Stalo se tak před 730 lety, v roce 1278, v „Bitvě na Moravském poli“. Čechy byly tehdy, za vlády krále Přemysla Otakara II., skutečná velmoc.

Od založení biskupství až po současnost modoza модоза

Úvod

O Zlaté bule sicilské (dále „ZBS“) slyšel snad každý školák. Pilnější žáci si – na rozdíl ode mne – zapamatovali letopočet 1212 a jméno krále Přemysla Otakara I.. Šplhouni pak to, že tato listina definitivně potvrdila dědičnost českého královského titulu. Hltouni historické literatury navíc znali všude opakované fráze o tom, jak přišla bula k přídomku „sicilská“, a že tím císař Fridrich II. Štaufský odměnil věrného českého spojence, který jej prosadil na trůn přes odpor vzdorcísaře - welfovce Oty IV. Brunšvického. ZBS pak údajně následně stabilizovala České království. A to, prosím pěkně - jak nám říká i středoškolský dějepis z roku 2001 - za přispění bulou stvrzeného pravidla primogenitury. Dokonce ještě dnes se mnohde opisuje, že ZBS dala českému králi kurfiřtský hlas a funkci říšského arcičíšníka. Ještě starší knihy - k překvapení mnohých – tvrdí, že se k aktu udělení tohoto privilegia sjela do Basileje pomalu celá tehdejší Evropa etc., etc. …

Od založení biskupství po současnost...chicco чико

Seznam vládců (knížat a králů) na našem území do roku 1918.

V současné době již existuje více věrohodných informací o této postavě, která se stala obětí antagonistických vztahů mezi králem českým, Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Jediným jeho „proviněním“ bylo, že jako oddaný úředník obětavě plnil příkazy svého nadřízeného.

Běda ti, česká země - jež nejsi tak obzvláště širá-
poněvadž mnohým pánům jsi poddána, společná všechněm,
kdož jsou mužského rodu a veskrze z panského kmene
zplozeni, dvacet už jest, těch panáčků, čítám- li správně
Kosmova kronika česká

Zápas soluňských věrozvěstů o prosazení slovanského liturgického jazyka, Metodějův boj s bavorskou církví a intriky agenta Wichinga.

Bylo by pošetilé dělit období I. krize seniorátu podle jednotlivých knížat a knížátek. Jednak kronikáři a letopisci nezachytili tolik zpráv k některým vládcům, hlavně toto období (od smrti krále Vratislava do smrti Oty II. Černého v bitvě u Chlumce) by se mělo brát kompaktně. Díky délce textu, musí být rozdělen do několika článků. Dělítkem bude zákeřná smrti ničitele seniorátu - knížete Břetislava, epilog krize bude zahrnut v článku o vládě nejmladšího syna Vratislava, Soběslava I.

14. srpna 1431 byly u Domažlic na hlavu poraženy intervenční sbory 4. křížové výpravy vyhlášené proti nepoddajné kacířské zemi. Papežská kurie dospěla se skřípěním zubů a se sebezapřením k závěru, že s husity bude nutné zahájit jednání. Iniciátor této poslední kruciáty kardinál Cesarini proto svolal s podporou římského krále Zikmunda do Basileje koncil, kde mělo dojít konečně k nějakému narovnání s husity. Jedním z bodů rokování na koncilu bylo i projednání husitského programu, který zastřešovaly čtyři pražské artikuly.

aneb Svatoplukova krutá msta. Příběh z let 871 – 894.
Na obrázku údajná podoba Svatopluka.

Druhá část příběhu o lstivém králi Svatoplukovi.

První část příběhu o největším panovníkovi Velké Moravy, jenž proslul svou proradností a krutostí, ale i chytrostí a válečným uměním.

aneb nahlédnutí do dějin raně středověkých Čech

Spoluprací s králem a pozdějším císařem Sálcem Jindřichem IV. se Vratislavovi podařilo získat královský titul. Završil tak desetiletí bojů v Německu.