Středověk
Dnes je: 26. 07. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 29 (z celkem 29 nalezených)

    Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy VII.
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 02.03.2014)
    Poslední díl "hledání Veligradu" se bude zabývat jinými možnostmi jeho lokalizace a také možností příbuzenství Mojmírovců s Přemyslovci.

    Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy VI.
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 15.12.2013)
    Mikulčice - dokončení

    FRANSKÁ Ř͊E ZA MEROVEJCŮ I.
    OD POČÁTKU FRANKŮ DO DRUHÉHO DĚLENÍ Ř͊E r. 561

    (Luboš Rokos, Nejstarší dějiny, 20.10.2013)
    ŘÍMSKÁ GALIE A KONTAKTY S GERMÁNY

    Římské panství se nad Galií rozprostřelo před přelomem letopočtu během sedmiletého tažení Julia Caesara. Řím ovládl v podstatě všechny zdejší keltské kmeny a svedl boje s kmeny germánskými. Ty sice vyzněly úspěšně, pár germánských kmenů vstoupilo s Římem ve spojenectví, ale masa horkokrevných Germánů za Rýnem hrozila neustálými invazemi. Kolem přelomu letopočtu se římští vojevůdci rozhodli Rýn překročit a Germány podrobit. Několikaleté války skončily tragédií římských legií v Teutoburském lese roku 9. Řím se stáhl do Galie a hranice se ustálily na veletocích Rýnu a Dunaji.

    Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy V.
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 09.09.2013)
    Dnešní díl článku se bude věnovat Mikulčicím.

    Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy IV.
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 11.08.2013)
    Další probíranou lokalitou bude Uherské Hradiště - Sady

    Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy III.
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 05.05.2013)
    Další lokality spojované s Veligradem...

    Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy II.
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 24.03.2013)
    Lokality spojované s Veligradem dle dosavadního stavu bádání
    Dle minulých teorií býval Veligrad někdy ztotožňován s následujícími místy: Valy u Mikulčic, Staré Město a Uherské Hradiště, Hodonín, Kyjov, Znojmo, Pohansko u Břeclavi, Veselí nad Moravou; nověji též Náklo, v podání slovenských historiků pak také Nitra, Děvín, Trenčín, Bratislavský hrad.

    Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy I.
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 10.02.2013)
    Archeologické výzkumy ve Starém Městě a v Uherském Hradišti, týkající se zejména historie tohoto území v raném středověku, osvětlily úvahy o zásadním významu těchto míst pro historii raně středověkého státního útvaru ve střední Evropě severně od Dunaje, který moderní historická věda pojmenovala jako Velkomoravskou říši. Řada pramenů vrcholného středověku uvádí jako hlavní město staré Moravy v 9. až 10. století Veligrad, Velegrad či Velehrad. Velmi často je Veligrad v těchto pramenech považován za sídlo krále Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

    Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů
    (Jindřich Žaludek, Nejstarší dějiny, 30.12.2012)
    Nevím, mezi kolik lidí se dostala nedatovaná samizdatová publikace - Galatík Jan: Záhada Velehradu. Kterýsi rok 5. července ji na Nákle někdo prodával za 50 Kč.
    Smyslem této publikace je vyvolat ve čtenáři dojem, že velkomoravský Veligrad se nenacházel tam, kde to odpovídá nálezové situaci mnohaletých archeologických výzkumů, ale někde, kde by si to, bůhvíproč, přál autor této tendenční publikace. Jediným logickým důvodem se mi jeví snaha přitáhnout na lokalitu archeology za každou cenu. Pochybuji, že takovýto pochybný způsob bude mít úspěch. Archeologové mají dost práce na lokalitách, které jsou určitě zajímavější, a kdyby k nim patřilo i Náklo, určitě by tento vrch neunikl jejich pozornosti. Archeologové rovněž jsou schopni lehce rozpoznat, na rozdíl od některých neznalých a neinformovaných lidí, nepravdivé údaje, na nichž pan Galatík staví své fantastické úvahy a zcela nepravděpodobné hypotézy.

    Starobylé městské legendy a franský kupec Sámo
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 22.01.2012)
    V roce 1775 Gelasius Dobner u nás poprvé zveřejnil texty kroniky t. zv. Fredegara. Podle ní si roku 627 zvolili Slované za krále franského kupce Sáma. Z mlhy naší nejstarší historie vystoupilo do té doby neznámé jméno prvního písemně doloženého vládce Slovanů. F. Palacký to hodnotí slovy: Význam jeho zasluhoval větší a stálejší památky u potomků, nežli se mu dostalo. Již v době kronikáře Kosmy ztratilo se jeho jméno v pověstech národu našeho. Historie česká teprve od roku 1775 mu v zápiskách svých, a to ne bez odporu, místa popřála.

    Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava?
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 11.12.2011)
    Nový překlad části signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydání z roku 1892 dostupné na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na které mne laskavě upozornil pan D. Hrbek, kterému děkuji. Překlad byl prováděn prostřednictvím internetu s využitím znalců spisovné arabštiny. Strany 166 až 168, původní foliant 164 a 165 originální perské texty viz na www.wogastisburc.com

    Záhada svatobořických opic
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 31.07.2011)
    Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: „Svao, (z) boř ty modly!“. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám. Základnu všech soch tvoří kónický sokl, naznačující původní zapuštění do kamenného hranolu, nebo sloupu. Svislý průběh rukou všech postav naznačuje typický tvar, sochařsky nazývaný „Hermesovka“. Takový tvar měly římské obětní sloupy, zejména zobrazující boha Herma. Někdy spojoval oltář dvě božstva, t. zv. „dvojhermesovky“. Spojení boha Herma a bohyně Afrodité použili přírodopisci k názvu oboupohlavních živočichů „hermafroditů“. Mnozí soudí, že Svatobořické „opice“ představují sochy boha Januse. Ten byl sice také zobrazován se dvěma obličeji, ale vždy stejným obličejem, zejména buď s vousy, nebo bez vousů. T. zv dvojhermesovky“ mají pro oba obličeje vlastní hlavy, jde o dvě božstva.

    Příchod Slovanů na české území - několik poznámek
    (Jan Škvrňák, Nejstarší dějiny, 14.02.2010)
    Ačkoliv Slované nepatří mezi typická etnika, která jsou nositeli pojmu „stěhování národů“ kvůli zaměření jenom na ta etnika, která formovala Evropu západní, výrazným způsobem ovlivnili podobu celé Evropy, neodmyslitelně tak k stěhování národů patří – stejně tak jako ostatní národy podnikly dobrodružnou cestu do své konečné domoviny.

    „Sekyř kostel“ v Kosmově „Kronice Čechů“ a katedrála sv. Metoděje.
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 06.09.2009)
    Kosmova kronika zmiňuje lokalitu Sekirkostel. Latinský text bývá překládán Sekyř kostel. V originálech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipský rukopis má jen Dvůr u Sekir. V Kosmově kronice je spojován s Dvorem, byl to Dvůr u Sekyř kostela. Originální text ho nazývá „curtem“. Dvůr bylo v 7.-13. století sídlo panovníka, místo, kde stál jeho „stolec“. To platilo i o církvi, papežský dvůr dal jméno i celé církevní organizaci curie. Na dvoře sídlil panovník, nebo biskup a konaly se zemské sněmy, soudy, nebo církevní shromáždění a synody. Výraz „Curtem“ v latině pochází ze starobylého cohort, nepřístupný, chráněný a uzavřený prostor. Odtud i sevřený bojový útvar „cohorta“.

    Volba velkomoravské královny krásy
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 11.05.2008)
    Jen málo lidí dnes ví, že v srpnu roku 880 odešel z místa, zatím jednoznačně neurčeného sídla moravských králů, velkolepý průvod. Doprovázel mladičkou a půvabnou moravskou princeznu Dobroslavu do dalekého Španělska.

    Rohatecký pas
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 27.04.2008)
    Amatérská archeologie a Moravní brod dálkové cesty od Dunaje.
    Archeologie bývala záležitostí amatérských sběratelů starožitností. To se změnilo. Jak uvádí D. Třeštík (Archeologické rozhledy 53, 2001, str. 357-361): „Když Václav Novotný psal v roce 1912 své České dějiny, odmítl se výslovně zabývat poznatky tehdejší archeologie. A zůstalo to tak vlastně až do padesátých let. Tehdy nastal zlatý věk archeologie, která získala značnou režimní podporu a důkladně ji využila k rozvinutí velkorysých výzkumů, zejména na Moravě. V zápalu sebepropagandy vzbuzovala evidentně nesplnitelné naděje, že se jí podaří „vykopat“ úplně nové dějiny.

    Tajemství skalické Kopečnice
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 30.12.2007)
    Velkomoravský mohylník Kopečnica
    Na svahu Zlatnícké doliny, jihovýchodně od slovenské Skalice, se nachází lesní lokalita, nazývaná „Kopečnica“. Na ní je velkomoravské mohylové pohřebiště, které patří spolu s mohylníkem u Stražovic, nedaleko Kyjova, k největším mohylníkům 9. století. Podobně jako o Stražovickém mohylníku, se o něm téměř neví. Pro moravské archeology je na Slovensku a slovenští archeologové zase mají zájem o zcela jiné lokality.


    Největší velkomoravský mohylník
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 21.10.2007)
    Většina slovanských mohylníků má jen několik desítek mohylových náspů, často jen skupinku několika mohyl. Jeden je však značně převyšuje. Jak počtem stovek mohyl, tak rozlohou přes 10 ha. Ostatně i příslušné valové opevnění má úctyhodnou velikost opevněné plochy.

    Rogatec – hrobka Svatoplukových předků?
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 01.06.2007)
    Písemné prameny píší, že sídelní město Velké Moravy v devátém století bylo velké město, velmi starobylé (antické?), mělo nedobytné hradby a nepodobalo se žádnému jinému známému. Takový popis není v souladu s archeologickými nálezy Mikulčic, ani Starého města u Uh. Hradiště, které jsou nejčastěji za ústředí moci navrhovány. Mikulčice s 8.5 ha jsou malé na město a kůlová palisáda Starého města neodpovídá nevýslovné hradbě Rostislava, která v roce 855 již pohledem odradila krále Ludvíka od dobývání. To umožňuje vyslovit opovážlivý názor, že Weligrad Mojmírovců stále ještě uniká rýčům archeologů. Pokusili jsme je najít.

    Zázračný d隝 Marca Aurelia
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 03.03.2007)
    Článek o spojitosti výpravy Marka Aurelia a jihomoravských ropných vrtů...

    Volba krále Sáma
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 21.10.2006)
    Nápis na Králově stolu
    Ve východní části pohoří Chřibů vystupuje ze skalního podloží kámen zvaný Králův stůl. Je hrubě opracovaný do tvaru koňského hřbetu. Ještě do poloviny 20. století nikdo nepochyboval, že se užíval při volbě moravských králů. Později byl tento názor bez věcných argumentů opuštěn. Není však zpochybňován fakt, že na kameni jsou vytesány runové znaky.

    Nová možnost Metodějova hrobu
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 01.10.2006)
    Stejně jako se dnes neví, kde byl Velehrad, tak zůstává záhadou i kde ležel katedrální prvního arcibiskupa - věrozvěsta Metoděje.

    Obuv pro Svatopluka a jeho bojovníky
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 26.04.2006)
    Při rozmachu Velké Moravy za Svatopluka I. vyvstává otázka, jak mohl vládce zásobit své vojáky jídlem, zbraněmi, nebo třeba obuví. Kde byla výrobní centra Velkomoravské říše? Oficiální archeologie mnoho odpovědí nezná...

    Záhada rodu znamení rýče.
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 11.04.2006)
    V předchozích statích jsme hledali Svatoplukovo sídlo podle popisu cesty Perských kupců metodou letecké archeologie z dálkově řízených modelů. Viz také www.wogastisburc.com Navrhli jsme cíl uvnitř kráteru Nákla v okr. Hodonín. Nález trasy moravního brodu, tábořiš na obou březích u Sudoměřic a Rohatce, objev velkého výrobního areálu s významnou hutnickou produkcí, který sahal od Rohatce přes Ratíškovice až na vrchol Nákla, kultovní místo, kde uctívali oheň. Na tomto ložisku uhlovodíků jsme objevili siluetu velké stavby, o níž jsme vyslovili podezření na možnou Metodějovu katedrálu.

    Vládla na Velké Moravě tuhá zima?
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 18.03.2006)
    Pohled na překlady děl perských kupců, informujících o Velké Moravě.

    Rybikus
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 12.03.2006)
    Další z článků pana Galatíka.

    Alba Ecclesia
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 01.03.2006)
    Výzkum velkomoravských kamenolomů, dopravy kamene na stavbu opevnění v Mikulčicích a souvislosti s dnešními místními názvy.

    Moravská Sahara a výrobní areál
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 17.02.2006)
    Další z výzkumů pana Galatíka, týkající se nalezeného výrobního areálu a jeho souvislosti k Moravské Sahaře, Slovanů na Moravě.

    Velehrad
    (Jan Galatík, Nejstarší dějiny, 31.01.2006)
    Shrnutí dlouholetého výzkumu pana Galatíka v oblasti tehdejší Velké Moravy. Podrobnější informace lze nalézt na internetové adrese: www.wogastisburc.com .

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha