Vrch Velz v souadnicch doby a msta

Autor: Lubo Rokos <(at)>, Tma: ivot ve stedovku, Vydno dne: 04. 01. 2015

Vrch Velz umstn v kivokltskch lesch m pradvnou historii. Archeologick nlezy dosvduj osdlen od pravku. Zprva Kosmovy kroniky sem klade pbh o zajet Pemyslovce Jaromra rukou Vrovc. Star osdlen Velze i mstn dramatick pbh bvaj reprodukovny takto: "Nzev pochz od jmna pohanskho boha Velese a v tto dob byl pohanskm obtitm se svatyn. ... Ji na svitu naich nrodnch djin se zapsal udlost dokumentovanou ve starch eskch kronikch, a stal se tak dokladem esk sttnosti. V roce 1003 zde byl na lovu zajat neptelskmi Vrovci pemyslovsk kne Jaromr. Na vnou pamtku sv zchrany nechal na tomto mst postavit kapli sv. Jana Ktitele, kter byla pozdji pestavna na chrm stejnho nzvu." 1)

To je zestrunn verze. My se pokusme zaadit ji do irch mstnch a dobovch souadnic. V politickch souvislostech spad zajet Jaromra do zmaten doby krize eskho sttu kolem r. 1000 a zmatky panuj i kolem toho, jestli byl Jaromr u tehdy knetem; v mstnch souadnicch vynikne Velz jako soust pemyslovskho loveckho revru; zasvcen kaple sv. Janu Ktiteli probhlo zejm a po Jaromrov vld a za jinch okolnost; pojmenovn Velze po bohu Velesovi nen stoprocentn doloiteln, ale nkter indicie drd fantazii vedouc k takovm vsledkm.

Vyjdme tedy z Kosmy (I., 34): "Mezitm domc a rodinn neptel knete Boleslava, Vrovci, nenvistn rod a zl pokolen, vykonali ohavn zloin, o jakm pedtm po vky nikdo neslyel. Jejich vdcem a hlavou veker niemnosti byl Kochan, zlosyn a lovk ze vech lid nejhor. Ten a jeho niemn pbuzn pili s knecm synem Jaromrem na loveck msto, je se nazv Velz. A kdy se ze zvst doslechli, co se stalo s knetem v Polsku, pravili: Kdo je tenhle lovek, sprost ne mosk asa, e ns m pedit a nazvat se pnem? Co se mezi nmi nenajde nkdo lep, kdo by byl vce hoden panovat? Ach, zl mysl a zl duch! Co pemtaj stzliv, zjevn vykonaj opil. Nebo jakmile se jejich niemnost rozplila a jejich odvahu rozjailo vypit vno, uchopili svho pna a ukrutn ho svzali. Pak jej nahho poloili naznak, pipoutali ho za ruce a za nohy k zemi kolky a skkali, jakoby si hrli na vojensk rozbhy, na konch pes jeho tlo.

Kdy to vidl jeden ze sluebnk knete, jmnem Hovora, rychle bel do Prahy, o tom, co se prv stalo, dal ptelm knete zprvu, a v tu hodinu pivedl je bez prodlen k hnusnmu triumfu. Kdy je ti initel nepravost spatili, jak se nhle se zbran na n vrhaj, rozprchli se jako netopi po lesnch skrch. Oni pak, kdy nalezli knete zle od much potpanho a polomrtvho, nebo nad jeho nahm tlem se jako roj vel snelo hejno much, rozvzali ho a dovezli na voze do hradu Vyehradu. Sluebnk Hovora, v chvly hodn ptel knete, doshl t milosti za tu zsluhu, e bylo biicovm hlasem po vech trzch provolno, e Hovora sm i jeho budouc rod maj bt mezi urozenmi a svobodnmi na vky vkv. Mimoto dali mu i hodnost lovho, je pslu ke dvoru Zbenu, ji od t doby a dosud dr pokolen jeho potomk."

JAROMR

Spor Pemyslovc s Vrovci byl jednm z prvodnch jev krize eskho sttu kolem r. 1000. Po r. 990 zaal esk stt ztrcet zahranin zem, hlavn v dnenm Polsku. Kne Boleslav II. byl stien mrtvic a to byl zejm dvod zven vlivu knec druiny, kter pak provedla pepad Libice a vyvradila Slavnkovce.

Nstup Boleslava III. (999-1002) stabilitu nepinesl. Kne hledal oporu v cizin, dajn si nechal dt echy v lno od meskho markrabho. Doma pak hledal oporu u Vrovc, za jednoho z nich provdal svou dceru. Vi svm sourozencm byl krut, Jaromra nechal vykletit a Oldicha hodlal nechat zabt. Oba sourozenci prchli na dvr Jindicha Bavorskho - to je dleit moment, protoe bavorsk vldce se jakoto Jindich II. stane r. 1002 skm vldcem a do pemyslovskho sttu bude asto zasahovat.

Boleslav III. je r. 1002 vyhnn, prch do e, odkud je vydn polskmu kneti Boleslavovi Chrabrmu. Chrabr podobn jako Jindich II. vyuije oslaben ech k prbnmu zasahovn do nstupnickch zleitost. Nyn vyslal do ech na trn jakhosi Vladivoje, zejm lena jinak neznm vtve Pemyslovc. ei jej skuten zvolili knetem (po dubnu 1002 - leden 1003), ale Vladivoj se projevoval jako alkoholik. Slabou pozici vi ostatnm Pemyslovcm si poslil spojenm s Jindichem II., nechal si od nj dt echy v lno.

Potkem r. 1003 Vladivoj zemel a ei mohli povolat z e Jaromra a Oldicha. A sem prv asov spad udlost na vrchu Velzi. Vrovci by mohli chtt zashnout do nstupnickch spor. Jaromr by si vldy nebo nroku na n dlouho neuil, protoe u 9. nora je uveden jako esk kne opt Boleslav III. Toho data nechal Boleslav na hostin povradit leny rodu Vrovc vetn vlastnho zet - do tto udlosti by ale Vrovci stli jist na stran Boleslava proti Jaromrovi.

Boleslav III. pobval do t doby u Boleslava Chrabrho, kter by ho po smrti Vladivoje dosadil jako svho favorita. Po vradn na hostin se ale esk Boleslav projevil jako nevhodn vldy, polsk kne jej tedy pozval na hostinu, kde ho nechal oslepit. Boleslav Chrabr po ztrt dalho zvislho vldce vpadl do ech a ovldl Prahu sm. Chrabr vldl echm (nor/bezen 1003 - srpen 1004), ale st pedk v ele s posdkou Vyehradu zstala vrn Jaromrovi.

Konec Chrabrho vldy probhl pod taktovkou Jindicha II. Jindich v lt r. 1004 sebral vojsko, pidal k nmu Jaromra a vythl na Prahu. Pochod byl rychl, hrad atec otevel Jaromrovi sv brny. V Praze pak podle Kosmy jedn noci zaznly zvony na Vyehradu, kter Chrabr povaoval za znamen k toku. V chaotickm prku zahynul i posledn Slavnkovec Sobslav, kter po libickm vradn pobval u Chrabrho v azylu. Kne Jaromr dosazen Jindichem vldl mezi lety 1004 - 1012.

Udlost na Velzi vzbuzuje nkter otzky, jedna se tk asovho sledu. Kosmas klade udlost pesn do r. 999, ale uvd ji do souvislosti s oslepenm Boleslava III. v Polsku, kter nastalo r. 1003. Kdy se Vrovci o tomto krutm aktu dozvdli, rostlo jejich odhodln a po poit alkoholu se pustili do nebohho Jaromra. Osobn myslm, e Kosmas stlail cel pbh mezi lety 999 - 1003 do jedn kapitoly pod vroen 999. Datace udlosti tak v rznch lncch kolsaj prv mezi monostmi 999 a 1003. A teba dkovnou mi k tisciletmu vro Jaromrovy zchrany vedl biskup Vclav Mal ve velzskm kostele r. 2003.

Mezi mrtm Vladivoje a potvrzenou vldou Boleslava III. ubhl piblin msc. Takovou krtkou dobu by vldl Jaromr, vetn povoln z skho exilu, volby a nutnho nastolen. Tak poven vrnho Hovory do svobodnho stavu a pedn titulu lovho ve Zben by tmto zhy pozbylo panovnick opory. O zmnn krtk vld Jaromra neinformuje ani souasnk, kronik Dtmar z Merseburku, kter udlosti v echch a Polsku podrobn sledoval. Sm Kosmas tak pe ve ve uveden citaci, e Vrovci byli neptel knete Boleslava, a o Jaromrovi pe v tto chvli jako o knecm synkovi, ne pmo kneti.

Tyto pochybnosti vedly nkter historiky, nap. Barbaru Krzemienskou, k postoji, e Jaromr bhem jednoho msce potku r. 1003 vbec nevldl: "Proto i epizoda s Hovorou uvdn Kosmou neme patit sem; jejm pravm smyslem je toti zchrana knete vrnm sluebnkem, kter je pak za svou vrnost odmnn vysokm adem. Protoe Jaromr tehdy knetem nebyl, tko mohl z titulu sv knec moci nkoho odmovat." 2) Po Vladivojovi by nastoupil hned Boleslav III., dal zloha polskho vldce. Jinak ale nap. I. dl svazku Velkch djin zem Koruny esk, velkho dla shrnujcho obecn uznvan stav dosavadnho poznn, s pechodnou Jaromrovou vldou pot. Na vsledku tedy nepanuje shoda.

REVR
Jaromr se na Velzi astnil lovu a Hovora dostal za svj in ad lovho na knecm dvorci ve Zben, necelch patnct kilometr od Velze. Oblast kivokltskch les s dolm eky Berounky fungovala v ranm stedovku skuten jako loveck revr pemyslovskho rodu. Lov byl podstatnou st lechtick kultury od jejch potk a do modern doby; ostatn i dnes lechta v Anglii protestuje proti zkazm tradinho honu na liku. astnci lovu mimo zbavy cviili bojov dovednosti i bojovou koordinaci. Dalm smyslem lovu byla reprezentace - njak zvec trofeje vlastn skoro kad zmek. A patin reprezentativn by mlo bt i loveck sdlo.

Dvorec ve Zben se dostal do pramen k r. 1100, kdy zde byl zabit kne Betislav II. R. 1124 zde trvil svoje posledn Vnoce i jedny ze svch poslednch dn kne Vladislav I. Pokud zde trvil kne Vnoce, d se tu pedpokldat i kostel nebo kaple. Ze Zbena v 12. stolet pochzej listiny, kde jsou uvedeni jako svdkov nejvy lechtici i crkevn hodnosti. Ze zahraninch nvtvnk je uveden nap. salcbursk arcibiskup.

Ve 13. stolet za vldy pemyslovskch krl dolo k dalmu poslen vznamu kivokltskho lesa. 13. stolet se neslo ve znamen velkho ekonomickho i populanho rozmachu, co se projevovalo v zakldn mst a v zakldn ddinch pozemkovch domn vy lechty. lechta opanovala mn osdlen kraje ve vych polohch nebo u hranic, a sv domny dila z hrad. Kivokltsko ale zstalo domnou krl a krlovsk jsou i zdej hrady. Koncem 12. stolet pebr funkci centra namsto Zbena nedalek Kivoklt. Poprv je uveden u Kosmy k r. 1110 , kdy tu byl uvznn olomouck kne Ota II. Kosmas jet poznamenal, e prv dolo k rekonstrukci hradu, ten byl tud zaloen u dve.

Dal pestavbu prodlal Kivoklt za Vclava I. ped r. 1250. Sdlem tohoto krle se stal ke konci jeho vldy. Krl se sem sthnul po povstn svho syna, budoucho krle Pemysla Otakara II., kter probhlo v letech 1247 - 1248. V pramenech se v tto dob mihne opt Velz, krl tu r. 1250 nechal pasovat na ryte vilika Medvda. Medvd pak jet dostal hodnost kivokltskho purkrabho. Vclav si na jednom podzimnm lovu uhnal nachlazen, na jeho nsledky umr na loveckm dvoru v Poaplech u Berouna. Poaply jsou dnes soust obce Krlv Dvr, piem tento nzev je doloen od konce 14. stolet a vztahuje se pravdpodobn prv ke dvoru Vclava I.

Pemysl Otakar II. pokraoval v nastoupenm trendu. Zaala dal pestavba Kivokltu: "Hrad ml zjevn zskat vsostn reprezentativn podobu nejvy rovn, jak byli stavitel v krlovskch slubch schopni. V pzem zpadnho kdla palce byl zzen nron pojednan prjezd, symbolizujc mimodnm zpsobem hned ve vstupu krlovsk majestt. Nad pzemm vyrostlo prvn patro s rozlehlm slavnostnm slem, zaklenutm vznosnmi ebrovmi klenbami, nesoucmi podle slov kronike sttn heraldick symboly." Hrad byl uzpsoben i pro pohodl krloven, poddan obce Msteko mli mj. za kol, aby "jeden, kdy jest jej milost krlovna v estinedl s malm krlem le, pod vokna slavky m honiti k zpvn". 3)

K reprezentativn funkci nutno pipost i funkci sttnho vzen pro prominentn vzn. Nedobrovolnm hostem na Kivokltu byl nap. trsk lechtic Bernard z Pfannberka.

Krl pokraoval ve stavbch nebo opravch dalch hrad. Velkolep pestavba probhla na Tov, kter byl pestavn podle nejmodernjch francouzskch vzor. Na Tov bval pro zmnu vznn sm Pemysl Otakar II. po nevydaenm povstn proti svmu otci; o pozdji tu byl uvznn pedn esk velmo Jindich z Lip.

Poprv k r. 1265 je jmenovan hrad Nibor. Vybudovny byly dnes u znien hrad Dbn na severnm okraji hvozdu, znien hrad Jivno pobl Zbena a spe loveck hrdek ne hrad Jenov. Krl zskv na okraji hvozdu hrad Zbiroh, jinak povaovan za nejstar lechtick hrad v echch.

S pemyslovskch hrad doplnil hrad Tetn (postaven na bvalm hraditi, kde byla zavradna knna Ludmila). Poprv zmiovan je k r. 1321 v dren tpna, nemanelskho syna krle Vclava II.

Jan Lucembursk penechal za sv vldy nkter kivokltsk majetky do zstavy, aby se mohl vnovat zahranin politice. Karel IV. zahrnul nkter msta i do zkonku Maiestas Carolina - hrad Kivoklt ml zstat nezciziteln, hrady Tov, Nibor a msto Beroun mohly zstat v zstav nanejv deset let.

Vclav IV. v podstat dokonal tzv. manskou s, kter tvoila zzem pro hrady a cel hvozd. Mstn drobn lechta a poddan mli specifick koly pi sprv hvozdu a zaopaten obivy pro obyvatele hrad; zmnn nahnn slavk pro krlovnu je jednm z takovch kuriznjch kol.

Vclav IV. odkoupil hrad ebrk na jinm okraji hvozdu a nad nm vystavil honosnj hrad Tonk. ebrk patil ke lechtickm hradm na okraji hvozdu, stejn jako Zbiroh, ebk nebo Kraov.

padek krlovsk domny nastal pirozen za husit. Kivoklt sm byl pokozen porem r. 1422 a nkter funkce krlovsk moci plnil Karltejn postaven ne na toku Berounky (hlavn funkci ochrany sttnho pokladu). Obnova Kivokltu probhla jet za Jagellonc.

Pro Habsburky pedstavovalo Kivokltsko mlo lukrativn kraj oproti vem alternativm vetn zahraninch. Rudolf II. sdlc v Praze koupil r. 1589 tvrz v Lnech na severnm okraji hvozdu. Rudolf "mohl v Lnech postavit nov loveck zmek, kter bude pohodlnj, tulnj a lpe pstupn ne pochmurn Kivoklt". 4) Dal Habsburkov prodali kivokltsk panstv vetn Ln r. 1659 do lechtickch rukou. Valdtejnov tak r. 1713 vystavli lnskou oboru pro chov zve. R. 1731 zskali Kivokltsko Frstenberkov (novogotick pomnk Karla Egona II. z Frstenberka le hned u Kivokltu) a ti prodali r. 1921 panstv eskoslovenskmu sttu.

Zmek v Lnech slou od t doby jako reprezentativn sdlo prezidenta a msto sttnm nvtvm. Fotografie T. G. Masaryka na koni v Lnech vystdala obrzek stedovkch knat a krl lovcch na koni s ku nebo otpem zv. Lnsk rezidence pedstavuje aktuln vrchol tiscilet tradice panovnick ptomnosti na Kivokltsku, jej prvn zmnka pochz prv od dramatick udlosti na Velzi.

JAN KTITEL

Jaromr ml jako vraz dku za svou zchranu postavit na Velzi kapli a zasvtit ji sv. Janu Ktiteli. Kesansk svatyn Narozen sv. Jana Ktitele na Velzi stoj dodnes, po vech pestavbch a pokozench obnoven v baroknm stylu a slouc mstnmu hbitovu. Na prvn pohled jednoduch zleitost se komplikuje pi pohledu do pramen.

Kosmas o dn stavb kaple, nato o jejm zasvcen naprosto nic nesdluje. Roli svatho rozepisuje s notnou dvkou epiky a ver a Dalimil. V kapitole 34 "O zl rad Vrovc" tvrd: "Jaromra jali, u skal pivzali k lipovmu pni. Hloupost udlali pni nejapn, e zaali py mit do t lpy, nebo nevidli ve svm zaujet, jak ty py marn k svmu cli let, jak svat Jan Ktitel Jaromra brn, jak piat kluky chyt do hazuky knete, e dn z nich ho neporan." Jaromrovi druinci pak: "Odvzali knete. Navdycky od chvle t v pamti vak msto mli, olt na nm vystavli a pozdji kostel skvl k slv Jana Ktitele."

Stejn pramen k naemu tmatu pochz stejn jako Dalimilova kronika z potku 14. stolet a k tomu jedn se o falzum, kter se hls k r. 1205. Listina pat do rozshl skupiny falz spadajc do 13.-14. stol., jejich elem bylo psemn pojistit ji dan stav vc. Ned se tedy ci, e by pes svj nzev chtly pmo falovat historii. Odrej stav sv doby - ale i ten vznikl v dob star, i kdy ne nutn pmo v t dob, ke kter se hls.

Falzum se vydv za listinu sepsanou r. 1205 krlem Pemyslem Otakarem I. Krl v n potvrzuje star darovn knete Betislava I. z r. 1035. Betislav (1034-1055) ml darovat klteru v Ostrov u Davle tyi poplu v ernn u Zdic, kapli na Velzi a jej strce z Otroinvsi. Z dalch statk ml klter zskat poustevnu ve sv. Janu pod Skalou, kostel v Ztoni na hornm toku Vltavy a kostel sv. Jakuba v Domalicch.

Namsto Jaromra tu tedy figuruje jeho synovec Betislav; ten mimochodem figuruje v jinm falzu jako fundtor kltera v Szav. 5) dajm falza dodv na vrohodnosti vce souvislost. Vyjmenovan statky existovaly skuten ji v 11. - 12. stolet, jak dosvduj archeologick pozstatky. Na Velzi konkrtn prokzal archeologick przkum pohebit datovan do 11. stolet, a k pohebiti se pedpokld njak svatyn. Duan Foltn pmo konstatuje: "Podkladem chronologicky azenho seznamu dar jednotlivch eskch panovnk byl pravdpodobn soupis sestaven na potku 12. stolet a doplnn o posledn zznamy v padestch letech tho stolet." A upesuje: "Ti velmosk donace kapl spadaj zejm a do prvn poloviny 12. stolet i do doby nepli star." 6)

Existence velzsk kaple je pak pmo doloena k r. 1250, kdy zde krl Vclav I. pebvajc na nedalekm Tov nechal pasovat vilika Medvda na ryte. K tto udlosti je konen dosvdeno i zasvcen kostela sv. Janu Ktiteli.

Z kvanta daj lze pomrn jednodue odhadnout, od koho pochz zasvcen velzsk kaple. Klter Ostrov nedaleko Davle ml svj hlavn chrm zasvcen sv. Janu Ktiteli. Ti ty svaty darovanch podle falza Ostrovu knetem Betislavem jsou rovn zasvceny Janu Ktiteli - vedle kaple na Velzi to jsou kostel v jihoesk Ztoni 7) a poustevna ve Svatm Janu pod Skalou (v latinskm textu "in spelunca sancti Johannis Baptiste"). Jan Ktitel, resp. jeho hlava, se objevuje i v mstskm znaku obce Davle 8), stejn motiv je k vidn i na budov davelskho vlakovho ndra smrem od nstupit.

Vypad to tedy, e ostrovsk klter zasvcoval alespo v potenm obdob zskan svatyn svmu hlavnmu patronovi. Samozejm nelze vylouit ji pedel zasvcen Janu Ktiteli, m by se i mohl zvyovat zjem o zskn takov svatyn, ale pravdpodobnj je prvn varianta.

Z pozdj doby pochz dal dary vnovan klteru. Dva z nich byly jet zasvceny Janu Ktiteli; celkem to vychz na pt svaty z celkovho potu asi dvaceti spravovanch Ostrovem. Na Brdsku daroval Protiva z Romitlu po r. 1310 Ostrovu vrch Tesln i s psluenstvm, mnii zde vybudovali men fililn klter (snad na zpsob poustevny vzhledem k lokalizaci). 9)

R. 1233 zskal Ostrov od Vclava I. majetky a kostel v obci Skipel na Hoovicku. V pozdj dob byl kostel pesvcen na patrocinium sv. Jana Ktitele, barokizovn a ocitl se v katastru obce Osov. 10) V katastru Skipele se shodou okolnost protne vyprvn nsledujc kapitoly.

VELES

Jmno Velze, ve stedovku zvanho Velis nebo Veliss, provokuje fantazii. Naden komente odvozuj jmno kopce podle slovanskho boha Velese a povauj vc za vcemn prokzanou, pop. se pohybuj v mezch od "pravdpodobn" a po "nesporn". Tvrd tak i ji citovan strnky obce Kublov: "Jeho nzev pochz od jmna pohanskho boha Velese a v tto dob byl pohanskm obtitm se svatyn." A zhadolog Otomar Dvok to rozvj: "Ve slovanskch dobch zde byl uctvn bh Veles, ochrnce std a past. ... Podle povsti prv na Velz pivedli Vrovci zajatho knete Jaromra a chystali se ho zde rituln obtovat pod posvtnm dubem." 11) Zpis kronik je oznaovn za "povst", zatmco hypotza zaloen na podob jmen za fakt. Je to na jednu stranu docela dobr sonda do due zhadologa, ale odbt se ned. Indici je vce a souvis i se souasnmi djinami Velze.

Mylenky ztotonn Velze a Velese se ujala skupina historickho ermu a jinch radost Berount m욝an, kte postavili na Velzi devn idol boha Velese. 12) Pipomn to star npad o postaven sochy boha Radegasta na vrchu Radho ve Slezsku, jak probhlo u za Prvn republiky. Skupina Rodn vra, kter se zabv obnovou slovanskho pohanstv, postavila idol bohyn Mokoe na vrchu Mokon u Peloue. 13)

Pojmenovn vznamnch zempisnch prvk a obzvlt hor po pohanskch bozch nen nic neobvyklho. Naa Profantov uvd vet lokalit spojovanch s pohanskmi bohy pomoc jmen a dokladm kultu. Pat sem Blboice u Kralovic (bh Blboh); zmnn vrch Mokon; dvakrt vrch Radho (bh Radegast) - znm vrch ve Slezsku i obec u Vysokho Mta; Svatobor; Nebohy na doln Ohi nebo Svaryov (mon od boha Svaroga). 14) Velz ve vtu chyb, co meme chpat jako vraz skeptitjho pohledu.

Zempisnch jmen vztahujcch se pravdpodobn k Velesovi je ve slovanskch zemch povcero. Mimo jmen lidskch osad je z naeho pohledu nejzajmavj hora Veles/Vele v Bosn. Osobn navrhuji upt pozornost na vrch Veli u Jina; shodou okolnost pr kilometr od staroslovanskho hradit v eov, kde Rodn vra tak pod slavnosti. Jednak je tu podoba jmna s Velzem, staroesky Velisem, jednak mohl bt Veli uritm objektem kultu.

Na monou funkci Velie se pilo nhodou a vztahuje se ke keltskmu hraditi v Markvarticch. Jist nvtvnk hradit fotil za jarn rovnodennosti srny, a u toho se mu povedlo vyfotit slunce, jak vychz pmo nad Veliem. Markvartick stavba mohla bt tedy svatyn, ale i bnm sdlem velmoe; okoln nlezy pak dokldaj bn keltsk osdlen. Kateina Lorencov ukonuje svj lnek o Markvarticch: "O jarn a podzimn rovnodennosti lze z mst, kde stvala brna, pozorovat pmo nad nedalekou vulkanickou horou Veli, z n pochz mnoho archeologickch nlez, mj. i z doby latnsk, vchod slunce. Tato skutenost podle modernch archeoastronomickch teori dila umstn vchodu do tyhelnkovho ohrazen pi jeho stavb. Zvolen orientace vak vbec nemus mt astronomick vznam, me jt o nhodu a cel teorie by pak byla irou spekulac. Archeologicky nelze tyto interpretace ani doloit, ani vyvrtit." 15)

Dal mon "kalend" nabz bval keltsk svatyn ve Skipeli se vztahem k brdsk hoe Pleivec. Valy svatyn jsou dosud dobe zachovny, tvo tverec; z nminy se pro tyto svatyn pouv pojem Viereckschanzen. Podobn vypadala svatyn v Markvarticch (tvar lichobnku), kde se zachovaly alespo dva protilehl valy. 16)

Na vrcholu Pleivce se nachz pozstatky po rozlehlm hraditi, kter fungovalo u za doby bronzov. Pes velikost hradit se ale pedpokld, e hradit fungovalo jako kultovn msto, ne jako klasick sdlit. Dokld to skladba archeologickch nlez a dle jev, kter jsme u spatili u Velie. Ze svatyn ve Skipeli lze pozorovat zpady slunce nad Pleivcem. Z jedinho vchodu svatyn lze sledovat zpad Slunce nad kopcem. Na keltsk nov rok k 1. listopadu (mezi podzimn rovnodennost a zimnm slunovratem, nae duiky) zapad slunce pobl temene kopce, pesn v mst, kde se nachzela brna do hradit (a penesen "brna do Novho roku"). 17)

Je zajmav, e ostrovt benediktini vlastnili jak kapli na Velzi, tak kostel pobl skipelsk svatyn, kter byl rovn zasvcen sv. Janu Ktiteli. Na prokzn njak vnitn souvislosti to ale samozejm nesta.

Na Pleivci i Velzi byly objeveny nlezy z pravkch dob. Archeolog Ji Krituf pe: "Polykulturn lokalitou je pak vrch Velz (k. . Kublov), kde bylo dosud doloeno osdlen z neolitu, eneolitu, doby bronzov, doby latnsk a ranho stedovku." 18) Oba kopce maj podobn podlouhl tvar, vhodn pro dlouhodobj sledovn zpadu slunce. Dle pokud je vrch Veli pojmenovn ze stejnho zkladu jako vrch Velz a ml by rovn tuto astronomickou funkci, je nasnad npad, zda u Velze nebyla tak njak svatyn, ze kter by se dalo Slunce pozorovat. Bylo by to pdn potvrzen o kultovnm vznamu Velze.

Pokud vezmeme v potaz mon pohansk vznam Velze, nabd to k nov interpretaci Kosmovy zprvy. Kostely a kaple se v ranm stedovku stavly v mstech hustho osdlen a jejich kapacita pro celkov osdlen bvala nedostaten. Investice do kostel, kter nebyly masov vyuvny, musely mt pdn dvod. Odlehl kostelky se tak stavly na mstech, kter mla do t doby pohansk charakter. Svtec, jemu byl kostel zasvcen, pebral nad mstem patront namsto dosavadnho pohanskho boha. Kosmas by tak pisoudil stavbu kaple jin udlosti a v jistm smyslu by Jaromrovo zajet bylo skuten jen povst, nerelnou zkazkou. A Pemyslovci by tu zpasili se starm a houevnatjm neptelem, ne byli Vrovci - se starou vrou.

Poznmky:
1) http://www.kublov.cz/pages/vznik_obce.html
2) Krzemiensk, Barbara: Boleslav I. Melantrich, Praha 1986, s. 30.
3) Pemyslovsk Kivokltsko, s. 20, s. 67.
4) http://www.obec-lany.cz/cz/historie-obce-lany-aneb-jak-plynul-cas
5) "Podle domc tradice mla bt v Szavskm kltee freska se scnou, na kter kne Betislav klade na olt Panny Marie darovac listinu, o n mluv tzv. Mnich szavsk. Freska mla bt v r. 1746 pokozena porem, a proto z n byla pozena kopie." in: Sommer, Petr: Svat Prokop; z potku eskho sttu a crkve. Vyehrad, Praha 2007, s. 112.
6) Foltn s. 279, 280
7) http://www.hrady.cz/index.php?OID=9126
8) http://www.obecdavle.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=98&Itemid=126
9) http://www.hrady.cz/index.php?OID=1530
10) http://www.hrady.cz/index.php?OID=6933
11) http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=1466
12) Fotogalerie z akce - http://www.berounstimestane.cz/index.php?SMid=184
13) http://rodnavira.cz/o-nas/nase-cinnost/mokosin-den/
14) Profantov, Naa: Nov poznatky o archeologicky zjistitelnch projevech pohanstv v eskch zemch. in: Co mj kostel m, neme kne odnti; ed. Eva Dolealov, Petr Meduna. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2011, s. 25.
15) Lorencov, Kateina: Markvartice sdlo aristokracie, i svatyn doby latnsk? - http://www.archeologienadosah.cz/vylety/markvartice-sidlo-aristokracie-ci-svatyne-doby-latenske
16) Valy v Markvarticch - http://www.mapy.cz/letecka?x=15.2031662&y=50.4169724&z=16&l=0 st val byla rozorna r. 1968 pi scelovn pol, jinak by si zachovaly jet plnj tvar.
Valy ve Skipeli - http://www.mapy.cz/letecka?x=14.0757178&y=49.8372242&z=16&l=0 Fotografie Skipele se dostala i na oblku knihy Keltsk echy od Jiho Waldhausera.
17) Ministr, s. 210 - 212.
18) Kistuf, Petr: Osdlen Kivokltsk vrchoviny v pravku a ranm stedovku - http://www.kar.zcu.cz/ovp/projekt.php?id=11

Hlavn literatura:
Pemyslovsk Kivokltsko, 900 let hradu Kivokltu; ed. Razm, Vladislav. Nrodn pamtkov ad, Praha 2010.
Foltn, Duan: Celly a probotstv kltera sv. Jana Ktitele na Ostrov. Zamylen nad problematikou benediktinskch pobonch dom v ran stedovkch echch. in: Svat Prokop, echy a stedn Evropa; ed. Petr Sommer. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2006, s. 277 - 289.
Ministr, Zdenk: Gniov dvnovku. Mlad fronta, edice Kolumbus, svazek 186, Praha 2007.