astn lta zlatho krle Pemysla, st tet (1269-1273)

Autor: Hana Skekov <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 04. 09. 2016

Na pelomu 60. a 70. let 13. stolet se Krl elezn a zlat ocitl na vrcholu sv moci.

Promna evropskch velmoc
Ve vtin vysplch evropskch zem se v 70. letech 13. stolet utvej zemsk prvn dy a posiluje pozice mst. Podle Vanka dochz jak ke zmnm v jednotlivch zemch, tak i ke zmnm sfry mocenskch zjm v celm evropskm regionu. Jsou patrn zejmna ve Francii a v Anglii, ale k odpoutn centrln vldy dochz i v Kastilii bhem vldy Alfonsa X., kdy vznik Tribunal de la corte. Institucionln vvoj zde vychz z vy lenitosti a nronosti spolenosti.

V Pai si upevuje postaven ministersk rada pravideln psobc ve spojen s paskm soudnm parlamentem. Krlovskou a veejnou sprvu venkova d ad mimodnch zmocnnc, takzvanch bailiv, jim nebylo povoleno vlastnit v jimi spravovanch oblastech dn statky. Tvoili politickou oporu korunn svrchovanosti v oblasti vojenstv, soudnictv i sprvy dchod, a a byli pedevm rytskho pvodu, byli nadazeni feudlnm lennm pnm i mstskm prevotm. V echch se tento ad ujal pod nzvem vilikus, usta jej esky nazv vlada, pe o nm, e byl vkonnm orgnem vle krlovy a oznauje ho advocatus, procurator nebo iudex provincialis. Pipisuje jim vldu nad skupinou zbo a krlovskch prv rznho rozsahu a podizuje je pmo krlovskmu podkomomu, psobili podle nj tedy jako vkonn orgn krlovy vle. Josef emlika jim piznv kompetence v trestnm i hrdelnm prvu a veden zempanskho hospodaen v mstech, kam nesahal vliv podkomoho. Problematice vilik a vilikac se podrobn vnuje tak Libor Jan.

Po mal vsuvce o eskm ekvivalentu se vrame zpt do Francie. Zde krl (opt ve shod s eskm) dosud vldl s pomoc sv druiny, v n vysoce postaven dvort hodnosti povali zvltn pravomoci, podobn pravomocem eskch benefici. Ani poradn sbor francouzskho krle jet neml stl poet len a panovnk povoval sv pny zvanmi koly podle momentln poteby. Nov ji skupin svch rdc pidlil trvalou funkci, povoval ji vyizovnm nkterch korunnch zleitost a dal j i pevn sdlo. Vyleuj se tak podrun sbory kuril, kter jsou jmenovan panovnkem a zatm na nm naprosto zvisl, ale mohou rozhodovat i v jeho neptomnosti, a zpotku pouze podle jeho instrukc. Tak vznik parlament (parlamentum) a o nco pozdji i etn dvr (camera compotorum). Nejednalo se jet o byrokratick parlament (tm se stal a za vldy Filipa IV.), ale pouze o urozen krlovy lenky, a tento parlament schzel se tikrt nebo tyikrt v roce k nkolikadennmu zasedn, a to nkdy i za osobn ptomnosti krlovy (to znamen i v ppad krlovy neasti). V mezidobch bylo v Pai jen nkolik len soudu pijmajcch aloby a registra zpisn opatrujcch.

et historikov uvauj, pro nedolo k tmto zmnm i u ns a pozdj rozvrat Pemyslova impria postihl tak jeho ddin zem. Nap. Vanek pokld dal otzku, zda se tak stalo v dsledku zrady a rozkladnho psoben lechty proti sttn moci nebo zda byl nstup Habsburk projevem nrodn monarchickch nmeckch tendenc, k nim se pipojily nkter snad pvodn esk rody, pro n se stala Pemyslova vlda pevn ruky pekkou. Kdy se podvme, kter esk rody byly zapleteny v tchto protipemyslovskch aktivitch, zjistme, e to byli Vtkovci a Rzmburkov, tedy rody s velmi pevnmi vazbami na nmeckou i, (co jim piznv i Vanek), z nich zejmna Vtkovce potaj mnoz nmet a rakout historikov mezi svou lechtu. Z Vankovy vahy dle vyplv, e dozrvn socilnch struktur se nevyhnulo konfliktnmu vymezovn, kdy sehrly vznamnou roli i hlediska vlastnick, prestin i jazykov. Od 70. let zaala Pemyslova politika nabrat imperiln rz, a to i bez prestie msk koruny. Vanek to pisuzuje jeho taufsk krvi po matce. Krlovy peet skuten maj po opanovn Korutan a Pordenone csask vzhled, na jeho dvr pichzej italt noti a nad Brnem byl dokonen hrad, jen se vyrovnal taufskmu Lagopesole. Csaskou orientaci navozoval tak v minul sti lnku zmiovan satkov projekt mezi ddikou eskho trnu Kunhutou a Fridrichem Wettinskm. Italt ghibellini, zcela zdrceni Konradinovou smrt, se upnuli k pedstav Fridricha Wettinskho jako budoucho csae, kter s pomoc mocnho ochrnce, eskho krle Pemysla Otakara II., zmn tv svta a zni rozpnav Francouze. Sami Wettinov tuto nladu v Itlii jet podncovali. Fridrich se zaal nazvat Fridrichem III., krlem jeruzalmskm, vvodou vbskm, lantkrabtem durynskm a falckrabm saskm. V guelfskm tboe to zpsobovalo znanou mru podrdn, Fridrichovo taen do ma vak oddalovaly svry mezi skmi knaty, a nakonec z nj zcela selo. Podle Vanka byly chlapeck csask kandidatury pouze politickmi manvry nejmocnjch vldc v i, kte si tm sami udrovali presti a rozvjeli zjmy svho vlivu. V ppad Konradina to byli jeho bavort strcov, Wittelsbachov, u Fridricha Wettinskho pro zmnu jejich rival, Pemysl Otakar II. Jet ped popravou prince Konradina se esk krl dotzal na monost nov volby mskho krle (Fridricha Wettinskho). Rozzloben Kliment IV. mu v bule ze 7. listopadu 1268 odpovdl, e dva msk krle ji volil, a nem se tedy starat jet o tetho. Tak dolo k ochlazen vztah mezi dlouholetmi spojenci, papeem a eskm krlem, krtce pot Kliment IV. (29. listopadu 1268) zemel. Zan obdob sedisvakance. Dvj role se v Evrop obrtily. Opozin Wittelsbachov, kte smrt prince Konradina ztratili svho kandidta na csask trn, se sblili s Richardem Cornwallskm. Anglick princ v dubnu 1269 zavtal na jednu ze svch krtkch a nepli astch nvtv e, aby uspodal jedin sk snm bhem sv nkolikalet vldy. Pemysl Otakar II., dlouholet nejvt opora jeho i papesk kurie, se zabval nedvno zamtnutm projektem csask kandidatury pro svho nhradnho ddice. Fridrichova kandidatura byla tak hlavnm bodem jednn konanch koncem ledna 1270 ve Vdni; mimo n i spor s Filipem Sponheimskm o Korutany a Krasko. Na jednnch byli za ptomnosti biskup z Bamberka, Pasova, Gurku, Olomouce i vysok lechty ech, Moravy, Rakouska i trska rovn ureni nov vysoc ednci trska a Korutan. Do trska byl jako hejtman vysln Purkart z Janovic, zvkovsk purkrab s druinou, v n mli zastoupen i nmet pnov. Zemskm psaem se stal rakousk m욝an Konrd z Tulenu a soudcem Oldich z Lichtentejna. Hejtmanem Korutan se stal charismatick hrab Oldich z Heunburka, kterho Pemysl pro zven prestie oenil s vvodkyn vdovou Agnes. Hrab se ml stt protivhou Filipovi, ani by ohrooval Pemyslovy vladask nroky. Mohl potat i s tm, e by se v ppad vhodnho vvoje sm stal korutanskm vvodou.

Sedisvakance na papeskm stolci dvala nadji, e je (i pes nejednotnou nmeckou lechtu) mon pipravit rozshlou expedici do Itlie a postavit se proti Karlovi I. z Anjou. Za tchto vah udlili Pemyslovi sv lna v Korutanech a Krasku biskupov frisinsk a brixensk, m jej uznali legitimnm vldcem. Hold mu sloili tak lechtici z obou zem v ele s nkem Albertem ze Zeiselberka, chybl ale Siegfried z Mahrenberka, zemsk sprvce za vldy zesnulho vvody Oldicha.


Pemysl Otakar II. Jeho vyobrazen v Knize nadac kltera v Zwettlu

Pprava na boj s Filipem. Smrt salcburskho arcibiskupa Vladislava a uherskho krle Bly IV.
Pemysl se pipravoval na vojenskou akci proti Filipovi. Zatm zashl pouze diplomaticky, kdy 1. kvtna 1270 uzavel spojenectv s aquilejskou kapitulou, friaulskmi urozenci i ministerily a obcemi. 3. kvtna 1270 pak zemel uhersk krl Bla IV. Pestoe byla jeho smrt oekvan, stabilita v regionu j byla ohroena. Jeho syn tpn vdy stavl svou politiku na odporu proti Pemyslovi a usiloval o obnovu uhersk nadvldy nad alpskmi zemmi. Podle jistho formule prosil Bla ve sv posledn vli eskho krle, aby se po jeho smrti ujal cel krlovsk rodiny a vzal ji pod svou ochranu. Po Blov smrti dolo k emigraci sti uhersk lechty k Pemyslovi. Mezi nimi byla pekvapiv i Kunhutina matka, knna Anna, vdova po Rostislavu Maevskm, je s sebou vzala tak uhersk korunovan klenoty a st pokladu Bly IV. Tato okolnost naznaovala, e by Pemysl mohl ovlivnit volbu budoucho uherskho krle. Pechod uherskho magnta Jindicha Kyseckho, pna hrad v pohraninch komittech, na Pemyslovu stranu byl prvnm projevem reln moci vysok lechty, kter jist krl tpn pokldal za zradu. Panstvo evropskch zem se hjilo starobylm prvem a tm, e bojuje za svou zemi proti nebezpen zvli cizmi rdci patn zpravenho krle, jen ohrouje zemsk svobody. Po cel Evrop probh zpas o stt mezi monarchistickm a oligarchickm pojetm vldy. Vtzstv se pikln jednou na tu, a pak na druhou stranu, a asto ots samotnmi zklady stt.

Kyset se spznili s rodem Lichtemburk a obdreli Lavu. Pemysl jako protikandidta na uhersk trn navrhl Blu Maevskho, bratra esk krlovny, ten vak zachovval tpnovi vrnost. V Uhrch postavili alternativn dynastick koncept. Spznili se s rodem Anjou, co poskytlo Karlu I. monost realizovat sv expanzivn plny na Balkn a tak satisfakci za Pemyslovo (jak se pozdji ukzalo nepli astn) odmtnut satku sv dcery a ddiky Kunhuty s Karlovm synem. Byly uzaveny dva satky tpnova syna Ladislava s Karlovou dcerou Isabelou a sicilskho prince Karla se tpnovou dcerou Mari. Podle J. usty nen nikterak jisto, e by satky ty, ve chvli, kdy se jet za ivota Bly IV. smlouvaly, byly mly hrot proti dvoru praskmu.

Blova smrt nezstala jedinm destabilizujcm mrtm vznamn osobnosti v regionu stedn Evropy. 27. kvtna zemel salcbursk arcibiskup, Piastovec Vladislav, kter kvli svm pbuzenskm vztahm s Pemyslem udroval Salcbursko tm klientskou zem eskho krle. Za novho arcibiskupa byl zvolen Fridrich z Walchen, dosud kapituln probot a Vladislavv zstupce, pochzejc z ministerilnho rodu. A v minulosti podporoval Oldicha Sekovskho, kter byl piinnm eskho krle ze salcburskho arcibiskupskho stolce vypuzen, Pemysl se domnval, e bude spoluprce Salcburka a Prahy i nadle pokraovat. Fridrich z Walchen ale usiloval o zbudovn nezvisl knec moci arcibiskup. Od Pemysla poadoval revindikaci salcburskch majetk a vydn nkterch mst, kter mu slbil vvoda Oldich. Tak skonila politika klientsk nadazenosti ech vi Salcbursku. Arcibiskup sice na jednn ve trskm Judenburku v prosinci 1270 uznal Pemysla za korutanskho vvodu, ale ponechal si voln ruce k dalmu jednn o svch restitunch nrocch.

Vzhledem k uvedenm udlostem Pemysl jist rd pijal zvazek ddice vratislavskho vvodstv Jindicha, kter kdysi vyrstal na dvoe esk krlovny Kunhuty, e se oen se souhlasem a podle rady eskho krle. Pi pobytu ve Vratislavi 24. listopadu 1271 Pemysla provzeli nejmocnj et a moravt lechtici, nebo vvodov z rodu Piastovc byli povaovni za potebn spojence a politick klienty.

Boj o alpsk zem
Za nastnn situace se schylovalo k novmu boji o alpsk zem. Uhersk krl si neoprvnn nrokoval trsko a podpoil Filipa Sponheimskho v jeho sil o zisk stolce v Korutanech. Dolo k obnoven nebezpen protiesk koalice Uher, Bavorska a Krakovska. Josef usta pe, e si tpn pro pze Piastovc pijel osobn, kdy vykonal pou ke hrobu sv. Stanislava. Na svou stranu zskal Boleslava Krakovskho a Boleslava Velkopolskho. Pemysl se pro zen obrany pesunul 19. kvtna 1270 do Znojma, kde listinou obnovoval a potvrzoval prva a vhody kremsmnsterskmu klteru, a pipravoval se k vlce. Dolo pouze k dlm stetm, bylo domluveno pm, podle Vanka v Brn, a tak setkn krl u Prepurku. Pemysl musel uznat svho bratrance a konkurenta na vvodstv korutansk Filipa za lena uhersk strany. 21. srpna 1270 byl ji Pemysl zase v Praze, kde potvrzoval prva klteru Hradisko. V Praze zstal a do 1. jna. Ke smluvenmu jednn dolo na ostrvku na Dunaji mezi Prepurkem a Potendorfem; podle Vanka 16. jna 1270. Palack od tohoto data pot dohodnut pm: Pro urovnn a odklizen velikch spor mezi obma emi pili oba krlov mocn na tvero rozsud z kad strany a mezitm prodloueno pm od sv. Havla 16. jna 1270 a do sv. Martina ili 11. listopadu 1272, Vidve echov krle svho stoupati na loku cele bezbrannho a v odvu krtkm, nemohli zdreti se nku hlasitho. Obvali se netst velikho, tenkrte vak bez piny. Z mluv byl vylouen Filip Sponheimsk, nebo pm mnohonsobn poruil. Setkn zachycuje trsk rmovan kronika, kter poukazuje na nepipravenost tpnovy diplomacie i na jeho lstivost pi mrovm jednn, je mlo pouze poskytnout Uhrm pleitost k neekanmu toku. Vanek podle stdmch informac Pokraovatel Kosmovch popisuje odtaitost Pemyslovy imperiln politiky od kadodennch zjm prosperujcch ech, je podle jeho nzoru naznauje blc se vlen asy. Je smvn si potom u Frantika Palackho i Josefa usty pest, jak se Pemysl snail, aby ustoupila drsn zaostalost esk zem jemnjmu dvoanstv pronikajcmu k nm od zpadu pes nmeck zem. Vychzej pi tom pravdpodobn z len lecht nepli naklonnho zbraslavskho kronike: Ten toti, toue moude spravovati krlovstv sob sven, jsa horlivm obnovovatelem sttu, dal sepsati zkony a zjemnil nktermi pravidly uhlazenosti hrubost eskho lidu, ivocho dotud v hovadskch mravech, dvaje ostatnm sm sebe za pklad a vzor ivota. Krl peoval i o vchovu dt svch pn, jen zdka kdy promluvil slova drsn, je hanebn znj v turnajch, rytskch hrch se zaala rozrstat tehdy slva nroda toho a tehdy zaali se lid tak vichni navzjem ctti, co tehdy zapleteni do pout hrubosti, bezpochyby dve neznali.

Domnvm se, e se realit bl spe Josef usta svm konstatovnm, e v echch byla v kurzu kolonizace dlouho opomjench oblast, jako bylo napklad Opavsko, kdy se jednalo o lesn jezdy vyproen na panovnkovi. Nevme, zda se jednalo o darovn bez podmnky (to znamen jen v ddictv), nebo zda se jednalo o zvltn zvazek (jm vlastnk pdy vstupoval ve vztahu ke svmu krli v u pomr mansk). Zmnka o takovm zvazku padla pi krlov stetu s Vtkovci v roce 1277, kdy je chtl msk krl Rudolf ve smlouvch s eskm krlem ochrnit prvem beztrestnosti. Bylo-li tomu tak, ji dnes, vzhledem k nedostatku hodnovrnch informac, nelze ci, nicmn na zvazky pramenc z vpros se v eskch zemch rdo zapomnalo a ddick svobodn vlastnictv vytlaovalo lenn statky.

27. a 28. jna nachzme Pemysla opt ve Vdni. Bhem pm s uherskm krlem pevzal vldu v nov zskanch zemch. V Korutanech potvrdil lecht privilegium zemsk svobody, za co jej uznala za prvoplatnho vvodu, a byl po slovanskm ritulu dosazen na kamenn stolec v Gospa Sveta. Pesto esk krl hrabte z Heunburka, jen mu nedvno pomohl pevzt vldu ve vvodstv, v hejtmansk funkci dlouho neponechal. Obval se jeho pbuzenskch vztah s rodinou slavonskho bna, a tud se domnval, e by hrab brzy zaal prosazovat svoji vlastn politiku. Novm hejtmanem Korutan se stal Pemyslv ze Oldich z Drnholce; jeho hodnost je doloena 1. jna 1270. V Krasku a Vindick marce byl poven vedenm sprvy tyrolsk lechtic Oldich z Taufersu, pbuzensky spjat s drobnmi alpskmi hrabcmi rody. Jeho jmenovn podle historik potvrzuje, e Pemyslovi lo o profesionln zastoupen vldce, nikoliv o zemskou reprezentaci. Akoli se tato doba v nmeck literatue nazv rou interregna, et historikov s tm nesouhlas. Pozice rodu Pemyslovc tam podle nich mla svou tradici, pochzela z nj Jitka, matka obou korutanskch bratr, Oldicha i Filipa. Snahu o poslen tto tradice dokld Pemyslova nvtva cistercickho kltera Fons Sanctae Mariae v Konstanjevici, kde esk krl 22. listopadu 1270 vzdal hold prv pamtce vvodkyn Jitky, zde pohben, i jejho manela vvody Bernarda. Z rodinnho principu mrovho uspodn mohl tit i Filip, jen obdrel titul vike.

eskmu krli stle chyb ddic. Tet esko-uhersk vlka
Uplynuly tm dv desetilet Pemyslovy vldy. Na listinch se 4. ervna roku 1269 zan objevovat Nicolaus, dominus Opaviae. Bylo to v Brn v lt roku 1269 a objevil se v ele svden listiny. Nalezneme tam tak dva mue, kte bvaj uvdni jako Pemyslovi zeov Oldicha z Drnholce a Bavora ze Strakonic. Ale musk ddic Pemyslovy e stle chybl. Prv skutenosti, e se eskmu krli ze dvou pomrn dlouhch manelstv stle nenarodil nslednk, lze pipsat zahjen tet esko-uhersk vlky. Uhersk krl okolo svtku sv. Tome apotola vyslav vojsko do Rakous z jihu Dunaje, zpustoil onen kraj, piem zabil a odvedl do zajet vce ne 17 000 lid. Uhersk krl tpn, pot co uzavel s eskm krlem pm a potvrdil listinami na dobu dvou let, ho nhle poruil a podnikl prostednictvm Kumn a Uhr tok na Rakousy, piem zabil a zajal mnoho tisc kesan obou pohlav. A kdy se esk krl vracel ze svch severnch zem jedinou cestou ze trska do Rakouska, vedouc pes Semering, postavil uhersk krl siln houfy brannho lidu, aby Pemysla napadly ze zlohy. Pemyslovi, kter byl varovn, aby thl jinou cestou, se astn podailo projt vedle Mariazell a Lilienfeldu, a tpnovi se tak jeho lest nezdaila. Tento zpsob veden vlky meme pokldat za nekonvenn (a nepli rytsk), ale stal se velkou zbran uherskho krle. esk krl, uniknuv nebezpe, podle formule podal na zrdn jednn uherskho krle alobu u kardinlsk koleje v m (nov pape toti stle jet nebyl zvolen).

Vlka s Uhry byla nesmrn nkladn a rozshl. Nkte vzneen pnov mysleli i na smrt a uzavrali testamenty. Rakousk lechta neekala na rozhodnut svho vldce a vytvoila si spoleenstv, jeho hejtmanem byl Siegfried Wahingen z rodu Sirotk. I kdy jejich vojensk akce nebyly ped Pemyslovm pchodem pli spn (napklad pi jzd do Uher pes zamrzl Nezidersk jezero se potopilo 30 ryt a 330 bojovnk, kdy svou t prolomili led jezera), ukazuj na samostatn postup rakousk lechty. Historikov vyzdvihuj vznamnou roli Moravan v Pemyslov vojsku, nebo jsou doloeni jako svdci na listinch z 22. bezna, 5. dubna 1271 z Brna i 28. dubna 1271 v Beclavi. Na brnnsk listin ale registrujeme ptomnost vech lechtic bez ohledu na nrodnost i zemskou pslunost. V ele svden ady se nachz olomouck biskup Bruno a dal, jako vyehradsk probot Petr, ho nsleduj; na beclavsk listin, vydan Vilmem z Hustopee, stoj v ele svdk rakousk stolnk Albero z Feldsberka, za nm nsleduje nkolik moravskch ryt a po nich zase ryti rakout. esko-rakousk stt byl po letech systematick ppravy vojensky natolik vybaven, e ho bylo mon porazit pouze zevnit. Vojensk zsahy bavorskho vvody Jindicha se omezovaly jen na zem Hornch Rakous, kronika Continuatio Lambacensis upesuje, e se dostal a k Voecklabruku a Welsu. Pemysla obklopili minnesngi, nmeck lechta se tlaila pod jeho prapory, jako jeho spojenci vystupovali braniborsk markrab, brunvick vvoda, vvodov slezsk a opolsk a hrabata ze stednho Nmecka z oblasti vlivu Wettin.

Vlen operace byly stejn jako u vlky s bavorskmi vvody velmi komplikovan z hlediska zsobovn i dalho zabezpeen. Na rozdl od tchto taen vak nyn Pemysl projevil strategick pehled a ml porozumn i pro technick inovace. Vyprvn historik o tto vlce se opr pedevm o jist formul, kter Pemysl adresoval krlovn Kunhut (nebo komusi jinmu alteri cuidam), snad z kvtna 1271, a o vyprvn Continuatio Claustroneoburgensis sexta nebo Continuatio Vindobonensis. Tikrt nechal bhem uherskho taen zbudovat pevn devn most pes Moravu, Vh i Dunaj. Prvnm tokem dobyl a obsadil Prepurk, ponechvaje obyvatele tho msta voln a bez hony. Prepurk (dnen Bratislava), msto krlovsk i zmek velice opevnn, padl pi prvnm toku a bylo dobyto mnoho znamenitch poklad; pokojnch oban kzal krl uetit, posdku rozsadil na moravsk a rakousk hrady a ochranu msta svil vdeskm m욝anm. Poloil sice most pes Dunaj, ale msto toku na msta za nm se zmocnil Trnavy a hrazench mst blzko n a po pechodu Vhu i staroslavn Nitry. To vidouce nitransk biskup a posdka, spolen s m욝any trnavskmi zskali u krle Otakara smrn narovnn a ochranu pro jeho zbonost a milosrdenstv, slibujce mu vrn bt oddni a posluni. Psahy byly neobvykl a nap. Vanka pekvapil smr vlenho taen svou sloitost a povauje za rozumnj, aby krl soustedil vojska u Vdn a zatoil na Uhry pmo. Pedpokld proto, e krl se svou druinou plnoval sten rozdlen arpdovsk monarchie s trvalm obsazenm tehdejch Hornch Uher (dnenho Slovenska).


tpn V. Uhersk, jeho korunovace

Rozhodujc bitva a nsledujc mrov ujednn
Uhersk krl sbral svou hotovost na pravm behu Dunaje a zanechal kraje na severu bez ochrany. Pemysl, vraceje se s vojskem do Bratislavy, peel 2. kvtna (podle jinch pramen 9. kvtna) po devnm most pes Dunaj, piem se nedaleko nj strhla bitva s neptelem, kter se snail pechodu vojska zabrnit. Bitva skonila tkem Kumn a Uhr. K dalmu vtznmu boji dolo 8. kvtna u Litavy (datace bitvy je opt nejednoznan), poslze byly dobyty a znovu opevnny Star Hrady a pot Moo z koene vyvrcena. Na jednnch probhajcch v Pemyslov leen s vesprmskm biskupem a bnem Rolandem (uherskm palatinem) bylo dohodnuto tdenn pm, kter bylo jet o dva dny prodloueno. esk krl dal o pedn sti uherskho zem (nechtl se vzdt veho, eho se na uherskm zem dosud zmocnil), ale tpn jeho poadavek odmtl. K rozhodujc bitv, kterou si Pemysl vynutil pedstranm stupem, a v n poraziv neptele pln, hnal je ti mle od bojit k Rabnici, v n utonulo mnostv utkajcch, dolo 21. kvtna 1271 na rovinch mezi ekami Litavou a Rabnic, u Moon. esk krl se svou rytskou jzdou zvtzil, piem tpn musel strhnout most, kter dal zbudovat pes eku Rb. Po tto (pro echy spn) bitv chtla knna Anna i uhert pnov a biskupov smluvit mr mezi zneptelenmi stranami (a podle formule o to dali psemn). Podle jinch zdroj ale byla v Rakousku pedchoz rok neroda, a proto zaalo znovu vznout zsobovn. Podle Hermana Altaskho Otakar okolo svatodunch svtk byl nucen kvli spotebovn potravin vrtit se do ech, podle Vdeskch anl zase esk krl piel do Rbu s mocnm vojskem. Ale okolo svatodunch svtk, kdy nedochzelo zsob, navrtiv se do Rakous. Tak Uhry ji dlouh vlen vyerpalo. A si tedy esk vojsko podrelo nkter dobyt pevnosti, Pemysl se vrtil do Vdn a uhert Kumni znovu vpadli na Moravu. Vlka se pro eskou stranu ji nevyvjela tak pzniv, uhersk krl pevzal iniciativu a znovu oblehl Prepurk. Zde bylo zahjeno jednn o mru, kter se podle nynjho nzvu msta nazv bratislavsk. Za eskou stranu jednali biskup Bruno, provincil rakouskch minorit Hartpern a trojice moravskch pn: podkomo Hartleb, marlek Bohu a nk Nezamysl. Za stranu uherskou to byli veszprmsk biskup Pavel, nejvy komornk Jilj, bn Roland a vicekancl Benedikt, probot oradejsk. K uzaven mrov dohody dolo na pelomu ervna a ervence 1271, jak dokldaj listiny arcibiskupa kalocskho, krle tpna i Pemysla Otakara II. Pemysl se zavzal vrtit uhersk klenoty a tpn respektovat postaven uherskch emigrant jako poddanch eskho krle. Souasn oba slbili, e od tohoto data dn z nich nebude pijmat a u sebe pechovvat dnho pebhlka. Uhersk krl se rovn vzdal nrok na trsko i dal alpsk zem. Pemysl proto odmtl spoluprci s Arpdovcem z italsk linie, tpnem. Garanty mrovho prohlen byli za stranu eskou: mesk a braniborsk markrab, a za stranu uherskou: Karel I. z Anjou a bavorsk vvoda Jindich. V ppad poruen mru nemli ruitel svmu spojenci poskytnout pomoc. Toto ustanoven stvrdili svmi psahami pod hrozbou uvren do klatby tak biskupov obou stran. Podrobnosti o jednotlivch bodech smlouvy nalezneme u Frantika Palackho. Vanek oceuje, e tpn obtoval mru sv prestin ambice a Pemysl sv expanzivn pokuen. Pro cel dlouh seky hranic ustanovili oba krlov smr ednky. Tmi se stali pro moravsk sek ze strany uherskho krle prepursk hrab, nitransk hrab; a za krle Pemysla moravsk podkomo s purkrabm broumovskm. Na korutansko-uhersk hranici za esko-korutanskou stranu Oldich z Drnholce a za uherskou slavonsk bn. Pro st hranice rakousk potom byli ureni hrab oprosk a moosk (za stranu uherskou), kasteln z Haslova a kasteln z Novho Msta nad Vhom (za stranu esko-rakouskou), a konen pro sek trsk hrab elezn upy (comitatus Castriferrei) Zaly (za stranu uherskou) a Purkart z Janovic (za eskho krle). Ptel citovan v obrnch vtech obou krl, spe vymezovali prestinm zpsobem sfru spojeneckch zjm obou panovnk, ne odpovdali pevnm koalinm svazkm. Josef usta podotk, e esko-uhersk vlka vlastn rozdlila Evropu. Take pohybovali-li se kolem Pemysla Richard Corwalsk, Alfons Kastilsk a strana anglicko-panlsk, ml tpn na sv stran sicilskho krle Karla, Francii a eckho csae Michaela. Dal zajmavost je slovn een skho dvoukrlov Pemyslovmi diplomaty. Richarda Cornwallskho uvdj jako zvolenho rozmnoitele e (electus Romanorum in imperatorem), zatmco Alfonsi Kastilskmu, jeho krl mezi sv ptele rovn zahrnuje, se tohoto podmnnho nroku na csaskou korunu nedv. Pestoe se zachovvn hranic bralo jako posvtn, k jejich pravm dolo, nap. k Morav se pilenila strnick a bnovsk oblast. Pemysl se nehrnul do navrcen klenot a ponechal si i nkter hrady. Uzaven mru s uherskou stranou upevnilo jeho velmocensk postaven. Zpt v Praze nachzme Pemysla na potku z 1271.

Aquilejsk kapitula ponechala rozhodnut o novm patriarchovi na budoucm papei a jmenovala Pemysla nejvym zemskm hejtmanem. Po obsazen hlavnho msta Friaulska Cividale Oldichem z Drnholce v kvtnu 1272 doshlo zem bezprostedn ovldan Pemyslem maximlnho rozsahu a zskal tak i symbolicky pstup k Jaderskmu moi. Tvrzen Zbraslavsk kroniky, e Verona, Treviso a jin msta hornoitalsk tehdy eskho krle provolala za svho podestu: Krom toho Veront, Trevist a Cividalt s nktermi jinmi msty lecmi na moskm pobe, vidouce znamenitost tohoto krle, po rad zvolili ho za ochrnce a poslouchajce jeho rozhodnut, dobrovoln mu slouili jako svmu pnu, zamt Josef usta (vzhledem k pomrm vldnoucm v tchto mstech) jako u Verony nemon a u Trevisa velmi mlo pravdpodobn.

Smrt Siegfrieda z Mahrenberka
Dozvuky krvav uhersk vlky se projevily v zajet a uvznn vznamnho trsko-korutanskho velmoe Siegfrieda z Mahrenberka, stoupence uherskho neptele a dvrnka nkolika knat, jeho posledn doloen meme datovat ke 12. ervenci 1271, kdy inil donaci svmu klteru. Jeho osud se velmi negativnm zpsobem promt do hodnocen esk vldy v alpskch zemch. Podle trsk rmovan kroniky bylo se starm a nemocnm velmoem naloeno nesmrn krut, byl muen, vlen praskmi ulicemi pivzan ke koskmu ohonu, dva dny visel svzn do kozelce na ibenici, a jej nakonec dorazil ranou bojov palice esk upan. Toto vylen chybn zaadil Otokar trsk do doby ped pchodem Rudolfa I. Habsburskho, aby mohl zdvodnit nerytsk zabit tce zrannho Pemysla Otakara II. v bitv na Moravskm poli (jako mstu Siegfriedova pbuznho Bertholda z Emmerberka). Informaci o tom, e esk krl nechval vlet sv lechtice pivzan ke koskm ohonm, vak obsahuje i Continuatio Vindobonensis k roku 1278: Toho dne ustoupilo esk jho Rakuan, tyan a Korutanc, kte byli po dlouhou dobu nezaslouen utlaovni. Tento krl dokonce i nkolik lechtic na ocasech kon mstem svm vlel, nakonec se eleznmi pouty na ibenice pro obyejn lid zamlen povsil; nkter uplil tak ve svch vch ve Vdni, jinm zase sal hlavu; a takovch a mnoho podobnch in on sm a jeho lid spchali vc. Tento druh trestu zkrtka nleel do stedovkho prva a tvrdho ivota, by ns to dnes me okovat a zaret. U bohatho a vysoce postavenho velmoe, jakm nepochybn Siegfried z Mahrenberka byl, se vak nezd bt pravdpodobnm, stejn jako vykonn popravy bez soudu. Nejsp velmo zemel na nsledky krutho zachzen, podobn jako ped nm v 60. letech pnov Otta z Maissova a Bene ze Cvilna, a pozdji esk pn Bore z Rzmburka. Tak se domnv i Frantiek Palack, uvdje jeho vk a zdravotn stav, a dodv, e dn esk upan mu ivot brt nemusel, zvlt kdy mahrenbersk jeptiky u pouh velmoovo povoln do Prahy povaovaly za utrpen, jeho si nezaslouil. Za jeho dui 26. nora 1272 jeho vdova Richardis uinila klteru nov darovn. I kdy se Siegfried podlel na pprav vlench akc proti Pemyslovi a byl jeho dlouholetm odprcem, nezbavovalo to eskho krle odpovdnosti za jeho smrt. Nepzniv dojem, kter zanechala, si krl velmi dobe uvdomoval, nebo jeho rodov klter vzal pod ochranu.

Nov pape eho X. Smrt Richarda Corwallskho. Volba novho mskho krle
1. z 1271 skonilo obdob nkolikalet sedisvakance a dva roky pot byla v i pekonna i doba takzvanho interregna. Novm papeem byl zvolen rodk z Piacenzy z patricijsk krve, papesk diplomat Tebaldo (i Tedaldo) Visconti, kterho zprva o zvolen zastihla v Akkonu, kde se pi vce jak ronm pobytu snail poznat Svatou zemi. Podle J. usty byl postavou vzbuzujc mocnm kouzlem ryze osobnho rzu obecnou znmost vech, kdo ho znali, ale Vanek ho povauje za idealistu. Objevil se 10. nora 1272 ve Viterbu, pijal jmno eho X. a odebral se do Itlie s pesvdenm, e je teba zachovat Palestinu pro vldu kesan. K tomu poteboval zskat podporu vznamnch evropskch krl ml vjimen dobr vztahy s Angli ale ponkud zdrenlivj s francouzskm krlem Filipem III., nebo se obval dravosti, vypotavosti a bezohlednosti jeho pbuznho Karla z Anjou, nkdejho papeskho chrnnce, jemu se bhem sedisvakance podailo vymanit z porunictv kurie.

2. dubna 1272 zemel jeden z mskch krl, Richard Cornwallsk. Formln tak mohl bt jedinm krlem e msk uznn druh z nominlnch krl, Alfons X. Kastilsk, vynikajc vzdlanec a sttnk. Oblast Alfonsova zjmu bylo vak Stedomo a nmeck jdro e za celou dobu svho formlnho spolupanovn vbec nenavtvil, ani nejevil zjem o novou volbu. Pouze v lt (asi v ervenci, nejpozdji v srpnu) 1272 poslal ke kurii do Orvieta sv poselstvo v ele s dominiknem Aldemarem a zamorskm kanovnkem Ferandem, aby pape, kdy osud promluvil smrt Richardovou, vyhlsil Alfonsa za krle mskho a nkdejm volim Richardovm novou volbu zsadn zakzal. Pape 16. z poselstvo po okzal porad s kardinly obratnm zpsobem odmtl. Nmeck lechta, msta i duchovenstvo volaly po zmn a touili obnovit sv krlovstv a jeho mrotvornou a prvn roli. Tak pape eho ml svou vizi o panovnkovi e msk. I kdy hodlal oslabit pozici Karla z Anjou, nemohl uznat prva kastilskho krle, jeho neptele, nebo by to vedlo k pmmu konfliktu. Alfonsu X. u kurie ukodila rovn jeho jednn s italskmi ghibellinskmi msty. Pape se u neobval ohroen sv pozice z Nmecka jako jeho pedchdci, ale ml zjem o zkuenho bojovnka, jen by vedl kovou vpravu do Palestiny a tam obnovil Krlovstv jeruzalmsk. Prv takovho mue touil ustanovit mskm krlem.

Musel se vypodat s ddictvm svch pedchdc, kte ve snaze zabrnit vce domnl ne skuten hrozb ze strany tauf zapinili rychl vzestup francouzsk moci v Itlii. Tu se italsk pape pokouel zmrnit, nebo po pontifiktu Klimenta IV. a nsledn sedisvakanci vldl rod Anjou nyn Provenci, jin Itlii i Siclii. Konradinovou smrt se soupeen guelf s ghibelliny stalo minulost, zvlt kdy i esk krl po narozen ddice upustil od podpory satku sv dcery Kunhuty s Fridrichem Wettinskm. e byla nyn jakmsi spoleenstvm knat, vtch i mench, svtskch i duchovnch, pro n byla vlda mskch krl od smrti Fridricha II. spe formln, a za formalitu se povaovala tak jeho volba.

Vzhledem k tomu, e byl Pemysl Otakar II. pravnukem csae Fridricha I. Barbarossy a nejmocnjm vldcem z okruhu mskch knat, povauje Vanek jeho nrok usednout na uvolnn trn za legitimn. Zmiuje jeho autoritu vyhlaovat zemsk mry i schopnost bt vdcem papeem oekvan sk rytsk vpravy do Palestiny. Za pekku ale povauje, e Pemyslovo jednotn fungujc podunajsk soustt mlo vak jin mechanismy, orientaci i zjmy. Upozoruje na jeho zamen zejmna na severovchodn st stedn Evropy (Prusko, Polsko, Litva) a jeho rivalitu s Uhry a Anjouovci (nevm, pro hovo prv o nich, protoe v tto oblasti jet tou dobou nebyli zakoenni, stalo se tak a od nstupu na trn Karla Roberta z Anjou, a jejich jedinou devzou zde byl zatm satek s dtmi uherskho krle a dvodem k rivalit spojenectv s nm). Pipojuje, e Pemysl by sice byl schopen na sk zem dosadit sv zstupce (fojty, purkrab a prokurtory), kte by hjili jeho zjmy a zrove znali mstn prosted, ale st by upednostnil spory o jednotliv hrady i celnice v Porn ped svou strategickou politikou na vchod. vahu kon tm, e kdyby zskal skou korunu ji v 50. letech, mohl by vyvenji profilovat svou politiku ve vztahu k Nmecku. Centralisticky zen Pemyslv apart nelo zmnit v konsensuln frum sk elity, kter by bylo zaloeno na vzjemnm souladu vech zastnnch subjekt. Kdyby se e ctila ohroen, teba mongolskm vpdem, bylo by povoln Pemysla na msk trn daleko pravdpodobnjm.

Pesto se o Pemyslov kandidatue v esk krlovsk rad uvaovalo. Pe o tom Druh pokraovn Kosmovo, kter zachycuje nvtvu kolnskho arcibiskupa, jeho prostednictvm mla bt kandidatura nabdnuta. Krl sezval leny rady, kte se proti poven postavili, konkrtn se hovo o komornku Ondejovi z an. Bh kraluje na nebesch, ty z jeho doputn panuje na zemi i nad vvody i knaty zem Se na stolci svch otc I sm csa, bude-li toho poteba, bude poslouchati tvch pkaz. Podle trsk rmovan kroniky s tou nabdkou pili dal poslov (norimbersk purkrab), ale Pemysl o ni neprojevil zjem. Podle Josefa usty naopak o skou korunu velmi usiloval a vedl o tom i spn jednn s papeem. Nmeck knata vak proti pli mocnmu eskmu krli postupovala jednotn. Podle Vanka touili zachrnit msk krlovstv pro Nmecko a vymanit alpsk zem z eskch rukou. Nechtli dopustit, aby se Pemyslova sttn moc dle stabilizovala a prosadil se model e veden silnou podunajskou monarchi. Ve vztahu k i a papesk kurii pak porovnv esk krlovstv s Franci a nachz mnoh shody. Podle nj echy s Moravou byly vdy silnm sttnm tvarem s vlivem na okoln nmeck zem, piem jeho vztah ml z hlediska lennho systmu asymetrick rz. Krlovsk moc obou vldnoucch rod (Pemyslovc i Kapetovc) vyrostla po boku e stedovkho impria, ale ani jedno z tchto dvou krlovstv nepovauje za sk lno. Kapetovci se oprali o karolinskou tradici, a jak je zaznamenno v jist listin, ani Boemia non continetur sub regno Alemanie, cum sit regnum per se echy nejsou zahrnuty pod krlovstv Nmeck, protoe jsou krlovstvm samy o sob. Josef emlika dodv, e jednotliv zem Pemyslova panstv se sice formln nepestvaly hlsit k i, ve skutenosti z nich vyrstal tvar svbytn. Podle Vanka dlouhodobm vystnm esko-nmeckho souit mohlo bt bu spojen, nebo pln odpojen obou korun. Oba tyto modely se pozdji uskutenily prvn z nich regnum Bohemie ad Theotonicos translatum esk krlovstv se peneslo na Nmce za Habsburk, druh pak za Karla IV. jako traslatio imperii ad Sclavos penesen e na Slovany, jak bv nkdy vzhledem k jeho pvodu zcela chybn vnmna jeho vlda. Karlovi IV. toti kolovala v ilch jen velmi nepatrn st slovansk krve (jet mn ne Pemyslovi, u nj j tak mnoho nenalezneme). A francouzt papeov, ponaje Klimentem IV. se zase, natst nespn, pokusili o translatio imperii ad Gallicos.

V dob vrcholnho stedovku se vak nemohl esk stt od msk e odpoutat, akoli se za svho vzestupu dostval s jejmi pedstaviteli do konflikt, protoe by to odporovalo integranm trendm ve stedn Evrop.

Vankovi se souasn postup Pemyslova dvora zdl tkopdn, defenzivn a konzervativn oproti minulosti i ve srovnn s dynamicky se rozvjejc nmeckou . Pemysl ji nebyl ochoten podpoit njakho jinho kandidta a dlit se s nkm o moc, jak uinil dve v ppad Fridricha Wettinskho. Tehdy tak podle J. usty zaal usilovat i o rozlouen jeho zsnub s Kunhutou v souvislosti s novmi jednnmi s Karlem Sicilskm. 27. z 1271 se toti Pemyslovi narodil ddic a nslednk Vclav, a tak, akoli disponoval temi kurfitskmi hlasy (echy, Braniborsko, Sasko) a mohl zskat na svou stranu nkterho z pornskch arcibiskup, koalice veden eskm krlem nakonec nevznikla. Vanek se domnv, e zprvu Pemysl spe chtl prodlouit obdob skho interregna, aby o imprium usiloval pozdji. Sv tvrzen opr o diktamina Jindicha z Isernie, kter prohlauj Pemyslovu vli podporovat stvajcho mskho krle Alfonse v jeho cest za csaskou korunou.

Neekan smrt uherskho krle tpna i Bly Maevskho, bratra esk krlovny
vahy o vhodnm mskm krli peruila 6. srpna 1272 neekan smrt uherskho krle bhem jeho stetu se slavonskm bnem Joachimem. Podle Frantika Palackho byl dvodem jejich stetnut nos krlevice. Oba krlovi synov byli jet v dtskm vku, krlem se stal dvanctilet Ladislav a jejich matka, Albta Kumnsk, se za podpory slavonskho bna stala uherskou regentkou. Podle Vanka esk dvr pedpokldal, e regentka bude v Uhrch udrovat podek jen velmi obtn a zvaoval dosazen Bly Maevskho, bratra esk krlovny, ke sprv koruny za nezletil pbuzn. Prepursk upan Jilj (Egid) peel na stranu Pemysla Otakara II. esk krl tm poruil jeden z lnk smlouvy uzaven mezi nm a krlem tpnem o nepijmn pebhlk a dal Jiljmu Prepurk v lno. Celkem oprvnn se domnval, e to cel povede k naruen celistvosti Uher, a tak vyslal k zajitn moravskch hranic sv bojovnky. Jindich star z Kyseku, jen nael za pedchozho esko-uherskho konfliktu azyl na praskm dvoe, byl neptelem Jiljho. Zmnilo se tak postaven uherskch emigrant v echch, nebo Jindich opustil esk azyl a peel na stranu regentky Albty Kumnsk. Zhy ale Pemysla zradil tak upan Jilj. Star literatura vbec neuvaovala, pro ke zmnm stran dolo, jeliko prost povauje velmoe za typick zrdce, novj u o nich hovo jako o prestinch politickch subjektech. Teba Kyset byli pny dleitch pevnost v dnenm Burgenlandu a pinesli vznamn informace o Pemyslov politice. Na uherskm dvoe byli pijati s uznnm a jejich nvrat stl ivot Blu Maevskho, kterho Kyset oznaili za zrdce, jen se chce zmocnit trnu. Bla byl pak jejich druinou, pro nenvist k eskmu krli zabit, podle Palackho pr doslova rozsekn na kusy, kter potom od knen uherskch s velikm plem a naknm sbrny byly. Nelze pominout znan podl eskho krle na inu, za nj byl Jindich z Kyseka ocenn hodnost slavonskho bna a jm poslil sv zemn postaven.

tvrt esko-uhersk vlka. Volba novho mskho krle. Jednn eskho krle
Blova smrt vyvolala v echch velk rozhoen a mla bt pomstna vlkou. tvrt esko-uhersk vlka ale pila znan nevhod, ohrozila toti jednn s Anjouovci a znemonila praskmu dvoru astnit se sk politiky v dleit dob ppravy na volbu novho mskho krle.

Kumni, na konch vdy pohyblivj ne ei a Nmci, vpadli do Rakouska, na Moravu, do trska a pr i do Korutan. Na to lechta napadench zem vstoupila v brann spolek a podnikla tok do Uher, kde se zmocnila Rbu i s biskupem z Fnfkirchenu (Ptikostel). V kvtnu moravsk a rakousk lechta zase prola a k Nite, kter byla dna v plen i poeh. Zatm co se esk krl pln vnoval zleitostem v Uhrch, vybrali falckrab Ludvk a mohusk arcibiskup Werner vhodnho kandidta na sk trn. Pi pedchozch nvrzch (kandidatury taufskho prince), jakkoli to u obou knat nen pli pravdpodobn, mohlo svou roli hrt i srdce, nyn se jednalo pouze o promylen tah. Volba padla na Rudolfa Habsburskho, hrabte ze starho rodu, jen ml sv dravy na hornm Rn a pomez jinho vbska. Pi soutoku Aary a Reussy, mezi Basilej a Curychem postavil jeden z jeho pedk hrad Habichtsburg, od nho hrab odvozoval sv rodov jmno. Pokud si snad falckrab Ludvk z potku sm pl dosednout na nmeck trn, moude se tto mylenky vzdal ve prospch vbskho hrabte, jako kdysi pro prince Konradina. Podporu jejich iniciativ vyjdil rnsk mstsk spolek, pipojil se kolnsk arcibiskup i dal stoupenci orientovan zjmov proti Pemyslu Otakarovi II. jako Fridrich Hohenzollernsk nebo Gebhart z Hirberka.

Pemysl odpovdl diplomatickm vyjednvnm s papeskou kuri, Anjouovci a Franci. Ve shod s kuri oba krlov francouzsk i esk rozili svou vldu i do kraj vzdlenjch od centra jejich moci.

Podle relace janovskch diplomat ze 7. nora, poslanch k msk kurii do Orvieta, aby tam prostednictvm papee smluvili mr s Bentany, a kte potkali esk poselstvo, jim jeden z jeho len, Jakobo di Roppa (nebo Robba, ghibellinsk vyhnanec z Cremony) sdlil, e pape by Pemysla mskm krlem uznal, bude-li nmeckmi knaty zvolen, ale ned korunu kneti, kter je v klatb, co byla narka na kandidaturu Fridricha Wettinskho ale mohla se tak vztahovat na Konradinova strce, falckrabho Ludvka. Nov zvolen pape nebyl v dnm ppad Pemyslovm dlunkem, jak si asto mysl esk literatura. A doceoval jeho dlouhodobou podporu tbora guelf v i a katolictv v Prusch, reagoval pedevm na Pemyslovu vbojnou politiku z potku 70. let a respektoval i postoj pornskch kurfit.

esk diplomacie pi sledovn uhersk a sk politiky zvaovala podporu Francie, Pemysl podle jistho formule podal brabantskho vvodu Jana (byl vagrem Filipa III. Francouzskho) o zprostedkovn satkovho spojen mezi eskm a francouzskm krlovskm rodem. Zrove uvaoval o obnoven vazeb s rodem Anjouvc a nabdl jim ruku sv dcery Kunhuty. V beznu 1273 Federico Spigri, Vlach v Pemyslovch slubch, vyjednval v Neapoli s Karlem z Anjou. Josef emlika uvd, e na i by tak ze zpadu tlaila Francie a naruovala jej hranici, na protilehl stran vyrstalo pemyslovsk soustt. Jene Karel z Anjou slbil 8. ervna z Orvieta podporu uherskm velmom a krli Ladislavovi, a tak Pemyslovu nabdku zavrhl, ba dokonce zdraznil, e mu bude pekkou v jeho zvolen mskm krlem.

V obou zemch se probudila touha po zisku csask koruny, a Pemysl prozatm podporoval stvajcho krle Alfonsa X. Francouzskho krle Filipa III. navrhl jeho strc Karel I. z Anjou. Pokud je k tomu motivovala minul volba, kdy byli v roce 1257 mskm krlem zvoleni anglick princ Richard Cornwallsk a kastilsk krl Alfons IX., a vyvolala dojem, e msk krl nemus vzejt vdy z nmecky mluvcho zem, tak po potch, kter i zpsobila zaneprzdnnost obou pedchozch krl pi soustedn se na problmy zcela mimo ni, ukzalo se pinejmenm naivnm potat s tm, e kurfiti zvol Pemysla nebo Filipa mskm krlem, i kdyby nkter z nich mohl potat s podporou kurie. Z kruhu nmeckch knat se zdvihl odpor proti tomu, aby se ech nebo Francouz stali hlavou e. Obava z nich tak sjednotila vtinu z skch knat a postavila je na Rudolfovu stranu. Pemyslovi u pli mnoho spojenc v i nezstalo a nov zvolen msk krl Rudolf si hned po svm zvolen vytkl kol elit postupu kapetovskch uzurpac i zlomit pli vzrostlou moc ech.

I pes odklon mnoha spojenc uzavel Pemysl jet ped uherskou vlkou v lednu 1273 mrovou smlouvu se svm dlouholetm neptelem, bavorskm vvodou Jindichem (druhm Konradinovm strcem).

V kvtnu 1273 Pemysl pobval na Zbraslavi, kde se astnil jednn konanch za ptomnosti mistra johanit pro Nmecko, Jindicha z Bockberka, kdy d odkoupil hrad v Lav, jeho majitelem byl vdesk m욝an Paltram. Na tomto i na dalch jednnch v dubnu a v kvtnu tho roku se astn pracovnch porad s krlem a pi podpisech smluv se vyskytuj lechtici pmo inn ve sprv zem, ale nejsou zde zastoupeny nejvznamnj esk rody Lichtemburkov, Rzmburkov, Vtkovci a Bavorovicov. Velmoov z tchto rod svd naposled spolen na jae a v lt 1272, co zachycuje odklon od eskho krle nejen ze strany skch spojenc, ale tak nejmocnj esk lechty.

Pemysl, domnvaje se, e si svmi ve nastnnmi diplomatickmi jednnmi dostaten zajiuje sv postaven v i, se soustedil na vtzstv nad Uhry. Shromaovn bojovch oddl v Lav se neobelo bez tok uherskch njezdnk. Tlupa ticeti tisc Uhr veden Jindichem Kyseckm vpadla do eskho leen, kde se j postavil na odpor chrabr korutansk hejtman a krlv ze Oldich z Drnholce, jene pi jedn z potyek zahynul. Po smrti salcburskho arcibiskupa Vladislava to znamenalo druhou vraznou a nenahraditelnou ztrtu pro Pemyslovu politiku v alpskch zemch. Akoliv uhersk strana nazvala Pemyslovy pomocn sbory vkvtem rytstva celho Nmecka, z pedchozch odstavc plyne, e se postoj nmeck veejnosti vi eskmu krli ochlazoval.


Rudolf Habsbursk


Vyprvnm o tvrt uhersk vlce i jednnch o novm mskm krli jsme se piblili ke konci Pemyslovch zlatch let, a tm i ke konci srie lnk, kter je jakmsi pehledem udlost tchto let, jak je nachzme v soudobch kronikch i listinch a jak nm je pevedli do dnench as editoi Regest a dalch edic listin. K udlostem pak jsou doplnny komente z st (nebo spe knih) naich historik.

V posledn sti jsme se ji velmi asto zabvali udlostmi, kter pedznamenvaj jeho pd a u lo o postupn odklon vysok lechty od jeho politiky, kter nastal ve vech jeho zemch a kter vystil a do jejho povstn v roce 1276, kdy proti krli pozdvihla zbran lechta rakousk, trsk i ta st velmo eskch, kte mli sv panstv v zemch ve jmenovanch. Sledujeme tak bytek stoupenc v adch skch knat i podpory evropskch panovnk. Katalyztorem Pemyslova pdu se samozejm stala Rudolfova volba a posledn kapkou, j pohr petekl, byl potom odboj prosky orientovanch Vtkovc, pesto vak zklad tchto udlost je teba hledat ji v prbhu Pemyslovch nejastnjch let. Velmi asto lechetn panovnk si svj konec zsti zpsobil sm svou pezravost i pesvdenm o vlastn dokonalosti a peduren k velikm vcem. Jene byl vbec ve sv dob mezi mocnmi toho svta vjimkou?

Listiny, prameny:
-Jindich ebnek, Sa Dukov, Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, condidit Gustavus Friedrich, Tomi V, Fasciculus primus Pragae MCMLXXIIII (1974), secundus Pragae, MVMLXXXI (1981) tertius Pragae MCMLXXXII (1982)
-Monumenta Germaniae Historica, (http://bsbdmgh.bsb.lrz-muenchen.de/dmgh_new/)
-Johannn Friedrich Bohmer, Regesta imperii VI 1,Die Regesten des Kaiserreich, Verlag der Vagner, Insbruck 1897, (Regesta imperii VI 1 v internetov podob : http://regesta-imperii.adwmainz.de/index.php?id=234)
-Josef Emler, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II., Praha, 1929
-Kronika tak eenho Dalimila, Paseka 2005, peloila Marie Krmov, pebsnila Hana Vrbov
-FRB II. a III. V internetov podob: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=11
-Zbraslavsk kronika, Chronicon Aulae Regiae, peloil, Frantiek Hemansk, vere Rudolf Mertlk, Nakladatelstv Svoboda, Praha 1976
- Urkunden buch des Herzogstumes Steiermark
- Monumenta Historica Ducatus Carinthiae, 5. Band: Die Krntner Geschichtsquellen 1269-1286, Klagenfurt
-Pokraovatel Kosmovi, peklad Karel Hrdina, Svoboda 1974
-Kroniky doby Karla IV., Svododa 1980
-Lambacher, Oesterreichische interregnum oder Staatsgeschichte der Lander Oesterreich, Wien 1773
- Fontes Rerum Austriacarum, Ostereichische geschichts, Quellen,Zweite Abteilung (II),1, (1849)
- Kodex dyplomatyczny katedry krakowskiej w. Waclava
- Regesten zur schlesischen Geschichte
- Codex diplomaticus Silesiae, siebenter band, Breslau

Literatura:
-Vratislav Vanek, Velk Djiny zem Koruny esk, svazek III., Paseka, 2002
-Josef usta, esk djiny II/1 (Soumrak Pemyslovc a jejich ddictv), Praha, Jan Laichter, 1938
-Josef usta, Dv knihy eskch djin, Kniha prvn, Posledn Pemyslovci a jejich ddictv, Praha, 1926
-Josef emlika, Stolet poslednch Pemyslovc, Panorama, Praha, 1986
-Josef emlika, Pemyslovci. Jak ili, vldli, umrali, Nakladatelstv LN, 2005
-Josef emlika, Potky ech krlovskch, Promna sttu a spolenosti, Nakladatelstv LN, 2002
-Josef emlika, echy doby knec, Nakladatelstv LN 2002
-Jan Klpt, Promna eskch zem ve stedovku, Nakladatelstv LN 2005
-Frantiek Palack, Djiny nroda eskho v echch i v Morav, dl druh, nakladatelstv Adonai s.r.o.
- Frantiek Palack, Djiny nrodu eskho VI., iv dla minulosti svazek 66, Odeon, 1973
- Vclav Novotn, esk djiny dlu I. st 4. Rozmach esk moci za Pemysla II. Otakara (1253-1271). Praha, Laichter, 1937
- Thomas Winkelbauer Frst und Frstendiener: Gundaker von Liechtenstein, ein sterreichischer, Oldenbourg, 1999
-Karlmann Tangl, Die Grafen von Heunburg: II Abtheilung. Von 1249 1322, Aus dem XXV Bande des von der kais. Akademie der Wisseschaften herausgegeben Archiv fr Kunde sterreichischer Geschichtsquellen besonders abgedruckt), Wien aus de K. K. Hof-und staatsdruckerei, 1860
- Archiv fr sterreichische Geschichte, Volumes 31-32 Od autor: Kaiserlichen akademie der wissenschaften, Vienna 1864,Archiv fr kunde sterreichischer geschichts
- Franz Viktor Spechtler, Barbara Maier, Ich, Ulrich von Liechtenstein, In:Literatur und Politik im Mittelalter: Akten der Akademie Friesach "Stadt und Kultur im Mittelalter", Friesach (Krnten), 2.-6. September 1996, Wieser, 1999
-Christopher Gravett, German Medieval Armies 1000-1300, Men-At-Arms Series 310, Osprey Military;
-Peter Herde, Die Schlacht bei Tagliacozzo. Eine historisch-topographische Studie, in ZBLG 25 (1962)
-Winfried Irgang, Norbert Kersken, Jrgen Warmbrunn, Herder-Institut, 2007 Schlesien im Mittelalter: Siedlung, Kirche, Urkunden; ausgewhlte Aufstze
- Jahrbuch fr Landeskunde von Niedersterreich, Volumes 44-45, Verein fr Landeskunde von Niedersterreich und Wien, 1979
-Elenchus fontium historiae urbanae: Jan Frederik Niermeyer G. Van Herwijnen P. H. D. Leupen C. van de Kieft W. Rausch, Osterreich quem ed. curaverunt G. van Herwijnen... Quam ed. Willibald Katzinger, Band 1; Band 3, Brill, 1992

Zdroj obrzk: Wikimedia Commons