Černošští herci ve hrách o středověku

Autor: Luboš Rokos <(at)>, Téma: Středověk dnes, Vydáno dne: 18. 11. 2018

Historická věda je poměrně stálým oborem se stabilním okruhem témat si stabilním okruhem metod bádání. Občas se do ní ale promítají aktuální společenské jevy, což se dá brát jako ohrožení, nebo jako výzva, nebo jako obohacení. Ze západního světa tak promlouvá levicově/liberální proud zaměřený na ochranu menšin všeho druhu.

V českém prostředí se tak dočkala kritiky počítačová hra Kingdom Come: Deliverance. Autor hry Dan Vávra byl podroben kritice mimo jiné za to, že do prostředí českého středověku nedosadil černošské postavy. Někteří lidé v tom hledají projev rasismu.1)
Autorova sympatie k rasismu měla být dále vyjádřena tím, že nosil triko metalové kapely Burzum, která v průběhu své činnosti inklinuje více či méně k neonacismu.2) To je věc, kterou nechávám na okomentování jemu samotnému. Já osobně bych takové triko na sebe nevzal. Stejně tak je mi cizí autorův styl diskuse, kde svého oponenta Američana znevažuje tím, že rozumí evropským dějinám určitě lépe než rodilý Evropan.3)
Obsazování černochů do rolí do počítačových nebo filmových her je otázka samostatná a není zdaleka nová. Několikrát byl filmově zpracován anglosaský epos Beowulf, jehož rukopis pochází asi z 10. století. Filmová adaptace z r. 1999 (pojatá, uznávám, více jako fantasy ve stylu Barbara Conana) obsazuje do jedné z důležitých rolí černocha, který dokonce nosí brýle.4) Jak s tím může naložit historická věda, to je výzva.

Metoda empatie

Dušan Třeštík jako specialista na český raný středověk si v rámci svého studia opsal latinsky celou Kosmovu kroniku. Chtěl se tím vcítit do pocitů a myšlenek tohoto českého kronikáře, aby lépe pochopil jeho osobu a dílo. Třeštík to teoreticky zdůvodňoval jako součást své metody bádání, kdy se historik má oprostit od současného světa, vnořit se takto do světa minulého, tam v rámci možností pochopit, jak svět fungoval očima tehdejších lidí, a pak tyto poznatky vtělit do dnešních slov pro dnešního čtenáře.
Populární zpracování dějin v podobě filmů nebo literatury se chová leckdy naopak. Momentální společenské motivy se dávají do minulosti, jako kdyby tam už tehdy patřily. Žena se může hádat s manželem o svá práva, středověký kacíř se může hádat o svobodu vyznání atd.
Klasikou už je vkládání nacionálních motivů. I v lehké komedii Noc na Karlštejně musí Karel IV. prohlašovat, jak dává svou vládcovskou přízeň stejnou měrou Čechům i Němcům (zatímco v Německu je charakterizován jako vládce, který ze svého pražského sídla neřešil říšské záležitosti tolik, co jiní císařové). Německý šlechtic Štěpán Bavorský v podobě Miloše Kopeckého zase musí vystupovat jako pletichář.
Ale zatímco v případě nacionalismu si autoři upřímně myslí, že minulost nesla stejné nacionální konflikty jako dnes, tak obsazování černošských herců do českých nebo anglosaských středověkých dějin přeci jenom bije do očí.

Pravda a její místo

Zmíněná metoda empatie zabrušuje do psychologie a u ní lze v této polemice setrvat. Duševní život člověka se odehrává v citu, rozumu a vůli (mimo dalšího, třeba láska se dá charakterizovat jako kombinace a harmonizace uvedeného). V duševním životě pak může člověk podle přirozených oblastí směřovat – citem ke kráse, rozumem ku pravdě, vůlí k dobru.
Kde se začnou tyto oblasti mísit, vyvstává nesoulad. Obtížně se rozumem vysvětluje umění. V pořadu Historie.cs lze předvést život třeba K. H. Máchy, ale při rozboru jeho díla z úst historiků nastupují fráze. Naopak při pochopení rovnice atomového štěpení si nelze vystačit s pocitem, že je krásná (i když jsou fyzici, kterým se skutečně líbí). Oblast vůle se projevuje u politiků, kdežto volič se ideálně rozhoduje rozumově podle stranických programů. V realitě se ale hodně voličů orientuje citově podle toho, s jakým roztomilým zvířátkem se nechá politik fotit.
Obsazování černochů do středověkých kulis vnímám jako podobný nesoulad. Máme tu nějakou vůli (předpokládejme, že dobrou), která chce prosazovat rovnoprávnost ras. Jenže tato oblast vůle se prosazuje jaksi neoprávněně i do oblasti rozumového hledání pravdy, kam v tu chvíli nepatří.5) Vzniká z toho paskvil, který prosazuje, že černoši žili i v době a území, kdy nežili.6) nebo možná i paskvil, který sice uznává, že černoši v nějaké době a území žít nemohli, ale podle kvót na rovnoprávné obsazování černošských herců do filmů tu být obsazeni musí...
Levicově/liberální proud bývá někdy nazýván jako progresivistický, od slova vývoj. Je možné, že jde skutečně s vývojem i že mu patří budoucnost. A tam bych zase viděl jeho ideální pole působnosti – proti futuristickým filmům jako Matrix, kde je hlavní hrdina míšenec a jeho guru je černoch, nelze v tomto ohledu namítat nic. Ale zkoušet zakládat nějaký nový svět i na nepravdách by ho destabilizovalo od začátku, společně s odhalenou lží by mohla spadnout celá pracně budovaná konstrukce i se vším krásným a dobrým.
Pokud jsme u rovnoprávnosti, tak rovné postavení si zasluhuje vedle vůle právě pravda. Má velkou hodnotu, Hus za ní byl odhodlán zemřít, Masaryk ji dal na prezidentskou standartu (tam je heslo "Pravda vítězí" dodnes, chybělo jen v době Protektorátu). Dnes ať pravda působí jako maják světla ve smršti všech fake news a konspiračních halucinací nebo opakovaných tendencí znetvořovat historii v ten či onen prospěch.

Poznámky:
1) Výzva k bojkotu Kingdom Come
2) Jednočlenné hudební těleso vede Nor Varg Vickernes, který ve svém mladickém zápalu sepsal dílo s názvem Vargsmal (Vargova řeč), viz odkaz V předmluvě z listopadu 1999 se vyznává: "Můj norský nacionalismus přerostl v pangermánský nacionalismus (pangermanismus) a dokonce v panevropský nacionalismus (v rasovém smyslu)."
Z toho vyjímám: "Modré oči jsou oči barvy věčnosti a nebe. Moře je modré, mnohé krásné květy jsou modré. Co jsou hnědé oči? Hnědá je barva hnoje!" (kap. 29)
Krajní postoje, minimálně antisemitské, zastává Varg dodnes.
3) Vávrův dialog s Američanem viz odkaz
4) Beowulf na ČSFD Černošský herec se jmenuje Charles Robinson, vystupuje tu jako zbrojíř.
5) To není míněno tak, že by rovnoprávnost ras byla nějaká lež a nepravda. No v dnešní době je lépe se takto krýt hned od začátku.
6) Nebo možná i paskvil, který sice uznává, že černoši v nějaké době a území žít nemohli, ale podle kvót na rovnoprávné obsazování černošských herců do filmů tu být obsazeni musí... Což by bylo z hlediska nakládání s pravdou ještě horší.