Veligrad mocensk centrum Velk Moravy VII.

Autor: Jindich aludek <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 02. 03. 2014

Posledn dl "hledn Veligradu" se bude zabvat jinmi monostmi jeho lokalizace a tak monost pbuzenstv Mojmrovc s Pemyslovci.

Pohansko

Nzev rozshlho ninnho hradiska Pohansko pochz pravdpodobn a z novovku. Nktermi badateli (I. L. ervinka aj.) bv nazvan Loventingrad, co je odvozeno od starho jmna Beclavi z nmeck listiny z 11. stol. - Laventenburch. Plocha hradiska s velmoskm dvorcem, vlastnickm kostelem, pohebitm, rotundou, domy na kamennch a maltovch podezdvkch, velkmi nadzemnmi budovami s kamennmi krby a hospodskmi stavenmi, zahloubenmi zemnicemi je obehnna dodnes patrnm mohutnm valem. Hradisko bylo opevnn skoepinovou hradbou s eln kamennou plentou a soustavou ramen eky Dyje. Do velkomoravskho obdob se ad i intenzvn osdlen pedhrad s obydlmi, dlnami a pohebitm za jihozpadnm valem vlastnho hradiska. Byly nalezeny typick velkomoravsk perky (gombky, prsten, nunice, emailem zdoben nkon opasku). K dalm zajmavm nlezm pat sklenn hladtko, plechov kotle, urna z rovho pohebit z 8. stol., pohansk kultovn objekt z 10. stol. Naly se t doklady o cel ad emeslnch odvtv: hrnstv, elezstv a kovstv, emenstv.

Ve vzkumech zapoatch a v roce 1959 profesorem Frantikem Kalouskem pokraoval Boivoj Dostl.

Zd se, e opevnn na Pohansku prolo obdobnm vvojem, jako u Mikulic, s tm rozdlem, e lo o obnovu, nikoliv pestavbu valu. Profil smrem nahoru se roziujc vnj na sucho kladen kamenn zdi svd k domnnce, e nkdy v polovin 9. stol. ze byla pistavna ke zhroucenmu valu, kter u pestal mt potebnou obrannou hodnotu. Mon proto majitel velmoskho dvorce vybudoval uvnit hradit silnou palisdu, kterou po zaloen kostela dokonce obnovoval.

Nitra

Na akropoli nitranskou se umsuje sdlo knete Pribiny a knete Svatopluka, ne se stal krlem a vldcem cel Moravy. Bval Pribinv hrad, v soudobch pramenech nazvan Nitrava, byl v dalm obdob sdlem dlnho knectv pslunk dynastie Mojmrovc.

Potky vzkum byly ve znamen hledn zbytk kostela vysvcenho solnohradskm biskupem Adalramem, a to pod zklady mladho romnskho chrmu sv. Emmerama pozdji s dodaten rozenm patrociniem i sv. Benedikta a sv. Svorada. Obrat v dosavadnch nzorech historik na Nitru pinesly vkopov prce pozdjho akademika Bhma. Ukzalo se, e romnsk kostel neme bt pokraovatelem kostela knete Pribiny, nebo jeho zklady pekrvaj dvj pohebit z 11. stol. Potek systematickch vzkum spad do roku 1957 a je spojen se jmnem Bohuslava Chropovskho. Typick velkomoravsk invent se nael, ale v blzkosti kostela sv. Ladislava a z potku 18. stol. Pribinovo hradit se tedy nachzelo asi 1 km jin od stedovkho hradu. Souasn vzkumy vede Gabriel Fusek.

Nitransk velkomoravsk osdlen je charakterizovno shlukem ostronch hradisek, kter obklopovala centrln sted na nvr jin od nitranskho stedovkho hradu. Centrln st s pravdpodobnm tritm, zdnou stavbou pravdpodobn palcovho typu a kostelem z 10. stol. chrnilo opevnn tvoen dvojitm zemnm valem s palisdou a pkopem. Na hradn vin je doloeno zatm jen sporadick osdlen. Dstojnost sdla dotvel obrann celek opevnnch hradisek dleitch zejmna z vojensko-strategickho hlediska, kontrolujcch pstupov cesty k jdru aglomerace.

Na Martinskm vrchu je doloen kostel z 9. stol., pohebit a rozvinut specializovan emesln vroba ve tech osadch mimo obvod val. Na severozpadn stran to bylo sdlit vrazn zemdlsk, na vchodn stran bydleli hutnci a skli a na jihozpad kovi, kamenci, kosai a perkai. Specializovan hrnstv je typick pro hradisko na Lupce, sklstv zase pro hradisko Borina na ibeninm vrchu i pro hradisko na Zoboru.

Vzhledem k nzvu se o lokaci Nitry nikdy nepochybovalo. Jeliko ibn Rustova Kniha vzcnch drahokam zmiuje dv msta - msto (grad) Nt a Velk msto (grad), pravdpodobn tedy Nitru a Velehrad, rovntko mezi nimi meme prakticky vylouit.

Dvn

Dleit oprn bod v rmci okolnho pevnostnho systmu, tvoenho soustavou hradu Dvna, hradiska nebo sp pozorovacho stanovit na Dvnsk kobyle a nkolika mench pevnstek, spe hldkovch mst (Na Pobe a Na ibeku), dvojice hradisek ist vojensko-obrannho charakteru v Dvnsk Nov Vsi, hradiska v Juru u Bratislavy a bratislavsk hradn viny.

Velkomoravsk Dvn byl druhotn vybudovn na valech z msk doby, zdokonalench palisdou. Na Dvn je doloena trojapsidov sakrln stavba z 9. stolet.

Vtinou se nepochybuje, e Dvn je toton s Dowinou zmnnou ve Fuldskch letopisech k udlostem roku 864, kde se nechal pekvapit Rostislav silnm oddlem franskho krle Ludvka II. Nmce. Obas se vak uvauje i o Dvn v Pavlovskch vrch, kde vak byla sdlit nalezena severnm smrem pod Pavlovskmi vrchy (hradit Doln Vstonice - Vysok Zahrada a pohebit Na Pskch a hradit Strachotn - Petrova louka). Krom toho situace pohraninho Dvna na soutoku Dunaje a Moravy vce odpovd monosti neptelskho pekvapen a obtnosti niku z obleen, ne vnitrozemsk Dvn plavsk.

V roce 1902 vyslovil Inocenc Ladislav ervinka kacskou domnnku o monm sdelnm mst Rostislavov mimo zem dnen Moravy. Obdobn uvaoval o deset let pozdji i vznamn amatrsk badatel Zavadil. Pod dvnskm hradem rozpoznal pozstatky mohutnho valu a na protilehlm hbetu Kobyly objevil nkolik mench pevnstek, kter logicky spojil s Dvnem jako centrem. V tu dobu nebylo v okol Velehradu objeveno nic podobnho. Sv nzory vyloil v publikaci Velehrady Dvn a Nitra, m ovlivnil i tak vznamn badatele, jako byl imek. Zcela vak pominuli skutenost, e jmno Dvna letopisy znaj, v souvislosti s mstem Rostislavovm se vak o nm nezmiuj. Jejich omyl potvrdila i tet etapa archeologickch vzkum. Dvn m sp charakter dleit pohranin pevnosti.

Archeologick vzkumy trvaj od roku 1913 doposud. Prvn etapu vedl I. L. ervinka do r. 1921, druhou od r. 1933 do r. 1938 akademik Jan Eisner, tet od r. 1950 do r. 1956 Jn Dekan a tvrtou od konce 60. let Veronika Plach.

Bratislava

Zjem o historii bratislavskho hradu je dosti erstv. Potkem 40. let 20. stol. v souvislosti se zmrem zbourat ruinu bratislavskho hradu byl proveden spe symbolick przkum arelu. Teprve koncem 50. let tho vku s rozhodnutm o zachovn a restauraci tohoto symbolu Bratislavy byl prosazen ji skuten komplexn archeologick vzkum pod vedenm Tatiany tefanoviov. Systematick przkum ji v r. 1958 prokzal krom osdlen mlad doby kamenn, keltskho, mskho a pedvelkomoravskho pochopiteln i osdlen velkomoravsk. Opevnn arelu mlo devnou komorovou, pozdji i rotovou konstrukci s hlinitokamenitou vpln a souvislou trmovou eln stnou. Ve vchodn sti akropole stla trojlodn bazilika s omtkou a figurlnmi freskami. Na rozdl od Mikulic, kde byly vysondovny zklady trojlodn baziliky po celm obvodu, podobu bratislavskho kostela lze odhadovat jen zhruba, nebo se po rznch pozdn stedovkch a novovkch pravch dochovalo pouze torzo zklad. Proto nelze urit dlku kostela, jeho celkov ka 12,8 m pekonv ku baziliky mikulick. Na vrcholu akropole stla kamenn palcov stavba 12 x 5,5 metru. Je doloena diferencovan emesln vroba elezsk, hrnsk a perkask.

Pohebit vypovd o kontinuit osdlen a do druhho tiscilet, pd Velkomoravsk e se tedy tto lokality nijak nedotkl.

Solnohradsk letopisy zmiuj k roku 907 tento hrad pod nzvem Brezalauspurc, pod nm Maai porazili bavorsk vojsko.

Nklo

Dle jin umle popularizovan teorie mohl bt dajn Veligrad umstn v krteru Nklo u Ratkovic. Ptrn v lokalit vak nevydalo dn nlezy, kter by svdily o hojnjm osdlen. Nebyla doloena ani jakkoliv innost v dob velkomoravsk. Konkrtn z 9. nebo potku 10. stol. tu nebyl nalezen dn artefakt (vtina byla datovna do doby baroka), nato hrob. Zastnci teorie to vak pisuzuj tb lignitu, zemdlsk innosti atd. Odprci tvrd, e i kdyby byl materil pozdji pouit k budovn okolnch mst, krajina by si pesto pravdpodobn stopy tak rozshl civilizace pamatovala.

Mon vztah Mojmrovc s Pemyslovci

Dle jedn z aktulnch teori (vychzejc z biologick podobnosti lebky pemyslovskho Boivoje a mojmrovskho Svatopluka) se moravsk knata mohla pesunout zpadnji do ech, kter byly bezpenjm mstem a kde se nebylo teba obvat povodn i tok avarskch kmen. Jedinm nebezpem byli Luan. Tato teorie vychz z faktu, e vznamn velmo z hrobu 12/59, umstnho uprosted hrobn kaple crkevnho komplexu na metropolitn vin v Uherskm Hraditi-Sadech, vykazuje stejnou anomlii vnjho zvukovodu jako kne Boivoj v hrobu K1 ve Vclavov svatovtsk rotund na Praskm hrad. O mui pohbenm v tomto honosnm hrob na sadsk ostron se uvauje jako o monm samotnm krli Svatoplukovi. Shodn u obou jedinc je i krevn skupina B.

Boivoje dosadil do ech prv krl Svatopluk jako svho mstodrcho. Vzhledem ke zmnn anatomick podobnosti je tedy docela mon, e vldce Moravy vybral svho zstupce pro zem ech ze svho rodu. Svatopluk by v tom ppad byl s Boivojem pbuzn rodov, nikoliv nap. na zklad satku s osobou z rodiny Boivoje.

Ztotonn staromstsk lokality s Veligradem

Vzhledem k demografick kivce pohb, kter napovd hustotu osdlen, k urit dispozici hlavnch tras a soustedn uritch emesel se jasn rsuje obraz plnovitho budovn novho velkho stediska e na rozlehlm pedhrad Starho Msta, chrnnho pevnost, ktermu prv nleelo oznaen Veligrad. Na zklad archeologickch nlez a jejich mnostv a vznamu a zejmna na tu dobu obrovsk rozlohy lokality, nkolikrt pevyujc rozlohu obdobnch sdel t doby, je dnes ji nade vi pochybnost jasn, e Veligrad se nachzel na zem dnenho Starho Msta a Uherskho Hradit, jak o tom svd i dvj nzvy tchto mst.

Ve Starm Mst a sti Uherskho Hradit od stedovku bezmla nedolo k njakmu vkopu nebo ternn prav, pi nich by chybly nlezy z doby velkomoravsk. D se doslova ci: "Kam se kopne, tam se nachzej artefakty t doby." Nejprve tu v prbhu 7. a 9. stolet vyrostla ada zemdlskch a pedevm emeslnickch osad, jejich centry se stalo v 9. stol. hradisko Na Valch, sdlit Na pitlkch a Na Ddin. Rozsah a bohatstv archeologickch nlez pozstatk staveb, uitnch pedmt, vzbroje a perk daly vzniknout oprvnn domnnce, e se jedn o jedno z dleitch sprvnch center Velkomoravsk e a o sdeln msto jejho vldce.

Jmno Veligrad se nejednou vyskytovalo a vyskytuje v nejtsnjm okol Starho Msta. Na dn jin velkomoravsk lokalit se obdobn ppad tradice jmna Veligrad nevyskytuje. Dal teoretick vahy o tom, e by velkomoravsk Velehrad mohl leet nkde jinde, jsou spekulativn hypotzy nedoloen ani tradic a psemnmi prameny, ani archeologickmi nlezy.

Literatura

Ludk Galuka, Slovan, doteky pedk Brno: Moravsk zemsk muzeum, 2004
Ludk Galuka, Velk Morava, Brno: Moravsk zemsk muzeum, 1991
Ludk Galuka, Uhersk Hradit-Sady - kesansk centrum e Velkomoravsk, Brno: Moravsk zemsk muzeum a nadace Litera, 1996
Lubomr Emil Havlk, Kronika o Velk Morav, Brno: Jota, 1993
Lubomr Emil Havlk, Svatopluk Velik, krl Moravan a Slovan, Brno: Jota 1994
Josef Poulk, Mikulice - velkomoravsk mocensk sted, Praha: Olympia, 1974
Zdenk Klanica, Velkomoravsk Mikulice-nrodn kulturn pamtka, Hodonn: Muzeum Hodonnska, 1990
Vilm Hrub, Star Msto-Velehrad - sted z doby Velkomoravsk e, Praha: Nakladatelstv eskoslovensk akademie vd, 1964
Jaroslav onka, Kronika ten rem, Brno: Blok, 1982
Pavel Bezdka, Ji oupek, Ludk Galuka, Miroslav Pojsl, Ludmila Tarcalov, Star Msto v promnch stalet, Uhersk Hradit: Slovck muzeum, Star Msto: Mstsk ad, 2000
Kristina Mareov, Uhersk Hradit - Sady, staroslovansk pohebit na Hornch Kotvicch, Brno: Moravsk muzeum, Uhersk Hradit: Okresn nrodn vbor, 1983
Ludk Galuka, Pavel Kouil, Ji Mitek, Vchodn Morava v 10. a 14. stolet, Brno: Moravsk zemsk muzeum, Archeologick stav AV R Brno, v.v.i., 2008
Ji Bil. Moravt panovnci. 1.. vyd. Nitra : Spolok Moravanov na Slovensku, 1997