Středověk
Dnes je: 23. 07. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Hrad Zvíkov)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Písaři ve středověku)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Rohatecký pas)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 49 nalezených)

    Přemyslovci

    * Svatá Ludmila v ruské tradici

    Vydáno dne 19. 02. 2017 (533 přečtení)

    Kult svaté Ludmily se poměrně brzy rozšířil i na čerstvě pokřtěné Rusi. Z Ruska pocházejí i staroslověnsky psané legendy o sv. Václavovi a Ludmile a řada dalších staroslověnských památek. Popularita českých přemyslovských světců na Rusi pramenila pravděpodobně z toho, že jejich osudy připomínaly osudy některých postav ruské knížecí dynastii Rurikovců. Jak se staroslověnská kultura a české legendy na Rus dostaly?

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Spor o původ Svaté Ludmily

    Vydáno dne 29. 01. 2017 (1197 přečtení)

    Jistých údajů ze života svaté Ludmily je pomálu a co se týče jejího původu, tak prameny nabízejí dvě verze. Obě jsou přitom možné.
    Základní legenda k Ludmilině životu, zvaná Fuit, mluví o jejím původu v blíže neurčené, „jiné“ zemi. O knížeti Bořivojovi píše: "Vzal si za manželku z jiné země dceru knížete Slavibora, jménem Ludmilu."
    Ruská verze ludmilské legendy onu jinou zemi specifikuje: "Blahoslavená Ludmila byla ze země srbské, knížete srbského dcera."
    Další prameny ale začínají hovořit jinak, počínaje Kristiánovou legendou: "Bořivoj měl též manželku jménem Ludmila, dceru Slavibora, knížete ze země slovanské, jež za starodávna slula Pšov, nyní od dnešních lidí podle hradu nedávno postaveném Mělnickem sluje."
    Kronikář Kosmas tomu přisvědčuje: "Bořivoj zplodil dva syny, Spytihněva a Vratislava, jejich matkou byla dcera Slavibora, předáka z hrádku Pšova, jménem Ludmila."
    Další kronikář Dalimil tutéž verzi zveršoval. Ludmila v jeho podání:" Žena bohumilá, ušlechtilá, ctná a poctivá, z rodu známých pšovských hrabat byla. Pšov se dneska Mělník nazývá."
    Na všechny prameny se podíváme blíže.

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Anna Přemyslovna

    Vydáno dne 12. 06. 2016 (1617 přečtení)

    MEDAILONEK

    Žila: 15.10.1290 – 3.9.1313

    rodiče: Václav II. a Guta Habsburská
    sourozenci: Václav III., Eliška, Markéta, Anežka, Jan Volek
    manžel: Jindřich Korutanský

    Celý článek... | Autor: Michaela Balousová | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Eliška Přemyslovna

    Vydáno dne 04. 06. 2016 (1716 přečtení)

    MEDAILONEK

    Žila: 20.1.1292 – 28.9.1330

    rodiče: Václav II. a Guta Habsburská
    sourozenci: Václav III., Anna, Markéta, Anežka, Jan Volek
    manžel: Jan Lucemburský
    děti: Karel IV., Přemysl, Jan Jindřich, Markéta, Guta-Bona, Anna, Eliška

    Celý článek... | Autor: Viola | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * MikulᚠOpavský

    Vydáno dne 12. 04. 2015 (2435 přečtení)

    MikulᚠOpavský byl nemanželským synem Přemysla Otakara II., narozeným ze vztahu s takzvanou Anežkou Palcéřík. Datum narození ani jeho okolnosti bohužel neznáme, můžeme je položit k roku 1255, možná o několik let dříve. Usuzujeme tak z listin, kterými se Přemysl Otakar II. pokusil legitimovat své nemanželské děti, a také z prvního doložení ve svědečných řadách roku 1269. Nejpozději v roce 1261 (v souvislosti s novým Přemyslovým sňatkem s Kunhutou Haličskou) zřejmě odchází Anežka Palcéřík z Prahy, otázkou však zůstává, zda s ní odešly i jejich společné děti. O této skutečnosti bohužel nemáme zpráv, můžeme se domnívat, že v Praze zůstal jen Mikuláš, a to kvůli získání vzdělání a rytířského umu, či že se k otci vrátil až o několik let později. Jeho společenský i politický status byl dán jak jeho nemanželským původem, tak i reakcí papeže Alexandra IV. na Přemyslovu žádost o přiznání legitimity Mikulášovi a jeho sestrám. Ten nejdříve legitimitu Mikulášovi i Přemyslovým dcerám přiznal, avšak vzápětí zdůraznil, že toto ustanovení nemá být vykládáno tak, že by Mikulᚠči jeho sestry měli nárok na český trůn.

    Celý článek... | Autor: Hana Skřeková | Počet komentářů: 20 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Václav II.

    Vydáno dne 15. 03. 2015 (4140 přečtení)

    MEDAILONEK

    Jediný přeživší syn slavného otce, železného a zlatého krále, neměl snadný život. Jeho dílo bývá mnohdy nedoceněno a on sám považován za slabého, dokonce snad neschopného, zbabělého a labilního následovníka svého velkého otce. Takový pohled by však byl velice nepřesný a zkreslený.

    Celý článek... | Autor: Viola | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Královna Kunhuta Haličská

    Vydáno dne 29. 06. 2014 (4267 přečtení)

    Kunhuta Haličská nebo také Mačevská či Černigovská, nesprávně někdy nazývaná Uherská, je poměrně rozporuplnou, a přitom výraznou postavou českých dějin, které však dosud až na výjimky nebyla věnována dostatečná pozornost. Tato zajímavá dáma, jejíž osud byl plný nečekaných zvratů, vyvolává protichůdné názory jednotlivých historiků. Podívejme se nyní na její osobnost bez emocí a se snahou o pochopení jejích, někdy na první pohled ne zcela logických, kroků.

    Celý článek... | Autor: Michaela Balousová | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Šastná léta zlatého krále Přemysla, část druhá (1265 - 1269)

    Vydáno dne 16. 02. 2014 (3676 přečtení)

    Tažení proti Bavorsku
    Zdá se mi logické, že ani princ Konradin ani Wittelsbachové se se ztrátou Chebska nesmířili, zvláště bylo-li tak velmi poznat, na čí straně jsou sympatie papežovy. Ten totiž nařídil listinou z 9. února 1266 bavorskému vévodovi Jindřichovi vydat území arcibiskupu Vladislavovi uchvácená, přičemž uvedenou skutečnost sděluje téhož dne listem Přemyslu Otakarovi II. a salcburskému arcibiskupu Vladislavovi. Válka zatím sice probíhala jen diplomaticky , ale uskutečňovaly se rozsáhlé přípravy i k té skutečné.

    Celý článek... | Autor: Hana Skřeková | Počet komentářů: 11 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Šastná léta zlatého krále Přemysla, část první (1261-1265)

    Vydáno dne 01. 12. 2013 (3466 přečtení)

    Důsledky bitvy u Kressenbrunu pro střední Evropu
    Spojenecké vojska českého krále Přemysla Otakara II., čítající i jeho železné rytíře porazilo ve druhé česko-uherské válce vojenskou koalici krále Bély IV. Tím se výrazně pozměnila politická situaci ve střední Evropě. Zhodnotit situaci, v níž se Přemyslovy země nacházely po bitvě u Kressenbrunu nám pomůže Vratislav Vaníček. Nastalo „období let šedesátých, doba největšího kulturního a mírového rozvoje Přemyslovy říše.“ Přemyslovo panství vystoupilo ze stínu mocného uherského rivala. Česká moc v regionu vzrostla i díky příznivému vývoji dynastických poměrů v Čechách, kde už dříve došlo k vymření bočních větví vládnoucího rodu, a tak už nedocházelo k bojům o trůn v předchozích dobách zcela běžným. Připojením Štýrska se otevřel „vnitřní prostor pro sjednocení zemí přemyslovských a babenberských“, tedy pro vzájemné sbližování těch, kteří později v novověku spolu vytvořili rakouskou monarchii. Vítězstvím česko-německých zbraní u Kressenbrunnu se pozvedávala prestiž Říše, v jejím guelfském pojetí společenství zemí a knížat s oligarchickým postavením kurfiřtů. Naopak model spojený s vysokým hodnocením role císaře byl prozatím minulostí. Německy mluvící země byly zajištěny před útoky z východu, štýrské vévodství vyrváno z rukou uherského krále a „Ptuj přestala být sídlem kumánské princezny.“

    Celý článek... | Autor: Hana Skřeková | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Děpoltici

    Vydáno dne 04. 11. 2013 (13236 přečtení)

    Dnes neznámý vedlejší přemyslovský rozrod sehrál v Čechách knížecích a královských v 12. a na počátku 13. století nezanedbatelnou roli. Od bratra druhého českého krále - obránce bratrových zájmů, přes udělení Čech v léno, až k vyhnanství a vymření větve ve Slezsku.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 27 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Vláda Přemysla Otakara II. (1253 - 1261)

    Vydáno dne 06. 10. 2013 (3572 přečtení)

    Když na svém dvoře v Počáplech 22. září 1253 zemřel Václav I., jeho nejstaršímu synu nic nebránilo k nástupu na trůn. Mladý Přemyslovec měl už za sebou první vladařské krůčky, několik let byl markrabětem na Moravě a také vévodou rakouským a štýrským. Právě Rakousy a Štýrsko byly jablkem sváru mezi středoevropskými panovníky.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Exilová léta Přemysla Otakara I.

    Vydáno dne 25. 08. 2013 (3755 přečtení)

    Přemysl Otakar I. je významnou postavou našich dějin a jedním z nejvýznamnějších českých králů. Proto možná trochu zarazí, jak málo víme o letech, kdy se neúčastnil vlády, a už jako markrabě moravský, český kníže nebo český král. Jak to tedy bylo s Přemyslovými exilovými či nám jinak neznámými roky?

    Celý článek... | Autor: Michaela Balousová | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Vratislav, syn Přemysla Otakara I.

    Vydáno dne 24. 02. 2013 (6271 přečtení)

    Vratislav, prvorozený syn Přemysla Otakara I. z jeho prvního manželství s Adlétou Míšeňskou, zůstává postavou poněkud ve stínu dalších osobností a stranou zájmu historiků. Jaký měl tento muž, jehož mohla kdysi čekat velká kariéra, život?

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 14 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Vláda Václava I. (1230 - 1253)

    Vydáno dne 27. 11. 2011 (7675 přečtení)

    Oproti svému otci, Václav I. nastupoval na český trůn v úplně změněné politické situaci. Přemysl I. si musel svoji vládu vybojovat proti řadě svých přemyslovských příbuzných a obratnou politikou (a na druhý pokus) si vládu udržel. Naproti tomu Václav neměl žádné vážné konkurenty (Děpoltici ve slezském vyhnanství nebyli problémem). V moravském markrabství sice vládl jeho bratr Přemysl, ale ten zachovával věrnost svému staršímu bratru. Břeclavsko držela královna-matka Konstancie Uherská.
    Mladý Přemyslovec byl zvolen i korunován ještě za života svého otce, šlechta ho zcela uznávala. Dá se říci, že Václav jako první z českých vládců zdědil centralisovanou středoevropskou monarchii.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Intronisace a intronisační rituály českých knížat na stránkách Kosmovy kroniky

    Vydáno dne 26. 09. 2010 (4916 přečtení)

    Úvod
    Intronisační rituály jsou jedním z prvků, které určují vztah středověké společnosti, k všeobjímající tradici. Zde se také prolínají zvyky staré, předkřesanského pohanského rázu, se zvyky novými, naplněnýni novou symbolikou. Tyto poznatky platí pro nově christianisované země střední Evropy – Polsko, Uhry (v úvahu lze vzít i nastolení v Korutanech) a také Čechy, kde je symbolika dvou „světů“ zachycena v Kosmově kronice. V této práci se pokusím popsat ideální model intronisace v přemyslovských Čechách a poté se budu zabývat domnělými výjimkami. Kosmas popisuje podrobně pouze nastolení knížete Břetislava I. Méně podrobně, ale ve více než 2 větách, popisuje nástup na trůn jeho stejnojmenného vnuka v roce 1092. K intronisaci ostatních knížat se pražský kanovník zmiňuje velmi stručně, v podstatě nás informuje, že proběhly, případně proběhly, tak jak měly proběhnout. Citace Kosmy k jednotlivým problémům se pokusím začlenit do textu.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha