Habsburkov a esk zem 2. st habsbursk intermezzo v husitskm stolet

Autor: Marek Zelenka <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 27. 11. 2016

Ve stnu Lucemburk
V letech 1307 1308 ztratili Habsburkov eskou a poslze i mskou korunu. Krl Albrecht, kter zahynul tak neastn z rukou svho vlastnho synovce, po sob zanechal celkem pt syn. Ti pebrali ddictv ve velmi obtn mezinrodn situaci. msk trn toti zskali s podporou Francie Lucemburkov. Novm vldcem stedovkho impria se tak stal dosavadn lucembursk hrab Jindicha VII. (1308 - 1313), kter u o pouh dva roky pozdji pomohl svmu jedinmu synovi Janovi doshnout eskho trnu, z nho byl konen vytlaen neoblben Jindich Korutansk. Pro Habsburky to byla hok pilulka. Lucemburkov tehdy provali stejn rychl a neekan nstup do vrcholn evropsk politiky, jakm si Habsburkov proli v posledn tvrtin 13. stolet. Presti habsbursk dynastie ve stedn Evrop proto v dsledku tchto udlost povliv poklesla, o to vce, e Albrechtovi synov nedokzali uhjit rodov dravy ve vbsku, o kter z vt sti pili po prohran bitv u Morgartenu, kde jim znm Star vcarsk konfederace utdila v roce 1315 drtivou porku.

Nadji na zvrat pomr pinesl Habsburkm rok 1313, kdy bhem msk jzdy neoekvan zemel erstv korunovan csa Jindich VII. O msk trn se ihned strhl tvrd boj mezi Lucemburky, Wittelsbachy a Habsburky. Mlad esk krl Jan (1310 1346) se sice nakonec sv kandidatury vzdal ve prospch spojence Ludvka Bavora, ale dvojvld v i nezabrnil, nebo v roce 1314 byl st kurfit vedle Ludvka zvolen mskm krlem i senior habsburskho rodu, jm byl tehdy vvoda Fridrich. Djiny Fridrichovi v 16. stolet pikly ponkud neprvem pzvisko Slin. Ve skutenosti na Fridrichovi mnoho slinho nebylo, jeliko si nedokzal zjednat rozhodujc pevahu nad svm sokem. Dvojvld v i proto trvalo adu let a bylo ukoneno a v roce 1322, kdy Wittelbachov s vydatnou eskou pomoc porazili spojen habsbursk vojsko v rozhodujc bitv u Mhldorfu. V bitv, kter definitivn odkzala Habsburky na tm sto let k druhoadmu postaven ve stedn Evrop, padl do zajet i sm Fridrich. Tm jeho politick karira de facto skonila, nebo se stal v dalch letech vznm a pot dokonce nedstojnm vazalem Ludvka Bavora. Nakonec zemel takka zapomenut v roce 1330.

Hrdost a presti sten vrtil dynastii vvoda Albrecht (II.) zvan Moudr nebo t Chrom, kter v Rakousch a trsku vldl v letech 1330 1358. Tento prostedn syn mskho krle Albrechta byl velmi nadanm panovnkem, jen i pes svj nezvidnhodn tlesn handicap sten ochrnul po vn nemoci i otrav doshl velkch spch v domc i zahranin politice. Jako prvn z Habsburk pochopil, e po ztrt vbskch drav mus dynastie hospodsky konsolidovat pedevm sv rakousk panstv. Dal napklad razit prvn zlat mince. I v zahranin politice byl velmi obratn a po roce 1335 definitivn zskal pro svj rod vldu v Korutanech. Jeho moc nijak vraznji nepodlamovalo ani to, e se o n musel dlit v prvnch letech sv vldy s mladm bratrem Ottou. A prv na nejmladho ze syn nkdejho mskho krle vsadil dokonce i Jan Lucembursk, kter za nj provdal svou dceru Annu, m dolo k prvnmu dynastickmu propojen lucembursk a habsbursk dynastie. Avak Ota zemel ji roku 1339, ani by se svou mladou lucemburskou manelkou zplodil potomka.

Dal z eskch krl, kdo se snail o tsnj pipoutn Habsburk k lucembursk dynastii, byl msk csa a esk krl Karel IV. (1346 1378). Karel provdal hned dv sv dcery za rakousk vvody. Star Kateina se stala enou ctidostivho a svrlivho Rudolfa IV. (1358 - 1365), nejstarho syna Albrechta Moudrho, kter ve svch rozpustilch rukou dil habsburskou politiku od jednoho konfliktu s mocnm Lucemburkem ke druhmu. Karlv ze byl podn kvtko. Dlouh lta proti Karlovi brojil, intrikoval proti nmu ve Svat i msk i stedn Evrop, uzavral elov protilucembursk koalice a dokonce se nettil zfalovat star msk privilegia, je Habsburkm dajn piznvala titul arcivvod (sm Rudolf arcivvodsk titul nezkonn uval). Jeden z nejvce nepjemnch Karlovch politickch protivnk vak dokzal rozit habsbursk panstv o Tyrolsko a nechal v roce 1365 zdit univerzitu ve Vdni, nejstar v nmecky mluvcch zemch, a tak mu v djinch rodu nle pomrn estn msto. Rudolfovo manelstv s Kateinou zstalo bezdtn. Paradoxn to ale byl Rudolf, kter stl na potku nenavnho usilovn Habsburk o nstupnictv v echch. V roce 1364 toti uzaveli Rudolf s Karlem bhem osobn schzky konan v Brn ddin smlouvy. V ppad vymen jednoho z obou rod ml na jeho msto nastoupit rod druh. V danou chvli byla vhoda na stran Lucemburk (Karel ml ji muskho ddice a tot platilo o jeho bratru Janu Jindichovi vldnoucm na Morav), ale za nkolik desetilet bylo ve jinak. Karel tehdy nemohl tuit, e na brnnsk smlouvy se budou Habsburkov v dalch vce jak stopadesti letech odvolvat vdy, kdy se esk trn uprzdn.


Rakousk vvoda Rudolf IV. Habsbursk.

Svou mlad dceru Albtu Karel provdal za Rudolfova mladho bratra Albrechta (III.), kter sedl na vvodskm stolci a do roku 1395, a jen se musel o vldu dlit s bratrem Leopoldem. Akoli byl Albrecht mrn povahy, vtinu jeho vldy poznamenaly spory nejen s Wittelsbachy, ale pedevm s vlastnmi pbuznmi, dky emu muselo dokonce dojt k prvnmu vnmu dlen habsburskho majetku. Albrecht se v roce 1373 a pot i roku 1379 podlil s mladm bratrem Leopoldem o vldu v rakouskch zemch tak, e si ponechal Horn i Doln Rakousy, kdeto trsko, Korutany a Tyrolsko pevzal do sprvy Leopold. Tm vznikla star albrechtinsk a mlad leopoldinsk vtev rodu. Nov dlen pinesly jet roky 1406 a 1411, kdy vznikla trsk a tyrolsk linie. Pro ns nen toto dlen tolik podstatn, jen jsme chtli poukzat na sloitost koexistence hned nkolika muskch potomk v tm kad generaci Habsburk, kte si museli vystait s pomrn malm teritoriem rakouskch zem. Dlen rodovho majetku bylo pro Habsburky zvanm problmem ohroujcm celistvost rakouskch zem i vystupovn dynastie navenek. Teprve csa Maxmilin I. koncem 15. stolet dynastii opt sjednotil, o em budeme hovoit ve tetm dle naeho serilu. Jet dodejme, e i manelstv Albty a Albrechta zstalo bezdtn, za co mohla okolnost, e se Albta vdvala pli brzy a zemela v pouhch patncti letech.

Na pelomu 14. a 15. stolet, kdy sousedn Lucemburkov provali nejvt dynastickou krizi ve sv historii, se vrchn vldy v rakouskch zemch ujal senior albrechtinsk linie Albrecht (IV.), kter byl houevnatm a energickm muem. Za dobu sv krtk vldy si i pes etn spory s leny leopoldinsk vtve nael as nejen na vpravu do Svat zem, kde byl pasovn na ryte, ale tak na intervence do rozbouench pomr v eskch zemch. Byl jednm z rival mskho a eskho krle Vclava IV. (1378 1419). Bhem prvnho krlova zajet v roce 1394 stl na stran pansk jednoty. Dlouh lta tak vedl drobnou pohranin vlku s markrabtem Prokopem, Vclavovm moravskm bratrancem. V roce 1402 Albrecht uzavel spolu se svmi bratranci Vilmem a Arnotem strategick spojenectv s uherskm krlem Zikmundem. Byl to logick tah, nebo mlad ze syn Karla IV. v tto dob energicky vtrhl do stedoevropsk politiky, zajal Vclava IV. a chopil se vldy v echch. Vclav IV. byl dokonce na as internovn ve Vdni. Zikmundova esk anabze sice skonila nakonec fiaskem, ale Albrecht zstal uherskmu krli i nadle vrn. ivil toti celkem slunou nadji, e by mu mohl bezdtn Zikmund jednou podstoupit prva k eskmu a uherskmu trnu. Z tohoto dvodu se Albrecht zastnil i Zikmundova vpdu na Moravu v roce 1404. Ten ale skonil alostn. Albrecht se navc bhem taen nakazil plavic a jet tho roku zemel. Albrecht IV. po sob zanechal nezletilho syna Albrechta (* 1397), budoucho mskho, eskho a uherskho krle, kter se mu narodil v manelstv s wittelsbaskou princeznou Johanou ofi Bavorskou. Porunkem nezletilho Albrechta se stal Zikmund, kter si v habsburskm princi systematicky a dlouhodob vychovval svho nstupce. Lucembursk dynastie toti pomalu vymrala. Vclav IV. a ani jeho moravt bratranci nedokzali zplodit dnho legitimnho potomka, a tak se upnala vechna nadje na vitlnho Zikmunda. Avak Zikmund poal se svou chot Barborou Celjskou pouze dceru Albtu (* 1409), take se poslze jevilo jako jedinou nadj na biologick zachovn rodu zajitn nstupnictv Lucemburk alespo po peslici. Albtinm manelem se ml stt Albrecht, jen by tmto satkem zskal plnou legitimitu pevzt ddictv po Zikmundovi. Svatba, kter ovlivnila vvoj stedoevropskho regionu na dal desetilet, se konala roku 1422 ve Vdni. Tehdy u byl Albrecht dosplm muem za plnoletho byl prohlen u ve trncti letech v roce 1411, kdy se tak ujal vldy - oplvajcm clevdomost, pracovitost a tak osobn statenost. To byly vlastnosti, kter z nepli vzdlanho Albrechta, jen se nikdy nenauil esky nebo maarsky, inily pjemnho spolenka stejn jako obvanho protivnka.

Zejmna pro husity se stal Albrecht jednm z nejzarputilejch neptel. Byl toti osobn velmi zbon a zachovval k crkvi a papei bezmeznou loajalitu, take nepekvap, e opovrhoval kacstvm, kter tvrd potlaoval ve svch zemch. Od roku 1421 museli napklad z Albrechtova nazen vichni lenov vdesk univerzity skldat tzv. kacskou psahu, pi n mli odpshnout sv katolick pravov. Albrecht se navc opakovan angaoval v bojch proti husitm v echch a na Morav. U v roce 1420 se astnil I. kov vpravy. Jeho pokus o dobyt Tbora v jinch echch, na kterm se podlel spolu s Oldichem II. z Romberka, vak skonil ostudnou porkou. Od dalch boj s husity se Albrecht vak nenechal odradit a pokraoval v nich i v dalch letech.

V roce 1423 Zikmund, tehdy ji nkolik let msk krl (od roku 1433 dokonce csa), udlil Albrechtovi Moravu v lnu. Tento krok, jen vyvolal na esk stran odpor s ohledem na poruen sttoprvnho vvoje zem Koruny esk, zavzal Albrechta k veden permanentn vlky s husity. V n si Albrecht vedl se stdavmi spchy. Jeho skuten moc se na Morav sice dlouh lta omezovala pouze na velk msta jako byly Brno, Olomouc, Znojmo nebo Jihlava, ale v roce 1434 jej moravsk zemsk snm sloen ze zstupc katolk i kalink pijal za markrabte, m zapoala Albrechtova skuten moravsk vlda. Moravu si navc Albrecht podrel ve sv moci i pot, co Zikmund v roce 1436 usedl po vyhlen jihlavskch kompaktt na esk trn. Avak u v prosinci 1437 zastihla Zikmunda ve zdech znojemskho hradu smrt, m vymela lucembursk dynastie po mei. Na tuto situaci byl Albrecht pipravovn dlouh lta, a tak se role ddice velkho csae chopil bez vtch rozpak a s povstnou habsburskou houevnatost. Bez vtho piinn tak osud pihrl Habsburkm na sklonku 30. let 15. stolet dal velkou pleitost jak se vrtit na evropsk vslun. Z lucemburskho stnu se tedy habsbursk orel znovu vzepjal k svtlejm ztkm...

Katolick krl v zemi husit

Kdy byl Albrecht v prosinci 1437 zvolen na zemskm snmu v Praze katolickou stranou a umrnnm husitskm panstvem za eskho krle, byla tm po vce jak stolet a tvrt zahjena vlda druhho habsburskho panovnka na eskm trnu. Tak Albrechtovi byla stejn jako kdysi jeho dvnmu pedkovi vymena pouze krtk chvle u vldy. Jako kdyby sm osud nepl habsburskm panovnkm, aby se dlouhodobji udreli na starobylm krlovskm trnu v Praze. Ale zanechme naivnho sentimentu.


msk, uhersk a esk krl Albrecht II. (anonymn malba z 16. stolet)

Albrechtovo zvolen postavilo eskou spolenost ped obtnou zkouku. Ve vzduchu se toti vznela otzka, jakm zpsobem se ei vyrovnaj s vldou cizho a psn katolicky smlejcho panovnka, jen ml vldnout ve vlkou rozbouen zemi, kde byla vrazn pevaha kalinickho obyvatelstva. Obzvlt husitsk strana vidla v Albrechtovi zejmna svho dlouholetho nesmiitelnho protivnka, kter se nijak netajil svm odporem k jihlavskm kompakttm. Stoupenci kalicha proto sty svho pedka Hynce Ptka z Pirktejna Albrechtovu volbu odmtli a naopak kalkulovali s polskou kandidaturou. Jejich pozice ale byla vrazn oslabena pevratem v Praze, k nmu dolo v lednu 1438, a po nm se prask msta ocitla v rukou umrnnch husit spolupracujcch s katolickou stranou Oldicha z Romberka. Husitt radiklov navc promarnili svou pleitost na zvrat pomr, kdy nedokzali adekvtn reagovat na situaci, kdy byl krl Albrecht zaneprzdnn bojem o Zikmundovo ddictv, a proto se nemohl prozatm osobn vypravit do ech, aby se zde ujal skuten vkonn moci.

Albrecht mezitm pijal na Nov rok 1438 ve Stolinm Blehrad uherskou korunu, m se stal prvnm habsburskm panovnkem vldnoucm v Uhrch. V beznu tho roku byl ve Frankfurtu nad Mohanem nadto jet zvolen mskm krlem. Po svm zvolen se zaal titulovat jako Albrecht II. a pod touto titulaturou vstoupil do esk i zahranin literatury. Habsburkov tak prostednictvm Albrechta usedli po 130 letech znovu na msk trn, ani by tehdy kdokoli tuil, e se vldy v i u nikdy nevzdaj a bude jim i pes wittelsbask a lotrinsk intermezzo v polovin 18. stolet nepetrit patit a do zniku Svat e msk v roce 1806. Tmto okamikem tak vznikla ve stedn Evrop mohutn podunajsk e sloen z rakouskch, eskch a uherskch zem. Svho naplnn se ale mla dokat a o dalch sto let pozdji, nebo j bylo za Albrechtova ivota shry dno bt pouze doasnou personln uni, je byla navc zatena odstedivmi tendencemi v jednotlivch zem a musela tak elit bezprostedn hrozb ze strany Osmansk e.

Za situace, kdy Albrecht dokzal bhem nkolika mlo msc obhjit cel ddictv odkzan mu csaem Zikmundem, se dal neptelstv ze strany husitsk strany zdlo v geopolitickch souvislostech stedn Evropy jako velmi neperspektivn. Pesto v kvtnu 1438 nabdli pedci husitskch radikl na schzce v Mlnku eskou korunu polskmu princi Kazimrovi, synovi polskho krle Vladislava III. Tento krok ale znamenal otevenou konfrontaci s novm krlem, kter se mohl spolehnout na zdroje ze svch ddinch rakouskch zem a tak Uher. Vak tak Albrecht okamit zamil pozornost na esk zem a ji v ervnu picestoval do ech, aby podstoupil v Praze korunovan akt, m definitivn a spn dovril proces pebrn lucemburskho ddictv. Jet ped svou korunovac musel Albrecht psahat na kompaktta. I pes velk obavy kalink vak Albrecht vystupoval v echch a pekvapiv smliv a konstruktivn. Uvdomoval si toti, e rozbouen pomry v zemi mu vel zaujmout opatrn postoj. Husitskou opozici ale nemohl tolerovat, nebo se jednalo o zjevnou vzpouru proti legitimnmu panovnkovi.

V srpnu 1438 se proto Albrecht vypravil v ele vojska k Tboru, aby dobytm tto husitsk baty podlomil vliv a moc radikl v zemi. Obrnci podpoen polskmi oddly vak pesile odolali, a proto Albrecht po ptitdennm marnm oblhn taen ukonil. Od husitskho msta tedy odthl s nepozenou stejn jako v roce 1420. Jeho spojenci nicmn dokzali v z rozdrtit husitsk radikly a jejich polsk spojence v bitv u elenic v severnch echch, m se pomr sil v zemi jednoznan vychlil na stranu bojovnho Habsburka. Polci se sice na podzim odhodlali k vpdu do Slezska, ale Albrechtv energick zkrok zahranin intervenci odrazil. Nsledovalo uzaven pm s Polky, kterho vyuil Hynce Ptek k tomu, aby s Albrechtem dojednal oboustrann prospn kompromis, na zklad nho jej i husitt radiklov pijali za krle. Pro Albrechta to bylo velk vtzstv, je bylo jet umocnno snadnm pevzetm moci ve Slezsku. Zimu tak Albrecht strvil ve slezsk Vratislavi s vdomm, e se mu podailo prosadit svou krlovskou autoritu v cel esk Korun. Jak by se dle vyvjel vztah mezi Albrechtem a kalinickou stranou, o nm historikov nepochybuj, e by byl komplikovan, se u nikdy nedozvme, nebo se blil Albrechtv rychl a neekan konec.

Albrecht se toti v ervenci 1439 vydal v ele vojska do Uher, aby se pokusil elit rostouc agresi Osman. V jihomaarskch bainch se ale nakazil plavic a v jnu zemel bhem zpten cesty ve svm leen nedaleko Ostihomi. Albrechtovi bylo tehdy necelch tyicet let. Pohben byl ve Stolinm Blehrad. Ihned po jeho smrti se habsbursk podunajsk e rozpadla a vznikl mocensk vakuum vystavilo stedn Evropu tk zkouce, kterou region pekonval mnoho let. Z manelstv s Albtou Lucemburskou se Albrechtovi narodily pouze dv dcery a chlapec Ji, kter vak zemel jet v tlm dtstv. zkostliv se tedy ekalo, zdali Albta, je byla v dob manelova mrt ji nkolik msc v jinm stavu, porod chlapce. Habsburk s lucemburskou krv by se toti mohl v budoucnu stt nejen rakouskm vvodou, ale i krlem eskm a uherskm. Obavy a zkosti habsburskho dvora skonily v zim nsledujcho roku. V noru 1440 Albta porodila chlapce, ktermu bylo s ohledem na uhersk prosted dno jmno Ladislav. Prv on ml jednoho dne navzat na velk ddictv Lucemburk a Habsburk. Zrove, co si mnohdy ani neuvdomujeme, byl nejdle vldnoucm stedovkm Habsburkem na eskm trnu, kter navc s eskmi zemmi zce spojil svj krtk, avak bezesporu vznamn ivot.

Za krle Holce...

Ladislav, ktermu se ji za jeho ivota pezdvalo Pohrobek (latinsky Postumus), a to proto, e se narodil cel tyi msce po smrti otce, proil vtinu svho ivota ve stnu velkch osobnost tehdej doby, kter jej siln ovlivovaly a mnohdy tak bezostyn vyuvaly ve snaze doshnout svch politickch cl. Na prvnm mst to byla energick matka Albta, je byla tm posedl prosadit synova ddick prva k esk a zejmna uhersk korun. U v dubnu 1440 byl na Albtin ntlak Ladislav korunovn uherskm krlem, avak tento krok neml valnho vznamu. Zem elc bezprostednmu nebezpe ze strany Osmansk e dala toti pednost vld polskho krle Vladislava III., kter byl v lt pijat a korunovn uherskm krlem. Albta se sice spojila s mocnm uherskm magntem Oldichem II. Celskm, Ladislavovm strcem z matiny strany, a dokonce pozvala do Uher znmho husitskho vlenka Jana Jiskru z Brandsa, aby hjil chlapcova prva k uhersk korun, ale moc ml pln v rukou krl Vladislav. Teprve jeho neastn smrt v bitv u Varny v roce 1444 umonila Ladislavv nstup na trn. Uhert stavov tehdy mlky uznali platnost korunovace z roku 1440 a Ladislava pijali za svho pna, avak s tm, e a do jeho plnoletosti bude v zemi vldnout jako sprvce sedmihradsk vojvoda Jnos Hunyadi. Albta se tto pozdn satisfakce ji nedoila. Zemela v roce 1442. Podle nkterch modernch historik byla otrvena svmi nepteli.


Ladislav Pohrobek jako dt, kresba Karla Javrka z 19. stolet

Po matin smrti se opatrovnictv nad Ladislavem ujal jeho habsbursk strc Fridrich III. (* 1415). U tto osobnosti se na chvli zdrme, nebo je to mu, o kterm budeme jet mnohokrt hovoit. Byl to toti on, kdo stl na potku mohutnho vzestupu habsbursk dynastie. Je to paradoxn, protoe Fridrich byl lovk klidn a mrn povahy, kter miloval klid. Ve, eho v ivot doshl, bylo zpsobeno pro Habsburky tolik typickou trplivost a schopnost naplno vyut nabzench pleitost. Narodil se jako nejstar syn trskho vvody Arnota, pezdvanho elezn, z leopoldinsk vtve rodu, je vldla ve Vnitnch Rakousch. Po Albrechtov smrti jej 횚t kurfit zvolili v roce 1440 mskm krlem. Habsbursk dynastii se tak v i podailo to, co se naopak nezdailo v echch nebo Uhrch: bezprostedn uhjit Albrechtovo ddictv. Jak msk krl dr Fridrich hned nkolik prvenstv. Byl nejdle vldnoucm panovnkem Svat e msk (celkem 53 let) a zrove poslednm korunovanm csaem v m. V djinch habsbursk dynastie pak Fridrichovi pat ten primt, e jako prvn dokzal zskat csask diadm a vldl i z rakouskch zem.

Vet tchto prvenstv tak trochu pekrv skutenost, e Fridrich nebyl dn vjimen panovnk. Naopak, vtinu jeho vldy vyplovaly spory s ostatnmi pbuznmi, rakouskmi stavy a pozdji tak rozpnavm uherskm krlem Matyem Korvnem. Nejastji pobval ve trskm Hradci, Linci nebo Vdeskm Novm Mst. I pesto, e Fridrich nebyl nijak aktivn a mobiln vlada, dokzal vrazn zasahovat do vvoje v okolnch zemch. Jeho vliv vrazn poslil pot, kdy se stal Ladislavovm porunkem. V literatue bv Fridrichovo porunictv nad synovcem obas leno velmi zaujat a tendenn. Opak je vak pravdou. Strc zajistil Ladislavovi dkladnou humanistickou vchovu, kter jet vce prohloubila chlapcv intelekt a temperament. S pibvajcm vkem se toti ukazovalo, e Ladislav toho z genetick vbavy zddil mnohem vce po svch lucemburskch pedcch, pedevm ddovi Zikmundovi, ne otci Albrechtovi. Byl inteligentn, bystr a tak vypotav. Na zklad peliv vchovy projevoval velk zaujet pro mylenky humanismu. Zajmal se i o literaturu, dokonce si v dosplosti vydal vydn kompletn knihovny svho otce. Jako prvn Habsburk vbec byl Ladislav vychovvn univerzln a bez jasnho nacionlnho nebo zemskho ukotven. Nauil se navc na komunikativn rovni nejen nminu a latinu, ale i etinu a maartinu. To znamen, e Ladislav Pohrobek byl prokazateln prvnm pslunkem habsbursk dynastie, kter ovldal esk jazyk.

U od tlho dtstv byl Ladislav pedmtem intrik a politizovn. Nen se ostatn co divit, vdy byl ddicem hned dvojho krlovskho trnu a rakousk vvodsk hodnosti. Fridrich jej dlouho odmtal vydat ze svho opatrovnictv, nebo vdl, e by tm jeho politick kredit a monost zasahovat do pomr v echch a Uhrch siln poklesla. Jet v roce 1452 pobval Ladislav v m, kde se astnil csask korunovace svho strce. Ale zanedlouho u byl na ntlak rakouskch stav vydn do opatrovnictv Oldicha Celskho, kter Ladislava slavnostn uvedl do Vdn. Tady se Ladislav dlouho nezdrel, nebo se vzpt vydal na cestu do ech, kde se dkladn seznmil s dalm velkm muem, jen osudov zashl do jeho ivota: Jikem z Podbrad.


Ladislav Pohrobek (portrt z roku 1457)

Cesta mladho Habsburka na esk trn byla velmi trnit. Ladislavovo ddictv bylo toti v echch siln ohroeno u v prvnm roce jeho ivota. Po Albrechtov smrti se katolick i kalinick strana sjely v lt 1440 do Prahy, aby spolen vybraly novho krle, jen by nedvnmi vlkami tce zkouenou zemi uklidnil a opt j vrtil mezi stedoevropsk velmoci. Ladislavovo prvo k trnu bylo v echch zprvu odmtno pedevm z toho dvodu, e krlovstv potebovalo silnou a pevnou krlovskou ruku. Krlem byl vak zvolen bavorsk vvoda Albrecht, synovec druh manelky krle Vclava IV. ofie, kter eskou krlovskou korunu odmtl z obav ped mezinrodnm dopadem. echy byly pece jen stle vnmny v cizin jako zem kac a bluda. Krlovstv bylo proto rozdleno na landfrdy, kter nahrazovaly stedn zemskou vldu, a je spravovali volen hejtmani. Landfrdy se v dob dlouhho bezkrlov osvdily. Nrok Ladislava Pohrobka na esk trn byl poslze uznn a na zemskm snmu v lednu 1444. Vldy se ml ovem ujmout a v dosplosti. Ne se tak stalo, strhl na sebe vkonnou moc v echch vchodoesk pedk kalink Jik z Podbrad. Nepopiratelnm pnem zem se stal ji roku 1448, kdy se mu podailo zmocnit se Prahy a skoncovat s obojakou a neperspektivn politikou kalinick strany a umrnnho husitskho kdla. Formln ale stanul v ele zem jako sprvce a po zemskm snmu v dubnu 1452.

Jako prozrav sttnk Jik touil po obnov krlovsk moci v eskm krlovstv, a proto byl jednm z tch, kte osobn agitac ve Vdni na jae 1453 pohnuli mladho panovnka k tomu, aby se neprodlen odebral do ech a ujal se eskho trnu. Ladislavova cesta zaala na Morav, kde se uvzal jako nov pn zem jen na zklad ddinho prva. To naopak ei s Ladislavem absolvovali volbu, tedy lpe eeno jej pijali za krle a pot, co jim Ladislav slbil dodrovat platnost kompaktt spolu s ostatnmi zemskmi svobodami a privilegii. eskm krlem byl korunovn v jnu 1453, kdy mu bylo pouhch tinct let. Na tm rok se Ladislav rozhodl zdret v zemch Koruny esk, aby pod pelivm dohledem Jika z Podbrad pronikl do zvltnost a sloitost eskch politickch i nboenskch pomr.

Ladislav v echch zanechal velk dojem. Vechny udivovala krlova lbezn tv, velost a znalost domcho jazyka. Skutenou vldu sice drel v rukou obratn zemsk sprvce, kter pivedl zemi do obdob klidu a rozkvtu, ale zsluhy si pochopiteln pipsal Ladislav. Vak se tehdy s ohledem na mimodnou hospodskou konjunkturu ujalo pslov, e za krle Holce byla za gro ovce, kter jet vce pisplo ke krlov oblib mezi prostm lidem. Krli se v echch lbilo a podle vech indici se tak zd, e se mezi nm a Jikem z Podbrad rozvinul siln a hlubok vztah, jen jinak neindikujeme mezi Ladislavem a dn z jemu blzkch osobnost. Jik a Ladislav spolu dokonce dajn spvali v jedn komoe v Krlovskm Dvoe na Starm Mst praskm (tehdy zde byla rezidence eskch vldc) a oslovovali se dvrn ote a synu. Lze tedy usuzovat, e mlad krl nalezl ve starm a zkuenm Jikovi otcovsk vzor, kter mu tolik zoufale chybl. Nen se ostatn ani co divit, nebo vnmav Ladislav chpal, e pro mnoh, i ty, kterm na nj mlo zleet pedevm, je pouze prostedkem k zskn politickho profitu. To naopak v Jikovi spatoval jednoho z mla mu, jen se mu snail pomoci bt samostatnm a dosplm lovkem.

Na konci roku 1454 se Ladislav vydal jak jinak ne v doprovodu Jika na holdovac cestu do Luice a Slezska, kde pijmal sliby vrnosti a poslunosti od svch poddanch. Tm skonilo nejen Ladislavovo pevzet vldy v zemch Koruny esk, ale tak jeho nejdel souvisl pobyt v echch. Ladislav se vrtil zpt do Vdn, kde se z nezkuenho mladka stval pomalu samostatn a energick mu, jen se zaal postupn zbavovat vlivu svch vychovatel. Bhem nsledujcch msc a let se Ladislav ukzal jako lstiv a vychytral panovnk, kter za svou mladicky nevinnou tv dokonale skrv sv prav mysly. Zcela jist se v mladm krli probudily dominantn geny csae Zikmunda. Nejprve se zbavil vlivu pedka rakouskch stav Oldicha z Eytzingu, kterho propustil ze svch slueb, a nsledn vyuil smrti uherskho mstodritele Jnose Hunyadyho k tomu, aby se ujal faktick vldy v Uhrch. Na msto uherskho mstodritele proto jmenoval svho strce Oldicha Celskho, jen byl i jednm z jeho pednch rdc. S jeho pomoc chtl pacifikovat hrdou zemi, kter se protivila nadvlda Rakuan.

Tehdy se vak odehrl znm ppad, kter je dokladem toho, e Ladislav uml bt v ppad poteby i mstiv a krut. Jnos Hunyady ml v Uhrch adu pvrenc, kte by v adu mstodritele vidli radji nkterho z jeho syn. Star z Hunyadyho syn, jen se shodou okolnost jmenoval Ladislav, proto Oldicha Celskho zavradil. Kdy se o smrti svho strce dozvdl krl, pedstral na oko smlivost a snahu normalizovat vztahy s tmto pednm uherskm rodem sv doby. Krl svho jmenovce pozval i s jeho mladm bratrem, pozdjm uherskm krlem Matyem Korvnem, k osobn schzce. Jene namsto jednn byli oba brati postaveni ped zinscenovan soud, kter poslal starho bratra na popravit a mladho do vzen. Krlova snaha po likvidaci mocenskho postaven vlivnho rodu tc se v zemi mimodn oblib znamenala vn problmy. Uhry stly na pokraji povstn a Ladislav musel proto nepokojn krlovstv rychle opustit. Uchlil se do Vdn, ale zde byl pro zmnu vystaven vlivu strce Fridricha. Nectil se zde pohodln a ani bezpen, a proto se rozhodl k tahu, kter by od nj jet ped nkolika msci nikdo neekal.

V z 1457 odjel Ladislav i s celm svm dvorem do Prahy, aby se zde na as usadil. Pravdpodobn i kalkuloval s monost, e by si zde zdil sv sdlo. Praha toti byla daleko nejen od trskho Hradce, kde nejastji pobval csa Fridrich, ale tak uherskho Budna, kde Ladislavovi nemohli pijt na jmno. Zemskmu sprvci takov scn pipadal jako dobr npad, nebo jedin trval ptomnost krle v zemi mohla krlovstv konsolidovat a znovu obnovit jeho dvj mocensk ambice v regionu. Tak trochu se potalo s tm, e i po krlov pjezdu si Jik podr vkonnou moc v zemi a bude prozatm stle jet sotva plnoletho krle zastupovat. Ladislav se tomuto scni nebrnil, poteboval mt toti v zemch Koruny esk pevn zzem, je by mu umonilo postupn stabilizovat politickou situaci v Uhrch a v Rakousch.

Praha se mla krom toho stt svdkem svatebnho vesel, nebo Ladislav ekal na pjezd sv urozen nevsty. Svatba s Magdalenou z Valois, dcerou francouzskho krle Karla VII., mla mladmu krli pinst patinou dstojnost a tak oekvan potomstvo. Zashl vak osud. Ladislav bhem listopadu 1457 vn onemocnl a bhem nkolika mlo dn zemel. Pro tehdej eskou spolenost i cizinu byl rychl Ladislavv odchod nepochopiteln natolik, e ada lid byla ochotna vit zvstem o tom, e krl nezemel na mor, jak okol zemskho sprvce oficiln oznmilo na vznamn evropsk vladask dvory, ale byl nbr otrven. Podezen pochopiteln padlo na Jika z Podbrad, kter se o nkolik msc pozdji stal eskm krlem, ale dnes ji vme dky modern vd, co se tehdy v podzimn Praze stalo. Teprve sedmnctilet Ladislav zemel na jednu z forem ddin a tehdy neliteln leukmie. Jet krtce ped smrt si nechal krl k sob povolat Jika, aby se s nm nejen rozlouil, ale odkzal mu i starost o esk krlovstv. Ladislav byl pohben na Praskm hrad v katedrle sv. Vta, kde odpov dodnes po boku svch slavnch eskch pedk. Jeho smrt skonilo bez mla dvacetilet habsbursk intermezzo v husitskm stolet...

Pouit literatura bude uvedena v poslednm dle.