Vikingové na Kyjevské Rusi. Pro někoho epizoda, momentka v beztak vzdálené historii jinak slovanského státu, kapka germánské krve bezprostředně rozpuštěná ve slovanském moři, pro druhého jeden z hlavních směrů vikinské expanze a založení ruského státu, tedy významný prvek středověkých dějin. Tato práce má za úkol poskytnout alespoň jakýsi přehled vymezení vlivu Vikingů-Varjagů na Rusi a zároveň naznačit cesty, po kterých se dá při dalším studiu kráčet. Výsledky jsem shrnul do tří okruhů, které se nechají dále doplňovat.
1) Otisk v dějinách. Varjagové a jejich přímé pozůstatky mohly zaniknout, ale jejich vliv je i tak v jistém slova smyslu patrný dodnes. Kdyby nepřišli Vikingové, Rusko by dnes vypadalo jinak – ruský stát by byl založen v jiné době, někým jiným, možná jinde než v Kyjevě, možná by existovalo od počátku více států než jeden, vývoj Ruska by vypadal jinak.
2) Co bylo na Kyjevské Rusi přímo germánské? Vikingové přinesli některé zvyky, normy a jiné tradice, které se podařilo alespoň dočasně uchovat. Pozornost však zaměřuji i na ty okruhy, kde se germánský vliv neprosadil, nejlépe s uvedením důvodu. To pro porovnání vlivu germánské tradice v poměru k tradicím ostatním (mezi nimiž jasně převládají slovanská a byzantská). Podkapitolu pak tvoří sledování časového zanikání prvků germánské tradice.
3) Nakonec je pozornost věnována tomu minimu z germánské tradice, které se povedlo zachovat dodnes.

Postavení žen se v průběhu staletí vyvíjelo a měnilo, nebylo samozřejmě rovnocenné s postavením mužů, nicméně v této oblasti panuje mezi širokou veřejností poměrně mnoho fám a nepřesností. Pokusím se nastínit status žen ve středověku a raném novověku s akcentem k situaci v našich zemích. Obecně lze uvést, že studium žen v dějinách velmi znesnadňuje nedostatečná pramenná základna, neboť jejich autoři se zásadně věnují mužům, jejich ženským protějškům pak pouze okrajově. Nejvíce informací máme pochopitelně o ženách z nejvyšších vrstev obyvatelstva – příslušnicích panovnických rodů, vyšší šlechty, později i měšťankách. V novověku se k tradičním písemným pramenům – kronikám a listinám – přidaly i dopisy, takže o osobním životě jednotlivců můžeme zjistit více než ve středověku, i tak se ale prameny povětšinou věnují mužům.

Začátek nového roku je kladen tradicí do doby kolem zimního slunovratu. Tato tradice převážila časem nad ostatními, kladoucími přelom roku do souvislosti se sklizní úrody (konec září, 1. listopad), nebo se začátkem jara. Nový rok v období zimy se do Evropy rozšířil z Římské říše prostřednictvím církve.

Kolem roku 1000 pronikalo křesťanství pomalu na sever Evropy (přímo r. 1000 přijal křesťanství Island), upevňovalo se ve střední Evropě (založení biskupství v Polsku také roku 1000, v Uhrách o rok později), dále na východ pronikali už jen misionáři (mučednická smrt svatého Vojtěcha r. 997 v Prusku).

Západoevropská města mají většinou své kořeny v antice, v období slavné říše římské, kdy tato sídla měla mnoho funkcí, od hospodářských, přes správní až po vojenské. Se stěhováním národů a vznikem barbarských království města částečně ztrácejí význam, upadá řemeslná výroba, stejně tak obchod. Panovník nyní nesídlí ve městě, buduje opěrné body po celé zemi, kde shromažďuje zásoby a vládne z koně – neustále je na cestách, tak obnovuje svoji moc. Důraz je kladen na zemědělský venkov.

Zastaralý článek

Na počátku druhého tisíciletí našeho letopočtu začal v západní Evropě značně růst počet obyvatel, snad díky zlepšení klimatických podmínek. Dnes přesně nevíme, co bylo příčinou, a co následkem, důležité je, že se k zajištění obživy zlepšovaly zemědělské nástroje, zaváděly nové techniky hospodaření, kácením a žďářením (vypalovaním) lesa a vysoušením močálů se získávala nová zemědělská půda. Byly zakládány vesnice v odlehlejších polohách, vznikala města jako právní subjekty. Pohyb obyvatel byl značný nejenom v rámci států, ale i mezinárodně. Jedním z východisek byly i křížové výpravy.

Letos nastane 22. prosince 2007 v 06 hodin a 8 minut. Pro mnoho z nás je skutečným symbolem „návratu“ Slunce – dny se konečně zase začnou kousek po kousíčku prodlužovat a nadvláda dlouhé zimní tmy tak bude postupně slábnout…

Slovo kurtoazie pochází z francouzštiny a znamená dvornost, či zdvořilost. Není tím míněno jen dvorné chování pánů k dámám, ale i samotná zdvořilost, tedy pravidla chování v původní vyšší dvorské společnosti, z nichž vzešla dnešní nám známá pravidla společenského chování.

Mince byla nejenom všeobecným ekvivalentem, ale i důležitým znakem suverenity a mincovní právo, tzv. regál, náleželo toliko panovníkovi, jako suverénovi.

Hradská soustava (hradská správa, zřízení, organizace) vznikla po kořistném období českých dějin tj. na začátku 11. století. Po ztrátě výnosů z okolních území se zisky musely hledat někde jinde - zdaněním vlastního obyvatelstva, k tomu byla potřeba důsledná byrokracie, to byla hradská soustava. Přesto to nebyl dokonalý systém.

Zastaralý článek

Kníže Břetislav po sobě zanechal silný stát, ale také pět synů. To mohlo znamenat boje o trůn, proto vytvořil nástupnický systém.

V tomto článku by měla být (snad pochopitelně) vymezena středověká společnost. Samozřejmě se společnost velmi vyvíjela.

Zastaralý článek

Církev měla ve středověku výsadní postavení, vždyť každý měl být dobrým křesťanem.

Zastaralý článek

Mongolové byli vynikající bojovníci nejenom v poli, ale také později i při dobývání měst. Vděčili za to mnoha faktorům.

Zastaralý článek