Nedávná migrační krize a bezprostřední kontakt Evropy s islámem podnítil svým způsobem zájem o historii. Ožily obrazy křižáků v boji s muslimy ve Svaté zemi, část Evropanů náhle nalezla svoje křesťanské kořeny. Historie dostávala za úkol nalézt evropskou identitu. Jenže historie nenabízí hotové odpovědi na otázky, které jsou aktuální zrovna tady a teď a které by navíc vycházely plně vstříc zadavateli. 1) Materiálu ke zpracování (historického i aktuálního) se ale nabízí dost, s některými tématy se svěřím.

Historická věda je poměrně stálým oborem se stabilním okruhem témat si stabilním okruhem metod bádání. Občas se do ní ale promítají aktuální společenské jevy, což se dá brát jako ohrožení, nebo jako výzva, nebo jako obohacení. Ze západního světa tak promlouvá levicově/liberální proud zaměřený na ochranu menšin všeho druhu.

Umberto Eco svým monumentálním dílem oživil zájem o středověk, inspiroval mnohé myslitele k přemýšlení o vlivu středověku na dnesní společnost, o „novém středověku“, opakujících se kulturních jevech.

Dvacáté století poznalo řadu nových vědeckých metod a postupů, které ovlivnily historické bádání. Od positivismu, který považoval fakta za jednoznačné otisky minulosti, přes strukturalismus, který viděl lidskou společnost komplikovanou, přes kulturní a lingvistický obrat až k metodám francouzské školy, známé jako Annales.

Po předchozí domluvě s panem archeologem jsme dnes vyrazili na dohledávání okolí depotu slovanských radliček. Ráno jsem přijel před archeo-depozitář, kde již kolega vyčkával, poněvadž jsem měl asi deset minut zpoždění kvůli provozu na hlavní třídě v Teplicích. Vyrazili jsme hned na sedmou hodinu, abychom na místo přijeli akorát při rozednění.

Jako jeden z prvních projektů těchto stránek plánujeme uspořádat seminář o moravských markraběcích válkách (přelom 14. a 15. století) v místě s touto dobou spojeným, v Heralticích u Třebíče. Pozvánka a bližší informace v článku

Jak už to tak bývá, ač chceme, nebo ne, dříve, či později, snad každému z nás se občas podaří vykopat něco, o co by bylo potřeba se podělit s archeology, aby ostatní lidi také viděli, co vše je stále možné odkrýt pod zemí a poté shlédnout v muzeu. Malinko poodhalit historii naší země, kde možná právě ten další nález, který teprve čeká na odhalení – ten Váš, možná posune vpřed historii, či přímo přepíše dějiny.
Článek z pohledu detektoráře

Jiří Jánský: Dobrohostové z Ronšperka a na Poběžovicích, rod erbu Berana. Domažlice, Nakladatelství Českého lesa 2013.

Delší dobu jsem váhal, jestli tuto kritiku vůbec formulovat. Pamětliv slov jednoho ruského kritika (a v následujícím citátu sebekritika), že :"Autory těch nejtvrdších a nejodmítavějších recenzí jsou vždycky lidé, kteří sami nikdy žádnou knihu nenapsali nebo neuměli napsat," jsem rozpačitý, pokud mám kritizovat film, aniž bych se na nějakém kdy podílel. Na každém historickém filmu se dá najít více či méně detailů, které nesedí - zbroj může patřit do jiného období, některá slova, která nám připadají odvěká, se v oné době ještě nemohla vyskytnout atd. A zanikají v tom tisíce a tisíce dalších detailů a celý děj, které jsou udělány poctivě a zaslouží uznání.

O víkendu 16. – 18. srpna proběhl další ročník Sběře, akce projektu Doba Karlova, tentokrát nikoliv v jižních Čechách, ale poblíž Skalan v Českém ráji. Tento ročník byl koncipován jako lovecká kratochvíle s hostinou, ovšem se zápletkou, která nechávala na samotných účastnících běh celé akce.

Pro větší přehlednost odkazy na nejdůležitější edice středověkých listin, jak českých, tak i evropských