Středověk
Dnes je: 03. 12. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 50 (z celkem 51 nalezench)

    |0-50|50-51|
    Zhada Znojemsk rotundy
    (Wladislaus, Pemyslovci, 07.06.2020)
    Jedna z poslednch velkch zhad na historie. O jej vyeen se pokusila ji cel ada renomovanch historik i badatel-amatr, ale kad, kdo se o to zatm pokusil, si na n vylmal zuby. Nkterm se podailo pinst prlomov vklad uritho aspektu, jinm i pes pli fantaskn teorie podstatn detail, kter zprvu unikal pozornosti, pesto vechno ale dn z dosud publikovanch teori nepinesla uspokojiv een. Vdy se toti d nkter zdnliv objasnn tvrzen zpochybnit. A m vbec zhada znojemsk rotundy een? Opravdu zobrazuje genealogickou posloupnost Pemyslovc? Nebo je zobrazuje podle pln jinho kle? Nebo je to jen hka umleck tvorby, kter si pohrv s mylenm modernho lovka, tak odlinho od toho stedovkho?

    Pilba knete Vclava svatho
    (Vclav Slavek, Pemyslovci, 18.02.2018)
    Soust pokladu Svatovtsk kapituly je tzv. Svatovclavsk pilba. Dle jen pilba. Ta je vystavena v expozici Pbh Praskho Hradu ve Starm palci. Byla popsna v ad prac, ani byla dosaena shoda v nzoru na obraz na nnosku pilby, ani shoda o pvodu pilby a jejm vlastnictv knetem Svatm Vclavem.

    Svat Ludmila v rusk tradici
    (Lubo Rokos, Pemyslovci, 19.02.2017)
    Kult svat Ludmily se pomrn brzy rozil i na erstv poktn Rusi. Z Ruska pochzej i staroslovnsky psan legendy o sv. Vclavovi a Ludmile a ada dalch staroslovnskch pamtek. Popularita eskch pemyslovskch svtc na Rusi pramenila pravdpodobn z toho, e jejich osudy pipomnaly osudy nkterch postav rusk knec dynastii Rurikovc. Jak se staroslovnsk kultura a esk legendy na Rus dostaly?

    Spor o pvod Svat Ludmily
    (Lubo Rokos, Pemyslovci, 29.01.2017)
    Jistch daj ze ivota svat Ludmily je pomlu a co se te jejho pvodu, tak prameny nabzej dv verze. Ob jsou pitom mon.
    Zkladn legenda k Ludmilin ivotu, zvan Fuit, mluv o jejm pvodu v ble neuren, jin zemi. O kneti Boivojovi pe: "Vzal si za manelku z jin zem dceru knete Slavibora, jmnem Ludmilu."
    Rusk verze ludmilsk legendy onu jinou zemi specifikuje: "Blahoslaven Ludmila byla ze zem srbsk, knete srbskho dcera."
    Dal prameny ale zanaj hovoit jinak, ponaje Kristinovou legendou: "Boivoj ml t manelku jmnem Ludmila, dceru Slavibora, knete ze zem slovansk, je za starodvna slula Pov, nyn od dnench lid podle hradu nedvno postavenm Mlnickem sluje."
    Kronik Kosmas tomu pisvduje: "Boivoj zplodil dva syny, Spytihnva a Vratislava, jejich matkou byla dcera Slavibora, pedka z hrdku Pova, jmnem Ludmila."
    Dal kronik Dalimil tut verzi zveroval. Ludmila v jeho podn:" ena bohumil, ulechtil, ctn a poctiv, z rodu znmch povskch hrabat byla. Pov se dneska Mlnk nazv."
    Na vechny prameny se podvme ble.

    Anna Pemyslovna
    (Michaela Balousov, Pemyslovci, 12.06.2016)
    MEDAILONEK

    ila: 15.10.1290 3.9.1313

    rodie: Vclav II. a Guta Habsbursk
    sourozenci: Vclav III., Elika, Markta, Aneka, Jan Volek
    manel: Jindich Korutansk

    Elika Pemyslovna
    (Viola, Pemyslovci, 04.06.2016)
    MEDAILONEK

    ila: 20.1.1292 28.9.1330

    rodie: Vclav II. a Guta Habsbursk
    sourozenci: Vclav III., Anna, Markta, Aneka, Jan Volek
    manel: Jan Lucembursk
    dti: Karel IV., Pemysl, Jan Jindich, Markta, Guta-Bona, Anna, Elika

    Mikul Opavsk
    (Hana Skekov, Pemyslovci, 12.04.2015)
    Mikul Opavsk byl nemanelskm synem Pemysla Otakara II., narozenm ze vztahu s takzvanou Anekou Palck. Datum narozen ani jeho okolnosti bohuel neznme, meme je poloit k roku 1255, mon o nkolik let dve. Usuzujeme tak z listin, ktermi se Pemysl Otakar II. pokusil legitimovat sv nemanelsk dti, a tak z prvnho doloen ve svdench adch roku 1269. Nejpozdji v roce 1261 (v souvislosti s novm Pemyslovm satkem s Kunhutou Haliskou) zejm odchz Aneka Palck z Prahy, otzkou vak zstv, zda s n odely i jejich spolen dti. O tto skutenosti bohuel nemme zprv, meme se domnvat, e v Praze zstal jen Mikul, a to kvli zskn vzdln a rytskho umu, i e se k otci vrtil a o nkolik let pozdji. Jeho spoleensk i politick status byl dn jak jeho nemanelskm pvodem, tak i reakc papee Alexandra IV. na Pemyslovu dost o piznn legitimity Mikulovi a jeho sestrm. Ten nejdve legitimitu Mikulovi i Pemyslovm dcerm piznal, avak vzpt zdraznil, e toto ustanoven nem bt vykldno tak, e by Mikul i jeho sestry mli nrok na esk trn.

    Vclav II.
    (Viola, Pemyslovci, 15.03.2015)
    MEDAILONEK

    Jedin peiv syn slavnho otce, eleznho a zlatho krle, neml snadn ivot. Jeho dlo bv mnohdy nedocenno a on sm povaovn za slabho, dokonce snad neschopnho, zbablho a labilnho nsledovnka svho velkho otce. Takov pohled by vak byl velice nepesn a zkreslen.

    Krlovna Kunhuta Halisk
    (Michaela Balousov, Pemyslovci, 29.06.2014)
    Kunhuta Halisk nebo tak Maevsk i ernigovsk, nesprvn nkdy nazvan Uhersk, je pomrn rozporuplnou, a pitom vraznou postavou eskch djin, kter vak dosud a na vjimky nebyla vnovna dostaten pozornost. Tato zajmav dma, jej osud byl pln neekanch zvrat, vyvolv protichdn nzory jednotlivch historik. Podvejme se nyn na jej osobnost bez emoc a se snahou o pochopen jejch, nkdy na prvn pohled ne zcela logickch, krok.

    astn lta zlatho krle Pemysla, st druh (1265 - 1269)
    (Hana Skekov, Pemyslovci, 16.02.2014)
    Taen proti Bavorsku
    Zd se mi logick, e ani princ Konradin ani Wittelsbachov se se ztrtou Chebska nesmili, zvlt bylo-li tak velmi poznat, na stran jsou sympatie papeovy. Ten toti nadil listinou z 9. nora 1266 bavorskmu vvodovi Jindichovi vydat zem arcibiskupu Vladislavovi uchvcen, piem uvedenou skutenost sdluje tho dne listem Pemyslu Otakarovi II. a salcburskmu arcibiskupu Vladislavovi. Vlka zatm sice probhala jen diplomaticky , ale uskuteovaly se rozshl ppravy i k t skuten.

    astn lta zlatho krle Pemysla, st prvn (1261-1265)
    (Hana Skekov, Pemyslovci, 01.12.2013)
    Dsledky bitvy u Kressenbrunu pro stedn Evropu
    Spojeneck vojska eskho krle Pemysla Otakara II., tajc i jeho elezn ryte porazilo ve druh esko-uhersk vlce vojenskou koalici krle Bly IV. Tm se vrazn pozmnila politick situaci ve stedn Evrop. Zhodnotit situaci, v n se Pemyslovy zem nachzely po bitv u Kressenbrunu nm pome Vratislav Vanek. Nastalo obdob let edestch, doba nejvtho kulturnho a mrovho rozvoje Pemyslovy e. Pemyslovo panstv vystoupilo ze stnu mocnho uherskho rivala. esk moc v regionu vzrostla i dky pznivmu vvoji dynastickch pomr v echch, kde u dve dolo k vymen bonch vtv vldnoucho rodu, a tak u nedochzelo k bojm o trn v pedchozch dobch zcela bnm. Pipojenm trska se otevel vnitn prostor pro sjednocen zem pemyslovskch a babenberskch, tedy pro vzjemn sbliovn tch, kte pozdji v novovku spolu vytvoili rakouskou monarchii. Vtzstvm esko-nmeckch zbran u Kressenbrunnu se pozvedvala presti e, v jejm guelfskm pojet spoleenstv zem a knat s oligarchickm postavenm kurfit. Naopak model spojen s vysokm hodnocenm role csae byl prozatm minulost. Nmecky mluvc zem byly zajitny ped toky z vchodu, trsk vvodstv vyrvno z rukou uherskho krle a Ptuj pestala bt sdlem kumnsk princezny.

    Dpoltici
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 04.11.2013)
    Dnes neznm vedlej pemyslovsk rozrod sehrl v echch knecch a krlovskch v 12. a na potku 13. stolet nezanedbatelnou roli. Od bratra druhho eskho krle - obrnce bratrovch zjm, pes udlen ech v lno, a k vyhnanstv a vymen vtve ve Slezsku.

    Vlda Pemysla Otakara II. (1253 - 1261)
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 06.10.2013)
    Kdy na svm dvoe v Poplech 22. z 1253 zemel Vclav I., jeho nejstarmu synu nic nebrnilo k nstupu na trn. Mlad Pemyslovec ml u za sebou prvn vladask krky, nkolik let byl markrabtem na Morav a tak vvodou rakouskm a trskm. Prv Rakousy a trsko byly jablkem svru mezi stedoevropskmi panovnky.

    Exilov lta Pemysla Otakara I.
    (Michaela Balousov, Pemyslovci, 25.08.2013)
    Pemysl Otakar I. je vznamnou postavou naich djin a jednm z nejvznamnjch eskch krl. Proto mon trochu zaraz, jak mlo vme o letech, kdy se neastnil vldy, a u jako markrab moravsk, esk kne nebo esk krl. Jak to tedy bylo s Pemyslovmi exilovmi i nm jinak neznmmi roky?

    Vratislav, syn Pemysla Otakara I.
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 24.02.2013)
    Vratislav, prvorozen syn Pemysla Otakara I. z jeho prvnho manelstv s Adltou Meskou, zstv postavou ponkud ve stnu dalch osobnost a stranou zjmu historik. Jak ml tento mu, jeho mohla kdysi ekat velk karira, ivot?

    Vlda Vclava I. (1230 - 1253)
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 27.11.2011)
    Oproti svmu otci, Vclav I. nastupoval na esk trn v pln zmnn politick situaci. Pemysl I. si musel svoji vldu vybojovat proti ad svch pemyslovskch pbuznch a obratnou politikou (a na druh pokus) si vldu udrel. Naproti tomu Vclav neml dn vn konkurenty (Dpoltici ve slezskm vyhnanstv nebyli problmem). V moravskm markrabstv sice vldl jeho bratr Pemysl, ale ten zachovval vrnost svmu starmu bratru. Beclavsko drela krlovna-matka Konstancie Uhersk.
    Mlad Pemyslovec byl zvolen i korunovn jet za ivota svho otce, lechta ho zcela uznvala. D se ci, e Vclav jako prvn z eskch vldc zddil centralisovanou stedoevropskou monarchii.

    Intronisace a intronisan rituly eskch knat na strnkch Kosmovy kroniky
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 26.09.2010)
    vod
    Intronisan rituly jsou jednm z prvk, kter uruj vztah stedovk spolenosti, k veobjmajc tradici. Zde se tak prolnaj zvyky star, pedkesanskho pohanskho rzu, se zvyky novmi, naplnnni novou symbolikou. Tyto poznatky plat pro nov christianisovan zem stedn Evropy Polsko, Uhry (v vahu lze vzt i nastolen v Korutanech) a tak echy, kde je symbolika dvou svt zachycena v Kosmov kronice. V tto prci se pokusm popsat ideln model intronisace v pemyslovskch echch a pot se budu zabvat domnlmi vjimkami. Kosmas popisuje podrobn pouze nastolen knete Betislava I. Mn podrobn, ale ve vce ne 2 vtch, popisuje nstup na trn jeho stejnojmennho vnuka v roce 1092. K intronisaci ostatnch knat se prask kanovnk zmiuje velmi strun, v podstat ns informuje, e probhly, ppadn probhly, tak jak mly probhnout. Citace Kosmy k jednotlivm problmm se pokusm zalenit do textu.

    Pemysl Otakar I. a situace v echch
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 07.09.2008)
    V prvnm dle lnku o vld Pemysla I. byl kladen draz na zahranin (skou) politiku v prvnch necelch 20 letech jeho panovn. Nyn budeme pokraovat v dalm len udlost ve stedn Evrop, zjistme, jak se esk krl vypodal s nastolenm svho syna Vclava a zruenm seniortu. Nesmme tak zapomenout na zklady Pemyslovy moci a jeho pozici v samotnch echch, tmata, kter byla v prvnm dle opomenuta.

    Pemysl Otakar I. a vlky v i
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 10.08.2008)
    Kdy Vladislav Jindich, jako esk kne, uvedl do adu biskupa Milka a obeel pitom prvo prask kapituly na svobodnou volbu, nemusel se ohlet na csaovo okol. Stejn tak Pemysl, kdy vpadl do ech, aby svho bratra o trn pipravil, nemusel si dlat mnoho starost. Na konci z 1197 csa Jindich VI. ve slunn Messin zemel a bylo jasn, e v i zane boj o moc. Pemyslovci potali s tm, e ppadn vtz (na jeho stranu se piklon) jim rd promine proheky vi jeho csaskmu majesttu.

    Elika Rejka a Polsko
    (Artur Mikut, Pemyslovci, 06.07.2008)
    etl jsem vae esk strnky a zaujalo m, e se zabvte postavou Eliky Rejky, polsky Ryksy-Elbiety (Albety). Pod tm jmnem je znm v Polsku. Ryksa po matce a Albta od vaeho krle Vclava II.

    Osobnost krlovny Eliky Rejky
    (Marlek, Pemyslovci, 20.01.2008)
    Elika Rejka se narodila pravdpodobn na potku z 1288 v Polsku, jako jedin dt piastovskho knete Pemysla II. Velkopolskho, od roku 1295 polskho krle, a vdsk princezny Richenzy. Po matce zddila nejen nevedn krsu, ale i neobvykl jmno, se kterm si neporadilo ani prosted polsk, je je zkomolilo na Rixa, ani esk, kde byla nazvna Rejkou.

    Vlda Jindicha a Vladislava (1193-97)
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 06.01.2008)
    Na Vnoce 1193 se biskup Jindich Betislav stal knetem pot, co zskal bez vdom lechty od csae Jindicha esk knectv jako lno a na Pemyslovi I. si jej na hradbch Praskho hradu vybojoval.

    Bouliv lta 1191-93: Mezi markrabtem a biskupem
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 02.12.2007)
    Pot, co se v eskm knectv roznesla zprva o mrt panujcho vldce Konrda pobl Neapole, knetem se stv ten, kter k tomu ml nejble, prozatmn sprvce zem Vclav, syn Sobslava.

    Vlda Konrda II. Oty (1189-1191)
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 05.11.2007)
    I na konci 12. stolet byl prask kamenn trn velkm lkadlem pro moravsk dlnky vldnouc v stech zem, provincich. Formln jim prvo stt se knetem zajiovala staeinsk nazen knete Betislava I., nastolen ped jeho smrt v Chrudimi roku 1055. Realita byla ovem jin. O praskm kneti, tj. kneti celch ech s vrchn autoritou nad moravskmi vldci z olomouck a znojemskobrnnsk vtve Pemyslova rodu, rozhodovala pze velmo, dvra nebo koupen dvra csae, sla zbran druin zneptelench Pemyslovc a tak v nemal me tst.
    Stejn jako moravt pedci a prat bratranci byl Konrd III. Ota, dlnk, vldnouc nad brnnskou a znojemskou sti Moravy. On tak nevhal obtovat tisce a tisce vojn k zskn pesvatho stolce na vrchu ii.

    Vrada Vclava Svatho
    (Tekla, Pemyslovci, 23.09.2007)
    Situace v i a prvn roky vldy jeho ukrutnho bratra Boleslava

    Vlda knete Bedicha (1178-1189)
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 19.08.2007)
    Na podzim roku 1178 vyuil Bedich rozkladu moci a snad i vojska svho bratrance, knete Sobslava II., a obsadil Prahu, kde zajal i Sobslavovu enu. Poraen se sthl na hrad Skla a vykval.

    Vlda Bedicha a Sobslava II. (1172-78)
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 30.07.2007)
    Na konci roku 1172 Vladislav resignoval na trn ve prospch ve prospch svho prvorozenho syna Bedicha. Krise po odchodu relativn stlho panovnka na sebe nedala dlouho ekat.

    dlnci v Olomouci
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 10.06.2007)
    Nkolik pohled na promny pozice vldc v Olomouci (1055 - 1201).

    Zastaral lnek

    eny ve stnu Pemyslovc dl 6.
    Ctidostiv Judita Durynsk, stavitelka mostu.

    (Tekla, Pemyslovci, 13.04.2007)
    A dal eny jej doby Svatava (Luitgarda), Marie (rakousk markrabnka), Gertruda Babenbersk, Marie Srbsk, Durancie, Ceclie Durynsk, Elika Polsk, Richsa, Albta Uhersk, Helicha Wittelsbachov, Markta, abatye Aneka.

    Touto kapitolou vyprvn o slavnch i mn znmch Pemyslovnch se dostaneme do doby konce vldy knete Sobslava, ry krle Vladislava II. a jeho nstupc Bedicha a Sobslava II.

    Vlda Vladislava II. (1140-1172)
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 25.03.2007)
    Vladislav byl kompromisnm kandidtem eskch velmo, protoe nikdo z nich nechtl zvolit novm panovnkem Sobslavova syna, nebo silnho dlnka Konrda. Proto ern Petr zstal v rukou lehkovnho mladka Vladislava. Nikdo ovem netuil, e pedpoklady do nj vloen se nenapln, a kne to jako druh Pemyslovec v poad dothne a na krle.

    Konstancie Uhersk
    (Viola, Pemyslovci, 09.03.2007)
    Konstancie Uhersk, druh manelka (nebo vlastn prvn?) eskho krle Pemysla I., byla bezesporu zajmav ena. Je koda, e o n mnoho nevme, z dobovch pramen se toho pli vyst ned. Nkdy bv oznaovna za tu zlou, kvli n Pemysl vyhnal svou prvn a zkonitou manelku Adltu spolu s jejmi tymi dtmi. Jak vlastn byla? D se vbec na zklad stpk rekonstruovat ivot jedn z mnoha pomazanch en v esk historii, jej nzory, povaha, nhled na svt? Podle nm znmch fakt se o to alespo pokusme.

    Cesta Vclava II. k polsk korun
    (Viola, Pemyslovci, 17.02.2007)
    Vclav II. vyuil nestability u severnho souseda k pokusu Polsko ovldnout.

    patn povst Vclava III.
    (Acoma, Pemyslovci, 11.02.2007)

    Kdy pak v non dob pant synov, kte byli ke krli pidrueni na to, aby na nm chyte nco vymohli, vidli toho krle rozplenho vnem, dali na nm krlovsk statky a pemnoho jich obdreli. Ten obdrel takovm zpsobem msto, druh hrad, jin ddinu (Zbraslavsk kronika)


    Vlda Sobslava I. 1125-1140
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 21.01.2007)
    Dky pmluv matky se nad smrtelnm loem Vladislava I. se stal jeho mlad bratr, posledn sny krle Vratislava Sobslav. Ota II. ern, ktermu slbil stolec Vladislav dve, musel zuit.

    Richenza, Albta Rejka
    (Hana Skekov, Pemyslovci, 05.01.2007)
    Ddika polskho trnu Richenza, u ns znm jako Rejka, jedin eska krlovna, kter usedla na trun hned dvakrt, po boku Pemyslovce Vclava II. a Habsburka Rudolfa I. eeneho Kae. Dma, kter se tak proslavila lskou k eskmu velmoi Jindichu z Lip, nejmocnjmu mui zem eske v dob dalho krle Jana Lucemburskho.

    Mincovn reforma Vclava II.
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 19.12.2006)
    Zatmco Vclav II. pemlel o korunovaci na polskho krle, zaal ve kutnohorskm Vlaskm dvoe razit novou minci vynikajc kvality pro svoje imprium. Prask gro. Ml z eho, v Horch Kutnch se tou dobou mohlo tit okolo 40% stbra v Evrop.

    Zastaral lnek

    eny ve stnu Pemyslovc dl 5. Krlovna Svatava a eny kolem n
    (Tekla, Pemyslovci, 08.12.2006)
    Hidda Wettinsk, Adlta Uhersk, Judita esk, Wirpirka, Eufmie, Richinza, Sofie, Gerberga, Ida, Adlta Maarsk a dal Pemyslovny na dvoe Vratislava II. a jeho nstupc.
    Kdy kne Betislav I. (o jeho manelce Jitce Schweinfurtsk jsme si povdali v minulm dle) pobval v roce 1054 v Sasku, pravdpodobn zde dojednal uzaven satk svch starch syn s dcerami vznamnch saskch lechtic.

    eny ve stnu Pemyslovc dl 4.
    Zachrnkyn rodu Boena Kesinova a Jitka Schweinfurtsk

    (Tekla, Pemyslovci, 29.10.2006)
    eny, jejich zsluhou Pemyslovci nevymeli ji na potku 11. stolet.

    Opavt Pemyslovci IV. Zlat vk II.
    (Mikul II., Pemyslovci, 15.10.2006)
    Pokraovn osud vvody Mikule II. v letech 1341 a 1377 (tedy u po jeho smrti)

    Atentt na knete Sobslava
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 06.10.2006)
    Zatmco v i jako intermezzo mezi Slci a taufy panuje Lothar ze Suplinburgu, uherskho Blu ek posledn rok jeho ivota, v Polsku se schyluje k vce ne stoletmu rozdlen, v eskm knectv se chyst vmna knete

    eny ve stnu Pemyslovc dl 3. Tajemn Adiva a jet zhadnj Emma Regina
    (Tekla, Pemyslovci, 23.09.2006)
    Ptrn po pvodu manelek Boleslava II.

    Opavt Pemyslovci III. Zlat vk I.
    (Mikul II., Pemyslovci, 16.09.2006)
    3.7.1318 1340 v djinch vvodstv opavskho. lnek o Mikuli II (1. dl).

    Biskup Jaromr - Gebhard
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 10.09.2006)
    Jeden se syn knete Betislava touil po dlu jako jeho brati Konrd a Ota. Sen se mu nesplnil, ale i tak dokzal bt zdatnm protivnkem Vratislavovi II.

    Durynk zabil krle, ...jin se jm mohl stt.
    (Przemysl de Nyestieyky, Pemyslovci, 04.09.2006)

    aneb
    Pbh poslednch Pemysloven z prvnch let krlovstv po vymen jejich dynastie


    eny ve stnu Pemyslovc dl 2.
    Zbon sestry Dobrava a Mlada

    (Tekla, Pemyslovci, 30.08.2006)
    ivotn osudy Dobravy apotolky kesanstv v Polsku a blahoslaven Mlady, abatye prvnho eskho kltera.

    Opavt Pemyslovci II. Mikul I. Opavsk
    (Mikul II., Pemyslovci, 25.08.2006)
    (*1255 1318). To jsou ivotn data prvnho opavskho vvody a prvnho lena posledn vedlej vtve pemyslovskch krl.

    Pemyslovci a katedrla sv. Vta
    (Tekla, Pemyslovci, 14.08.2006)
    Stavebn potky nejvznamnj crkevn stavby v echch.

    Opavt Pemyslovci - I. Zrod vvodstv
    (Mikul II., Pemyslovci, 09.08.2006)
    Na konci 13. stolet se konstituovalo vvodstv opavsk, na pozad mnohem vtch udlost panovnick dynastie.

    Konec Pemyslovc
    (Jan kvrk, Pemyslovci, 04.08.2006)
    V lednu 1306 Vladislav Loktek obsadil krakovsk hrad Wawel, kter byl doposavad v rukou krle Vclava III; aby osvobodil Polsko z eskch rukou. Mlad esk krl Vclav III, dve lehkovn (ne mu zbraslavsk opat Konrd u hrobu jeho otce domluvil), hlavn vak talentovan vldce po obtch sebral zemskou hotovost a vythl do Polska potlait povstn vznamnho magnta, jet ped tm pohrozil rozpnav esk lecht.

    Zastaral lnek

    eny ve stnu Pemyslovc dl 1.
    Posledn noc knny Ludmily

    (Tekla, Pemyslovci, 30.07.2006)
    Pbh o tragickm konci prvn z historickch pramen znm esk knny a na prvn svtice.

    |0-50|50-51|

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Prosinec  >>
    PotSttPSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha