Habsburkov a esk zem 1. st Pemyslovci kontra Habsburkov

Autor: Marek Zelenka <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 09. 10. 2016

O velkm a djinotvornm vznamu habsbursk dynastie pro evropsk a esk djiny dnes ji nikdo vraznji nepochybuje. Pohled na dynastii, je sedla na eskm trnu bez mla tyi stolet, se zan v posledn dob vrazn mnit i v eskm prosted. Dosavadn ahistorick a nacionln i konfesijn zabarven hodnocen Habsburk, kter bylo mnohdy jet zateno stereotypy obrozeneckho romantismu a prvn republiky, zan ustupovat modernmu vyvenmu pohledu, jen ct spolen evropsk hodnoty. Pohledu, kter v djinch ji nespatuje souboj nrod a idel, nbr plodn i nsiln stetvn civilizac na pozad velkch lidskch pbh odehrvajcch se v kulisch dynamickho spoleenskho vvoje. Habsburkov byli jednou z nejvznamnjch evropskch dynasti, kter nejene psobila jako svornk mezi nrody a idely, ale stala se i pmm aktrem tohoto stetvn civilizac. Na druhou stranu nelze pominout, e vztahy Habsburk a eskch zem ve stedovku - respektive habsbursk dynastie a eskho nroda - o em bude pedevm tento trojdln specil, neprobhaly vdy v idylick rovin, nbr byly provzeny nejednm osudovm soupeenm a tak promarnnmi nadjemi, kter formovaly djiny cel stedn Evropy.

Moravsk pole
Kdo byl prvnm Habsburkem, jen zashl do historie eskho nroda? Na tuto zdnliv jednoduchou otzku nyn ada ten pohotov a sebejist odpov, e msk krl Rudolf I. Habsbursk (1273 1291), kter byl sokem a tak vtzem nad nam krlem eleznm a zlatm Pemyslem II. Otakarem (1253 1278). Ve skutenosti vak meme vystopovat vznamnou spojitost Habsburk a ech ji v mnohem star dob. V roce 1212 toti jist Rudolf z Habsburku (v latinskm originle listiny zmiovan jako Rudolfus de Habechesburc) vystupoval ve mst Basileji jako jeden ze svdk na Zlat bule sicilsk, ji msk krl a od roku 1220 i csa z rodu tauf Fridrich II. (1212 1250) piznal definitivn Pemyslovcm ddin krlovsk dstojenstv. Zmiovan hrab Rudolf ( 1232) byl ddekem budoucho mskho krle, kter Habsburkm poprv otevel brny velkho svta. Jak je tedy patrn, Habsburkov byli spojeni s eskmi zemmi prakticky od nepamti. Nen se ostatn emu divit, nebo se jedn o starobyl rod, jeho koeny lze spolehliv vystopovat a do 11. stolet. ada modernch genealog dokonce spojuje potky habsbursk dynastie s hrabtem Guntramem zvanm Bohat, jen il ji kolem poloviny 10. stolet!

Tak hluboko do minulosti ale nepjdeme. Nen to toti nutn, protoe pro vzestup habsbursk dynastie je klov a 13. stolet. Habsburkov tehdy dokzali rozit svou expanzivn politikou vi sousedm a tak spojenectvm se taufy rodov statky natolik, e se rozkldaly nejen na zem dnenho vcarska, ale zasahovaly i do sousednho Alsaska. Centrem rodovho hrabstv byl od potku 12. stolet hrad Habsburg, jen se dodnes rozkld v kantonu Aargau nad ekou Aare zhruba 30 kilometr severozpadn od Curychu. Za zajmavost jist stoj, e se hrad pvodn jmenoval Habichsburg, tj. v pekladu doslova Jestb hrad. Jmno hradu mlo odkazovat na starou habsburskou legendu o jestbovi, kter usedl na jeho zdech. Modern historikov ale pvabnou legendu, j chtly pozdj generace pouze zdvodnit habsburskou dravost, vyvrtili konstatovnm, e nzev hradu pochz ze staronmeck ppony -hab, je se pouvala v souvislosti s brodem a de facto jakmkoli pechodem pes eku. Jmno Habichsburg/Habsburg tak vlastn oznaovalo hrad rozkldajc se ve stedovku nad dleitm brodem u dnenho msteka Bruggu na ece Aare.

Po smrti hrabte Rudolfa, kter figuroval jako svdek na pamtn Zlat bule sicilsk, se rodovho majetku ujal jeho nejstar syn Albrecht. Avak ne na dlouho. Spokojen otec pravdpodobn hned esti dt plodnost stedovkm Habsburkm rozhodn nikdy nechybla, i to je jeden z dvod jejich postupnho vzestupu mezi nejmocnj dynastie v Evrop zemel v roce 1239 na vprav do Svat zem. Ddicem habsburskch drav se proto stal jeho teprve dvacetilet syn Rudolf, kter ml jednoho dne tak vraznm zpsobem zashnout do evropskch i eskch djin. Ctidostiv a tak licky skon Rudolf, jeho kmotrem byl sm csa Fridrich, nebyl dnou bezvznamnou figurkou v sk politice jak se nm sna podsunout nejedna star esk historick prce, aby tak melodramaticky podbarvila pozdj pd velkho Pemyslovce. Vdy pro bezvhradnou podporu csai a tak za nekompromisn roziovn rodovho hrabstv byl Rudolf napklad uvren dvakrt do papesk klatby. Houevnat Rudolf se stal i pesto ve tet tvrtin 13. stolet na zklad sv expanzivn rodov politiky nejmocnjm skm hrabtem v jihozpadn oblasti Svat e msk. K Rudolfov vzestupu paradoxn pomohl tak neekan pd tauf a dlouh faktick bezvld v i, kter se tradin vymezuje lty 1254 1273.


Krl Rudolf I. Stedovk iluminace


Prv roku 1273 zastihla Rudolfa v leen ped branami Basileje, s jejm biskupem svdl urputn zpas o panstv v Breisachu, zprva o tom, e byl zvolen mskm krlem. Kurfit tehdy sehrli obvyklou mocenskou hru, kter jsme ve vrcholnm stedovku svdky pomrn asto. Na jedn stran byl v kurfitskm sboru zjem o obnoven dstojn panovnick moci v i, je by hjila integritu impria vn i navenek, ale na stran druh panoval eminentn zjem na tom, aby nov krl nedisponoval pli velkou moc, je mohla ohrozit sk knata. Rudolf byl v tomto ohledu idelnm kandidtem. Patil ke starobyl sk lecht, ml bohat zkuenosti a jeho rodov statky nebyly v celoskm mtku nijak vznamn. Krom toho se za Rudolfa postavila papesk kurie a stedoevropsk veejnost, je si nepla, aby na msk trn nastoupil panovnk, jen by byl bu spojencem nebo pmo klientem mocnho eskho krle Pemysla II. Otakara. Pemyslovsk moc se v tto dob toti rozprostrala v eskm i rakouskm prostoru a nebezpen pronikala tak do severn Itlie, Polska a Uher. Expanzivn politika eskho krle a autoritsk styl jeho vldy zpsobily, e se Pemysl netil ve stedn Evrop nijak velk oblib. Obzvlt veejn mnn v i doufalo, e nov msk krl vyke eskho povence do patinch mez. O to vce, e esk krl odmtal Rudolfovu mskou volbu uznat a dval veejn najevo svou mocenskou i morln pevahu nad pouhm hrabtem, kter se stal pes noc krlem.

Rudolf ale rychle prokzal, e je mistrem v politick kalkulaci a obratnm politikem jdoucm zarputile za vytenm clem. Habsburk, kter nebyl v dob svho zvolen dnm mladkem, sv prav mysly umn zastel pedstranm zjmem o ochranu skch prv a svobod. Ve skutenosti, i kdy Rudolfovu motivaci ve vci obnoven imperilnho csastv z dob tauf nelze podcenit, sledoval vytvoen nov rodov zkladny, kter by dala Habsburkm dostaten hmotn zzem k trvalejmu opanovan mskho trnu. Jako vhodn koist se jevilo babenbersk ddictv, kter na zatku 50. let 13. stolet vybojovali Pemyslovci. Rakousk prosted bylo Rudolfovi jazykov i kulturn velmi blzk, a proto se jevilo jako vhodn budouc rodov enklva. msk panovnk obratn vyuil vzrstajc opozice v rakouskch zem, kter byla nespokojena s Pemyslovou vldou, a oznail pemyslovsk uchvcen babenberskho ddictv za nezkonn, jeliko pr bylo provedeno bez souhlasu mskho krle v dob interregna. Pemysl se ohradil, ale trestuhodn podcenil nejen svho soka, kter spn zmobilizoval skou veejnost, ale tak odstediv tendence ve svch zem, a to vetn ech, kde proti nmu brojili jihoet Vtkovci.

Rychl prbh protiesk kampan krle Rudolfa v roce 1276 dokld i po staletch, na jak nepevnch zkladech stlo Pemyslovo mohutn soustt, je se pod prvnm vnjm nporem ihned rozpadlo. Pot, co byla na Pemysla uvalena sk klatba, vythl Rudolf se svmi spojenci proti eskmu krli, ktermu vzpt zlomilo vaz povstn jihoesk lechty. U Vdn byl proto uzaven separtn mr, jen znamenal Pemyslovu potupnou porku. esk krl se v nm toti musel vzdt vech zahraninch vdobytk, a to vetn Chebska, nae pijal z Rudolfovch rukou echy a Moravu v lno. Rudolf takka bez boje doshl oslnivho spchu, kter navdy zmnil mapu stedn Evropy a vyzdvihl Habsburky mezi stedoevropskou smetnku. Rakousy a trsko si Rudolf ponechal nejprve pro sebe jako vlenou koist, nae je v roce 1282 udlil v lno svm synm Albrechtovi (* 1255) a Rudolfovi (* 1270). Tak byla zahjena vce ne est stolet trvajc vlda Habsburk v rakouskch zemch.

Prvn men sil mezi Pemyslovci a Habsburky pot nakonec nabralo takka rozmr antick tragdie, kdy Pemysl, kter se v roce 1278 pokusil o sml revan, utrpl od Rudolfa v bitv na Moravskm poli drtivou porku, kterou zaplatil vlastnm ivotem. O novm pnovi stedoevropskho regionu tak nemohlo bt pochyb.

Jak otec, takov syn

Moravsk pole udalo stedoevropskm djinm zcela jin smr. Po Pemyslov smrti se esk krlovstv zmtalo v anarchii a nestabilit, kdeto vtzn Habsburkov mohli pistoupit k budovn svho novho rodovho panstv v rakouskch zemch. Rudolf toti vil v trval een otzky bvalho babenberskho ddictv. Kdy se pomry ve stedoevropskm prostoru zaaly po nenadlm zhroucen velk pemyslovsk e konen usazovat, penesl Rudolf habsburskou rodovou zkladnu ze vbska do Podunaj a Alp. Vsledkem byl ji zmiovan rok 1282, kdy se pm vldy v rakouskch zemch ujali Rudolfovi synov. Vrchn vlda ale zanedlouho pela na starho Albrechta, kdeto mlad Rudolf se musel spokojit s drbou rodovch statk ve vbsku (odtud tak v literatue asto zvan jako Rudolf vbsk). Hladk prbh pebrn rakouskch zem Habsburky umonilo mocensk vakuum vznikl ve stedoevropskm regionu po Pemyslov pdu.

Rudolf se po roce 1278 ukzal jako pragmatick politik a ve svm vztahu k Pemyslovcm spn obrtil. Ukzalo se toti, e Rudolfova protiesk nenvist byla vcemn elov a skonila v den, kdy krl Pemysl zahynul na Moravskm poli. Pemyslovci u nebyli pro Rudolfa nebezpen rivalov, ale budouc mocn spojenci. Vojensk vpd do ech, kter Rudolf uskutenil po bitv na Moravskm poli, byl pouhou demonstrac sly a pleitost, jak osobn uspodat pomry v zemi, kter musela ekat, ne jej mlad pemyslovsk ddic Vclav II. (1283 1305) dospje a ujme se vldy. Moravu si nicmn Rudolf na nkolik let podrel jako nhradu za vlen nklady vynaloen na nedvnou vlku s Pemyslem. Zrove si vynutil dodren slibu vychzejcho z vdeskm mluv z roku 1276, v nich stlo, e se Vclav po pekroen pedepsanho vku oen s jeho dcerou Gutou (Jitkou), zatmco Vclavova star sestra Aneka pojme za manela Rudolfova stejnojmennho syna. Tmito pro dal vvoj mimodn dleitmi satky, kter byly naplnny v roce 1285, sledoval msk krl definitivn ukonen letitho neptelstv a zt. Satky mly bt navc dostatenou zrukou, e proti sob ob dynastie u nikdy nepozvednou zbra. Historie ale nakonec rozhodla ponkud jinak.


Krl Vclav II. Codex Mannese

Vclav II. se toti ukzal jako obratn politik, kter v sob nezapel pemyslovskou krev. S podporou Vtkovc, pedevm svho otma Zvie z Falkentejna, dokonce pomlel na optovnou expanzi do rakouskho prostoru. Energii mladho krle se proto snaili usmrnit jinm smrem jak krl Rudolf se svmi syny, tak pekvapiv tak Guta, prvn habsbursk krlovna na eskm trnu. Guta byla velkou osobnost pemyslovskho dvora sklonku 13. stolet a Vclav se do n skuten zamiloval. astn manelstv bylo sice krtk, avak poehnno deseti dtmi, vetn nslednka trnu Vclava III. Emancipovan, hrd a umnmilovn krlovna bohuel zemela roku 1297, a to krtce po sv velkolep korunovaci eskou krlovnou. Prv Guta mla na rozvoj Vclavovy povahy a koncepci nov ambicizn expanze, je smovala po Zviov tragickm pdu do slezskho a polskho prostoru, velk vliv.

Ve Vclavov dalm ivot mohl podobn vznamnou lohu sehrt i vagr Rudolf vbsk, kterho k eskmu krli poutaly piblin stejn vk a spolen kulturn zjmy. Oproti svmu starmu bratrovi Albrechtovi byl Rudolf prozravj, trplivj a kultivovanj, co mu zjednalo v i velkou oblibu. Nen divu, e s nm otec potal jako se svm nstupcem na mskm trnu. Jene nadan a mlad Habsburk zemel ji v roce 1290 za svho pobytu v Praze. Vclav svmu vagrovi vystrojil velkoryse dstojn poheb, a tak Rudolf spoinul na Praskm hrad v bazilice sv. Vta (za Karla IV. byly jeho ostatky peneseny do nov zbudovan svatovtsk katedrly) jako prvn, avak zdaleka ne posledn pslunk habsbursk dynastie. Z Rudolfova manelstv s Anekou vzeel syn Jan, zvan pozdji Parricida, kter velmi tragickm zpsobem ukonil prvn etapu habsburskho rozletu, o em budeme samozejm jet hovoit. Za zajmavost stoj, e Jan vyrstal na dvoe svho strce v Praze, dky emu byl svmi habsburskmi pbuznmi pozdji povaovn vce za Pemyslovce ne Habsburka.


Krlovna Guta Habsbursk. Iluminace ze Zbraslavsk kroniky

Jestlie Vclav II. miloval svou habsburskou cho Gutu a velmi si rozuml se vagrem Rudolfem, piem jistm sympatim se u nj til i tchn Rudolf, pak k dalmu vagrovi Albrechtovi se choval a pezrav chladn. Nen to pekvapiv, nebo Albrecht byl vojcky rzn a pmoar mu, kter svou politiku zaloil pedevm na bezhlavm a nekompromisnm prosazovn hrub sly. Po otci toho Albrecht pli nepoddil, a pedevm proto se vhledov potalo s tm, e se mskho trnu naopak ujme jeho mlad bratr Rudolf. Kdy ale Rudolf neekan zemel a ji roku 1291 jej nsledoval na onen svt i otec, musel se Albrecht postavit do ela habsbursk dynastie a usilovat o msk trn. Pro sk kurfity byl vak Albrecht nepijateln s ohledem na autoritsk styl vldy v rakouskch zemch, a tak byl na trn poven hrab Adolf Nasavsk, jen se opral mimo jin i o spojenectv s eskm krlem. Vclav podporoval Adolfa Nasavskho z ryze praktickch dvod, nebo oekval, e jej vdn msk krl zahrne pzn a umon mu neruenou zemn expanzi. Pot, co se ukzalo, e to s Adolfovou vdnost nebude a tak hork, dal se Vclav postupn zlkat do habsburskho tbora a pihlsil se k Albrechtovi. Dky politickmu vlivu eskho krle v i a tak nezanedbateln finann i vojensk pomoci byl nakonec Albrecht uznn roku 1298 mskm krlem. Stalo se tak vak a pot, kdy svho soka i s eskou pomoc porazil ve znm bitv u Gllheimu.

Albrecht (jako msk krl Albrecht I.) udroval spojenectv s Vclavem i pot, co zemela jeho sestra Guta a on sm se bezpen uchytil na mskm trnu. Mlky dokonce posvtil pemyslovskou expanzi do Polska, jejm vystnm byla Vclavova korunovace polskm krlem v roce 1300. O rok pozdji u ale Vclav stoupl na Albrechtovo ku oko, kdy na uprzdnn uhersk trn prosadil sv syna Vclava III. Na uhersk trn si toti brousili drpy i Habsburkov. Albrecht dokonce provdal za poslednho uherskho krle Ondeje III. svou dceru Aneku, aby svj rod udrel ve he v nadchzejcm boji o Uhersk krlovstv. Mocensk vychlen rovnovhy ve stedoevropskm prostoru, kde nyn dreli Pemyslovci troj krlovskou korunu, se Albrechtovi siln pilo. Zashnout proti mocnmu eskmu krli se vak prozatm neodhodlal. To se zmnilo ve chvli, kdy se pemyslovsk vlda v Uhrch zaala potkat s vnmi komplikacemi a o sv prva k uhersk korun se s podporou papesk kurie pihlsil Karel Robert z Anjou, jen byl po sv matce Albrechtovm synovcem. Tm byl paradoxn i Vclav III., ale to, jak se zd, Albrechtovi pli nevadilo. Od tto chvle byl dal velk stet mezi Pemyslovci a Habsburky nevyhnuteln.

Oteven neptelstv mezi obma vldci vypuklo v roce 1304. Albrecht spn zopakoval scn z dob svho otce, a tak naplnil znm poekadlo v nzvu tto kapitoly. eskho krle dostal do mezinrodn izolace - co ostatn nebylo tk s ohledem na etn neptel Pemyslovc v Polsku a Uhrch zmobilizoval proti nmu skou veejnost a osobn se postavil do ela vojensk vpravy, kter vpadla do ech. To naopak Vclav se z minulosti pouil a zvolil opanou strategii ne jeho otec. Ochotn pijal lohu obrnce a rozhodujc bitv se vyhnul. Albrecht ml vtzstv na dosah, avak neodhadl reakci eskho panstva, je krli zachovalo loajalitu. Zrove pecenil sv sly, kdy ponkud ukvapen oblehl Kutnou Horu. Szel na pomoc kutnohorskch hav, kte pochzeli vtinou z e nebo Rakous. Jene ti se neochvjn postavili za eskho krle a slab opevnn msto uhjili. Albrechtova armda se tak vlivem hrubho podcenn situace v echch dostala do svzeln situace a fakticky se rozpadla. A to byl konec vlky. Cht necht tak musel Albrecht poslze zasednout s eskm panovnkem za jednac stl, ale ne mohl bt uzaven definitivn mr, nebyl ji Vclav mezi ivmi. Zemel v roce 1305, m odkzal svmu synovi sloit ddictv s adou nevyeench otzek.

asto se zapomn, e posledn vldnouc Pemyslovec Vclav III. byl po sv matce Habsburkem. To vak nic nemnilo na tom, e jeho habsbursk strc Albrecht k nmu zaujal rezervovan postoj odrejc i velkou dvku pezravosti. Vclav byl sice nominln vldcem ech, Polska a Uher, ale uhersk koruny se vzdal ji brzy po nstupu na trn. Tak pemyslovsk vlda v Polsku se zaala otsat v samotnch zkladech. Krl proto musel vythnout do vlky, je se mu stala osudnou. V srpnu roku 1306 byl toti v Olomouci kladn zavradn neznmm vrahem, m vymela pemyslovsk dynastie po mei. esk trn se tak neekan uprzdnil. Mezi potencionln podezel byli odjakiva potni i Habsburkov, ale nejedn se o nic jinho, ne ir spekulace stojc na chatrnch historickch zkladech. Modern zvry historik naopak kalkuluj s podlem sti eskho panstva na Vclavov vrad, piem detailn rozbory itiner krle Albrechta a jeho syn (velk vzdlenost od centra dn) dvaj Habsburkm dostaten alibi.

Prvn Habsburk na eskm trnu

esk zem nebyly na monost vymen panujc dynastie v musk linii adekvtn pipraveny, a to i pesto, e Zlat bula sicilsk (1212) piznvala echm prvo volby krle. Ve skutenosti vak dvn text pedpokldal, e ei budou mt prvo vbru kandidta z panujc dynastie. S monost vymen Pemyslovc se tehdy nepotalo. dajn privilegia zskan Pemyslem II. Otakarem na i, je hovoila o ddinm nroku pemyslovskch princezen, ada dnench historik zpochybuje, a to i pesto, e se v eskm prosted tato alternativa s ohledem na dlouh nepoet muskho ddice krlem Pemyslem II. jist vznela ji nkolik desetilet. esk zemsk snm se proto nakonec rozhodl uinit kompromis, a tak krlem prohlsil Jindicha Korutanskho, jen byl manelem nejstar dcery Vclava II. Anny. Tm bylo svm zpsobem vyhovno zastncm svobodn volby i ddinch nrok Pemysloven. Opan nzor ml ovem msk krl Albrecht.

Na vzniklou situaci zareagoval rychle a rzn. Vtrhl do ech s vojskem a prohlsil esk krlovstv za odumel lno Svat e msk, o jeho novm driteli ml rozhodnout vhradn jen on sm. Kdy se vak ukzalo, e esk lechta na tento jednostrann a tendenn prvn vklad nepistoup, rozhodl se k zajmavmu tahu. Piznal echm prvo volby panovnka, avak s podmnkou, e bude krlem zvolen jeho nejstar syn Rudolf (* kolem 1281), kter se mu narodil z manelstv s Albtou Goricko-Tyrolskou. To se tak stalo. Pikantn na cel zleitosti bylo, e Rudolfova matka byla sestrou Jindicha Korutanskho, a tak nastala kurizn situace typov spadajc spe do ranho stedovku, kdy synovec vypudil z ech svho vlastnho strce. Jindich toti i s manelkou kvapn uprchli z Prahy a ech, a tak ponechali cel krlovstv napospas Habsburkm. Zkladn podmnkou esk lechty bylo, aby se Rudolf oenil s vdovou po Vclavovi II. Elikou Rejkou, kter byla potencionln zrukou prvnch nrok novho krle na vldu v Polsku. Oba Habsburkov souhlasili, a tak mla zem novho krle. Prvnho panovnka z rodu Habsburk


Krl Rudolf Habsbursk. Obraz ze 16. stolet

Rudolf ale vldl velmi krtce, de facto necel rok. O jeho dtstv, vchov nebo vzdln nevme tm nic. Je vak nesporn, e disponoval adou ulechtilch vlastnost, a ji se jednalo o stdmost v prezentaci svho majesttu nebo etrnost v hospodsk oblasti. Stl tedy v pkrm rozporu k marnotratnm pemyslovskm krlm. ei jej dokonce posmn nazvali krlem Kae, protoe se dajn ivil touto mniskou stravou ve snaze odlehit sttn pokladn. Avak uvme-li, s jak astronomickmi dluhy po poslednch Pemyslovcch se musel Rudolf v echch potkat, bude nm prvn Habsburk na eskm trnu pipadat mnohem sympatitji, jeliko si uvdomoval nutnost stabilizace sttnch financ. Dokzal-li sm jt pkladem a uskromnit se v osobnm ivot, je to ji samo o sob dostatenm dokladem odpovdnosti vyplvajc Rudolfovi z jeho nov a prestin funkce. Otec, kter s Rudolfem dopedu potal jako se svm nstupcem na mskm trnu, jej jet ped koncem 13. stolet oenil s Blankou, sestrou francouzskho krle Filipa IV. Slinho. Blanka ovem zemela ji v roce 1305, ani pinesla svmu choti potomstvo. Jak byl Rudolfv vztah k Blance netume, ale vme, e svou druhou enu Eliku Rejku miloval. Dokonce a tak, e se pozdji vyrojily zvsti o tom, jak pr krlovo mrt zpsobila plin sexuln nruivost dajn velmi krsn a smysln Eliky.

eskmu prosted nebyl Rudolf tak docela neznm, nebo se v roce 1304 astnil vpdu svho otce do ech. Byl to prv Rudolf, kter se onehdy neslavn vyznamenal tm, e jeho vojsko, je bylo sloeno pevn z divokch Kumn, krut poplenilo Moravu (a tak severn Rakousy). esky Rudolf pochopiteln neuml, take se musel v echch spolhat vhradn na sluby tlumonk a cizch rdc. V jeho okol se navc objevovali pevn rakout pni, nebo Rudolf po otcov zvolen mskm krlem spravoval rakousk ddin zem. To Rudolfov oblib v echch nepidalo, stejn tak jako pesthovn pemyslovskch princezen Markty a Eliky z Praskho hradu do podhrad, o em se napklad zmiuje Dalimil ve sv kronice. Dalimil toti takov krok povaoval v souladu s tehdejm mnnm za neodpustiteln ponen nkdej krlovsk rodiny, jej pedci vldli v echch u od mtickch dob.

Avak vce ne vypuzen Pemysloven z Hradu a obklopen se cizinci Rudolfovi ukodilo ponn jeho otce. V lednu 1307 toti Albrecht svolal do Znojma snm esk a moravsk lechty, kde udlil svmu synovi echy a Moravu v lno, aby tm odstranil jakkoli pochybnosti o tom, kdo je novm pnem eskch zem. Zrove vyhlsil, e v ppad Rudolfovi smrti pipadne esk trn mladmu Fridrichovi, kter po Rudolfov poven na esk trn pevzal rakousk zem, a Rudolfovm mladm bratrm vbec. To byl pomrn neobvykl krok, jm Albrecht sledoval definitivn zajitn drby eskch zem v habsbursk dynastii. esk lechta byla zaskoena, nebo s n Albrecht ani Rudolf takov krok nekonzultovali. Vzhledem k tomu, e Rudolf ji zaal projevovat sv vladask kvality, obvala se lechta, e nastupuje doba autoritskho krle, kter bude tvrd revidovat drbu pozemkovho vlastnictv lechty a toit na politick prva panstva i patricij. st lechty proto proti krli v lt 1307 povstala.

Nebezpenou se ukzala pedevm revolta zpadoesk lechty veden vlivnm rodem Bavor ze Strakonic. Proti n proto vedl Rudolf trestnou vpravu, kter si ponala spn. Pi oblhn Horaovic vak krl onemocnl a ji 4. ervence 1307 zemel. Na prvn pohled se zd, e smrt mladho krle psob a pli podezele, ale zd se, e Rudolf nikdy nebyl pevnho zdrav, o em svd i konzumovn mniskch pokrm, co zejm nemuselo tak pln souviset s krlovou hospodrnost. Rudolfv oslaben organismus tak s nejvt pravdpodobnost nevydrel fyzicky namhav pobyt ve vojenskm leen, obzvlt v letnm horku. Rudolf byl pohben ve svatovtskm chrmu na Praskm hrad. Ze scny djin odeel nadjn vlada, kter vldl tak krtce, e ani nestail podstoupit korunovan akt nebo zplodit ddice. Jeho smrt echy hloubji nezashla. Je ale paradoxem, e tomuto panovnkovi vzdal kompliment esk velikn a znalec nrodn historie Frantiek Palack ve svch slavnch Djinch. Otec nroda jako zkuen historik a znalec lidsk povahy toti pedpokldal, e kdyby Rudolf nezemel ani ne rok po svm nstupu na trn, mohl jist v dalch letech dostaten prokzat vrozen vlohy a stt se velkou postavou habsbursk dynastie a eskch zem.

Rudolfova smrt zdramatizovala ji tak vyhrocenou situaci v echch, kde se v poslednch tech letech vystdal kad rok jin panovnk. esk lechta neekala na reakci mskho krle a jeho syn, pedevm vvody Fridricha, kter byl nyn dle nedvno vyhlench znojemskch dohod hlavnm pretendentem eskho trnu, a okamit povolala zpt na trn Jindicha Korutanskho. Ten ji na podzim 1307 brnil zemi ped vojenskm vpdem Albrechta a Fridricha. Krlovstv se ubrnilo, avak habsbursk vojska ustoupila na Moravu, kde hodlala pezimovat. Albrecht toti plnoval na pt rok dal velk taen do ech, dokonce vyhlsil nad Jindichem skou klatbu.

Jako ji tolikrt pedtm, tak i nyn zashla do velkch djin nhoda, kter i s odstupem stalet psob jako vystien z historickch romn. V kvtnu 1308 byl Albrecht zavradn svm synovcem Janem. Ano, tm Janem, kter se kdysi narodil z manelstv Pemyslovny Aneky a stejnojmennho syna mskho krle Rudolfa. Jan byl velmi neastnou postavou sv doby. Jeho pvod jej peduroval k velkm vcem, jene strc Albrecht mu odmtal obstarat jakkoli hmotn zajitn. Podle nkterch zprv se pr synovci posmval a nemnil jej uznat ze prvoplatnho lena svho rodu. Kdy se ani po letech Janovi nepodailo strce pohnout k piznn alespo njakho ddictv, odhodlal se k zoufalmu inu. Ve spoluprci s nktermi vbskmi lechtici Albrechta zavradil. Neastn mladk s pemyslovskou krv sice mohl ctit jist druh osobn satisfakce ve chvli, kdy se sklnl nad tlem svho strce, ale tst mu tento odsouzenhodn in nepinesl. Naopak! Stal se tvancem a psancem. Zemel o nkolik let pozdji v Itlii, kde se snail na papei doshnout odputn.

Je ironi, e prvn mocensk vzestup Habsburk v Evrop kon ve chvli, kdy vnuk krle eleznho a zlatho zavradil mue, kter zrovna chystal vlenou vpravu do ech s myslem znovu zskat esk trn pro habsburskou dynastii. Co se dlo dle, je ji pedmtem druhho dlu naeho serilu. Albrechtovou smrt toti Habsburkov znovu ztratili msk trn, tentokrt v mnohem obtnj situaci, nebo nov vdce dynastie vvoda Fridrich nebyl dn velk sttnk jako dd, nato houevnat vlenk typu otce Albrechta. Habsburkov mli navc v i na potku 14. stolet pomrn oslaben pozice, nebo nekompromisn styl vldnut krle Rudolfa a zejmna Albrechta nebyl ad skch knat po chuti. I z tohoto dvodu byla proto nyn dna pednost Lucemburkm, nov mocensk sle vstupujc do stedn Evropy. Pod dojmem tchto udlost se vvoda Fridrich jet v roce 1308 usmil s Jindichem Korutanskm a ve Znojm, tedy na mst, kde byla ped vce jak rokem vyhlena smlouva o vnm nstupnictv Habsburk na eskm trnu, se vzdal za finann nhradu vech prv k esk korun. A to byla definitivn teka za prvn kapitolou Habsburk v eskch djinch.

Pouit literatura bude uvedena v poslednm dle.