství opavského. Článek o Mikuláši II (1. díl).

    Biskup Jaromír - Gebhard
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 10.09.2006)
    Jeden se synů knížete Břetislava toužil po údělu jako jeho bratři Konrád a Ota. Sen se mu nesplnil, ale i tak dokázal být zdatným protivníkem Vratislavovi II.

    Durynk zabil krále, ...jiný se jím mohl stát.
    (Przemysl de Nyestieyky, Přemyslovci, 04.09.2006)

    aneb
    Příběh posledních Přemysloven z prvních let království po vymření jejich dynastie


    Ženy ve stínu Přemyslovců – díl 2.
    Zbožné sestry Dobrava a Mlada

    (Tekla, Přemyslovci, 30.08.2006)
    Životní osudy Dobravy – apoštolky křesanství v Polsku a blahoslavená Mlady, abatyše prvního českého kláštera.

    Opavští Přemyslovci – II. MikulᚠI. Opavský
    (MikulᚠII., Přemyslovci, 25.08.2006)
    (*1255 – †1318). To jsou životní data prvního opavského vévody a prvního člena poslední vedlejší větve přemyslovských králů.

    Přemyslovci a katedrála sv. Víta
    (Tekla, Přemyslovci, 14.08.2006)
    Stavební počátky nejvýznamnější církevní stavby v Čechách.

    Opavští Přemyslovci - I. Zrod vévodství
    (MikulᚠII., Přemyslovci, 09.08.2006)
    Na konci 13. století se konstituovalo vévodství opavské, na pozadí mnohem větších událostí panovnické dynastie.

    Konec Přemyslovců
    (Jan Škvrňák, Přemyslovci, 04.08.2006)
    V lednu 1306 Vladislav Lokýtek obsadil krakovský hrad Wawel, který byl doposavad v rukou krále Václava III; aby osvobodil Polsko z českých rukou. Mladý český král Václav III, dříve lehkovážný (než mu zbraslavský opat Konrád u hrobu jeho otce domluvil), hlavně však talentovaný vládce po obtížích sebral zemskou hotovost a vytáhl do Polska potlačit povstání významného magnáta, ještě před tím pohrozil rozpínavé české šlechtě.

    Zastaralý článek

    Ženy ve stínu Přemyslovců – díl 1.
    Poslední noc kněžny Ludmily

    (Tekla, Přemyslovci, 30.07.2006)
    Příběh o tragickém konci první z historických pramenů známé české kněžny a naší první světice.

    První chemická válka se konala za posledního Přemyslovce?
    (Jan Galatík, Přemyslovci, 24.07.2006)
    V říjnu roku 1304 vytáhla proti Praze obrovská vojenská výprava. Albrecht Habsburský táhl s Uhry a divokými Kumány na Václava II. a jeho syna, uherského krále Ladislava V., pozdějšího Václava III. Názory dějepisců zúčastněných stran konfliktu se liší. Albrecht údajně požadoval na šest let stříbrné doly Kutné Hory a Uhrové chtěli donutit Václava II. k vrácení svých korunovačních klenotů. Koruny, meče a šatu sv. Štěpána, které jim prý sprostě ukradl. Tyto důvody válečné akce však nejsou jediné. Není také zcela jisté že přitom došlo k historicky prvnímu použití chemických zbraní hromadného ničení, ale je to velmi pravděpodobné.

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Květen  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha