Středověk
Dnes je: 14. 07. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupové
Biskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číšník Arnošt.

15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
  • Dobrý den všem, mám menší problém s otevřením/rozkliknutím stránky, viz. titulek. Ještě zhruba př . . . (Seznam on-line edic historických pramenů)
  • Na foru zde: http://www.e-stredovek.cz/ forum/viewtopic.php?f=12&t =3892 (Záhada Znojemské rotundy)
  • Šimíkovu teorii na stránkách rotunda.cz jsem si pročetl a pár zajímavých nápadů tam je, o tom žádná, . . . (Záhada Znojemské rotundy)
  • Řekl bych, že Šimíkova teorie naprosto sedí. Tak třeba svatý Václav je tam samozřejmě dvakrát, podob . . . (Záhada Znojemské rotundy)
  • Podle všeho by měl být původ Jízdy králů z doby válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, konkrétně . . . (Volba velkomoravské královny krásy)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 7 (z celkem 52 nalezených)

    |0-15|15-30|30-45|45-52|
    Evropské dějiny

    * Mongolská invaze do střední Evropy (1240 - 1242)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (17261 přečtení)

    Za čtvrtstoletí dokázali Mongolové v čele s Čingischánem a jeho příbuznými ovládnout přes polovinu Asie. Mohli být vděční svým rychlým jízdním armádám a perfektní strategii. Čingischán dokázal zaútočit na Rusko a spojené síly knížat porazil v bitvě na řece Kalce (1223). Později zde vznikla Zlatá horda, státní útvar v čele s Batůem. Batů, Čingischánův vnuk, si letech 1236 až 1240 podmanil celé Rusko. Mongolské síly směřovali dál na západ.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 4. křížová výprava (1202-1204)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (11959 přečtení)

    10 let po neúspěchu 3. křížové výpravy zorganizoval papež Inocenc III. výpravu, která měla znovuobsadit ztracené křižácké státy. Ale dopadla úplně jinak...

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 3. křížová výprava (1189-1192)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (16890 přečtení)

    Ke konci 12. století se křižákům v Palestině postavil velký protivník. Jmenoval se Saláhuddín Jusuf - Saladin.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 1. křížová výprava (1096 - 1099)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (18937 přečtení)

    27. 11. 1095 papež Urban II. vyzval na koncilu v jihofrancouzském Clermontu k osvobození Svatého hrobu z rukou nevěřících. Po reconquistě na Iberském poloostrově se křesanský Západ dostal ze stavu obležení a začal expandovat do Asie.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Boj o investituru II. (1077-1122)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (6518 přečtení)

    Pokořením v Canosse se ukázala posice papeže Řehoře jako hlavy křesanstva jako silnější oproti římskoněmeckému králi Jindřichovi IV. Boj o investituru ovšem pokračoval dále...

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Boj o investituru I. (1075 - 1077)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (9152 přečtení)

    V sedmdesátých letech probíhal boj o vrchní autoritu nad veškerým křesanstvem mezi papežem Řehořem VII. a římskoněmeckým králem Jindřichem IV. Spor je znám jako boj o investituru, protože o dosazování biskupů byla záminka ke konfliktu.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Bitva u Kresčaku (26.8.1346)

    Vydáno dne 08. 07. 2005 (25117 přečtení)

    Když v roce 1328 zemřel bez mužského dědice francouzský král Karel IV., vymřela jím přímá linie Kapetovců. Nástupnictví ve Francii se řídilo tzv. sálským či salickým zákonem, podle kterého francouzský trůn nemohl být děděn po ženské linii či jak se u nás říká „po přeslici“. Tento zákon se rozhodla respektovat i vysoká šlechta, která na trůn povolala Filipa z boční linie Valois. Za dědičku trůnu se však na základě svého bližšího příbuzenství považovala i sestra zemřelého krále anglická královna vdova Isabela, respektive její syn Eduard III. Své nároky na francouzský trůn Eduard vznesl až poté, co se Filip VI. pokusil dosadit své chráněnce v Bretani a Flandrech - zdejší vládci se prohlásili leníky anglického krále. Záhy oba králové hledali své spojence po celé Evropě k bojům v nadcházející stoleté válce.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    |0-15|15-30|30-45|45-52|

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha