Moravsk markrabc vlky na Olomoucku

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 16. 03. 2014

Upraven text pednky z heraltickho semine.

Jak kadho snadno napadne, nejlkavjm clem lapkovskch druin byli bohat lid, nejlpe dlkov kupci, m욝an. V zjmu mst bylo pochopiteln se loupenm pepadm brnit, sv neptele trestat i shromaovat o nich, co nejvce informac. Pro tm plstolet tak existuj takzvan Rombersk a Jihlavsk poprav knihy, kter obsahuj nkolik destek vslech chycench lapk a jejich pomocnk, ovem z bliho a irho okol romberskho panstv a msta Jihlavy. Pro Olomoucko zpisy v podobnm rozsahu chyb v Olomouci a umperku jsou nkter informace o kdcch obsaeny v mstskch knihch, zdka ale pesahuj u okol msta. Hlavnm pramenem jsou tak zpisy phonch knih olomouckch zemskch desek, ty ovem nel podrobn trestnou innost, ale aloby mezi lechtici. eskm zemm Vclava IV. chybl panovnk, kter by chpal, e ochranou mst a jejich obchodu vzkvt cel zem a bohatne krlovsk pokladnice. Nem smysl si namlouvat, e loupenictv vzkvtalo jen v v jedn oblasti a zbytek zem byl ozou klidu, mru a ekonomickho rozmachu.

Neblahm jevm se sten snaila elit msta sama, umperk si vedl seznam svch neptel (pomysln vedl Smil z Kunttu na Louanech), Olomouc, Litovel a Uniov uzaveli v lednu 1346 spolek proti zloincm. To, jak se zd, bhem markrabcch vlek pli nepomohlo proti lechtickm protivnkm. spnj byla se svm aktivnm pstupem Jihlava s prvem popravy. Toto msto muselo elit nkolika pokusm o dobyt.

Klem ke klidu v zemi byl panovnk a jeho majetky, pedevm hrady. Karel IV. v Codexu Carolinu (Maiestas Carolina je a pozdj nzev) formuluje mylenku, e s krlovskch hrad zajiuje prvo a stabilitu. Situace na Morav byla pesn opan. Jan Jindich rozil poet hrad v rukch markrabte (z 20 na 48), jeho synov rozdali nebo prodali vtinu otcovch zisk lecht, tak e jich v markrabcch rukch v roce 1410 zstalo jen 11.

Veker okolnosti tak nahrvali tomu, aby i po skonen markrabcch vlek nebylo na Olomoucku klid, i pes uzaven mru a ustaven landfrdu.

Psoben loupeivch druin
Mladota, lovk z okruhu Schnpetra, psobc ve vchodnch echch a Podorlicku v roce 1417 vyznal, e jeho kumpni mli toit (dobovou terminologi stav) v Kosov pod hradem Hotejnem u Zbehu. Hrad Hotejn drel od roku 1406 Hynk z Frvaldova, jeho zbrojno Veverka se astnil akc Janova bratrstva.

Janovo bratrstvo mlo jednu ze svch skr u Bore v Uricch u Prostjova, kde si schovvali suknice a kraden plt a tak samostl. Bore za tyto sluby dostal kon. Tato skupina lid zde i psobila, v roce 1416 pobrali v Slavkov 8 postav sukna. V Mostnicch (a zaniklm tolbachu) u Perova ml sv lno spojenec Janova bratrstva,Jan z umvaldu.

V druinch jihomoravskch zemskch kdc se nachzeli pochopiteln i lid z Olomoucka. K roku 1419 je doloen v lapkovsk druin Erharta Puky z Kunttu zeman Petr Kobyla ze Sluna. Jeho ves je dnes soust Staechovic u Plumlova. Ve stejn druin psobil i Chwalypyr ze Staechovic (zjistit, jestli je lechtic), doloen o dva roky dve.

V dobch kdy byl Mrov biskupskm hradem, zde ml manelku zbojnk Janek, kter psobil v druin Vilma z Perntejna nebo Boka z Jeviovic. Pozdji zde i il.

Jan Hol, len druiny Prokopa z Kamenice (ten stl u zaloen husitskho tbora) vypovdl, e s nm loupil Jan Andl z Ronovce, sezenm u Prostjova. Vyznn bylo uinno v Jindichov Hradci v roce 1417. Stejnch vprav se astnil i ap ze Svtlova, kter byl poddanm majitel Olan u Prostjova a Petk Flak z Tlumaova u Napajedel.

V druhm desetilet husitskho stolet loupil Jan z Kounic na budjovickch (Moravsk Budjovice) a znojemskch silnicch a lenem jeho druiny byl i Jan Kamart z Olomouce. lechta z Olomoucka byla mezi postienmi. Vilm z Neleovic u Perova piel v jnu 1417 o kon nkm z okruhu Vilma z Perntejna, Erharta z Kunttu a dalch. Tit pobrali v ervnu sukno olomouckm m욝anm zejm u umperka.

Zti lechty
Zkladem pro m zkoumn se staly phonn knihy, se svmi specifiky. Na rozdl od popravch zpis, kter jsou protokoly o vslechu zloinc muench trpnm prvem, phonn knihy zaznamenvaj aloby lechty mezi sebou (vjimen i s m욝any a crkv), kter byly projednvny na zemskm soudu. aloby bylo mon podvat pouze v okamiku, kdy zemsk soud zasedal, to bylo mimo vlen obdob v mrn zemi. V ppad nsilnch trestnch in i v letech, kdy se nejvce takto alovalo, jde jen o zhruba ptinu vech alob, cel stedovk dominuj aloby o dluhy, nevyplacen vna, zadren majetku. Ze sam podstaty jsou daje o nsilnch inech strunj, neobsahuj pesn popis udlost, vtinou jen sumu, pein, ve zhruba tetin ppadu tak msto, kde dolo k subjektivn vnmanmu bezprv.

V letech 1406 1408 se objev tm 200 alob, kter je mon oznait jako nsiln. Vtinou jde o okraden poddanch (pmo ve vsi nebo na cestch), kdy se nejvce brali kon, krvy, ovce, prasata. Dle vno, slad, asto penze, pokud byly, z klenot perly. Konen tak odvy, ze zbran jsou jmenovny samostly. Pomrn asto se vyskytovaly ppady nien cizho majetku nebo zbory. Nkolikrt je uvedeno dobvn tvrze, vypalovn vesnic, dvor, nebo les, vyloven i vyputn rybnka. aloby se tkaj i nsil na lidech, nkolik poddanch bylo zabito, nkte poddan nebo i lechtici zajati. Vtinou dolo k nkolika kriminlnm deliktm najednou.




Pklady nkterch phon
Geografick znzornn phon v letech 1406 - 1408

Akoliv je synonymem nsilnho pepadu hust a temn les, obvan loupenky, piloen mapa ukazuje, e tomu tak nebylo, vtina alob je situovna do nejhustji obydlench oblast zem, nin kolem ek (pedevm Moravy).

Vzjemn zvislost phon (sla spojnic na obou stranch znzoruje vi sumy phon, barva uruje toho, kdo byl ve dvojici alovn o vce)

Zsadn problmem, pro cel soubor alob je otzka, zda se tkaj udlost bhem vlek (kter by nemly bt alovateln, pokud bylo vyhleno neptelstv) nebo odrej zemi, kter je sice formln v mru, kter je zpeetn landfrdem, ale emoce a z᚝ rozven za vlek, petrvv. V nkolika ppadech je vslovn uvedeno, e se tak stalo ped nkolika lety nebo za vlky. Nkter aloby jsou smeteny s tm, e se tak stalo po vypovzen neptelstv (odpov, nikoli opov), tud prvn bylo ve v podku. Vzjemn pomr urit nelze, dle mho laickho soudu byla Morava neklidn jet v roce 1408.


Grafick znzornn phon v letech 1406 - 1419

Pak zaujme vysok poet alob v roce 1413, kter si nedovedu vysvtlit. V roce 1412, po smrti Jota, je uzaven nov landfrdu, ale v tomto roce nelze zaznamenat nrst trestnch in v zemi, kter nem vlastnho vldce. To a v roce 1413.

Vybran osobnosti
Jednm z vznamnch strank Prokopa byl Smil ze ternberka, kter se psal podle Zbehu a nedalekho hradu Hotejn. Prvn je doloen v roce 1360, o tinct let pozdji se dl o majetek s bratrem Zdekem. Tehdy se projevila tak jeho dobrodrun povaha, s Karlem IV. thl v roce 1373 do Braniborska. To se nevyhnulo konfliktu, kdy jej o rok pozdji k olomouck cd aloval Tom z Reze, e mu dlu 50 hiven za kon, kter ztratil v Braniborsku a dalch 50 za ztrty, kter Tomovi uinil na jeho dvorech v Nemili a Vclavov. Jak vidno, msto, aby Smil zaplatil za kon, jet si od svho vitele pjil.

14. bezna 1385 vydv v Brn Smil nmecky listinu, kde po ztrtou sv cti a pohrce vzenm od markrabte Jota se usmiuje s Petrem z Krava, jinak z Plumlova. O co tehdy lo, se nev.

Nejpozdji tehdy se ocit snad ve finannch problmech, kdy ho aluj bratranci z Lukova a mstn ni lechta. V roce 1388 vede spor s klterem v Zbrdovicch o ves stkovice, tu odevzdv a v roce 1393. Prv tehdy se zapojil do markrabc vlky na stran Prokopa (zde mohl vce zskat). Ovem i po skonen boj nebylo v okol Hotejna klidno. Smil loupil v okol Olomouce, oloupil klerika Michala Mikulova z Husovic v Litovli, kde mu vzal kon a prasata, zmocnil se tak Pivonna. Prvn spor byl een a ve Vatiknu, kdy pape 8. jna poruil pod crkevnmi tresty, a se cel vc e u prask konsistoe. Tam Smil nepijel.

Tehdy u byl na konci svch ivotnch sil. Sv majetky odevzdal v ervnu 1398 bratrancm Zdekovi a Jekovi z Lukova, nicmn na Hotejn doil. 23. X. zde nechal sepsat esky psanou zv, 50 kop vnoval kostelu sv. Kunhuty pod hradem (zde byl pohben), dalch 50 kop klteru v Kraskov (zde chtl bt pohben). 300 kop vnoval Smil lenm sv druiny, zhruba 30 jmen. 3. listopadu u je nebotkem, kdy jeho odkaz vyplcej bratranci Zdenk a Jeek na Zbehu.

Zv je mon vidt on-line na monasteriu

Zajmav je postava Havrnka, ten je v zvti uvdn jako jeden ze dvou kucha. Po pevzet hradu lukovskmi ternberky byl zejm pro nadbytenost proputn. Dle jeho ivot pokraoval na hran zkona. V beznu 1399 byl exkomunikovn za kody na olomouckm biskupstv a kapitule s pl tvrtou stovkou strank Prokopa vech spoleenskch vrstev. Pozdji psob v loupen druin na hrad Rabtejn u Mohelna u Hynka Suchho erta z Jeviovic a Vilma Sudlice z Litovan. astnil se pedevm vprav do Rakouska.

Nejvtmi rozbojnky na Olomoucku jsou brati Pukov z Kunttu. Star Jan (Jeek, na obrzku jeho pee) se psal podle Otaslavic, pozdji se pesthoval do ech, kde zakoupil Kostomlaty nad Labem, mlad Heralt (Erhart) podle ech (pod Kosem), Doubravice a nakonec podle Otaslavic, kter zskal od bratra. Oba byli stranky Jota. Oba byli za sv iny tak v zajet, Heralt v roce 1416, Jan v roce 1417. Oba brati peetili stn list proti uplen mistra Jana, Heralt se husitskch vlek nedoil, Jan Puka se stal jednm z praskch hejtman, nakonec byl zajat Bokem z Podbrad (jeho pbuzn s strc pozdjho krle) v roce 1425 a umr v jeho vzen. Dvodem snad ani nebyly tolik rozdln nzory na politiku, ale snaha zskat Kostomlaty. To se Bokovi tak podailo.

V roce 1406 brali tm po cel Morav, ale podle alob, v malch stkch, nejvce 100 hiven v Palavicch. V roce 1407 na n smovala polovina alob a v sum 9000 hiven (za to by el zhruba koupit dnen okres) z 11600. Brali vem, Vakovi z Boskovic, Vznatovi z Rosic, pnm z Holtejna a Sovince, Krava kartouze v Dolanech zboili mln. Tehdy po nich ale u li i ostatn,dobe se na jeho majetcch "nakrmil" Matou z Cimburka, (suma 1150), Vok ze Sovince byl alovn dokonce o 2000 hiven. V roce 1418 Jan Puka pohnl pny z Cimburka, kte mu zajeli jeho purkrabho. Vyslil to na 2000 hiven.

Soudruhem ve zbrani a neestnm myslu byl Janu Pukovi jeho pbuzn Smil z Louan.
Pitom Smil byl strankem Jota, od nj zskal naas hrad Obany a (v Hostnskch Vrch), zde tak trvale hrad Chlum od Vclava IV. pozdji Bludov V roce 1393 je uvdn jako student vdesk university, spe ne brk mu pirostl k ruce me. Snad i dky tomu ml pezdvku Krpa, krup znamenalo ve staroetin zl nebo hrub. Zle na nj vzpomnali v umperku. Zde loupil (i bhem landfrdu), pomlouval msto a napsal o nm liv dopis.

S Janem Pukou plenil majetky Jindicha z umvaldu v Msteku Trnvce, Jekovi vzali kon, krvy, ovce a svin za 800 hiven, na zatku roku 1406 sm vyloupil tvrz v Lnici, kde ili jeho bratranci. V ten sam rok obsadil Drahanovice, o rok pozdji st Nmt na Han, do husitskch vlek jet vyplil Libosvry, Dobrotice a Senici. Smil tak zapomnl zaplatit za 2500 litr uherskho vna.

Smil z Louan si to tak schytval. V roce 1402 ho zajal Proek z Vildenberka a vzal ho krom obleen ve, co ml u sebe. Za pt let pozdji ho zajal Vok ml. z Holtejna. Z majetk Smila si brali Jeek a Albrecht ze ternberka na Lukov.

Do spor se dostal Smil i se svmi pbuznmi, kdy se prohlsil za ddice Erharta mladho z Kunttu (+1414), ji po 10 dnech od smrti na Smila putovala aloba, e pobral, co mohl, vylovil rybnky, v celkov sum 2000 kop gro.

Zvr
Ve uveden data z Olomoucka neprokazuj, e by ped husitstvm stoupal poet nsilnch trestnch in, mezi lechtou samotnou (loupeiv druiny dle fungovaly). Zem se naopak na nkolik let sten zklidnila (krom roku 1413)

Pouit prameny a literatura:
Libri citationum et sententiarum seu Knihy phonn a nlezov
Moravsk zemsk desky
Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
Jihlavsk a rombersk poprav zpisy
Jaroslav Meznk: Lucembursk Morava
Vclav tpn: Zv Smila ze ternberka na Hotejn jako pramen poznn bojovch druin na severn Morav, VVM 47, 1995
Miloslav Plaek, Peter Futk: Pni z Kunttu