Rod z (Velkho) Veova

Autor: Petr Povoln <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 13. 01. 2019

Podle kronike Dalimila patili mezi esk pny bojujcmi sBranibory tak dva vchodoet lechtici jmnem Mutina, odlien predikty ze Skuhrova a Veova. 1) Ktmto vtznm stetm mlo dojt nedaleko jejich sdla, vppad Mutiny Veovskho u Hoinvsi.2) Problmem je, e Mutinov nejsou doloeni vdiplomatickch pramenech a jejich existence je nejist. Tak een Dalimil napsal svoji verovanou kroniku kolem roku 1310, tedy piblin s ticetiletm odstupem. 3) August Sedlek a jeho nsledovnci kladou tyto udlosti piblin do potku 80. let 13. stolet a povauj za zajmav, e Dalimil spojil prv tyto boje skonkrtnmi msty ve vchodnch echch.4)


Nkter hypotzy pokldaj oba Mutiny za jednu osobu, nebo se pokou ztotonit je s Mutinou zKostomlat doloenm v letech 1281-1289.5) Pravdpodobnm pedkem rodu pn z Dobruky a Opona, patcm do rozrodu Ptic.6) Zatmco Mutina Skuhrovsk mohl bt za uritch okolnost sMutinou zKostomlat toton, u Mutiny Veovskho to povauji za vylouen. Tak proto, e u pn zDobruky nemme doloen majetkov vztah k (Velkmu) Veovu.7) Podle edic diplomatickch pramen nebylo jmno Mutina, u na lechty pli frekventovan. Pochopiteln nen vyloueno, e se len rodu z Veova boj sBranibory astnil a dokonce vnich zskal proslulost. I to me vysvtlit jak se pslunk i zregionlnho hlediska nevznamnho rodu dostal na strnky Dalimilovy kroniky. Pokud ovem zapomeneme na patrn navdy zhadnou osobu autora a spekulace o jeho vazb ksevernm echm i Ronovcm. 8) Nejen zgeografickho hlediska se pmo nabz mon vztah na dalho znmho bijce Branibor a vznamnho mue obdob vldy krle Vclava II. pana Tasa zVzmburka ale ani ten nelze prokzat.

Prvn a zrove posledn pslunci rodu zVeova jsou vpsemnch pramenech doloeni od poloviny 14. stolet.9) Jejich pee se nezachovala, take o rodovm erbu meme pouze spekulovat. Roku 1348 Vojek zVeova a Albert zRzmburka zaloili olt pi chotboskm kostele. Albert byl synem Luchardy (Luchny) zVeova provdan za Rubna zRzmburka zrozrodu erbu tmene. Neznme pesn pbuzensk vztah Vojeka a Luchardy zVeova a nevme, jestli byli leny stejn generace. Ale snad meme Vojeka zVeova, kter se ji vpramenech neobjevuje, pokldat za poslednho muskho pslunka pvodnho Veovskho rodu. Osobn jmno Vojek je neobvykl a u rozrodu erbu tmene jsem ho nezaznamenal.10) RBM uvd pro 13. stolet pouze jednu osobu tho jmna, kter nem geograficky ani genealogicky sVeovem nic spolenho.11) Pan Luchardu, meme z asovch dvod videlnm ppad povaovat za vnuku legendrnho Mutiny Veovskho.12) Ovdovl Lucharda se pipomn jet vletech 1360-1370 jako pan na Veov a Chotboi. Pokud vezmeme vpotaz, e jej syn Albert, musel bt roku 1348 alespo formln dospl, doila se solidnho vku. Dky pan Luchard zddila majetek rodu vtev pn zRzmburka, kte jsou pozdji oznaovni jako Veovt zRzmburka.13)

Velk Veov, lec asi 15 km severn od Hradce Krlov, je nesmrn zajmav lokalita. Nachz se zde star a mlad hrad stborem jeho oblhatel z15. stolet.14) Mal star hrad je tradin povaovn za sdlo Mutiny Veovskho. Tom Durdk nevyluoval, e vkonstrukci tohoto objektu mohlo pevaovat devo, ale nov zjitn tento pedpoklad nepotvrzuj.15) Zrove pedpokldal vybudovn mladho pokroilejho objektu v zvru 13. stolet, jet za ivota legendrnho Mutiny Veovskho. Podle Martina Kosae to je jeden zmla hrad vsousedstv star sdeln oblasti, kter me patit do nejstar vrstvy naich lechtickch sdel.16) I kdy neznme, okolnosti pesunu sdla, pedpokld jeho nahrazen mladm hradem ped polovinou 14. stolet. Problematiku mohou pomoci objasnit dal dv dvojice podobnch panskch sdel vjeho blzkosti, kterm se vnuje Martin Kosa a zjeho studie si dovolm citovat:

Vechna ti sdla azen do star vrstvy vznikla vostron poloze sabsenc pm vazby na vesnick osdlen. To je vprotikladu nejen spedchoz situac velmoskch dvorc stojcch vcentrech nov vzniklch majetk - jezd, do nich se koncentrovalo rozptlen osdlen, ale i situac nsledujc, vppad tvrz jako sdel drobn pozemkov lechty. Poloha pi okraji star sdeln komory sice na jedn stran umonila jejich asn vznik, na druh stran vak sloitj historicky vznikl situace vhustji osdlenm zem limitovala dal monost roziovn stvajcho majetku. anc na dal majetkov vzestup zstvala nadle sluba panovnkovi, jej odmnou byl zisk novch rozshlejch zem vdosud mlo osdlench stech zem.17)
Sousedstv dvojic panskch sdel naznauje, e pedkov rod byli odmnni zdej vsluhou ve stejn dob. Patrn se podleli na sprv vchodnch ech a mon zastvali jaksi ady pmo vHradci (Krlov). Je velk koda, e na dn zhradnch dvojic dosud neprobhl dn archeologick vzkum, kter jedin me vysvtlit otzky jejich vzniku, podoby a nslednho pesunu. Odborn literatura zatm pot sexistenc starch sdel nejpozdji od poloviny 13. stolet. Podle falza listiny mladho krle Vclava I. vztaen kroku 1229 se ml po sousednm Dubenci pst pan Zbraslav.18) Nevme jist, jestli se predikt vztahuje knaemu Dubenci i kdy to zkontextu listiny vyplv. A u vbec netume, jestli se tk starho sdla, ale nen to vyloueno. Zajmav je tak hypotza ztotoujc tohoto mue snkem krle Vclava I. panem Zbraslavem, jeho majetek mme voblasti doloen. Zbraslavy ztotonil ji J.V. imk a ped nedvnem tuto monost nevylouil ani T. Velmsk, naopak J. emlika se tmto falzem vbec nezabval.19)

Pansk sdla ve Velkm Veov


1. Star pansk sdlo
2. Mlad pansk sdlo

Dvojice sousedcch panskch sdel


1. Velk Veov-star sdlo
2. Velk Veov-mlad sdlo
3. Vraba (Neznov)-star sdlo
4. Rotemberk (Neznov)-mlad sdlo
5. Dubenec (Zmeck vrch)-star sdlo
6. Dubenec-mlad sdlo (pedpokldan poloha u kostela)

Poznmky
1) Kronika tak eenho Dalimila, Svoboda 1977, s. 160; Nejpodrobnji dlo rozebr Staroesk kronika tak eenho Dalimila, I-III Academia 1988-1995.
2) Sedlek August.: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl II., Argo 1994; s. 229; VHoinvsi se narodil opat benediktinskho kltera vOpatovicch nad Labem a kronik Neplach (1322-1371); Blhov Marie: Kroniky doby Karla IV., Svoboda 1987, s. 582
3) Marie Blhov vymezuje vznik kroniky dobou po vrad mskho krle Albrechta Habsburskho 11. 5. 1308 a rokem 1314, kter je vzvru kroniky uveden, ani by byly zachyceny nznaky pozdjch udlost. Podle jejho rozboru musela bt kronika napsna najednou a bez velkch pestvek. Staroesk kronika tak eenho Dalimila III, Academia 1995, s. 280-281
4) turm Antonn: Vojensk konflikty ve vchodnch echch ve 12. a 15. stolet, bakalsk prce, Univerzita Hradec Krlov 2017, s. 38-41; Djiny vchodnch ech vpravku a stedovku, NLN 2009, s. 296-297
5) Celou problematiku naposledy shrnuly a odkazy na dosavadn literaturu uvdj Djiny vchodnch ech vpravku a stedovku, NLN 2009, osobn rejstk s. 767; andera M.: Pni zDobruky a Opona, Veduta 2007, s. 16-21.
6) Vsouladu s Djinami vchodnch ech vpravku a stedovku (NLN 2009) pouvm pro tento rozrod nzev Ptici, protoe se vposlednm dob takto vtinou oznauje. I kdy studie Michala Tejka dokazuj, e jsou potomky plzeskho kastelna Drslava a tedy tmi pravmi Drslavici. Tejek M.: Svatobor zPetic, ivot a majetek ran stedovkho velmoe, Pod zelenou horou . 4/2013 , s. 3-6; Svatobor zPetic (1226-1238) a Drslavici, Historick dlna . 7, 2012 s. 16-87.
7) Sedlek August.: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl II., Argo 1994; s. 229-232; Djiny vchodnch ech vpravku a stedovku, NLN 2009, s. 312, 418, 511, 613
8) Musil Frantiek: Je Jindich z Varnsdorfu autorem Dalimilovy kroniky? Od Jetda kTroskm 1-2/1999, s. 7-13; Skopal Michael: Ohldnut za komturem Dalimilem Tome Edela a Dalimila Smila Milady Hukov aneb sedm ivot Svat Zdislavy, Sbornk prac vchodoeskch archiv 11/2007, s. 183-214.
9) Sedlek August.: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl II., Argo 1994; s. 229-230
10) Musil Frantiek: Rod erbu tmene a vrcholn kolonizace kraje na stedn p a stedn a horn Metuji I-II, Rodnm krajem 37/2008 s. 29-34, 38/2009 s. 24-28; imk J.V.: Historick vvoj ech severovchodnch, Od kladskho pomez 1931/1932, s. 9
11) RBM II. . 1061 s. 445-446; Ani osoby nosc jmna odvozen od stejnho slovnho zkladu Vojen i daleko populrnj Vojslav, nelze vzthnout krodu zVeova.
12) Pochopiteln je to pouze moje spekulace, ve zle na kombinaci mnoha okolnost. Jedin jist datum vivot legendrnho bijce jsou lta 1281-1282, kdy mlo podle Dalimila a vah historik dojt kjeho boji sBranibory. Jene vt dob, mu mohlo bt 15 ale tak 60, asi jen musel bt schopen bojovat. To sam plat o jeho schopnosti podit si potomka. Stedovk je pln extrmnch pklad, take pan Lucharda mohla bt stejn tak dcerou jako pravnukou pana Mutiny Veovskho. Nemluv o dalch monostech pbuzenstv obou pslunk pvodnho Veovskho rodu
13) Musil Frantiek: Rod erbu tmene a vrcholn kolonizace kraje na stedn p a stedn a horn Metuji II, Rodnm krajem 38/2009 s. 27; Djiny vchodnch ech vpravku a stedovku, NLN 2009, s. 312 14) NP-pamtkov katalog, Seminrn prce: Hrad Velk Vetov; Archeologov sob, Detremar Stedovk.com
15) Durdk Tom.: Ilustrovan encyklopedie eskch hrad, Libri 2000; s. 588-589
16) Kosa Martin.: Hrady na Trotince a Hustance, Vchodoesk listy historick 34/2015 s. 5-14.
17) Kosa Martin.: Hrady na Trotince a Hustance, Vchodoesk listy historick 34/2015 s. 12.
18) RBM I., s. 353-354, . 751; CDB II., s. 430-431, . 382; Podle CDB je listina falzem a jak uvd Josef rmek, listina pat mezi skupinu bevnovskch falz vzniklch po roce 1222, kter mla pojistit drbu klternho majetku vseverovchodnch echch; rmek Josef: Mezi normou reformou a prax, Univerzita Palackho vOlomouci, s. 160-161
19) imk J.V.: Historick vvoj ech severovchodnch, Od kladskho pomez 1931/1932, s. 9; Panem Zbraslavem se nsledn ve znm studii zabval J. emlika (poprv publikovna 1983) a po ticeti letech ped nedvnem opt T. Velimsk. emlika Josef: Krlovsk nk Zbraslav a jeho ddictv, (poprv) Historick geografie 21/1983, s. 117-132; Velmsk Tom: O krlovskm podem, kter touil stt se stolnkem, Stedovk kaleidoskop pro mue shlkou, NLN 2016, s. 654-666.