Středověk
Dnes je: 03. 12. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 15 (z celkem 36 nalezench)

    |0-15|15-30|30-36|
    esk djiny

    * esko-polsk boje o bytomskokozelsk knectv vletech 1281-1355

    Vydno dne 26. 05. 2019 (2630 peten)

    Knectv kozelskobytomsk vzniklo ke konci XII stolet vdsledku rozdlen knectv opolsko-ratiboskho1. Nezaujmalo pli velkou oblast, odpovdalo velikosti asi dvou velkch okres dnen doby. Knectv se nachzelo na hornm Slezsku a hraniilo s knectvmi: tnsko-ratiboskm na jihu, opolskm na severu, knectvm opavskm na zpad a se Zem krakovskou vMalopolsku (zem korunovace polskch krl). Vdjepisn literatue knectv bytomsko-kozelsk pinle krodov linii opolskch Piastovc2. Po poten politick nezvislosti se stalo knectv pedmtem polsko-eskho soupeen. Vdob rozpadu vpodstat kad knectv vedlo vlastn lokln politiku a uznvali vldu knectv krakovskho jen formln.

    Cel lnek... | Autor: Szymon Solak | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Habsburkov a esk zem 3. st Definitivn nstup Habsburk na esk trn

    Vydno dne 19. 02. 2017 (4433 peten)

    Na cest ke svtovld
    Smrt krle Ladislava v Praze na podzim 1457 byla pro Habsburky v krtkm ase dal tkou ranou. Personln unie eskch, rakouskch a uherskch zem se toti rozpadla stejn rychle jako kdysi ped osmncti lety po nenadlm skonu Ladislavova otce. V echch a Uhrch navc povaovali odpovdn lid skon mladho krle, kter se ani nestail oenit, a tak opustil svt bez poet ddice, za zpetrhn vech svazk habsburskho rodu k obma korunm. V roce 1458 tak byl v echch za krle zvolen Jik z Podbrad (1458 1471). V Uhrch naopak Maty Hunyady zvan Korvn (1458 1490). V obou krlovstvch se tmto dostali k moci pedstavitel nedynastickho pvodu, kte se nijak netajili zmrem vytvoit ddin nrodn monarchie. Zdlo se, e Habsburkov budou muset odloit sv sny o svtovld. Alespo prozatm...

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Habsburkov a esk zem 2. st habsbursk intermezzo v husitskm stolet

    Vydno dne 27. 11. 2016 (4374 peten)

    Ve stnu Lucemburk
    V letech 1307 1308 ztratili Habsburkov eskou a poslze i mskou korunu. Krl Albrecht, kter zahynul tak neastn z rukou svho vlastnho synovce, po sob zanechal celkem pt syn. Ti pebrali ddictv ve velmi obtn mezinrodn situaci. msk trn toti zskali s podporou Francie Lucemburkov. Novm vldcem stedovkho impria se tak stal dosavadn lucembursk hrab Jindicha VII. (1308 - 1313), kter u o pouh dva roky pozdji pomohl svmu jedinmu synovi Janovi doshnout eskho trnu, z nho byl konen vytlaen neoblben Jindich Korutansk. Pro Habsburky to byla hok pilulka. Lucemburkov tehdy provali stejn rychl a neekan nstup do vrcholn evropsk politiky, jakm si Habsburkov proli v posledn tvrtin 13. stolet. Presti habsbursk dynastie ve stedn Evrop proto v dsledku tchto udlost povliv poklesla, o to vce, e Albrechtovi synov nedokzali uhjit rodov dravy ve vbsku, o kter z vt sti pili po prohran bitv u Morgartenu, kde jim znm Star vcarsk konfederace utdila v roce 1315 drtivou porku.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Kosmv esk Achilles Betislav I.

    Vydno dne 13. 11. 2016 (4894 peten)

    Kdo jsou Kosmovi hrdinov ? Je mon jednoznan definovat mnoinu oblbenc praskho dkana? M tato skupina jednoznan kritria nebo sten podlh nahodilostem, dobovm kontextm i pisatelovm nladm. Meme na ppadu jednotlivce demonstrovat Kosmova idelnho hrdinu, tedy krle, vldce, biskupa etc.? Na nkter ztchto otzek se pokusm sten odpovdt.

    Cel lnek... | Autor: Tom Mller | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Habsburkov a esk zem 1. st Pemyslovci kontra Habsburkov

    Vydno dne 09. 10. 2016 (5142 peten)

    O velkm a djinotvornm vznamu habsbursk dynastie pro evropsk a esk djiny dnes ji nikdo vraznji nepochybuje. Pohled na dynastii, je sedla na eskm trnu bez mla tyi stolet, se zan v posledn dob vrazn mnit i v eskm prosted. Dosavadn ahistorick a nacionln i konfesijn zabarven hodnocen Habsburk, kter bylo mnohdy jet zateno stereotypy obrozeneckho romantismu a prvn republiky, zan ustupovat modernmu vyvenmu pohledu, jen ct spolen evropsk hodnoty. Pohledu, kter v djinch ji nespatuje souboj nrod a idel, nbr plodn i nsiln stetvn civilizac na pozad velkch lidskch pbh odehrvajcch se v kulisch dynamickho spoleenskho vvoje. Habsburkov byli jednou z nejvznamnjch evropskch dynasti, kter nejene psobila jako svornk mezi nrody a idely, ale stala se i pmm aktrem tohoto stetvn civilizac. Na druhou stranu nelze pominout, e vztahy Habsburk a eskch zem ve stedovku - respektive habsbursk dynastie a eskho nroda - o em bude pedevm tento trojdln specil, neprobhaly vdy v idylick rovin, nbr byly provzeny nejednm osudovm soupeenm a tak promarnnmi nadjemi, kter formovaly djiny cel stedn Evropy.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 4 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * astn lta zlatho krle Pemysla, st tet (1269-1273)

    Vydno dne 04. 09. 2016 (4330 peten)

    Na pelomu 60. a 70. let 13. stolet se Krl elezn a zlat ocitl na vrcholu sv moci.

    Cel lnek... | Autor: Hana Skekov | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Vratislavt biskupov

    Vydno dne 18. 10. 2015 (3760 peten)


    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 8 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * esk krlovstv v dob nstupu Pemysla Otakara II. na trn

    Vydno dne 08. 02. 2015 (5083 peten)

    Pemysl, dnes oznaovan jako Pemysl Otakar II., nastoupil na esk trn po smrti svho otce, krle Vclava I., dne 22. z 1253. Nebyl tehdy dnm nezkuenm mladkem, podvejme se na osudy jeho i osudy cel zem podrobnji.

    Cel lnek... | Autor: Michaela Balousov | Poet koment: 6 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Moravsk markrabc vlky na Olomoucku

    Vydno dne 16. 03. 2014 (3939 peten)

    Upraven text pednky z heraltickho semine.

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Data eskho stedovku

    Vydno dne 10. 08. 2013 (20459 peten)

    Strun pehled s odkazy na podrobnj lnky домашний текстиль

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Bitva u Mailberku (12.5. 1082)

    Vydno dne 19. 08. 2012 (6873 peten)

    Jeden z mlo znmch stet ranho stedovku probhl mezi eskm knetem (pozdji krlem) Vratislavem II. a rakouskm markrabtem Leopoldem II. ...

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 4 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Jagellonsko-habsbursk ddin smlouvy

    Vydno dne 06. 05. 2012 (7519 peten)

    esk djiny stedovku znaj bezpoet vznamnch a pamtnch dat, kter psaly djiny, a je ovlivovaly generace souasnk i potomk. Ve vtu tchto dat bychom asi jen tko nalezli datum 22. ervence 1515, a to i pesto, e se tohoto dne ve vdeskm metropitnm chrmu sv. tpna odehrl osudov akt, kter dovril jagellonsko-habsbursk ddin smlouvy, kter tehdy ve Vdni vrcholily. Ani to mohl kdokoli z tehdejch astnk tuit, byly tehdy v letn Vdni pod vlnami Dunaje uzaveny smlouvy, je u za jedenct let pot doly naplnn a vynesly Habsburkm esk a uhersk trn. Jak se zanedlouho ukzalo, byla to udlost pelomov pro cel djiny stedn Evropy a ovlivnila bh djin stedoevropskho regionu a do zvru 1. svtov vlky roku 1918. Pojme se tedy podvat podrobnji na to, co jagellonsko-habsburskm ddinm smlouvm pedchzelo, co bylo jejich hlavnm spoutcm mechanismem a jak dopad mly na esk djiny.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Moravt markrab

    Vydno dne 19. 06. 2011 (10286 peten)

    Uveden jsou pouze vldci Moravy, kte nebyli zrove eskmi panovnky, nebo v dob, kdy nebyli eskmi panovnky.

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Znik dlnho systmu na Morav

    Vydno dne 13. 03. 2011 (8573 peten)

    Zvr namsto vodu
    Namsto vodu netradin nastolm svoji tezi, kterou se nsledn v tto prci pokusm obhjit. dln systm na Morav 11. a 12. stolet (jako nedln soust rozdlen cel zem mezi Pemyslovce), byl natolik labiln a pro nikoho z vldc, jak na Morav, tak i v echch vyhovujc, e se tento systm mohl kdykoli rozpadnout (nakonec se tak stalo a na pelomu 12. a 13. stolet).

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 20 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * Lenn holdy slezskch knat eskmu krli ve 13. a 14. stolet

    Vydno dne 20. 02. 2011 (6986 peten)

    Na rozdl od rozdlenho Polska, bylo esk krlovstv ve 13. stolet stabilnm sttnm tvarem, kter se pozvolna stval hegemonem v prostoru stedn Evropy, na vchodnch hranicch e.

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    |0-15|15-30|30-36|

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Prosinec  >>
    PotSttPSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha