Středověk
Dnes je: 23. 08. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
22.03.2019: 2 osoby
Přidán pražský biskup Budivoj a Hroznata z Knířova

08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 7 (z celkem 52 nalezených)

    |0-15|15-30|30-45|45-52|
    Evropské dějiny

    * Mongolská invaze do střední Evropy (1240 - 1242)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (16355 přečtení)

    Za čtvrtstoletí dokázali Mongolové v čele s Čingischánem a jeho příbuznými ovládnout přes polovinu Asie. Mohli být vděční svým rychlým jízdním armádám a perfektní strategii. Čingischán dokázal zaútočit na Rusko a spojené síly knížat porazil v bitvě na řece Kalce (1223). Později zde vznikla Zlatá horda, státní útvar v čele s Batůem. Batů, Čingischánův vnuk, si letech 1236 až 1240 podmanil celé Rusko. Mongolské síly směřovali dál na západ.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 4. křížová výprava (1202-1204)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (11271 přečtení)

    10 let po neúspěchu 3. křížové výpravy zorganizoval papež Inocenc III. výpravu, která měla znovuobsadit ztracené křižácké státy. Ale dopadla úplně jinak...

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 3. křížová výprava (1189-1192)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (15852 přečtení)

    Ke konci 12. století se křižákům v Palestině postavil velký protivník. Jmenoval se Saláhuddín Jusuf - Saladin.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 1. křížová výprava (1096 - 1099)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (17962 přečtení)

    27. 11. 1095 papež Urban II. vyzval na koncilu v jihofrancouzském Clermontu k osvobození Svatého hrobu z rukou nevěřících. Po reconquistě na Iberském poloostrově se křesanský Západ dostal ze stavu obležení a začal expandovat do Asie.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Boj o investituru II. (1077-1122)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (6008 přečtení)

    Pokořením v Canosse se ukázala posice papeže Řehoře jako hlavy křesanstva jako silnější oproti římskoněmeckému králi Jindřichovi IV. Boj o investituru ovšem pokračoval dále...

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Boj o investituru I. (1075 - 1077)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (8332 přečtení)

    V sedmdesátých letech probíhal boj o vrchní autoritu nad veškerým křesanstvem mezi papežem Řehořem VII. a římskoněmeckým králem Jindřichem IV. Spor je znám jako boj o investituru, protože o dosazování biskupů byla záminka ke konfliktu.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Bitva u Kresčaku (26.8.1346)

    Vydáno dne 08. 07. 2005 (23970 přečtení)

    Když v roce 1328 zemřel bez mužského dědice francouzský král Karel IV., vymřela jím přímá linie Kapetovců. Nástupnictví ve Francii se řídilo tzv. sálským či salickým zákonem, podle kterého francouzský trůn nemohl být děděn po ženské linii či jak se u nás říká „po přeslici“. Tento zákon se rozhodla respektovat i vysoká šlechta, která na trůn povolala Filipa z boční linie Valois. Za dědičku trůnu se však na základě svého bližšího příbuzenství považovala i sestra zemřelého krále anglická královna vdova Isabela, respektive její syn Eduard III. Své nároky na francouzský trůn Eduard vznesl až poté, co se Filip VI. pokusil dosadit své chráněnce v Bretani a Flandrech - zdejší vládci se prohlásili leníky anglického krále. Záhy oba králové hledali své spojence po celé Evropě k bojům v nadcházející stoleté válce.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    |0-15|15-30|30-45|45-52|

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Srpen  >>
    PoÚtStČtSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30 31  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha