Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: BiskupovBiskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.
15.09.2019: lechtinaVratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
Sociln st a ostatn
|
Poet zobrazench lnk: 15 (z celkem 49 nalezench)
Vydno dne 12. 04. 2009 (13610 peten)
Vikingov na Kyjevsk Rusi. Pro nkoho epizoda, momentka v beztak vzdlen historii jinak slovanskho sttu, kapka germnsk krve bezprostedn rozputn ve slovanskm moi, pro druhho jeden z hlavnch smr vikinsk expanze a zaloen ruskho sttu, tedy vznamn prvek stedovkch djin.
Tato prce m za kol poskytnout alespo jaksi pehled vymezen vlivu Viking-Varjag na Rusi a zrove naznait cesty, po kterch se d pi dalm studiu kret. Vsledky jsem shrnul do t okruh, kter se nechaj dle doplovat.
1) Otisk v djinch. Varjagov a jejich pm pozstatky mohly zaniknout, ale jejich vliv je i tak v jistm slova smyslu patrn dodnes. Kdyby nepili Vikingov, Rusko by dnes vypadalo jinak rusk stt by byl zaloen v jin dob, nkm jinm, mon jinde ne v Kyjev, mon by existovalo od potku vce stt ne jeden, vvoj Ruska by vypadal jinak.
2) Co bylo na Kyjevsk Rusi pmo germnsk? Vikingov pinesli nkter zvyky, normy a jin tradice, kter se podailo alespo doasn uchovat. Pozornost vak zamuji i na ty okruhy, kde se germnsk vliv neprosadil, nejlpe s uvedenm dvodu. To pro porovnn vlivu germnsk tradice v pomru k tradicm ostatnm (mezi nimi jasn pevldaj slovansk a byzantsk). Podkapitolu pak tvo sledovn asovho zanikn prvk germnsk tradice.
3) Nakonec je pozornost vnovna tomu minimu z germnsk tradice, kter se povedlo zachovat dodnes.
Cel lnek... |
Autor: Lubo Rokos |
Poet koment: 9 |
Pidat koment |

Vydno dne 01. 02. 2009 (46531 peten)
Postaven en se v prbhu stalet vyvjelo a mnilo, nebylo samozejm rovnocenn s postavenm mu, nicmn v tto oblasti panuje mezi irokou veejnost pomrn mnoho fm a nepesnost. Pokusm se nastnit status en ve stedovku a ranm novovku s akcentem k situaci v naich zemch. Obecn lze uvst, e studium en v djinch velmi znesnaduje nedostaten pramenn zkladna, nebo jejich autoi se zsadn vnuj mum, jejich enskm protjkm pak pouze okrajov. Nejvce informac mme pochopiteln o ench z nejvych vrstev obyvatelstva pslunicch panovnickch rod, vy lechty, pozdji i m욝ankch. V novovku se k tradinm psemnm pramenm kronikm a listinm pidaly i dopisy, take o osobnm ivot jednotlivc meme zjistit vce ne ve stedovku, i tak se ale prameny povtinou vnuj mum.
Cel lnek... |
Autor: Viola |
Poet koment: 1 |
Pidat koment |

Vydno dne 28. 12. 2008 (7170 peten)
Zatek novho roku je kladen tradic do doby kolem zimnho slunovratu. Tato tradice pevila asem nad ostatnmi, kladoucmi pelom roku do souvislosti se sklizn rody (konec z, 1. listopad), nebo se zatkem jara. Nov rok v obdob zimy se do Evropy rozil z msk e prostednictvm crkve.
Cel lnek... |
Autor: Lubo Rokos |
Poet koment: 11 |
Pidat koment |

Vydno dne 02. 11. 2008 (16097 peten)
Kolem roku 1000 pronikalo kesanstv pomalu na sever Evropy (pmo r. 1000 pijal kesanstv Island), upevovalo se ve stedn Evrop (zaloen biskupstv v Polsku tak roku 1000, v Uhrch o rok pozdji), dle na vchod pronikali u jen misioni (muednick smrt svatho Vojtcha r. 997 v Prusku).
Cel lnek... |
Autor: Lubo Rokos |
Poet koment: 2 |
Pidat koment |

Vydno dne 15. 06. 2008 (16301 peten)
Zpadoevropsk msta maj vtinou sv koeny v antice, v obdob slavn e msk, kdy tato sdla mla mnoho funkc, od hospodskch, pes sprvn a po vojensk. Se sthovnm nrod a vznikem barbarskch krlovstv msta sten ztrcej vznam, upad emesln vroba, stejn tak obchod. Panovnk nyn nesdl ve mst, buduje oprn body po cel zemi, kde shromauje zsoby a vldne z kon neustle je na cestch, tak obnovuje svoji moc. Draz je kladen na zemdlsk venkov.
Zastaral lnek
Cel lnek... |
Autor: Jan kvrk |
Poet koment: 0 |
Pidat koment |

Vydno dne 16. 03. 2008 (17581 peten)
Znme je jako Velikonoce nejvznamnj kesansk svtek. Obvykle ho oslavujeme v dob jarn rovnodennosti. Jak ale tento pchod jara vtali nai pohant pedkov?
Cel lnek... |
Autor: Tekla |
Poet koment: 17 |
Pidat koment |

Vydno dne 24. 02. 2008 (29918 peten)
Na potku druhho tiscilet naeho letopotu zaal v zpadn Evrop znan rst poet obyvatel, snad dky zlepen klimatickch podmnek. Dnes pesn nevme, co bylo pinou, a co nsledkem, dleit je, e se k zajitn obivy zlepovaly zemdlsk nstroje, zavdly nov techniky hospodaen, kcenm a enm (vypalovanm) lesa a vysouenm mol se zskvala nov zemdlsk pda. Byly zakldny vesnice v odlehlejch polohch, vznikala msta jako prvn subjekty. Pohyb obyvatel byl znan nejenom v rmci stt, ale i mezinrodn. Jednm z vchodisek byly i kov vpravy.
Cel lnek... |
Autor: Jan kvrk |
Poet koment: 8 |
Pidat koment |

Vydno dne 16. 12. 2007 (58580 peten)
Letos nastane 22. prosince 2007 v 06 hodin a 8 minut. Pro mnoho z ns je skutenm symbolem nvratu Slunce dny se konen zase zanou kousek po kousku prodluovat a nadvlda dlouh zimn tmy tak bude postupn slbnout
Cel lnek... |
Autor: Tekla |
Poet koment: 7 |
Pidat koment |

Vydno dne 15. 03. 2007 (17415 peten)
Slovo kurtoazie pochz z francouztiny a znamen dvornost, i zdvoilost. Nen tm mnno jen dvorn chovn pn k dmm, ale i samotn zdvoilost, tedy pravidla chovn v pvodn vy dvorsk spolenosti, z nich vzela dnen nm znm pravidla spoleenskho chovn.
Cel lnek... |
Autor: Marlek |
Poet koment: 7 |
Pidat koment |

Vydno dne 28. 01. 2007 (14145 peten)
Mince byla nejenom veobecnm ekvivalentem, ale i dleitm znakem suverenity a mincovn prvo, tzv. regl, nleelo toliko panovnkovi, jako suvernovi.
Cel lnek... |
Autor: Marlek |
Poet koment: 5 |
Pidat koment |

Vydno dne 30. 11. 2005 (15389 peten)
Hradsk soustava (hradsk sprva, zzen, organizace) vznikla po koistnm obdob eskch djin tj. na zatku 11. stolet. Po ztrt vnos z okolnch zem se zisky musely hledat nkde jinde - zdannm vlastnho obyvatelstva, k tomu byla poteba dsledn byrokracie, to byla hradsk soustava. Pesto to nebyl dokonal systm.
Zastaral lnek
Cel lnek... |
Autor: Jan kvrk |
Poet koment: 0 |
Pidat koment |

Vydno dne 09. 10. 2005 (20373 peten)
Kne Betislav po sob zanechal siln stt, ale tak pt syn. To mohlo znamenat boje o trn, proto vytvoil nstupnick systm.
Cel lnek... |
Autor: Jan kvrk |
Poet koment: 3 |
Pidat koment |

|
Nae knihy
Pemysl Otakar II.
Zvi z Falkentejna
Kalend ermskch akc
Kalend
<<
Leden
>>
|
Po | t | St | t | P | So | Ne |
| | | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
|