Krlovna Kunhuta Halisk

Autor: Michaela Balousov <(at)>, Tma: Pemyslovci, Vydno dne: 29. 06. 2014

Kunhuta Halisk nebo tak Maevsk i ernigovsk, nesprvn nkdy nazvan Uhersk, je pomrn rozporuplnou, a pitom vraznou postavou eskch djin, kter vak dosud a na vjimky nebyla vnovna dostaten pozornost. Tato zajmav dma, jej osud byl pln neekanch zvrat, vyvolv protichdn nzory jednotlivch historik. Podvejme se nyn na jej osobnost bez emoc a se snahou o pochopen jejch, nkdy na prvn pohled ne zcela logickch, krok.

Dvka
Kunhuta se narodila jako jedno z nkolika dt Anny, dcery uherskho krle Bly IV., a Rostislava Michajlovie ernigovskho, pozdji maevskho bna, z rodu Rurikovc. Datum narozen, dokonce ani rok neznme meme jej pouze odhadnout. Pravdpodobn spatila svtlo svta okolo roku 1245; V. Novotn uvauje o sedmncti letech, maximln o dvaceti, v okamiku jej svatby s Pemyslem, V. Vanek piblin o sedmncti. O jejm dtstv i dospvn mnoho nevme. Zejm trvila vtinu ivota na dvoe svho dda, uherskho krle, jeho vazalem se po nespchu v Kyjevsk Rusi v dsledku tatarskho vpdu stal jej otec jako maevsk bn. Traduj se i historky o Kunhut jako nejoblbenjm vnoueti starho krle Bly, jejich vrohodnost vak nen pli vysok. Jej snad poklidn ivot na uherskm dvoe ml zsadnm zpsobem zmnit rok 1260, konkrtn 12. ervenec. Ale vrame se na zatek.

esk krlovstv a Uhersk krlovstv pedstavovala od poloviny 13. stolet dva ambicizn rivaly, z nich oba usilovali o zsadn vliv ve stedoevropskm prostoru. Roku 1246 byl zabit babenbersk vvoda, Fridrich II. Bojovn, vldce Rakous a trska. Po rznch peripetich byl vldcem Rakous uznn Pemysl, kter svj nrok podpoil satkem s Marktou, sestrou zemelho vvody Fridricha, vdovou piblin ve vku Pemyslova otce Vclava.

Osud dal babenbersk zem, trska, byl vak sloitj. Mezi Pemyslem a Blou dolo po uritch bojch roku 1254 k dohod, podle n vt st trska pipadla Uhrm, men dl ml patit Pemyslovi. Ani jeden z panovnk patrn nepokldal tuto dohodu za definitivn, take boj o trsko se ml na nkolik dalch let stt zminkou k takzvanm esko-uherskm vlkm. Ty vyvrcholily prv bitvou u Kressenbrunnu 12. ervence 1260 u eky Moravy nedaleko dnenho trojmez Rakousko-Slovensko-Maarsko. V tto bitv esk krl zvtzil a potvrdil jak pozici stedoevropskho hegemona, tak i pipojen trska ke svmu soustt.

Pemysla krom vlek s Uhry trpila mon zvanj otzka nstupnick. Ze svazku s Marktou tko mohl oekvat nslednka, proto vytvoil jakousi rodinnou, snad fungujc, le nemanelskou nhraku s Anekou zvanou Palck (vce o n v lnku). Ze vztahu se narodil nejmn jeden syn Mikul a dv dcery. Prv z Mikule zamlel Pemysl uinit eskho krle, proto podal papee Alexandra IV. o legitimaci jeho t dt (Mikule a dvou dcer). Ten nejprve v dokumentech z podzimu roku 1260 uvedl, e nemanelsk pvod Pemyslovch dt jim nem bt na pekku v dosahovn vech svtskch hodnost. V dal listin z 21. jna 1260 vak upesnil, e mezi tuto legitimitu nelze zahrnout nrok na esk trn. Pemyslovi tedy nezbvalo nic jinho ne se poohldnout po nevst, nov manelce, kter by byla schopna dt Pemyslovi (legitimnho) ddice. Souasn bylo vhodn stvrdit mr s uherskm krlem prostednictvm satku. Jeho volba snad padla nejprve na Blovu dceru Marktu, v t dob jeptiku, kter jej vak mla odmtnout z dvodu pedchozho sloen eholnch slib. Ob strany se nakonec domluvily na Kunhut, Blov vnuce. Nejprve na konci bezna 1261 probhla jednn mezi eskou a uherskou stranou, na nich snad dolo mimo jin k dohod ohledn svatby, kter se uskutenila 25. jna 1261 v Prepurku (Bratislav ). Dispens byla udlena novm papeem Urbanem IV. a dodaten. Zd se, e sama Markta se rozvodu nijak nebrnila, nebo zejm chpala jeho nutnost. Jak vidme, satek byl vsledkem diplomatickch jednn a tak absence Pemyslova nslednka. Sama Kunhuta se k budoucmu spojen zejm vbec nevyjdila. Jak mohla celou situaci piblin estnctilet dvka chpat? Mal Kunhuta zejm byla vychovna k poslunosti a satku s urenm enichem, kter nepochybn neml doshnout Pemyslova vznamu, ovem nelze vylouit, e v danm okamiku chtla radji zstat v klidu domova, a nikoliv se vrhnout do dobrodrustv v neznm zemi s cizm muem. Pemysl byl vak muem v nejlepch letech s povst neporazitelnho vlenka, ryte vedoucho v Praze nkladn dvr. Nevme ani, zda Pemysl Kunhutu ped satkem vidl (byl v takovm postaven, e si mohl nevstu vybrat, a spolu s plodnost mohla bt krsa zkladn podmnkou kladenou na potenciln manelku) vylouit to nememe, nicmn doloit tak ne.

Kadopdn dva msce po satku, 25. prosince 1261, byli Pemysl a Kunhuta v bazilice sv. Vta na Praskm hrad korunovni eskm krlem a krlovnou. V Praze ji tou dobou zcela nepochybn nebyla ani Markta Babenbersk (podle Druhho pokraovn Kosmova mla odjet z ech do Rakous 18. jna 1261 ), ani Aneka Palck; lze se domnvat, e by Pemysl ani jednu z nich nevystavil takovmu ponen, bylo vak zejm otzkou asu, kdy se o Pemyslov nemanelsk rodin i o sv hlavn loze dozv. Asi vak nebudeme pli daleko od pravdy, pokud budeme povaovat Kunhutin vztah k Pemyslovi za pomrn nerovn alespo v potcch vztah ivotem protelho svtka s dvenkou, je k nmu obdivn vzhl a sama si hled sv msto na slunci.

Manelka
Kunhutin kol v manelstv s eskm krlem byl jasn porodit ddice. To vak trvalo pomrn dlouho (do roku 1271). Zejm v lednu roku 1265 se krlovskmu pru narodila dcera Kunhuta (je otzkou, zda byla pojmenovna po mamince, i babice, tedy Pemyslov matce Kunhut taufsk), kterou 2. nora v Praze poktili ti biskupov prask, olomouck a bambersk. Dne 5. z 1269 pila na svt dal dcera, tentokrt pojmenovan po sv pratet Anece, pozdji svat. Vytouenho ddice se krl dokal a 27. z 1271, tedy v pedveer svtku svatho Vclava, po nm byl nslednk tak pojmenovn. Co zavala esk krlovna v tto dob, nevme, nicmn po cel stedovk byla ppadn neplodnost i rozen dcer dvno za vinu vdy en; d se tedy pedpokldat, e se touto situac velmi trpila. Krom ve uvedench t dt pravdpodobn mli Kunhuta s Pemyslem jet dal, akoliv o nich nemme pesn informace. Zbraslavsk kronika krom dvou dcer uvd i ti syny, z nich ovem dva mli zemt jako dti. Dal vodtko nm me poskytnout fragment nhrobku v Aneskm kltee, o nm se nkte historici domnvaj, e ml patit nm neznm dcei Kunhuty a Pemysla Markt, jej datum mrt ml pest jet Bohuslav Balbn jako 24. srpen 1277. Kdy se mly tyto ti jinak nedoloen dti narodit? Uvaovat meme jak o obdob mezi narozenm Kunhuty a Aneky (tm 5 let), tak i po narozen Vclava. Kateina Charvtov se domnv, e dn z dalch potomk nemohlo pijt na svt ped Kunhutou, nebo ta mla bt prvorozenm dttem, a tuto svou domnnku nijak nedokld. Dle mho nzoru ani nen tato varianta vylouena, protoe Kunhuta nemusela bt prvnm narozenm potomkem, ovem zcela jist prvnm, kter peil kritick novorozeneck vk.

Nevme samozejm, jak se k cel situaci stavl Pemysl, napklad zda sv manelce rozen dcer uritm nepjemnm zpsobem vytal. O vzjemnm vztahu a souit obou manel vlastn nevme tm nic. Mme doloen Pemyslv ponkud neobvykl dar manelce, prek lv od bentskho dete.

Pokud jde o politick pozad t doby, hegemonie Pemyslovy vldy pokraovala i v 60. letech, toto obdob se vyznauje nebvalm klidem alespo z eskho hlediska. Koncem 60. let se jevila jako vysoce aktuln otzka nstupnictv v Korutanech. Oldich, vvoda korutansk a Pemyslv bratranec (Oldichova matka Judita byla sestrou krle Vclava I.) a tak spojenec, neml ddice. Jeho mlad bratr Filip byl uren k crkevn drze, na n ovem jako arcibiskup salcbursk a pot i patriarcha aquilejsk proslul svou prostopnost, kvli n byl nakonec z postu salcburskho arcibiskupa sesazen. Patrn z tohoto dvodu se Oldich snail, aby jeho ddictv nedostal bratr Filip, akoliv to odporovalo vem dobovm zvyklostem i prvu. V prosinci roku 1268 proto uzavel Oldich s Pemyslem v Podbradech smlouvu, na jejm zklad se ml stt ddicem sponheimskch zem prv esk krl, pestoe stle il ji zmnn Oldichv bratr Filip. Krl Pemysl snad spolhal na rozkoly v i a na snahu kterhokoliv ze dvou mskch krl, jimi tehdy byli Richard Cornwallsk a Alfons Kastilsk, zskat na svou stranu silnho spojence, aby mu ppadn ddictv po Oldichu Korutanskm udlil v lno, jak uvd nap. J. emlika. K ji tak rozlehlmu soustt (esk krlovstv, Rakousko, trsko, Korutany) nakonec Pemysl pipojil roku 1266 i Chebsko a pozdji Pordenone. Filip Korutansk se vak nemnil vzdt a podal o pomoc novho uherskho krle tpna. Roku 1270 zaala drobnmi potykami a arvtkami dal esko-uhersk vlka, kter skonila Pemyslovm taenm do Uher a nslednm mrovm jednnm v ervenci roku 1271 ped Bratislavou, kdy byl krl tpn nucen uznat Pemyslovy nroky ve trsku, Korutanech, Krasku i Vindick marce. Po tpnov smrti v srpnu roku 1272 opt propukly boje mezi Uhry a esko-rakouskmi oddly, kter vyvrcholily takzvanou tvrtou esko-uherskou vlkou. Roku 1273 dostihla Pemysla rna v podob zvolen Rudolfa Habsburskho ve Frankfurtu nad Mohanem mskm krlem.

Kdy 2. dubna 1272 zemel jeden z mskch krl, Richard Cornwallsk, zejm vtina knat neoekvala njakou vraznou zmnu v kurzu smovn Svat e msk nebo politickch pomr. Druh krl, Alfons Kastilsk, byl stle naivu a teoreticky bylo tedy mon oekvat pouze ukonen dvojvld. Nicmn nestalo se tak, a akoliv to tak mon zpotku nevypadalo, tento okamik ml pro Pemysla, Kunhutu a vlastn cel esk krlovstv zcela fatln dsledky.

Mon prvnm, kdo projevil zjem o novho, tentokrt silnjho mskho panovnka, byl pape eho X., kter ml zjem na vybudovn protivhy rodu Anjou v Itlii, respektive dal kov vprav do Svat zem. Nakonec zaalo bt zejm, e bude teba uskutenit novou volbu, kterou svolal Werner Mohusk na konec z do Frankfurtu nad Mohanem. Rudolf Habsbursk vak nebyl jedinm kandidtem na msk trn, byl vak nakonec vybrn pes uritou podporu poskytovanou Sigfrdovi Anhaltskmu. Alfons Kastilsk tedy po smrti Richarda Cornwallskho, na ast v nov volb zejm rezignoval. eskho krle, kter byl v prbhu volby zaneprzdnn v Uhrch, zastupoval bambersk biskup Bertold. Dle J. usty, kter v tomto vychzel z nzoru J. Golla, ml Pemysl trvat na nepotebnosti nov volby s ohledem na stle trvajc mandt Alfonse Kastilskho.

Pes ve zmnn okolnosti nov volba opravdu probhla, 1. jna 1273 byl ve Frankfurtu nad Mohanem opravdu zvolen vbsk hrab Rudolf Habsbursk. Pemysl protestoval proti jeho volb, co na ni ale v dsledku nemlo prakticky dn vliv. Jednm z dvod, pro pape proti volb nevystoupil, byl Rudolfv slib k vprav do Svat zem. Brzy po svm nstupu na snmu v Norimberku konanm v listopadu 1274 nechal Rudolf prohlsit mimo jin Pemyslova zem mimo ech a Moravy za odcizen, spadl na i, a dal o jejich vydn , zejm ve snaze zajistit ddictv svm dtem. Pemysl pochopiteln neuposlechl, take na snmu v Augpurku v kvtnu roku 1275 dal Pemysla prohlsit za zbavenho nejen Rakous, Korutan, trska, Kraska a Chebska, ale pravdpodobn i ech a Moravy. V ervnu tho roku dokonce nechal vyhlsit nad eskm krlem klatbu. Rudolfa, jeho si jeho volitel nepochybn vybrali kvli jeho nevznamnosti (chpno z skho hlediska) a snadn ovladatelnosti, zejm netuili, e nov msk krl sv zvolen chpal jako jedinenou pleitost k povznesen svho rodu. Z okolnost vyplynulo, e v rmci zaalpsk sti e se utvoily dv mocensk sly, kter napt budou stt proti sob: Pemyslova a Rudolfova. Pro eskho krle byla tato situace o to vce poniujc z dvodu nerovnosti pvodu obou rival a tak ztrty pedchozho Pemyslova vsadnho postaven.

Vtm problmem se vak stala rostouc nespokojenost s Pemyslovou vldou v alpskch zemch i v eskm krlovstv. Dne 24. ervna 1276 krl Rudolf uvalil na Pemysla takzvan aberacht (konenou skou klatbu), kter se rovnal vyhlen vlky. Rudolf spolu se svmi spojenci vythl proti Pemyslovi. V ji tak napjat atmosfe proti esk vld oteven vystoupila lechta v Korutanech a ve trsku, tot se opakovalo i u rakousk lechty, krom Vdn, je zstala Pemyslovi vrn. Vtom vak pila zprva o povstn esk lechty; krl Pemysl byl tak nucen pistoupit na Rudolfovy podmnky. Mezi n patila zejmna Pemyslova rezignace na vldu v zemch mimo esk krlovstv, obdren ech a Moravy v lno a tak satkov spojen obou rod.

S tm souvis i nesrovnalostmi obesten vstup nejstar dcery Pemysla a Kunhuty do kltera, kter zaloila a v nm v t dob stle ila Aneka Pemyslovna, Pemyslova teta, zejm na podzim roku 1277. Pipomeme, e Kunhuta byla zasnoubena nejmenovanmu synovi Rudolfa Habsburskho (zejm Hartmannovi) na zklad arbitrn smlouvy z 21. listopadu 1276. Nen zcela jasn motiv tohoto inu, kter me bt chpn v zsad dvojm zpsobem: bu bez politickho pozad jako pomrn logick krok mlad princezny nsledujc pkladu sv pratety v pi o chud a ivot v chudob a istot, anebo jako protitah jejho otce, jm chtl dt Rudolfovi Habsburskmu najevo, e prvorozen dcera eskho krle si neme vzt syna pouhho skho hrabte, a proto se radji zaslb Bohu. Tento vklad zastv i napklad Druh pokraovn Kosmovo. Tuto teorii zastv napklad Josef emlika, dle nho se Pemysl nechtl sbliovat se vbskm hrabtem‛, jm pohrdal a s jeho nhlm vzestupem se nesmil. Libor Jan vak upozoruje na asovou souslednost vstupu Kunhuty do kltera (dajn 8. z 1277) a uzaven tet smlouvy s Rudolfem (12. z 1277) a dle poukazuje na pedchoz satkov dohody tkajc se prv Hartmanna Habsburskho a anglick princezny. Nakonec dochz k zvru, e vstup Kunhuty Pemyslovny do kltera se smlouvou s Habsburky nesouvisel.

V souvislosti s ve zmnnm povstnm esk lechty se poprv vraznji v eskch djinch objevuje Zvi z Falkentejna, pozdj Kunhutin manel a milenec. Povauji za vhodn zmnit, e podle veho sama Kunhuta v tto tk dob stla pi manelovi a Zvie pravdpodobn vbec neznala; Zvi sm nedrel dnou vznamnou funkci, take ho nevdala u dvora. Nkter nzory ohledn ponajcho vztahu Kunhuty a Zvie a rlcho Pemysla meme tud odeslat do e legend.

Akoliv v listopadu roku 1276, kvtnu a z roku nsledujcho dolo k ve zmnnm dohodm mezi stranami eskho a mskho krle, pro Pemysla lo zejm pouze o doasn klid zbran do doby, ne nasbr dost sil k rozhodujcmu boji. Rok 1278 byl typick vzrstajcm naptm mezi Pemyslem a Rudolfem a sbrnm vojsk do rozhodujc bitvy. Ta se setkala 26. srpna na takzvanm Moravskm poli, konkrtn u Suchch Krut (Drnkrut v Dolnm Rakousku blzko eky Moravy).

Kunhuta dlela zejm spolen se svmi dtmi Anekou a Vclavem v Praze, Kunhuta mlad pravdpodobn v Aneskm kltee. Nevme, kdy a jakm zpsobem se o vsledku bitvy dozvdla. Meme se domnvat, e prvotn neschopnost uvit brzy vystdala rozhodnost a snaha ve alespo njakm zpsobem eit. Zrodila se nov Kunhuta, ena jednajc sama za sebe.

Samostatn ena
Bitvou na Moravskm poli se ivot krlovny Kunhuty zsadn zmnil. Z manelky pednho evropskho panovnka, jejm hlavnm kolem bylo rozen potomk a nleit reprezentace krlovskho majesttu, se najednou stala vdova, matka sedmiletho krle, nositelka pemyslovsk tradice. Prv o tto jej ivotn fzi mme nejvce informac a souasn tato ivotn etapa bud tolik rozporuplnch nzor.

Na esk krlovstv se valila pohroma v podob anarchie zpsoben vnitnmi rozpory i snahou cizch vldc podlet se na vld i alespo na koisti bohatho krlovstv. Kunhuta zejm krtce po bitv napsala dopis sv vagrov, braniborsk markrabnce Beatrix Boen, Pemyslov seste, v n ji d o ochranu prostednictvm jejho syna, braniborskho markrabte Oty Dlouhho, v jin pros o tot pmo Otu s tm, e krl Pemysl svil ped svou smrt ji, dti i celou zemi do ochrany prv Otovi. Bohuel se nm oba dokumenty dochovaly pouze ve formulov podob. Je obtn ci, zda Kunhutiny obavy byly reln, domnvm se, e kdyby ona sama nectila potebu na nastalou situaci reagovat, oba zmnn dopisy by nebyly pipraveny. Mezitm krl Rudolf thl pes Moravu do ech, Ota Dlouh nakonec tak, spolu s nm i Jindich Vratislavsk, dal Pemyslv pbuzn. Prask hrad byl vak zejm obsazen braniborskm vojskem, take Kunhuta s dtmi se pravdpodobn sthla na Star Msto, mon i do Aneskho kltera. Jednotliv vojska mila do ech z rznch smr. Kunhuta, zejm zklamna Otovm chovnm, hledala podporu u Jindicha Vratislavskho i u krle Rudolfa. Snad v polovin jna roku 1278 se v Sedleckm kltee konalo jednn mezi Kunhutou a Rudolfem, krlovnu-vdovu mly dokonce doprovzet dti (zejm jen Vclav s Anekou). Je pravdpodobn, e vsledkem tchto jednn je Kunhutin slib ohledn podmnek dalho postupu, kter se nm dochovala ve formuli. Rudolf j ml pot potvrdit pjmy z Opavska. Nsledn mlo dojt k jednnm mezi Otou a Rudolfem, snad opt v Sedlci; nen jasn, zda se jich zastnila i krlovna Kunhuta, nebo zda jej zjmy hjil ve smyslu pedchoz dohody krl Rudolf. Psemn dohoda, pokud existovala, se nm vak nedochovala; sprva ech byla zejm na pt let svena Otovi Dlouhmu, sprva Moravy Rudolfovi Habsburskmu, Jindich Vratislavsk obdrel Kladsko a Kunhuta urit statky na Opavsku. Je otzkou, jak bylo Otovo postaven vi Pemyslovm pozstalm; on sm se v listin ze 7. prosince 1278 nazv porunkem pana Vclava tutor domini Wenzeslai. Zejm se za krlova porunka povaoval, ovem o cel situaci nemme pesn informace.

Pravdpodobn na konci roku 1278 i na potku roku nsledujcho dolo k satku Kunhutinch dt Vclava a Aneky, s dtmi mskho krle Gutou a Rudolfem, zejm v Jihlav, by nkter prameny se zmiuj i o slavi. Osobn se piklnm k Jihlav, a to zejmna pro doloenou ptomnost Rudolfa Habsburskho prv v tomto krlovskm mst 16. listopadu 1278, pestoe J. usta m naopak za to, e ke satku dolo v lednu 1279 s tm, e msto jeho uskutenn nen jist. Nejasnosti se tak tkaj svazku Aneky s Rudolfem mladm pvodn dohody uzaven jet mezi Pemyslem a krlem Rudolfem se toti o nm nezmiuj. Je mon pedpokldat, e k dohod dolo v rmci ve zmnnch jednn mezi Kunhutou a Rudolfem v jnu roku 1278. Je tak pravdpodobn, e satek Aneky a Rudolfa byl podmnkou mskho krle pro poskytnut ochrany esk krlovsk rodin. Co se mezitm dlo v Praze a vlastn v celch echch, nevme pesn, nicmn lze se domnvat, e situace nebyla zcela rov, nebo Ota zejm sv podzen nezvldal a v zemi vypukl chaos. Mnoz se faktickho bezkrlov mnohdy snaili vyut ve svj osobn prospch. Je otzkou, do jak mry jsou pravdiv sugestivn len Druhho pokraovn Kosmova i Jindicha Heimburskho, nicmn i pi kritickm pohledu na tyto prameny nm vychz pomrn neuten situace jet nedvno tak bohatho krlovstv, navc zhoren pozdjmi zplavami a suchem, jak uvidme dle. Pro obdob od bitvy na Moravskm poli do nvratu krle Vclava do Prahy v kvtnu roku 1283 se proto vil nzev Zl lta.

Je velmi pravdpodobn, e Kunhuta s dtmi trvila as, krom seku vnovanho dtskm satkm, v Praze, zejm nikoliv na Praskm hrad, kter snad byl ji tou dobou obsazen Otovmi vojky. Nechvaln proslul je vybrn pokladnice v bazilice sv. Vta. Snad koncem ledna roku 1279 vak byl Vclav povoln zpt na Hrad zejm kvli Otov kontrole, s nm se do sdla eskch krl pravdpodobn vypravila i jeho matka, jej ptomnost vak mon z Otova hlediska nebyla nezbytn. Kde se tou dobou nachzela mal Aneka, nevme. Z Praskho hradu byl Vclav, snad i se svou matkou a mon i sestrou, zejm v noru roku 1279 odvezen na hrad Bezdz.

U tto udlosti je teba se zastavit, abychom sprvn pochopili osobnost krlovny Kunhuty. Nen bohuel zcela jasn, kdy pesn k jejich odjezdu dolo. Nejvce zprv m Druh pokraovn Kosmovo, ovem pomrn rozshl len znevrohoduje mnohdy zcela nepesn datace. Podle tohoto pramene markrab braniborsk, nezalekl se toho, e vzbouil ze spnku nejjasnj pan krlovnu eskou s jedinm a tlm synem Vclavem za hlubok noci, poruiv svm rytm a sluebnkm, aby ji i s hokem, a tomu nechtli a vzprali se, jen chatrn odn naloili na vz a dovezli na hrad Bezdz Vratislav Vanek vak uvd jako datum Vclavova odvozu 4. nor 1279 s tm, e Kunhuta se bu za Vclavem vypravila a dodaten, nebo se mezitm vrtila do Prahy, nebo jet dne 11. nora vydv v Praze listinu tkajc se johanitsk komendy v Hrobnkch. Zvltn je, e Druh pokraovn Kosmovo se nezmiuje o princezn Anece mon ji Kunhuta zanechala v Praze (snad v Aneskm kltee), nebo sp kronik nepovaoval za nutn jej ptomnost zmnit. Druh varianta se mi zd pravdpodobnj, nebo o nkolik dk ne se autor zmiuje v souvislosti s vyjkami krlovny Kunhuty mimo hrad vslovn o dtech. Kateina Charvtov vyslovuje domnnku, e Aneka mohla Zl lta trvit se svm manelem. S tm ovem nesouhlas Dana Dvokov-Mal, kter m za to, e na Bezdzu byla Aneka se svm bratrem a matkou.

Je teba poznamenat, e Bezdz nebyl dnm nehostinnm vzenm, nbr modern stavbou vystavnou zejm Pemyslem II., kter poskytovala na tu dobu veker pohodl. Je pravdpodobn, e krlovsk rodina nijak fyzicky nestrdala, ale jist byla omezena v pohybu, snad s vjimkou krlovny Kunhuty. Vratislav Vanek se domnv, e s Vclavem byla na Bezdzu i jeho chva Elika, nebo starost o krlovsk dti byla vc nikoliv krlovny samotn, nbr sluebnictva. Zejm v kvtnu i ervnu roku 1279 se uskutenil Kunhutin tk z hradu, asi nejkontroverznj okamik jejho ivota. Nejprve se podvejme, co kaj prameny. Autor Druhho pokraovn Kosmova ve l takto: Pan krlovna si tedy zaala as od asu vyadovat od purkrabho Hemana, jen byl pedstaven tmu hradu na Bezdzi, povolen, aby smla navtviti msto Freistadt... T purkrab Heman vyhovl dosti pan krlovny a dovolil j, aby la, kam se j lb, ale s tou podmnkou, e zanech dti na hrad a e se, skonc sv posln, k dtem vrt. A tak se i podle een mluvy stalo: odela a pila zpt. Podruh, nkolik dn potom, dala o povolen navtvit ed mnichy v Hraditi... Potet, obdrevi dovolen, pijela do msta Mlnka... Potom jet podala o dovolen jeti do Prahy k seste Anece, a doshi ho, odjela. Vydive si tam sv vci, pedstrala, e chce jeti na Moravu navtviti hrob svho manela krle Otakara. A vydavi se na cestu, kdy mla jeti na Moravu, zamila sv kroky do Opavy a tak chyte a moude vyvzla z zkosti a obt, je trpla od Nmc. Zbraslavsk kronik Ota, v dle psanm na zakzku Vclava II., s asovm odstupem uvd, e odela pociujc nelibost nad urkami, kterch se dopoutli na milovanm synkovi.

Zaadit Kunhutin tk do uritho asovho obdob v rmci roku 1279 je pomrn problematick. Konkrtn datum, to znamen 24. duben 1279 m ve sv kronice Bene Minorita, ovem veobecn nen povaovn za pramen zcela pesn, pokud jde o datace. Druh pokraovn Kosmovo zmiuje krlovninu nvtvu kostela sv. Ji ve Freistadtu, kter Vratislav Vanek povauje za Kuvody u obce Ralsko dne 24. dubna, piem lo o prvn z jejch nkolika vyjdk, kter uskutenila ped odchodem z Bezdzu (viz ve), tud pokud se pidrme datace Druhho pokraovn Kosmova, ke Kunhutin odjezdu z Bezdzu muselo dojt po 24. dubnu 1279. Navc je teba jej umstit do doby po konn zemskho snmu (viz ne). Chronologie udlost dle Druhho pokraovn Kosmova by tedy mohla bt nsledujc: nejprve, zejm noru, byl na Bezdz odvezen Vclav, snad i se svou matkou, co vyvolalo nevoli u esk lechty, kter na snmu vyzvala markrabte Otu k proputn malho krle a krlovny vdovy; pestoe Vclavv porunk slbil jejich pevoz, stle zstvali na Bezdzu. Teprve po urit dob se Kunhuta rozhodla jednat a odjela z Bezdzu.

Pedevm z daj Druhho pokraovn Kosmova vychzeli pozdj historici, na nm tak stavli sv mnohdy nepodloen konstrukce. Shrme si tedy fakta. Nkdy mezi 11. norem a 31. srpnem 1279 (fakticky vak maximln do poloviny srpna) byla krlovna vdova Kunhuta na hrad Bezdzu, zda v internaci, i dobrovoln, nevme. Spolu s n se na hrad nachzel i jej syn Vclav, ten zejm nedobrovoln, a mon i dcera Aneka. Za jakch okolnost vichni tito pslunci esk krlovsk rodiny na Bezdz pibyli, jakou mli monost hrad opustit, co provzelo Kunhutin odjezd a jak probhal, zda s n jela i Aneka nic z toho nevme.

Zamysleme se nyn nad Kunhutinmi dvody k odjezdu z Bezdzu. Na pelomu jara a lta 1279 se snad ml v Praze konat zemsk snm. Podle Druhho pokraovn Kosmova ml na nalhn urozench markrab Ota slbit nvrat krlovny Kunhuty a Vclava do Prahy, ovem pan markrab sice svolil k dostem lechty, ale co ochotn slbil, ani dost mlo nesplnil. Je mon, e krlovna Kunhuta, na Bezdzu peci jen zejm dobe informovan o dn Praze, spolhala na nvrat svj a svho syna po dohod s markrabtem. Kdy vak vidla, e tudy cesta nepovede (Ota svj slib o proputn nesplnil), rozhodla se jednat. Snad si uvdomovala tivost situace i jej bezvchodnost, kdy pokusy nastolit alespo njak podek v zemi selhaly. Snad Kunhuta zvila sv monosti na Bezdzu a mimo nj, a proto se rozhodla z hradu utci i za cenu oputn svho syna. Myslm si, e ani ona, ani nikdo z cel zem si nedovedl pedstavit, jak dlouho bude bezvld trvat a tak jak bude s Vclavem dle zachzeno. Naprosto nevme, jakm zpsobem se cel tk udl mme pouze ji zmnnou zprvu z Druhho pokraovn Kosmova. Je pravdpodobn, e byl naplnovn a uskutenn po dohod s nkm zven snad s novm praskm biskupem Tobiem nebo zstupci lechty. Tko lze krlovnin tk pokldat za jej soukromou akci.

Jak je ji uvedeno ve, nemme dnch zprv o prbhu tku. Nevme ani, zda s Kunhutou jela dcera Aneka, pokud na hrad tak byla, jak se s celou situac vypodal Vclav jestli nebyl do tkovch pln zahrnut tak, i mu jeho matka vysvtlila piny jejho pipravovanho odchodu. V. Vanek se domnv, e po Kunhutin odchodu se o malho krle starala jeho chva Elika, nebo nen dvod se domnvat, e by krlovsk rodina na Bezdzu njak zsadn strdala, a to i pokud jde o sluebnictvo. Jak na celou situaci nahlel sedmilet Vclav, nevme. Je otzkou, jak by ml matin odchod nsledky na jeho psychiku, pokud by trval pouze nkolik msc a sm Vclav by i nadle il v relativnm pohodl hradu Bezdzu. Musme si uvdomit, e ve stedovku nebyly vazby dt na rodie tak siln jako dnes. Situace v esk krlovsk rodin v t dob, tedy a nezvykle blzk vztah Kunhuty k jejm dtem, nebyla rozhodn bn a je tedy vhodn se zamyslet, jak by vchova vech t dt probhala, kdyby ke sporm Pemysla s Rudolfem a jejich dsledkm vbec nedolo.

Zbraslavsk kronika, psan pvodn na poest Vclava II. a zejm i po konzultacch s nm, k udlosti uvd toto: Ale jak asi bylo mezi neznmm lidem poten jemnho dtte, je tam zakouelo tolik pko, e jeho matka, kter t s nm pila, odela pociujc nelibost nad urkami, kterch se dopoutli na milovanm synkovi. Jde samozejm o urit zvelien situace, zdraznn pko, kterho zakouel dobr krl Vclav, zakladatel Zbraslavskho kltera, od zlho Oty, respektive Braniborc, kter autor nazv nesprvn Sasy; nedozvme se z nj vak, jak Vclav odlouen od matky vnmal. Nicmn snahu o ospravedlnn nebo pochopen Kunhutina jednn z kroniky myslm vyctit lze znamen to, e se Vclav s matinm tkem nitern nevypodal, a proto ji ospravedluje alespo prostednictvm dek ve Zbraslavsk kronice, ji po jej smrti? Nebo sm kronik Ota s Vclavem tuto pomrn citlivou pas nekonzultoval a nevdl, co pesn m napsat, take se pidrel veobecnho mnn tehdej doby, ani by matku zakladatele zatratil? Nevme a tko nkdy odpov zjistme.

Krlovna Kunhuta tedy po svm odjezdu z hradu Bezdzu, snad v lt roku 1279, mla zamit do Znojma k ostatkm svho manela, nicmn v tomto pohraninm krlovskm mst ji doloenou nemme, take mon z Prahy, kde zejm obstarala njak zleitosti, zamila na sv vdovsk statky na Opavsku. I Druh pokraovn Kosmovo hovo pro tuto domnnku. Kunhuta dal as vnovala korespondenci s mskm krlem Rudolfe. Je mon, e ped odjezdem na Opavsko podnikla i njak kroky vedouc k osvobozen syna Vclava. Krl Rudolf se do eskho krlovstv vypravil a na podzim roku 1280, zejm (tak) na Kunhutinu dost. S Otou Dlouhm se setkal pravdpodobn u (Havlkova) Brodu nebo mon v oblasti smrem k slavi, kde okolo prvn poloviny listopadu 1280 dolo i k urit dohod mezi obma stranami. Jej podmnky bohuel neznme. daj o dlce pobytu krle Rudolfa v eskm krlovstv, tedy podle Heimburskho tm jedenct tdn, koresponduje s nm znmmi listinami. Bohuel ani Jindich Heimbursk ns neinformuje o vsledcch jednn. Lze vak pedpokldat, e elem Rudolfova taen byla urit demonstrace sly a tak vzva Otovi k uklidnn pomr v echch; je mon, e se Ota zavzal k vrcen krle Vclava do ech, co Rudolfovi stailo (nebo mon stait muselo), a mohl odthnout s vojskem zpt do Rakouska. Ptomnost krlovny Kunhuty u tchto jednn nememe dnm zpsobem doloit.

Situaci v eskm krlovstv me ilustrovat i Rudolfv dopis, kter se vak dochoval pouze ve formuli, v nm oznamuje eskm mstm vetn Prahy vzet krlovny Kunhuty pod svou ochranu, zmiuje se o nedobrm stavu eskho krlovstv, o pkoch, kter mu Otova vlda zpsobila, a jeho nutn ochran, a dle vyzv Otu k navrcen dt a odchodu z ech. Pestoe nkte autoi zpochybuj informace v tomto formuli, zastavme se na chvli u nj. Nkdy ve druh polovin roku 1279 byl mal Vclav zejm odvezen z Bezdzu do Braniborska. Jednn mezi Rudolfem a Otou na konci roku nsledujcho se tedy mohla tkat prv proputn eskho krle z rukou braniborskho markrabte a jeho nvratu do Prahy. Co vak na formuli pomrn zar, je zmnka o dtech (liberis). Je zde kl k zhad, kde se po celou dobu Zlch let nachzela Kunhutina dcera Aneka? Pokud ano, znamen to tedy, e krom Vclava a jeho matky byla ji na Bezdzu ptomna i ona? Jak ml ale markrab dvod k zadrovn Aneky? Mohlo bt vedlejm produktem Vclavova uvznn, respektive nepodaenho Kunhutina tku z Bezdzu (nepodaenho v tom smyslu, e plnovala s sebou vzt i ob dti)? Nevme. Ani kroniky nm v tomto ohledu pli nepomohou Druh pokraovn Kosmovo se nejprve zmiuje pouze o Vclavovi a vzpt o dtech, Zbraslavsk kronika nm dn vodtko bohuel neposkytuje. Je otzkou, zda by se Ota, autor pas o Vclavu II., vbec o skutenosti, e s nm byla v zajet i jeho sestra, zmnil jeho st kroniky pln, na rozdl od nsledujcho dlu Petra itavskho, spe lohu oslavy zakladatele jeho kltera, take nen z hlediska informac v n obsaench zcela pesn. elem tedy bylo vylit braniborsk utrpen Vclava II., a nikoliv zcela vrohodn informovat o udlostech Zlch let. Shrme tedy, e nememe zcela pesn vyjdit, kde se Aneka v prbhu Zlch let nachzela.

Mezitm se vak v Hradci nad Moravic stala udlost, kter mla zmnit jak Kunhutin ivot, tak i osud celho krlovstv. Objevil se tam toti Zvi z Falkentejna, pslunk krumlovsk vtve mocnho jihoeskho rodu Vtkovc. Po (z pohledu esk rebelujc lechty) nespnm povstn v letech 1276 a 1277 byl Zvi snad nucen uprchnout z ech, kam se pravdpodobn vrtil a po bitv na Moravskm poli. Jak trvil prvn roky po bitv, nevme. Nejpozdji na potku roku 1281 se objevuje na Opavsku ve slubch Kunhutinch, 11. nora svd v listin vydan v Hlubicch, v n vystupuje jako Kunhutin purkrab na Hradci. V. Vanek se domnv, e tou dobou byli ji milenci. Dle mho nzoru nemme dn indicie tuto domnnku potvrzujc ani vyvracejc. Dvody, pro se Zvi objevil na Kunhutin skromnm dvoe a zstal tam, nejsou zcela jasn historiografie je pln mylenek o pli ctidostivm velmoi. Dle nen zejm, zda byl Zvi nejprve jmenovn hradeckm purkrabm, a teprve pot se stal Kunhutinm milencem, nebo tomu bylo naopak.

Je pochopiteln, e mimomanelsk svazek krlovny vdovy a jejho vazala (respektive vazala jejho manela a pozdji i syna) nebyl okolm pijat kladn. Pravdpodobn ji v roce 1281 i nsledujcm zakzan vztah pinesl plod, syna Jana Jeka, zejm pozdjho eskho komtura du nmeckch ryt, co logicky zhorilo krlovnino spoleensk postaven. Dalm problmem byl nvrat Mikule Opavskho, prvorozenho nemanelskho syna Pemysla Otakara II., z uherskho zajet (doloen je na potku z 1281 ve slezsk Nise ). Jak vme, Kunhut bylo Opavsko, nebo jeho st, piena dohodou z konce roku 1278. Mikul, nemanelsk syn Pemyslv, uval titulu pna Opavy, respektive opavskho vvody. Pemysl zejm Opavsko svmu synovi vylenil pot, co bylo jasn, e se Mikul nestane eskm krlem, zrove se jednalo o dstojn postaven panovnkova levoboka. Nen vak jist, jak bylo jeho prvn postaven; pravdpodobn lo o typ dlu, k nmu esk krl neztrcel dn prvo, integrita eskho krlovstv tak nebyla tmto krokem naruena. Je vak otzkou, pro v rmci pobitevnch dohod byla krlovna Kunhuta odkodnna prv Opavskem, a ne jinmi statky, kde by nehrozilo riziko kolize.

Mezi Mikulem a Kunhutou dolo k rozporm, nevme vak, zda dvody byl ryze ekonomick, i i osobn (meme pemlet o Mikulov rlivosti na Kunhutu kvli jeho matce). Nen tak jasn, kde krlovna Kunhuta, snad i se Zviem, pobvala a do svho nvratu do Prahy v kvtnu roku 1283 (viz dle), lze uvaovat spe o jejm oputn Opavska. Nevme tedy ani, kde krlovna vdova povila ji zmnnho syna Jeka ani za jakch okolnost k tomu dolo. Podle Zbraslavsk kroniky se Kunhuta se Zviem dokonce vzali.

Zamysleme se nyn nad vztahem Kunhuty a Zvie z Falkentejna a tak nad pinami tohoto svazku. Krlovny vdovy se ve stedovku nachzely v pomrn oemetn situaci. Ztratily svho manela a spolenost oekvala jejich staen do stran, by nic oficiln nebrnilo jejich ppadnmu dalmu manelstv; tato premisa pochopiteln neplatila v ppad, kdy dti nebyly dospl. Kunhuta sama se nachzela v situaci jet nronj. Je tedy logick, e se krlovna vdova nesthla do kltera, nbr se snaila o stabilizaci pomr v zemi; nehodnome zde, jak se j to povedlo. Nicmn ani v tomto okamiku j spoleensk konvence t doby neumoovaly navzat nov, legitimn vztah s j rovnm partnerem, nato svazek s lenkem jejho syna. Vztah se Zviem pochopiteln vyvolal vlnu nevole a nesouhlasu, kter jist zeslil po narozen syna. Na druhou stranu, pokud by oba mli opravdov zjem o utajen vztahu nebo alespo jeho plodu, jist by se jim to povedlo. Piny vztahu kad hled nkde jinde. Dle mho nzoru lo o svazek ctidostivho velmoe, kter zejm ml zjem dostat se do pzn krlovny vdovy z politickch dvod; je vak otzkou, zda jeho pln zahrnoval i citov sblen s Kunhutou, kter mohlo bt vsledkem oboustrann nklonnosti vznikl a v Hradci nad Moravic. Kunhuta, jej ivot se po bitv na Moravskm poli obrtil a mla finann problmy (v Hradci nad Moravic zejm vedla pouze skromn dvr ), se nachzela v patov situaci. Bylo proto jen logick, jestlie ve sv beznadji podlehla mui, kter j nabdl pomoc.

Mezitm se situace v zemi vrazn zhorila v roce 1281 dolo k velkmu hladomoru, jeho expresivn len mme v Druhm pokraovn Kosmov. Dalimilova kronika je obdobn vstin. Dne 3. bezna 1282 zemela Aneka Pemyslovna, pedstavenou kltera se stala Kunhuta Pemyslovna, Aneina pranete. Snad tyto udlosti pimly politick piky jednat o stabilizaci pomr v zemi. T nutn musel pedchzet i nvrat krle do Prahy.

Pravdpodobn ke konci roku 1280 mlo bt mezi Otou Braniborskm a pednmi eskmi lechtici uzaveno pm, na n zejm logicky navazuje zemsk snm, svolan Otou, konan o Vnocch roku 1280 a na Nov rok 1281 a optovn zvonn zvon na Praskm hrad 5. ledna tho roku. Na tomto snmu ml bt za Otova zstupce v zemi zvolen (i jmenovn) biskup Tobi, dle ml bt sjednn termn nvratu Vclava II. na 1. kvten 1281 a souasn odmna za Otovo sprvcovn ve vi 15 tisc hiven stbra. Nicmn tento termn braniborsk markrab nedodrel a dal o novou lhtu do 24. ervna tho roku. V len tchto udlost vychzme pedevm z Druhho pokraovn Kosmova, kter m ovem problematickou dataci. Nicmn historikov se pes tyto nepesnosti v souasn dob prakticky shoduj, pokud jde o zaazen jednotlivch udlost do souvislost tak, jak jsou popsny ve. Dohoda Oty Braniborskho s eskmi pny z 25. listopadu 1280 mohla navazovat na pobyt Rudolfa Habsburskho v eskm krlovstv a dohodu Rudolfa s Otou nkdy v tto dob (viz ve), ovem konkrtn doklad bohuel nemme. Dne 21. kvtna 1281 se u sv. Klimenta mla sejt politick reprezentace v ele s praskm biskupem Tobiem, aby vi nkterm pnm, chovajcm se protiprvn, jasn deklarovala nepstojnost takovho jednn. Oznaila Vclava II. za svho pna a pirozenho vldce, nicmn nepopela sprvcovstv Oty Dlouhho, ani proti nmu nevystoupila s poadavky na nvrat krle do zem. Tuto schzi je mon povaovat za jaksi zemsk snm. Pokud bychom listinu prokazujc kvtnovou schzi povaovali za pravdivou, logicky by zapadla do kontextu udlost po dohod s Otou, kterou nedodrel (nepivezl do prvnho kvtna Vclava do Prahy) reagovala mstn politick reprezentace schz (i snmem. Listina se vak dochovala jen ve formuli, a navc v och nkterch historik nevzbuzuje pli dvry. V Druhm pokraovn Kosmov se objevuje tato vta: dal vak, aby mu byla poskytnuta jin lhta, slibuje, e by tehdy bez jakkoli zvady a pekky postavil podle svrchu doten mluvy knete Vclava ped tv urozench. Sbor urozench ech, a byl velmi pobouen zmarem sv nadje, pece pistoupili na eenou lhtu Teoreticky bychom toto len mohli povaovat za potvrzen uskutenn kvtnov schze, ovem jde o sdlen relativn vgn.

Souasn vylo najevo, jak ml Ota Dlouh na Vclavov porunictv a sprv ech zjem podle Druhho pokraovn Kosmova nejprve dal 15 tisc hiven, pot zejm dalch 20 tisc. Pro strdajc zemi lo o velice vysokou stku. Nen zcela jasn, z jakch zdroj nakonec vybran penze pochzely, nicmn nebylo mon je vechny vyplatit v hotovosti, tud byla v Otv prospch zastavena nkter msta a hrady v severnch echch. Podle Benee Minority ml bt Vclav sven do opatrovn Jindichovi Jasnmu, meskmu markrabti a nkdejmu manelovi sestry Pemysla Otakara II. Aneky, se zejm nesprvnou datac (k roku 1280), ovem dn dal pramen tuto informaci nepotvrzuje. Zbraslavsk kronika tak uvd, e byl Vclav pivezen do ech hned dvakrt poprv ml bt vrcen zpt kvli nedosaen konsensu. Kronik Ota doslovn zmiuje krlv nvrat do Saska, ovem termn Sasko i Sasov pouv v souvislosti s Braniborskem i Branibory. Vclav byl slavnostn pivezen do ech 23. kvtna 1283. Byl vele vtn vemi vrstvami obyvatel, kte jeho nvrat chpali jako konec Zlch let. V Praze se seel se vemi vznamnmi pedstaviteli, ovem s vjimkou sv matky i Zvie z Falkentejna. Ta, zejm v obav ped synovou reakc na svj vztah se Zviem i nemanelskho syna, vykvala mimo Prahu; dvodem vak nemuselo bt Kunhutino oputn Bezdzu, akoliv nkte v jej poten zdrenlivosti vi synovi vid krlovnino piznn viny, pokud jde o jej tk z hradu v roce 1279. Nevme, kdy pesn se mal krl setkal svou matkou, ale pravdpodobn nelo o pli dlouhou asovou prodlevu od Vclavova nvratu do Prahy. Je jen logick, e ani ne dvanctilet Vclav se na svou matku velice til, a proto hodil za hlavu pomluvy a poukazy na Kunhutino nepstojn chovn a pozval ji na Prask hrad. Krlovsk rodina tak byla konen opt pohromad (zejm vetn dcery Aneky, o n nevme, kde Zl lta trvila). O nco pozdji se s Vclavem seznmil i Zvi, pochopiteln na zklad Kunhutiny aktivity.

Brzy po Vclavov nvratu vak dolo k vystzlivn; na zemi dolehly reln problmy. Krom snahy o zlepen hospodsk situace, zbaven krlovstv lapk a jinch dobrodruh nerespektujcch mr v zemi bylo nejt잚m kolem vytvoen zkho okruhu zemsk lechtick elity, kter mla napt dret vldu ve svch rukou. Zprvu ve nasvdovalo tomu, e si sv pozice z doby braniborsk udr skupina v ele s biskupem Tobiem, ovem pomrn brzy se ke kormidlu se dostala skupina okolo Zvie z Falkentejna, by on sm nedrel dn ad. Boj mezi tmito dvma seskupenmi byl doasn ukonen pmm z 24. kvtna 1284, kter mlo platit tyi nsledujc roky. Je zejm, e vsledek byl pznivj pro vtkovskou stranu, kter si podrela nejvznamnj ady. V tomto ohledu se shoduji s nzorem Vratislava Vanka, e ve zcela pragmatickm boji o moc prost zvtzila strana v tu chvli silnj. Povauji za vhodn zdraznit, e sm Zvi jako Vclavv osobn ptel ml na svho nevlastnho syna pozitivn vliv; uil ho prvnm sttnickm krokm, pod jeho vlivem podnikl pacifikaci poslednch vzbouenc i demonstraci znovunastolen podku. Vclavovo zhldnut se v otmovi bylo pochopiteln; mladmu krli chybl v rodin pirozen musk vzor. Vme, e sama Kunhuta oba sv mue seznmila v nejlepm myslu a jist ji v t chvli nenapadlo, jak cel pbh za nkolik let skon Pravdpodobn v prvn polovin roku 1284 se s velkou pompou a podporou krlovsk rodiny uskutenil satek Zvie a Kunhuty. Problmy vak psob datace svatby. Podle Zbraslavsk kroniky krl Vclav vyhovl prosbm adatelovm a veejn zasnoubil Zviovi za dnou manelku svou matku, a tm vyhovl pn obou, aby ti, kdo se dve dohodli o nedovolench stycch manelskch, po dnm satku oprvnn spolu ili. Protoe je tato zprva uvedena v souvislosti s nevtanm Zviovm vzestupem, lze ji poloit prv do prvn poloviny roku 1284, mon i na konec roku pedchzejcho, ovem i zde musme zvit jej vrohodnost. Na druhou stranu msk krl Rudolf, kter ml po satku Vclava a Guty Habsbursk, respektive jeho naplnn v lednu 1285 v Chebu (viz ne) poslat novou eskou krlovnu do Prahy, toto v rozporu s tehdejmi zvyky neudlal, dajn kvli neuspodanm rodinnm pomrm v esk krlovsk rodin; je tedy mon povaovat uskutenn svatby Kunhuty a Zvie za nsledek Rudolfovy mravn vtky a tak jako uritou snahu si mskho krle udobit, aby se uvolil Gutu vyslat ke svmu manelovi.

Ale nepedbhejme. ivot na praskm dvoe se pomalu piblioval normlu, krlovna vdova byla obklopena pbuznmi, na nich j zleelo, jej prvorozen syn pijal vldn druhorozenho (polorodho), situace v krlovstv se stabilizovala.

Jak jsme zmnili ve, v lednu 1285 se v skm Chebu, jen tehdy jet nepatil k eskm zemm, ale kter mla spolu s okolnm zemm, tedy cel Chebsko vnem svmu manelovi pinst princezna Guta Habsbursk, uskutenilo faktick dokonn satku (svatebn noc) Vclava a Guty. Slavnosti vak byla ptomna pouze krlovna Kunhuta, nikoliv ji Zvi, kter pouze doprovodil Kunhutu a jejho starho syna k chebskm branm. Velkolepch slavnost se krom dalch vznamnch host zastnil tak okzale vystupujc Mikul Opavsk ve zlatistm atu, jen svj postoj vi Zviov stran demonstroval mimo jin satkovou dohodou s mskm krlem prostednictvm Rudolfovy pbuzn, . Slavnost byla zakonena ji zmnnm Rudolfovm gestem, jm esk krlovsk rodin utdil kvazimorln polek. Ta se tak vrtila do Prahy bez nov krlovny.

Krlovna vdova Kunhuta pedasn zesnula 9. z 1285, pinu jej smrti bohuel neznme, tradovanou tuberkulzu nemme doloenu. Zbraslavsk kronik Ota zaznamenal udlost takto: Mrtvou pak pomazali a v kostele pohbena byla svatho Frantika Proto je smutn n krl, i Zvi prolv slzy, jeden pro matku truchl, smrt manelky druhho kru. Pl tu oba dva a ovzdu pln svm nkem. Slavnostn byla pohbena v Aneskm kltee, tehdy zenm jej dcerou Kunhutou, ovem ve svatyni Salvtora, nikoliv v kostele sv. Frantika. Krlovnin hrob kryl opukov nhrobek, objeven roku 1901, na nm byla vyobrazena monumentln postava krlovny v ivotn velikosti, odn podle francouzsk mdy do slavnostnho, zejm korunovanho atu Krlovnin at zsti zakrval dlouh hermelnov pl᚝, uchycen na ramenech emnkem se dvma sponami tvaru gotickho ttku s relifem dvouocasho lva. Vladask atributy dokldaj, e Kunhut pes jej pohnut ivotn osudy byla prokzna cta patc manelce eskho krle a matce nslednka trnu Typ Kunhutiny ryt nhrobn desky odpovd typu krlovskho nhrobku uvanmu ve Francii bhem 13. stolet텓

Je zejm, e krlovn vdov byly pes jej ivotn peripetie bhem pohebnch obad i po nich piznny veker znaky typick pro zemelho lena panovnick rodiny. Podle Zbraslavsk kroniky matin skon nesl tce pedevm syn Vclav (dolo k nmu jen dva roky od jejich optovnho shledn); zda se pohbu zastnila i dcera Aneka, nen jasn. Synu Janovi Jekovi byly pouh asi ti nebo tyi roky, tohoto roku piel natrvalo o matku a o pt let pozdji i o otce.

Pokud jde o Zviovu roli v ivot mladho krle, zprvu se zdlo, e Kunhutina smrt na vztah mezi jejmi dvma mui nemla vliv; je otzkou, zda si v tom okamiku Zvi vbec uvdomoval, jakm smrem by se mohl vyvjet. Vratislav Vanek sprvn upozoruje, e lze ci, e teprve pot (po Kunhutin smrti, pozn. autorky) zan jejich spolen sttotvorn a pacifikan innost. Jist je, e jet roku 1287 se Zvi til Vclavov pzni; zmna pila pravdpodobn (tak) v dsledku Zviova dalho satku s Kunhutinou sestenic Albtou Kumnkou nkdy v prvn polovin roku 1288, a vyvrcholila v lt roku 1290 Zviovou popravou. Kad z ns se me zamyslet nad tm, zda by k n dolo, kdyby Kunhuta ila, to vak nen elem tohoto lnku.

Zvr Zbv to nejt잚 pohldnout na princeznu, krlovnu a krlovnu vdovu oima nezaujatma a zhodnotit jej nevedn ivot. Mnoz et historici mli v tto otzce jasno Kunhuta mla bt neschopn prchliv ena, kter ped vlastnm synem dala pednost mileneckmu pomru Nebo bylo ve jinak? Shrme si jednotliv udlosti jejho ivota tak, jak je mme prokazateln doloeny, a podvejme se na n optikou doby.

Malou princeznu Kunhutu potkalo velk tst (myleno z dynastickho hlediska) v podob vyvolen mocnm eskm krlem Pemyslem za manelku. dajn velik krska svho chot jist dostaten reprezentovala, porodila mu nslednka a nejmn dv dcery, take i v tomto ohledu meme jej drhu povaovat za spnou. Po zmatcch nastalch v dsledku bitvy na Moravskm poli se nesthla do stran a nenechala se vlet djinami, nbr sama se pokusila problematickou situaci eit, by ne zcela spn. Za nejasnch okolnost se dostala z hradu Bezdzu, na nm vak i nadle il jej jedin syn Vclav, a uchlila se na sv vdovsk statky na Opavsku, odkud se snaila prostednictvm korespondence s mskm krlem pomoci svmu synovi. Zde tak dolo k jejmu sblen s eskm velmoem Zviem z Falkentejna, jeho vsledkem bylo narozen syna Jeka. Po Vclavov nvratu do vlasti v kvtnu roku 1283 se s nm brzy dostala do kontaktu a do rodiny pivedla i svho partnera, jen se malmu krli stal nhradnm otcem i politickm rdce. V z roku 1285 Kunhuta zemela

Je teba zdraznit, e situace, kter v eskm krlovstv zavldla po bitv na Moravskm poli, byla zcela neekan a tko by se s n vyrovnvaly i jin stty. Problmy vznikl (logicky) v dsledku smrti panovnka, jeho nstupce byl jet dt, zhorovaly dal faktory, jmenujme napklad neochotu i neschopnost Oty Dlouhho udret na uzd chovn svch lid, ale i nkterch eskch pedstavitel, dle ne zcela silnou pozici Rudolfa Habsburskho, kter jako prvn ml mt (a zejm i ml) zjem na stabilit eskho krlovstv, hospodsk i politick, snahu nkterch eskch a moravskch pn z momentlnho chaosu vytit co nejvce, Pemyslovu klatba a vysok vk obou autorit duchovnch (prask biskup Jan III. z Draic zemel ji 21. jna 1278, Bruno Olomouck se sice zapojoval do pobitevnch jednn a uritou dobu spravoval Moravu, nicmn zemel ji v roce 1281). Nevme, zda z esk krlovsk rodiny vbec kdo potal s monost Pemyslovy smrti. I kdyby tomu tak bylo, tato obava pravdpodobn nevedla Pemysla k vytvoen relnch opor, kter mly podret krlovskou rodinu i celou zemi prv v ppad jeho smrti na rovni ne o mnoho ni, ne jak zde byla za jeho vldy (alespo ze situace po bitv nic takovho nevyplv). Krlovna Kunhuta, vidouc nemohoucnost ostatnch piek ve stt, se snaila situaci eit, jak nejlpe umla. Fakt, e takov jej kroky nemly douc spch, je jinou strnkou vci. Bylo by vak absurdn vinit z chaosu v zemi prv a pouze krlovnu vdovu, kter navc nemla v rukou relnou moc, aby pomry v zemi zvrtila, pokud dal pedstavitel situaci eili stejn nebo vbec. Nesmme dle zapomnat na odlin koly, kter mla za standardnho fungovn sttu plnit prv krlovna Kunhuta, a jak nleely osobnostem politickm (a svtskm, tak duchovnm); zatmco pedn lechtici byli k politickm clm odmalika vychovvni a krom sprvy vlastnch majetk se asto astnili nejvyho politickho ivota ve stt, napklad prostednictvm drby zemskch ad, od piek duchovnch se oekval politick balanc mezi zjmy crkve a sttu, krlovnina loha byla podstatn odlin. Jak je zmnno ve, lo pedevm o reprezentaci krlovskho majesttu, politika jako takov mla bt enm vcemn zapovzena. Bylo by tedy nelogick chtt od eny, kter a do svch piblin 33 let nemla jedin dvod podlet se na vldnut i politice (pro tento nzor nemme ani podklady), aby najednou, pouze v dsledku smrti svho manela, projevila mimodn politick nadn.

Pokud jde o asi nejkontroverznj udlost v jejm ivot, tedy tk i odchod z Bezdzu, musme bohuel konstatovat, e nemme tolik relevantnch informac, abychom mohli tento in zodpovdn zhodnotit a rozebrat. Dle mho osobnho nzoru lo o Sofiinu volbu, vbr ze dvou patnch variant, z nich prvn byla setrvn na hrad se svm synem vcemn bez jakkoliv monosti ovlivnit dn v zemi i situaci prv syna Vclava, a druh znamenala jeho oputn z dvodu domnl lep vyjednvac pozice mimo hrad. K tomu se samozejm pidvaj domnnky tkajc se eventulnho odchodu Vclava s n, kter prost z nm neznmho dvodu nevyel. Odsouzen jejho vztahu se Zviem potom povauji za vkik morality v jinak nemorlnm svt; nedlejme si iluze o manelsk vrnosti stedovkch panovnk, nadto ji v dob, kdy byli vdovci. Po dnm takovm nechceme, aby jedinou enou v jeho ivot byla prv a jen jeho manelka, ani aby po jej smrti ji kontakt s dnou dal enou nenavzal, pro potom mnoz z ns za spoleensky mnohem nosnj chovn (nahleno z dnenho hlediska) odsuzuj prv Kunhutu?

Konen nzor si mus utvoit kad sm. Pro m osobn je Kunhuta jednou z nejzajmavjch postav naich djin, kter v ivot poznala viny i pdy, je si vtina z ns asi neum ani pedstavit, pesto, nebo prv proto vzala ivot do svch rukou, odmtla roli tich vdovy a snaila se v pro eny tak svazujcm a diktujcm prosted, jakm stedovk zcela nepochybn byl, jt za svm clem i pes spoleensk strky.

Prameny:
Archivum Coronae regni Bohemiae (ACB): Tomi V Fasciculus 1., ed. Vclav Hrub, Praha, 1935.
Benedicti minoritae dicti Chronica et eius continuatio. Ed. L. Duek. In: Zakony Franciszkaskie w Polsce. Tom I. Franciszkanie w Polsce redniowiecznej, czs 2 i 3. Franciszkanie na zemiach polskich. Krakw 1993.
Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (CDM) III ed. Antonn Boek, Olomouc, 1841.
Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (CDM) IV ed. Antonn Boek, Olomouc, 1845.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (CDB): Tomi V Fasciculus primus, ed. Jindich ebnek, Sa Dukov. Academia, Praha, 1974.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (CDB): Tomi V Fasciculus secundus, ed. Jindich ebnek, Sa Dukov. Academia, Praha, 1981.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (CDB): Tomi V Fasciculus tertius, ed. Jindich ebnek, Sa Dukov. Academia, Praha, 1982.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (CDB): Tomi VI Fasciculus primus, ed. Zbynk Svitk, Helena Krmkov, Jarmila Krejkov. Academia, Praha, 2006.
Foedera, conventiones, literæ, et cujuscunque generis acta publica, inter reges. Ed. Thomas Rymer, Tomi I pars I et II 1745.
Fontes rerum Bohemicarum (FRB) Tomus III, ed. Josef Emler, Praha, 1882.
Kronika tak eenho Dalimila. vod, sta o kronice, pozn. a rejstky napsala a sestavila Marie Blhov, ze staroeskho originlu peloila Marie Krmov, pebsnila, doslov k pekladu napsala a slovnek starch jmen a vraz sestavila Hana Vrbov. Svoboda, Praha, 1977.
Monumenta Germaniae Historica Constitutiones et acta publica, Tomus III. Hannover Lipsko, 1904-1906.
Monumenta Germaniae Historica, Deutsche Chronikon (MGH Dt. Chron.), Tomi V Pars I., Hannover, 1890.
Monumenta Germaniae Historica, Scriptores (MGH SS), Tomus IX, ed. Georg Heinrich Pertz, Hannover, 1851.
Monumenta Germaniae Historica, Scriptores (MGH SS), Tomus XVII, ed. Georg Heinrich Pertz, Hannover, 1861.
Pokraovatel Kosmovi. vod napsali Marie Blhov a Zdenk Fiala, z latinskho originlu peloili Karel Hrdina, Vclav Vladivoj Tomek a Marie Blhov. Svoboda, Praha, 1974. PRAK, Richard: Legendy a kroniky Koruny uhersk. Vyehrad, Praha, 1988.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM) II. (1253-1310), ed. Emler, Josef, Praha, 1882.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM) IV. (1333-1346; Addenda et Corrigenda), ed. Emler, Josef, Praha, 1892.
Regesta Imperii (RI) VI 1273-1313, ed. Erste Abt. 1273-1291 Oswald Redlich, Innsbruck, 1898. Zweite Abt. 1291-1295 Vincenz Samanek, Innsbruck 1933-1935.
Zbraslavsk kronika (Chronicon aulae regiae). Text kroniky peloil Frantiek Hemansk, vere Rudolf Mertlk, pedmluvu napsal a odbornou revizi pekladu provedl Zdenk Fiala. Praha, Svoboda, 1976.

Literatura:
BAKALA, Jaroslav: Holasick provincie a formovn opavskho vvodstv. asopis Slezskho muzea B 18, 1969.
DURDK, Tom: Ilustrovan encyklopedie eskch hrad. Libri, Praha, 1999.
DVOKOV-MAL, Dana: Aneka, vvodkyn rakousk, dcera eskho krle. Mediaevalia Historica Bohemica, 2010, ro. 13, . 1, s. 47-76.
HDEK, Cyril: Konec Pemyslovc v echch. Akropolis, Praha, 2006.
CHARVTOV, Vclav II.: krl esk a polsk. Vyehrad, Praha, 2007.
JAN, Libor: Bda zemi, jej krl jest dt
JAN, Libor: In Ordine Cruciferorum Christo militant. K osudm Jeka, syna Zvie z Falkentejna a krlovny Kunhuty. esk asopis historick, 2000, ro. 98, s. 453-475.
JAN, Libor: Vznik zemskho soudu a sprva stedovk Moravy. Masarykova univerzita, Matice moravsk, Brno, 2000.
kolektiv autor, ed. Lenderov, Milena: Eva nejen v rji: ena v echch od stedovku do 19. stolet. Praha, Karolinum, 2002.
kolektiv autor: Pemyslovci. Budovn eskho sttu. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha, 2009.
KOPIKOV, Boena: Historick prameny k studiu postaven eny v esk a moravsk stedovk spolenosti: Interdisciplinrn pojet studia. Historick stav Akademie vd esk republiky, Praha, 1992.
NOVOTN, Vclav: esk djiny dlu I. st 4. Rozmach esk moci za Pemysla II. Otakara (1253-1271). Laichter, Praha, 1937.
PALACK, Frantiek: Djiny nrodu eskho v echch a na Morav. B. Ko, Praha, 1907.
SOUKUPOV, Helena: Anesk klter v Praze. Odeon, Praha, 1989.
AROCHOV, Gabriela: Radostn dl vdovsk. Dokon, Praha, 2004.
USTA, Josef: esk djiny. Dlu II. st 1. Laichter, Praha, 1935.
VANEK, Vratislav: Velk djiny zem Koruny esk III. 1250-1310. Paseka, Praha-Litomyl, 2002.
WIHODA, Martin: Mikul I. Opavsk mezi Pemyslovci a Habsburky. esk asopis historick 2001, ro. 99, s. 209-230.
EMLIKA, Josef: Pemysl Otakar II.: krl na rozhran vk. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha, 2011.
EMLIKA, Josef: Pemyslovci. Jak ili, vldli, umrali. Nakladatelstv Lidov noviny, Praha, 2005.
EMLIKA: Stolet poslednch Pemyslovc. Panorama, Praha, 1986.

lnek ke staen i s citacemi