esk krlovstv v dob nstupu Pemysla Otakara II. na trn

Autor: Michaela Balousov <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 08. 02. 2015

Pemysl, dnes oznaovan jako Pemysl Otakar II., nastoupil na esk trn po smrti svho otce, krle Vclava I., dne 22. z 1253. Nebyl tehdy dnm nezkuenm mladkem, podvejme se na osudy jeho i osudy cel zem podrobnji.

Pemysl se narodil podle nkterch historik v roce 1233, dle mho nzoru o nkolik let dve, jako druhorozen syn eskho krle Vclava I. a jeho manelky Kunhuty taufsk. esk trn ml zddit jeho star bratr Vladislav, u Pemysla se nkdy v tto souvislosti uvd pedurenost k crkevn drze jako u nkterch druhorozench, kter vak dle mho nzoru nen spolehliv doloena. Posledn musk len babenbersk dynastie, kter vldla v Rakousch a ve trsku, Fridrich II. Bojovn, neml potomky, a bylo tedy jen otzkou asu, kdy bude teba eit nstupnickou otzku v tchto zemch, a to zejm prostednictvm nkter z ddiek. V vahu pichzely v zsad dv Markta, sestra Fridricha Bojovnho a souasn vdova po Jindichovi taufskm, a Gertruda, nete Fridricha Bojovnho i Markty. esk krl Vclav I. uctil svou anci a pro svho syna Vladislava podal o Gertrudinu ruku v domnn, e po smrti Fridricha Bojovnho dojde ke spojen pemyslovskch a babenberskch zem v rukou Vladislava eskho. Svatba se konala v kvtnu 1246, ji 15. ervna tho roku zemel v bitv Fridrich Bojovn, babenbersk vvodsk trn tak osiel.

Dne 3. ledna 1247 vak Vladislav zemel, m se nejene zhroutila cel Vclavova konstrukce vldy ve Stedn Evrop, ale do poped se dostal dosud svobodn, v tuto chvli jedin pemyslovsk nslednk trnu Pemysl, uvajc ji od prvn tvrtiny roku 1247 titul markrabte moravskho po svm zemelm bratrovi. Pemysl se tak postavil do ela povstn proti svmu otci (o nm vce lnek), kter nepeila jeho matka Kunhuta. Povstn bylo zkuenm Vclavem potlaeno, moudr panovnk vak namsto exemplrnho potrestn poslal svho syna uit se prvnm vladaskm krkm na Moravu, pod dohledem krlovch vrnch lechtic. Souasn vzeel pln, jak navrtit pracn zskan babenbersk ddictv do pemyslovskch rukou tentokrt prostednictvm druhho syna eskho krle.

Podvejme se ve zkratce na situaci v i na pelomu 40. a 50. let 13. stolet. Na csaskm trnu fakticky stle sed Fridrich II. taufsk, sicilsk krl, akoliv byl ji roku 1245 sesazen lyonskm koncilem a prohlen papeem za kace, m navzal na letit neptelstv mezi papestvm a taufskm, ponkud netradinm csaem. Jednotliv sk piky se pelvaly mezi obma stranami guelfy (stoupenci papestv) a ghibelliny (stoupenci csastv). esk krl byl nejprve sptelen s Fridrichem taufskm, ovem mj. v dsledku stetu jejich zjm tkajcch se babenberskho ddictv dolo k pklonu k papei, by zprvu ponkud vlanmu. V kvtnu roku 1246 byl v nvaznosti na sesazen Fridricha II. zvolen msk vzdorokrl Jindich Raspe, durynsk lantkrab. Tento okamik jako by symbolizoval problmy, kter i ovldnou a do roku 1273, tedy do nstupu Rudolfa Habsburskho slab vlda mskch krl, volba vzdorokrl apod.

Vrame se ale do ech. Po smrti kralevice Vladislava a spn zvldnutm povstn druhho syna se krl Vclav pln soustedil na babenberskou otzku, v n pochopiteln nebyl jedinm zjemcem po odpadnut nkterch soupe zstalzejmna uhersk krl. st rakousk lechty se snaila zabrnit zmatkm v zemi dost k eskmu krli, s jeho pomoc se roku 1251 vldy v Rakousch ujal jeho syn Pemysl, jen ji podpoil v noru roku 1252 satkem s Marktou Babenberskou, sestrou poslednho babenberskho vvody Fridricha Bojovnho a tetou Gertrudy. Prvn lta se nesla ve znamen pacifikace Rakouska zejmna proti uherskmu krli Blovi IV., co pedznamenalo i dal vvoj ve stedoevropsk oblasti.

Podvejme se na situaci v okolnch zemch, nejprve na stty, jejich vldnouc rody byly s Pemyslovci ble spznny. Pemyslovy sestry byly provdny do pomrn nedalekch Meska a Braniborska, Anna si vzala Jindicha Jasnho, Boena Otu Asknskho, s nimi Pemysl ji jako krl spolupracoval. Dolnoslezsk vvodstv, jeho vldci byli spznni s Pemyslovci pes princeznu Annu, sestru Vclava I. a manelku Jindicha II. Pobonho, kter zahynul v bitv u Lehnice roku 1241, se zmtalo v bojch mezi jednotlivmi syny prv Anny a Jindicha II. a ztrcelo svou silnou mezinrodn pozici, nicmn ani tato skutenost neperuila kladn styky mezi Pemyslovci a touto vtv Piastovc. Jako klov, zejmna s ohledem na Pemyslovu expanzi do alpskch zem, se ukzalo pbuzensk spojenectv s korutanskmi bratry Oldichem a Filipem, syny Judity esk, sestry Vclava I., a Bernarda Korutanskho.

Z hlediska dal Pemyslovy evropsk politiky byli dleit zejmna reprezentanti Bavorska a Uher; s obma stty vedl esk krl nkolik vlek. Prvnm velkm soupeem byl Ota Falck, tchn dalho mskho krle Konrda IV., syna Fridricha II. Ten vystupoval jako sprvce e prv v zastoupen Konrda IV., eho se snail vyut mj. proti Pemyslovi v boji o babenbersk ddictv. Na tradin spory mezi Bavorskem a eskm krlovstvm dolo i za vldy jednoho z Otovch syn, Jindicha Dolnobavorskho, mj. z dvodu, e Jindichovou manelkou byla dcera dalho Pemyslova rivala, uherskho krle Bly IV.

Pokud tedy ve shrneme, Pemysl se ujal vldy v eskm krlovstv po smrti svho otce na podzim roku 1253 ji jako markrab moravsk a vvoda rakousk (a titulrn i vvoda trsk), mlad, le na sv lta pomrn zkuen politik, v situaci, kter sice nebyla zcela ideln (spory v i, rozshl esko-rakousk soustt apod.), nicmn v naprosto stabiln pozici, kter umoovala pozdj rst eskho sttu i Pemysla jako politika. Stav sttu, v nm jej Pemyslovi penechal jeho otec, byl velice dobr, on sm nemusel eit problmy, kter existovaly v dob nstupu na trn vech jeho pedchdc. Nikdo nezpochyboval Pemyslovo prvo na vldu (byl jedinm legitimnm ddicem), msk panovnk nezasahoval do vnitnch zleitost sttu (a ani se o to pli nesnail). esk krlovstv mlo v Evrop neotesitelnou pozici, Pemysl se tak mohl zamit na dal cle, o nich se nkterm jeho pedchdcm ani nesnilo expanze do okolnch zem, kov vpravy k Baltu, snad i msk koruna Jestli sv monosti a urit oekvn splnil, mus posoudit kad sm.