![]() |
Hlavní menu
Hlavní stránka
Aktuality a krátké zprávy Články Rejstřík osob Rodokmeny Data českého středověku Četí panovníci Pratí biskupové a arcibiskupové Olomoučtí biskupové a arcibiskupové Diskusní fórum Seznam on-line edic pramenů Odkazy TOP 15 Autoři Kalendář akcí O nás Rozířené vyhledávání Novinky
08.04.2018: Praský biskup
05.02.2017: Rodokmen Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic
17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus Nií moravský lechtic, v závěru ivota majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
Sociální sítě a ostatní
|
Počet zobrazených článků: 29 (z celkem 29 nalezených)
Veligrad mocenské centrum Velké Moravy VII. (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 02.03.2014) Poslední díl "hledání Veligradu" se bude zabývat jinými monostmi jeho lokalizace a také moností příbuzenství Mojmírovců s Přemyslovci.
Veligrad mocenské centrum Velké Moravy VI. (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 15.12.2013) Mikulčice - dokončení
FRANSKÁ ŘÍE ZA MEROVEJCŮ I. OD POČÁTKU FRANKŮ DO DRUHÉHO DĚLENÍ ŘÍE r. 561 (Lubo Rokos, Nejstarí dějiny, 20.10.2013) Římské panství se nad Galií rozprostřelo před přelomem letopočtu během sedmiletého taení Julia Caesara. Řím ovládl v podstatě vechny zdejí keltské kmeny a svedl boje s kmeny germánskými. Ty sice vyzněly úspěně, pár germánských kmenů vstoupilo s Římem ve spojenectví, ale masa horkokrevných Germánů za Rýnem hrozila neustálými invazemi. Kolem přelomu letopočtu se římtí vojevůdci rozhodli Rýn překročit a Germány podrobit. Několikaleté války skončily tragédií římských legií v Teutoburském lese roku 9. Řím se stáhl do Galie a hranice se ustálily na veletocích Rýnu a Dunaji.
Veligrad mocenské centrum Velké Moravy V. (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 09.09.2013) Dnení díl článku se bude věnovat Mikulčicím.
Veligrad mocenské centrum Velké Moravy IV. (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 11.08.2013) Dalí probíranou lokalitou bude Uherské Hraditě - Sady
Veligrad mocenské centrum Velké Moravy III. (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 05.05.2013) Dalí lokality spojované s Veligradem...
Veligrad mocenské centrum Velké Moravy II. (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 24.03.2013) Lokality spojované s Veligradem dle dosavadního stavu bádání Dle minulých teorií býval Veligrad někdy ztotoňován s následujícími místy: Valy u Mikulčic, Staré Město a Uherské Hraditě, Hodonín, Kyjov, Znojmo, Pohansko u Břeclavi, Veselí nad Moravou; nověji té Náklo, v podání slovenských historiků pak také Nitra, Děvín, Trenčín, Bratislavský hrad.
Veligrad mocenské centrum Velké Moravy I. (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 10.02.2013) Archeologické výzkumy ve Starém Městě a v Uherském Hraditi, týkající se zejména historie tohoto území v raném středověku, osvětlily úvahy o zásadním významu těchto míst pro historii raně středověkého státního útvaru ve střední Evropě severně od Dunaje, který moderní historická věda pojmenovala jako Velkomoravskou říi. Řada pramenů vrcholného středověku uvádí jako hlavní město staré Moravy v 9. a 10. století Veligrad, Velegrad či Velehrad. Velmi často je Veligrad v těchto pramenech povaován za sídlo krále Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.
Podvrená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů (Jindřich aludek, Nejstarí dějiny, 30.12.2012) Nevím, mezi kolik lidí se dostala nedatovaná samizdatová publikace - Galatík Jan: Záhada Velehradu. Kterýsi rok 5. července ji na Nákle někdo prodával za 50 Kč. Smyslem této publikace je vyvolat ve čtenáři dojem, e velkomoravský Veligrad se nenacházel tam, kde to odpovídá nálezové situaci mnohaletých archeologických výzkumů, ale někde, kde by si to, bůhvíproč, přál autor této tendenční publikace. Jediným logickým důvodem se mi jeví snaha přitáhnout na lokalitu archeology za kadou cenu. Pochybuji, e takovýto pochybný způsob bude mít úspěch. Archeologové mají dost práce na lokalitách, které jsou určitě zajímavějí, a kdyby k nim patřilo i Náklo, určitě by tento vrch neunikl jejich pozornosti. Archeologové rovně jsou schopni lehce rozpoznat, na rozdíl od některých neznalých a neinformovaných lidí, nepravdivé údaje, na nich pan Galatík staví své fantastické úvahy a zcela nepravděpodobné hypotézy.
Starobylé městské legendy a franský kupec Sámo (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 22.01.2012) V roce 1775 Gelasius Dobner u nás poprvé zveřejnil texty kroniky t. zv. Fredegara. Podle ní si roku 627 zvolili Slované za krále franského kupce Sáma. Z mlhy naí nejstarí historie vystoupilo do té doby neznámé jméno prvního písemně doloeného vládce Slovanů. F. Palacký to hodnotí slovy: Význam jeho zasluhoval větí a stálejí památky u potomků, neli se mu dostalo. Ji v době kronikáře Kosmy ztratilo se jeho jméno v pověstech národu naeho. Historie česká teprve od roku 1775 mu v zápiskách svých, a to ne bez odporu, místa popřála.
Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava? (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 11.12.2011) Nový překlad části signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydání z roku 1892 dostupné na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na které mne laskavě upozornil pan D. Hrbek, kterému děkuji. Překlad byl prováděn prostřednictvím internetu s vyuitím znalců spisovné arabtiny. Strany 166 a 168, původní foliant 164 a 165 originální perské texty viz na www.wogastisburc.com
Záhada svatobořických opic (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 31.07.2011) Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: Svao, (z) boř ty modly!. Nejstarí písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám. Základnu vech soch tvoří kónický sokl, naznačující původní zaputění do kamenného hranolu, nebo sloupu. Svislý průběh rukou vech postav naznačuje typický tvar, sochařsky nazývaný Hermesovka. Takový tvar měly římské obětní sloupy, zejména zobrazující boha Herma. Někdy spojoval oltář dvě bostva, t. zv. dvojhermesovky. Spojení boha Herma a bohyně Afrodité pouili přírodopisci k názvu oboupohlavních ivočichů hermafroditů. Mnozí soudí, e Svatobořické opice představují sochy boha Januse. Ten byl sice také zobrazován se dvěma obličeji, ale vdy stejným obličejem, zejména buď s vousy, nebo bez vousů. T. zv dvojhermesovky mají pro oba obličeje vlastní hlavy, jde o dvě bostva.
Příchod Slovanů na české území - několik poznámek (Jan kvrňák, Nejstarí dějiny, 14.02.2010) Ačkoliv Slované nepatří mezi typická etnika, která jsou nositeli pojmu stěhování národů kvůli zaměření jenom na ta etnika, která formovala Evropu západní, výrazným způsobem ovlivnili podobu celé Evropy, neodmyslitelně tak k stěhování národů patří stejně tak jako ostatní národy podnikly dobrodrunou cestu do své konečné domoviny.
Sekyř kostel v Kosmově Kronice Čechů a katedrála sv. Metoděje. (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 06.09.2009) Kosmova kronika zmiňuje lokalitu Sekirkostel. Latinský text bývá překládán Sekyř kostel. V originálech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipský rukopis má jen Dvůr u Sekir. V Kosmově kronice je spojován s Dvorem, byl to Dvůr u Sekyř kostela. Originální text ho nazývá curtem. Dvůr bylo v 7.-13. století sídlo panovníka, místo, kde stál jeho stolec. To platilo i o církvi, papeský dvůr dal jméno i celé církevní organizaci curie. Na dvoře sídlil panovník, nebo biskup a konaly se zemské sněmy, soudy, nebo církevní shromádění a synody. Výraz Curtem v latině pochází ze starobylého cohort, nepřístupný, chráněný a uzavřený prostor. Odtud i sevřený bojový útvar cohorta.
Volba velkomoravské královny krásy (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 11.05.2008) Jen málo lidí dnes ví, e v srpnu roku 880 odeel z místa, zatím jednoznačně neurčeného sídla moravských králů, velkolepý průvod. Doprovázel mladičkou a půvabnou moravskou princeznu Dobroslavu do dalekého panělska.
Rohatecký pas (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 27.04.2008) Amatérská archeologie a Moravní brod dálkové cesty od Dunaje. Archeologie bývala záleitostí amatérských sběratelů staroitností. To se změnilo. Jak uvádí D. Třetík (Archeologické rozhledy 53, 2001, str. 357-361): Kdy Václav Novotný psal v roce 1912 své České dějiny, odmítl se výslovně zabývat poznatky tehdejí archeologie. A zůstalo to tak vlastně a do padesátých let. Tehdy nastal zlatý věk archeologie, která získala značnou reimní podporu a důkladně ji vyuila k rozvinutí velkorysých výzkumů, zejména na Moravě. V zápalu sebepropagandy vzbuzovala evidentně nesplnitelné naděje, e se jí podaří vykopat úplně nové dějiny.
Tajemství skalické Kopečnice. Прием полиэтилена (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 30.12.2007) Velkomoravský mohylník Kopečnica Na svahu Zlatnícké doliny, jihovýchodně od slovenské Skalice, se nachází lesní lokalita, nazývaná Kopečnica. Na ní je velkomoravské mohylové pohřebitě, které patří spolu s mohylníkem u Straovic, nedaleko Kyjova, k největím mohylníkům 9. století. Podobně jako o Straovickém mohylníku, se o něm téměř neví. Pro moravské archeology je na Slovensku a sloventí archeologové zase mají zájem o zcela jiné lokality.
Největí velkomoravský mohylník (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 21.10.2007) Větina slovanských mohylníků má jen několik desítek mohylových náspů, často jen skupinku několika mohyl. Jeden je vak značně převyuje. Jak počtem stovek mohyl, tak rozlohou přes 10 ha. Ostatně i přísluné valové opevnění má úctyhodnou velikost opevněné plochy.
Rogatec hrobka Svatoplukových předků? (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 01.06.2007) Písemné prameny píí, e sídelní město Velké Moravy v devátém století bylo velké město, velmi starobylé (antické?), mělo nedobytné hradby a nepodobalo se ádnému jinému známému. Takový popis není v souladu s archeologickými nálezy Mikulčic, ani Starého města u Uh. Hraditě, které jsou nejčastěji za ústředí moci navrhovány. Mikulčice s 8.5 ha jsou malé na město a kůlová palisáda Starého města neodpovídá nevýslovné hradbě Rostislava, která v roce 855 ji pohledem odradila krále Ludvíka od dobývání. To umoňuje vyslovit opoválivý názor, e Weligrad Mojmírovců stále jetě uniká rýčům archeologů. Pokusili jsme je najít.
Zázračný dé Marca Aurelia (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 03.03.2007) Článek o spojitosti výpravy Marka Aurelia a jihomoravských ropných vrtů...
Volba krále Sáma (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 21.10.2006) Nápis na Králově stolu Ve východní části pohoří Chřibů vystupuje ze skalního podloí kámen zvaný Králův stůl. Je hrubě opracovaný do tvaru koňského hřbetu. Jetě do poloviny 20. století nikdo nepochyboval, e se uíval při volbě moravských králů. Později byl tento názor bez věcných argumentů oputěn. Není vak zpochybňován fakt, e na kameni jsou vytesány runové znaky.
Nová monost Metodějova hrobu (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 01.10.2006) Stejně jako se dnes neví, kde byl Velehrad, tak zůstává záhadou i kde leel katedrální prvního arcibiskupa - věrozvěsta Metoděje.
Obuv pro Svatopluka a jeho bojovníky (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 26.04.2006) Při rozmachu Velké Moravy za Svatopluka I. vyvstává otázka, jak mohl vládce zásobit své vojáky jídlem, zbraněmi, nebo třeba obuví. Kde byla výrobní centra Velkomoravské říe? Oficiální archeologie mnoho odpovědí nezná...
Záhada rodu znamení rýče. (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 11.04.2006) V předchozích statích jsme hledali Svatoplukovo sídlo podle popisu cesty Perských kupců metodou letecké archeologie z dálkově řízených modelů. Viz také www.wogastisburc.com Navrhli jsme cíl uvnitř kráteru Nákla v okr. Hodonín. Nález trasy moravního brodu, táboři na obou březích u Sudoměřic a Rohatce, objev velkého výrobního areálu s významnou hutnickou produkcí, který sahal od Rohatce přes Ratíkovice a na vrchol Nákla, kultovní místo, kde uctívali oheň. Na tomto loisku uhlovodíků jsme objevili siluetu velké stavby, o ní jsme vyslovili podezření na monou Metodějovu katedrálu.
Vládla na Velké Moravě tuhá zima? (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 18.03.2006) Pohled na překlady děl perských kupců, informujících o Velké Moravě.
Alba Ecclesia (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 01.03.2006) Výzkum velkomoravských kamenolomů, dopravy kamene na stavbu opevnění v Mikulčicích a souvislosti s dneními místními názvy.
Moravská Sahara a výrobní areál (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 17.02.2006) Dalí z výzkumů pana Galatíka, týkající se nalezeného výrobního areálu a jeho souvislosti k Moravské Sahaře, Slovanů na Moravě.
Velehrad (Jan Galatík, Nejstarí dějiny, 31.01.2006) Shrnutí dlouholetého výzkumu pana Galatíka v oblasti tehdejí Velké Moravy. Podrobnějí informace lze nalézt na internetové adrese: www.wogastisburc.com . |