Středověk
Dnes je: 22. 10. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupové
Biskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číšník Arnošt.

15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
  • Dobrý den, ještě je na stránkách vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Páni ze Svojšína)
  • Dobrý den, nevíte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Páni ze Svojšína? Děkuji za případné typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Páni ze Svojšína)
  • Dobrý den všem, mám menší problém s otevřením/rozkliknutím stránky, viz. titulek. Ještě zhruba př . . . (Seznam on-line edic historických pramenů)
  • Na foru zde: http://www.e-stredovek.cz/ forum/viewtopic.php?f=12&t =3892 (Záhada Znojemské rotundy)
  • Šimíkovu teorii na stránkách rotunda.cz jsem si pročetl a pár zajímavých nápadů tam je, o tom žádná, . . . (Záhada Znojemské rotundy)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 51 nalezených)

    Přemyslovci

    * Záhada Znojemské rotundy

    Vydáno dne 07. 06. 2020 (1533 přečtení)

    Jedna z posledních velkých záhad naší historie. O její vyřešení se pokusila již celá řada renomovaných historiků i badatelů-amatérů, ale každý, kdo se o to zatím pokusil, si na ní vylámal zuby. Některým se podařilo přinést průlomový výklad určitého aspektu, jiným i přes příliš fantaskní teorie podstatný detail, který zprvu unikal pozornosti, přesto všechno ale žádná z dosud publikovaných teorií nepřinesla uspokojivé řešení. Vždy se totiž dá některé zdánlivě objasněné tvrzení zpochybnit. A má vůbec záhada znojemské rotundy řešení? Opravdu zobrazuje genealogickou posloupnost Přemyslovců? Nebo je zobrazuje podle úplně jiného klíče? Nebo je to jen hříčka umělecké tvorby, která si pohrává s myšlením moderního člověka, tak odlišného od toho středověkého?

    Celý článek... | Autor: Wladislaus | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Přilba knížete Václava svatého

    Vydáno dne 18. 02. 2018 (4027 přečtení)

    Součástí pokladu Svatovítské kapituly je tzv. Svatováclavská přilba. Dále jen přilba. Ta je vystavena v expozici Příběh Pražského Hradu ve Starém paláci. Byla popsána v řadě prací, aniž byla dosažena shoda v názoru na obraz na nánosku přilby, ani shoda o původu přilby a jejím vlastnictví knížetem Svatým Václavem.

    Celý článek... | Autor: Václav Slavíček | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Svatá Ludmila v ruské tradici

    Vydáno dne 19. 02. 2017 (2690 přečtení)

    Kult svaté Ludmily se poměrně brzy rozšířil i na čerstvě pokřtěné Rusi. Z Ruska pocházejí i staroslověnsky psané legendy o sv. Václavovi a Ludmile a řada dalších staroslověnských památek. Popularita českých přemyslovských světců na Rusi pramenila pravděpodobně z toho, že jejich osudy připomínaly osudy některých postav ruské knížecí dynastii Rurikovců. Jak se staroslověnská kultura a české legendy na Rus dostaly?

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Spor o původ Svaté Ludmily

    Vydáno dne 29. 01. 2017 (3909 přečtení)

    Jistých údajů ze života svaté Ludmily je pomálu a co se týče jejího původu, tak prameny nabízejí dvě verze. Obě jsou přitom možné.
    Základní legenda k Ludmilině životu, zvaná Fuit, mluví o jejím původu v blíže neurčené, „jiné“ zemi. O knížeti Bořivojovi píše: "Vzal si za manželku z jiné země dceru knížete Slavibora, jménem Ludmilu."
    Ruská verze ludmilské legendy onu jinou zemi specifikuje: "Blahoslavená Ludmila byla ze země srbské, knížete srbského dcera."
    Další prameny ale začínají hovořit jinak, počínaje Kristiánovou legendou: "Bořivoj měl též manželku jménem Ludmila, dceru Slavibora, knížete ze země slovanské, jež za starodávna slula Pšov, nyní od dnešních lidí podle hradu nedávno postaveném Mělnickem sluje."
    Kronikář Kosmas tomu přisvědčuje: "Bořivoj zplodil dva syny, Spytihněva a Vratislava, jejich matkou byla dcera Slavibora, předáka z hrádku Pšova, jménem Ludmila."
    Další kronikář Dalimil tutéž verzi zveršoval. Ludmila v jeho podání:" Žena bohumilá, ušlechtilá, ctná a poctivá, z rodu známých pšovských hrabat byla. Pšov se dneska Mělník nazývá."
    Na všechny prameny se podíváme blíže.

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Anna Přemyslovna

    Vydáno dne 12. 06. 2016 (3626 přečtení)

    MEDAILONEK

    Žila: 15.10.1290 – 3.9.1313

    rodiče: Václav II. a Guta Habsburská
    sourozenci: Václav III., Eliška, Markéta, Anežka, Jan Volek
    manžel: Jindřich Korutanský

    Celý článek... | Autor: Michaela Balousová | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Eliška Přemyslovna

    Vydáno dne 04. 06. 2016 (6089 přečtení)

    MEDAILONEK

    Žila: 20.1.1292 – 28.9.1330

    rodiče: Václav II. a Guta Habsburská
    sourozenci: Václav III., Anna, Markéta, Anežka, Jan Volek
    manžel: Jan Lucemburský
    děti: Karel IV., Přemysl, Jan Jindřich, Markéta, Guta-Bona, Anna, Eliška

    Celý článek... | Autor: Viola | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * MikulᚠOpavský

    Vydáno dne 12. 04. 2015 (4610 přečtení)

    MikulᚠOpavský byl nemanželským synem Přemysla Otakara II., narozeným ze vztahu s takzvanou Anežkou Palcéřík. Datum narození ani jeho okolnosti bohužel neznáme, můžeme je položit k roku 1255, možná o několik let dříve. Usuzujeme tak z listin, kterými se Přemysl Otakar II. pokusil legitimovat své nemanželské děti, a také z prvního doložení ve svědečných řadách roku 1269. Nejpozději v roce 1261 (v souvislosti s novým Přemyslovým sňatkem s Kunhutou Haličskou) zřejmě odchází Anežka Palcéřík z Prahy, otázkou však zůstává, zda s ní odešly i jejich společné děti. O této skutečnosti bohužel nemáme zpráv, můžeme se domnívat, že v Praze zůstal jen Mikuláš, a to kvůli získání vzdělání a rytířského umu, či že se k otci vrátil až o několik let později. Jeho společenský i politický status byl dán jak jeho nemanželským původem, tak i reakcí papeže Alexandra IV. na Přemyslovu žádost o přiznání legitimity Mikulášovi a jeho sestrám. Ten nejdříve legitimitu Mikulášovi i Přemyslovým dcerám přiznal, avšak vzápětí zdůraznil, že toto ustanovení nemá být vykládáno tak, že by Mikulᚠči jeho sestry měli nárok na český trůn.

    Celý článek... | Autor: Hana Skřeková | Počet komentářů: 20 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Václav II.

    Vydáno dne 15. 03. 2015 (9795 přečtení)

    MEDAILONEK

    Jediný přeživší syn slavného otce, železného a zlatého krále, neměl snadný život. Jeho dílo bývá mnohdy nedoceněno a on sám považován za slabého, dokonce snad neschopného, zbabělého a labilního následovníka svého velkého otce. Takový pohled by však byl velice nepřesný a zkreslený.

    Celý článek... | Autor: Viola | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Královna Kunhuta Haličská

    Vydáno dne 29. 06. 2014 (7431 přečtení)

    Kunhuta Haličská nebo také Mačevská či Černigovská, nesprávně někdy nazývaná Uherská, je poměrně rozporuplnou, a přitom výraznou postavou českých dějin, které však dosud až na výjimky nebyla věnována dostatečná pozornost. Tato zajímavá dáma, jejíž osud byl plný nečekaných zvratů, vyvolává protichůdné názory jednotlivých historiků. Podívejme se nyní na její osobnost bez emocí a se snahou o pochopení jejích, někdy na první pohled ne zcela logických, kroků.

    Celý článek... | Autor: Michaela Balousová | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Šastná léta zlatého krále Přemysla, část druhá (1265 - 1269)

    Vydáno dne 16. 02. 2014 (5250 přečtení)

    Tažení proti Bavorsku
    Zdá se mi logické, že ani princ Konradin ani Wittelsbachové se se ztrátou Chebska nesmířili, zvláště bylo-li tak velmi poznat, na čí straně jsou sympatie papežovy. Ten totiž nařídil listinou z 9. února 1266 bavorskému vévodovi Jindřichovi vydat území arcibiskupu Vladislavovi uchvácená, přičemž uvedenou skutečnost sděluje téhož dne listem Přemyslu Otakarovi II. a salcburskému arcibiskupu Vladislavovi. Válka zatím sice probíhala jen diplomaticky , ale uskutečňovaly se rozsáhlé přípravy i k té skutečné.

    Celý článek... | Autor: Hana Skřeková | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Šastná léta zlatého krále Přemysla, část první (1261-1265)

    Vydáno dne 01. 12. 2013 (6348 přečtení)

    Důsledky bitvy u Kressenbrunu pro střední Evropu
    Spojenecké vojska českého krále Přemysla Otakara II., čítající i jeho železné rytíře porazilo ve druhé česko-uherské válce vojenskou koalici krále Bély IV. Tím se výrazně pozměnila politická situaci ve střední Evropě. Zhodnotit situaci, v níž se Přemyslovy země nacházely po bitvě u Kressenbrunu nám pomůže Vratislav Vaníček. Nastalo „období let šedesátých, doba největšího kulturního a mírového rozvoje Přemyslovy říše.“ Přemyslovo panství vystoupilo ze stínu mocného uherského rivala. Česká moc v regionu vzrostla i díky příznivému vývoji dynastických poměrů v Čechách, kde už dříve došlo k vymření bočních větví vládnoucího rodu, a tak už nedocházelo k bojům o trůn v předchozích dobách zcela běžným. Připojením Štýrska se otevřel „vnitřní prostor pro sjednocení zemí přemyslovských a babenberských“, tedy pro vzájemné sbližování těch, kteří později v novověku spolu vytvořili rakouskou monarchii. Vítězstvím česko-německých zbraní u Kressenbrunnu se pozvedávala prestiž Říše, v jejím guelfském pojetí společenství zemí a knížat s oligarchickým postavením kurfiřtů. Naopak model spojený s vysokým hodnocením role císaře byl prozatím minulostí. Německy mluvící země byly zajištěny před útoky z východu, štýrské vévodství vyrváno z rukou uherského krále a „Ptuj přestala být sídlem kumánské princezny.“

    Celý článek... | Autor: Hana Skřeková | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Děpoltici

    Vydáno dne 04. 11. 2013 (16720 přečtení)

    Dnes neznámý vedlejší přemyslovský rozrod sehrál v Čechách knížecích a královských v 12. a na počátku 13. století nezanedbatelnou roli. Od bratra druhého českého krále - obránce bratrových zájmů, přes udělení Čech v léno, až k vyhnanství a vymření větve ve Slezsku.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 27 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Vláda Přemysla Otakara II. (1253 - 1261)

    Vydáno dne 06. 10. 2013 (5765 přečtení)

    Když na svém dvoře v Počáplech 22. září 1253 zemřel Václav I., jeho nejstaršímu synu nic nebránilo k nástupu na trůn. Mladý Přemyslovec měl už za sebou první vladařské krůčky, několik let byl markrabětem na Moravě a také vévodou rakouským a štýrským. Právě Rakousy a Štýrsko byly jablkem sváru mezi středoevropskými panovníky.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Exilová léta Přemysla Otakara I.

    Vydáno dne 25. 08. 2013 (6528 přečtení)

    Přemysl Otakar I. je významnou postavou našich dějin a jedním z nejvýznamnějších českých králů. Proto možná trochu zarazí, jak málo víme o letech, kdy se neúčastnil vlády, a už jako markrabě moravský, český kníže nebo český král. Jak to tedy bylo s Přemyslovými exilovými či nám jinak neznámými roky?

    Celý článek... | Autor: Michaela Balousová | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Přemyslovci

    * Vratislav, syn Přemysla Otakara I.

    Vydáno dne 24. 02. 2013 (10396 přečtení)

    Vratislav, prvorozený syn Přemysla Otakara I. z jeho prvního manželství s Adlétou Míšeňskou, zůstává postavou poněkud ve stínu dalších osobností a stranou zájmu historiků. Jaký měl tento muž, jehož mohla kdysi čekat velká kariéra, život?

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 13 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Říjen  >>
    PoÚtStČtSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30 31  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha