Středověk
Dnes je: 30. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 48 nalezených)

    Evropské dějiny

    * Pohanské Prusko

    Vydáno dne 08. 12. 2014 (2562 přečtení)

    Prusko v období starověku
    Již v době před naším letopočtem sídlili ve východním Pobaltí, v oblasti východně od dolní Visly, na území dnešního severovýchodního Polska, a Kaliningradské oblasti, kmeny Prusů. Jejich jazyk i jazyk dalších pobaltských kmenů vykrystalizoval na konci procesu etnické a jazykové diferenciace Baltů v 5. stol. př. n. l., probíhajícím od doby bronzové. Prusové byli kulturně a jazykově příbuzní s Litevci a Slovany. Od poloviny 1. tisíciletí n. l. je možné přibližně lokalizovat kmenová teritoria, nebo každý pobaltský kmen měl svůj charakteristický způsob pohřbívání. Prusové zpravidla své mrtvé spalovali a jejich popel uchovávali v urnách v podzemních hrobech, často i se spálenými koňmi.

    Celý článek... | Autor: TomᚠKubačka | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Polské dějiny

    * Polsko v 11. století

    Vydáno dne 26. 10. 2014 (2427 přečtení)

    V raném středověku více než kdy jindy platilo, že se silným vládcem umírá silný stát. Boleslav Chrabrý se pár měsíců před svým skonem v roce 1025 nechal sice korunovat prvním polským králem, ale to slibovanou prosperitu státu Piastovců nepřineslo, spíše naopak.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * MAJORDOMSKÁ VLÁDA PIPINOVCŮ 687 - 751

    Vydáno dne 08. 06. 2014 (2563 přečtení)

    HISTORIE DYNASTIE
    S nástupem Pipina II. Prostředního (celofranský majordom 687-714) končí i chaotické vyprávění o dynastických zlomech a bojích. Období natolik chaotické a pro čtenáře těžko stravitelné, že jako celek nedostává místo ani v historických knihách pro širší veřejnost. V Čechách vydané knihy "Frankové" od Edwarda Jamese nebo "Frankové a Evropa" od Jarmily Bednaříkové se zabývají ranými dějinami, a další okruh kolem doby Karla Velikého, reprezentovaný knihou "Karel Veliký, vládce Západu Dietera Hägermana", si ze 7. století všímá pouze původu pipinovských majordomů a z raných dob už ničeho podrobného.
    Od vítězství u Tertry r. 687 panuje pro většinu času jeden majordom a jeden král (mimo asi dvou výjimek, epizodické vládě krále Chlotara IV. a dělení říše mezi majordomy po smrti Karla Martela).

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * FRANSKÁ Ř͊E ZA MEROVEJCŮ II. K BITVĚ U TERTRY A NÁSTUPU MAJORDOMŮ r. 687

    Vydáno dne 30. 03. 2014 (2717 přečtení)

    DRUHÉ DĚLENÍ FRANSKÉ Ř͊E R. 561

    Přesně padesát let po prvním dělení říše nastává další dělení a také mezi čtyři dědice, takže noví vládci v podstatě jen navázali na již hotová království. Nejstarší Charibert (561-567) obdržel hlavní město Paříž a centrální oblast, která sahala na jihu k Loiře; původně tedy Childebertův díl. Guntram (561-592) obdržel na jih od Loiry Burgundsko s centrem v Orleans; v zásadě tedy Chlodomerův díl. Sigibert (561-575) obdržel SV část s centrem v Remeši; původně Theuderichův díl. A Chilperich (561-584) obdržel nejméně lukrativní oblast na severu říše s centrem v Soissons; původně Chlotarův díl.

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Karel Veliký - Otec Evropy? II.

    Vydáno dne 19. 01. 2014 (2389 přečtení)

    Druhý díl článku ke kulatému výročí smrti tohoto panovníka...

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Karel Veliký - Otec Evropy? I.

    Vydáno dne 05. 01. 2014 (6989 přečtení)

    28. ledna tomu bude 1200 let, co ve své falci v Cáchách vydechl naposled franský císař Karel zvaný Veliký. Jeho velikost se odráží už jen v titulu slova "král", který vznikl ze jména Karel a přešel do vícero jazyků - ruské karol, polské król, maďarské kiróly..., turecké kral, romské kralis, norské Magnus (latinsky Veliký), to vše sahá k zakladateli západního císařství.1)

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Východofranská říše, Regnum Theutonicum, Svatá říše římská národa německého a jméno “Němec” aneb dlouhá cesta k současnému Německu

    Vydáno dne 21. 04. 2013 (6080 přečtení)

    Nejvýznamnějším státním celkem západní Evropy raného středověku byla franská říše pod vládou Merovejců a Karlovců. Rozlehlost a multietnicita říše vedly k tomu, že po rozpadu franské říše se k jejímu dědictví mohlo hlásit více nástupnických států.

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Konradin - malý švábský princ

    Vydáno dne 13. 01. 2013 (5149 přečtení)

    vévoda švábský, král sicilský a jeruzalémský, * 25. 3. 1252 hrad Wolfstein u Landshutu (Dolní Bavorsko), popraven dne 29. 10. 1268 v Neapoli, pohřben v Neapoli, v kostele Santa Maria del Carmine.

    Celý článek ke stažení (i s přesnými citacemi) je k disposici zde

    Celý článek... | Autor: Hana Skřeková | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Z VÁLKY DO VÁLKY aneb OD VÁLKY STOLETÉ DO VÁLKY RَÍ

    Vydáno dne 16. 09. 2012 (4179 přečtení)

    Stručný přehled událostí v západní Evropě ...

    Celý článek... | Autor: Karolína Svobodová | Počet komentářů: 21 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Polské dějiny

    * Bitva u Lehnice (9.4. 1241)

    Vydáno dne 11. 09. 2011 (10890 přečtení)

    Na začátku března 1241 překročila armáda Mongolů polské hranice, po sérii vítězných bitev a dobytých měst mířila pod vedením Bajdara a Kaidua dál na západ. Měl se jim postavit Jindřich II. Pobožný, vládce tehdy se vzmáhajícího Slezska . Na začátku dubna Mongolové začali obléhat Vratislav.

    Aktualisovaný článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Bitva u Varny (10-11.11.1444)

    Vydáno dne 10. 07. 2011 (8229 přečtení)

    Po smrti Albrechta Habsburského byl v roce 1440 zvolen novým uherským králem tehdejší panovník Polska, Jagellonec Vladislav, který nebyl ovšem uznán všemi. (Jenom pro zajímavost a jako důkaz provázání středoevropských poměrů, v Čechách byla respektována práva Albrechtova syna Ladislava, skupina prosazující českým králem Vladislavova bratra Kazimíra neuspěla.) Vladislav byl úspěšný ve válce proti Turkům. Jeho tažení (společně s faktickým vládcem Uher Janem Hunyadym) v roce 1443 bylo úspěšné. Uherská vojska obsadila Niš a Sofii a uzavřela mír, o který poprvé v dějinách Balkánu požádali Osmané. Aktualisovaný článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Bitka pri Moháči (29.8. 1526)

    Vydáno dne 16. 01. 2011 (10669 přečtení)

    aktualisovaný článek

    Kráž źudovít II. bol tretím a zároveň posledným Jagelovcom na uhorskom tróne. Trón prevzal po Vladislavovi II. Jagelovskom, ktorého označovali aj menom kráž Dobrze. Vladislav II. totiž na všetko iba prikyvoval slovkom dobrze (požsky dobre) a po zlatej ére Mateja Korvína privodil tak postupný rozklad Uhorska. Väčšinu reforiem Mateja Korvína zrušil (hlavne tie, ktoré obmedzovali moc šžachty) a majetky rozdal. Istý český letopisec o ňom napísal: “Všecko rozdal, dúchody své pánum postoupil, aby jen pokoj měl“.

    Celý článek... | Autor: Peacemaker | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Polské dějiny

    * Bitva u Grunwaldu (15.7. 1410)

    Vydáno dne 07. 07. 2010 (19944 přečtení)

    aktualisovaný článek

    Řád německých rytířů od 13. století zabíral pohanská území a zdejší obyvatelstvo převáděl ku křesanské víře. V případě Prusů byl úspěšný, Litevci, kteří dokázali vytvořit vlastní centralizovaný stát, se úspěšně obsazení řádem a pokřesanštění bránili, přičemž jim napomáhal i hůře prostupný bažinatý terén.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 8 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Vojenskopolitické důvody rozpadu římské říše

    Vydáno dne 09. 05. 2010 (13797 přečtení)

    aktualisovaný článek

    V srpnu roku 476 se vzbouřila jedna z římských armád proti císaři Romulu Augustulovi (pro jeho nezletilost za něj vládl jeho otec Orestes, římský patricij) a provolala králem Odoakera, důstojníka germánského původu. Odoaker se následně střetl s Orestem, kterého porazil. Poté nestálo nic v cestě sesazení císaře, který se tak stal posledním. Odoaker svého soka ale nezabil. Romulus dožil svůj život pokojně na statcích, které mu Odoaker zajistil po jeho sesazení. Odoaker, který nechtěl ničit římskou říši (ta ale byla víceméně již „rozebrána“ barbarskými vládci) poslal korunovační klenoty východořímskému císaři Zenonovi. Zenon v té době nemohl nijak účinně na tento státoprávní akt (Odoaker se de facto stal italským králem) reagovat, proto barbara jmenoval patriciem, svým zástupcem pro Západ. Události léta 476 našeho letopočtu nebyly osamělým činem, ale řešily mnoho problémů římské říše, neřešených, a nebo řešených neúspěšně.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 14 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Bitva u Muretu - 12. září 1213 - triumf Simona z Montfortu

    Vydáno dne 26. 07. 2009 (7119 přečtení)

    Jedna z hlavních bitev během krutých válek proti Albigenským v jižní Francii na počátku 13. století. V únoru 1213 byla situace pro Simona z Montfortu příznivá a ovládal značnou část území hrabství Foix a Comminges. Pouze hrabství Toulouse mu odolávalo. Po dohodě s hrabětem Raymondem z Toulouse se s ním pokusil vyjednávat v Lavauru král Pedro II. Aragonský. Oba mocní rivalové nyní spojili síly proti Simonovi z Montfortu. Pedro měl u katolické církve velký kredit a sám byl považován za velkého katolického vůdce. Společně s Alfonsem VIII. Kastilským a Sanchem Navarrským porazili arabsko-berberské vojsko Miramamolina u Las Navas de Tolosa v roce 1212. Za účasti opata Amauryho na straně Simona nedošlo k žádné dohodě a diplomatický boj pokračoval v Římě. Za Montforta jednání s papežem Inocencem III. vedli Amaury (nyní už narbonnský biskup), biskup z Comminges, opat z Clairaku a arcijáhen Vilém z Paříže. Diplomacie selhala a král Pedro II. Aragonský sbíral vojsko. Simon z Montfortu vyslal Lamberta z Limoux, aby králi vyhlásil válku.

    Celý článek... | Autor: Laurentius | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha