Karel Velik - Otec Evropy? II.

Autor: Lubo Rokos <(at)>, Tma: Evropsk djiny, Vydno dne: 19. 01. 2014

Druh dl lnku ke kulatmu vro smrti tohoto panovnka...

STEDOVK KOLONIZACE A ROZVOJ MST; DECENTRALIZACE MOCI

Velk e Karla Velikho se rozpadla kolem poloviny 9. stolet a s n se rozpadlo i fungovn sttu. Vchodo- i Zpadofranskou i suovaly vnitn boje o moc a vnj njezdy Viking nebo Uhr. To se obrtilo k lepmu nkdy po r. 1000, kdy utichly vnj hrozby. Oblast Porn na pomez dnen Francie a Nmecka se stala centrem ekonomickho rozvoje. Lid objevili nebo znovuobjevili technick vymoenosti typu pluh, chomout na kon nebo mln. Nsledovala populan exploze, kdy se bhem dvou stalet populace zdvojnsobila. Lid zatoili na lesy a nebo na bainy, aby zskali novou pdu. Jin "pebytky" populace vstebala msta, zabvajc se emesly a trhem. Kdy i tyto monosti byly vyerpny, lid se hnuli dle na vchod. Nmecky mluvc populace expandovala za pomoci lechty pes Labe a k vchodnmu Baltu. st byla pozvna i do ech nebo a do Uher, aby kolonizovala neobydlen oblasti; nov pchoz vyuvali zkuenosti s mcenm les a suen bain.

Dal nmet kolonist byli zvni, aby zakldali msta; znali jejich fungovn a ovldali nov techniky emesel. S msty se od Rna pes stedn Evropu na pomez Polska a Ukrajiny rozprostel ivel, kter byl stedovku ciz. Msta nezapadala do stedovkho dlen spolenosti na lechtu, poddan a duchovn. M욝an nemli hodnoty lechty, ani nebyli zvisl jako poddan. Hodnotov se vzdalovali crkvi, protoe ivot m욝ana se obecn toil kolem penz; to, e se prv ve mstech prosadila protestantsk morlka spatujc v poctivm bohatstv Bo poehnn, je logickm dsledkem mstskho ivotnho nzoru.

Msta se tila podpoe panovnk kvli svmu ekonomickmu vkladu. Jakmile se ale hlsila o moc politickou, pichzela zkrtka. V eskch zemch eilo tento spor (zatm ve prospch lechty) znm Vladislavsk zzen zemsk z r. 1500. as hrl ale pro msta, kterm se nakonec povedlo poprv ve Francii odstavit od moci lechtu i celou monarchii.

***


Rozpad fransk e otsl centrln moc. V pozdj Francii vldli velc lechtici v podstat sami na svm zem, zatmco pm moc francouzskch krl se zprvu omezovala na zem kolem Pae. V msko-nmeckm csastv fungovala sple vvodstv, hrabstv a knectv doplovan velkmi msty a (arci-)biskupskmi statky. Csa tu vykonval vce mn formln moc, pmou moc drel pouze na svch skch statcch a mstech. Pozici csae vykresluje i skutenost, e byl njakou dobu volen sedmi kurfity z ad lechty a arcibiskup.

Penesen moci na lechtice a spoluast lechty na sprv e dv opt pipomenout "vld bohatch mu", jak fungovala ped panovnickou centralizac nebo jak jet dovala v prvnch fzch demokracie v podob majetkovch cenz a kuri, kam se volilo podle majetku.

Ono spojen osobnho a sttnho vlastnictv, kter vychz z barbarskho prva a kter barbarskm krlm dvalo moc, se v tto situaci ukzalo jako nevhodn. Csa poteboval financovat chod e, ale na to mu zbvaly pouze sk nebo jeho soukrom statky, kter zdaleka nepostaovaly.

msko-nmeck csa eil vc svolvnm tzv. stav, kde projednval finann zleitosti se zstupci lechty, mst a duchovenstva. Stavy v ppad uznn vhodnosti poskytovaly njak finance, nap. ke kovmu taen na Turka. Panovnk pak podlhal kontrole, jestli uvolnn finance putuj na odsouhlasen zmr a ne teba na lesk panovnkova dvora.

Ve Francii zaloila vy lechta svj stav u r. 1302. V nejvypjatjch chvlch byly svolvny tzv. generln stavy sloen ze zstupc lechty, duchovenstva a tzv. tetho stavu, tedy mst. Jedno takov svoln generlnch stav kvli novm danm probhlo r. 1789. Tet stav m욝an se snail mimo otzky dan zavst e na spoleensk reformy. Kdy byli m욝an odmtnuti, vyvolali revoluci, kter svrhla moc lechty i crkve a nastolila republiku.

REPUBLIKA - FORMA MSTA

Francouzsk revoluce pinesla ji zmnn ohlasy o vtzstv domnlch potomk Kelt, tedy buroazie, nad lechtou, tedy nad domnlmi potomky germnskch Frank. Ale jak hned dodv Ivo T. Budil: "Pitalivost, kterou ml pro jakobny, girondisty a dal revolucione republiknsk m, naas znemonila galskou i keltskou renesanci. Cato nebo Brutus triumfovali v konventu nad Vercingetorixem nebo Brennem." 10) Antika vetn ddictv eckho nechala skuten mnoh zklady pro demokratick smovn evropsk spolenosti. U jen zkladn, kadodenn politick pojmy pochzej z antickch jazyk: demokracie z eckho demos a kratos - "vldu lidu", republika z latinskho res publica - vc veejn, parlament z latinskho parlare - enit, sent z eckho senex - star (sentoi jakoto star maj bt ivotem zkuenj). To by byly zkladn pojmy, ale ve Francii a potamo Evrop neprobhlo pouh penesen vc jak tisc let starch pojm a instituc, kter by byly nhle a umle uvedeny v ivot. Francouzsk revoluce nenese nzev "antick" nebo tak njak, ale nzev "buroazn". Pojem je to zkarikovan komunistickou terminologi, ale obrame se k pvodnmu vznamu. Slovo "bourgeois" znamen esky "m욝an", ve druhm vznamu "oban; podobn nmeck "Brger" nese vznam "m욝an" i "oban".

Toto rozpt vznamu pojmu ukazuje na jednu podstatnou vc. Z m욝ana, lena geograficky omezen obce a spoleensky omezen vrstvy, se stv po buroazn revoluci oban, len sttu neomezenho geograficky na jedno msto a zrove len sttn spolenosti neomezen vrstvami nebo kastami. A s tmto rozenm pojmu m욝an se zrove roziuj i instituce msta na instituce sttn. Mstsk zastupitelstvo nabv formy parlamentu, mstsk rada nabv formy vldy, ad starosty nabv ve sttu formy adu prezidenta.

Demokratick formy i praxi si Evropan zvnitovali dk mstm a jejich fungovn nkdy od vrcholnho stedovku. Plyne z toho nkolik zvr.

--- Svt, kter neproel zkuenost mst, zavd demokratick principy po zpadnm vzoru vce mn umle a nedokonale. "Vvoz demokracie" nap. do arabskch zem, kde se povede odstranit vojenskou akc dikttora, probh tak, e ve volbch si lid zvol jinho autokrata, pop. vol podle kmenovch nebo jinch mstnch mtek. To nem bt dvod k pesimismu, jen poukzn, e je teba hledat jin, postupn cesty.

--- Pomoc zkuenosti mst meme zkusit vymezit civilizan okruh zpadn a stedn Evropy. Stedovk msta dospla dk nmeck kolonizaci do ech, Polska, Uher a sten na Balkn. Na vchod se mstsk vlna zastavila nkde u Koic, zashla jet tak Lvov a njak zkuenost vznikla jet v pobaltskch sttech. Dle na vchod byl u lid cvien ve vzhlen k carovi nebo jinmu vldci. Je zde patrn njak odstupovn mstskho vlivu smrem ke slbnut. Prvn typicky stedovk msta vznikla v Porn, do dalch zem byla penesena koloniztory. Stedn Evropa se tak stv "prnikem vlastnch a zpadoevropskch schopnost".

--- Proces budovn mst a s nimi i proces uen se demokracii pronikal dky nmeck kolonizaci. Je to naprosto odlin teze tradovan v echch od dob Palackho, podle kterho nmeck kolonizace byla bojem nmeck rozpnav lechty proti mrumilovnm, demokratickm Slovanm.11) To je na del rozbor, kolonizace Polska nebo Pobalt se odehrvala i za pouit brutln sly, na druhou stranu msta nemusela usedl obyvatelstvo automaticky snad likvidovat, naopak bylo douc, aby s nm ila v hospodsk symbize.

--- Msta nepedstavovala njak vrazn mocensk prvek. Jejich moc byla primrn ekonomick, politickou moc si hldala lechta. Takovto nenpadnost a patn uchopitelnost tmatu vede k tomu, e je mstsk vliv pehlen. Doposud m vliv tradice kladouc draz na politick djiny, na djiny , stt a dynasti. Dobe se pak sleduje rozmach njak e, jej sjednocen, zahranin expanze, jej zbohatnut a kulturn rozmach - tak jako v ppad e Karla Velikho.

Stedovk evropsk msta jsou jin. Jsou vude, a pitom netvo jednolitou i. Msta nemvaj njakou vzneenou ideu, kter je vede - jako idea csask nebo nboensk, kterto ideje se daj hezky popsat a sledovat. Msta reaguj prun na danou situaci. Duan Tetk to shrnuje: "Byla to tato pluralitn svoboda, kter dala Evrop dynamiku, kter ostatnmu svtu chybla. Msta islmu, ny a Indie byla neskonale vt a ndhernj ne hradbami seven, pchnouc, malik obce evropskch m욝an. Jedinou jejich komparativn vhodou byla jejich svoboda." 12)

--- Stedovk evropsk msto stlo na jinch zkladech ne msta starovk. Zmime jeden zklad spe symbolick. Antick msto mlo ve svm stedu nmst zvan frum. Na fru se schzeli lid, aby naslouchali enkm nebo diskutovali, aby se svobodn podleli na ivot obce. Stedovk msto mlo ve svm stedu trit, kde se relativn svobodn obchodovalo... Zpadn a Stedn Evropa uvaj obou tchto svobod ve form obansk angaovanosti a volnho podnikn. Ob svobody se v zsad dopluj, nkdy na sebe narej (ekologick obansk iniciativy brnc volnmu nien prody). V eskch podmnkch je to pro nkoho personifikovno osobnostmi Vclava Havla a Vclava Klause.

Sjednocovn Evropy v 20. stolet, prazklad EU, zanalo jako "Evropsk spoleenstv uhl a oceli", co je eknme dobr ekonomick zklad, ale pro stmelen lid a stt do njakho ptelskho je to ponkud zvltn pojtko...

--- Nkter antick msta v zpadn Evrop petrvala i do stedovku, jak je znt i z jejich pvodn latinskch nzv. Jedno takov msto v Nizozem na hranici s Nmeckem neslo pvodn nzev Mosae Traeictum - v pekladu Most pes (eku) Msu - a v modern podob jako Maastricht. Je v tom tak trochu symbolika, protoe Maastrichtsk smlouva z r. 1991 stanovala mimo mnohho dalho i monost rozen Evropsk unie i na postkomunistick stty. Maastricht dky tto smlouv opt zafungoval jako jaksi "most", most spojujc zpadn a stedn Evropu do nadnrodnho svazku. EU hled njakou fixn ideu nebo jin spolen zklad. Nrodn stty hledaly a hledaj svj pvod v nrodu, kter se zd bt snadn kontinuln vysledovat a do dob sthovn nrod nebo jet dle. Evropsk unii takov jasn, jakoby pedem dan kontinuita chyb. Symboly jako jmno "Maastricht" jsou vce mn nhodn, ne aby vychzely z njak struktury.

Prazkladem EU me bt njak historick stt nebo e - ale kter, kdy doposud dn nepojmuly celou Evropu do jednoho funknho a rovnoprvnho celku? Me to bt idea antiky - takov m je vzorem pro republikny, monarchisty nebo kesany, ale kterou sloku vybrat nejlpe? Me to bt kesansk idea - ale katolick, protestantsk? Anebo to m bt idea osvcensk, kter je vi nboenstv kritick? Jet jednou pouiji symboliku Maastrichtu. V tamj katedrle je socha s npisem Carolus Magnus Imperator. Ten npis je posunut trochu doprava. Na przdnm mst nalevo pvodn stlo jet slovo Sanctus - Svat... Asi tolik ke kesanskm koenm EU.

A pesto nebo prv proto vystoupil pedseda Evropsk komise Jos Manuel Barosso s poptvkou po "evropskm pbhu" nebo-li "narativu", s jeho sepisovnm m pomoci i esk ekonom Tom Sedlek.13) Ped tmto pbhem varuje Martin Ko : "Touha vytvoit nov velk pbh Evropy je vak poetilost a mon i hrozba. Pokud m bt projekt Evropy smyslupln, nesm vytlaovat rozpory na okraj. Rznost, pestrost a pluralita jsou pece mon nejvt chloubou Evropy, o n rdi hovo i pedstavitel EU." 14)

A pak m EU monost ponechat stranou hledn fixn ideje, vyprvn velkopbhu a podobn "poetilosti". Kultura a ivot mst, ze kterch vyrostla republika, nestoj na njak fixn ideji. Svoboda mst, tato jejich "jedin komparativn vhoda", a jejich pluralita nejsou o nem stlm, o jistot, ke kter lze vzhlet a chrnit. Svoboda mst a cel Evropy spov v hledn takov ideje nebo een, kter je vhodn prv te. Je to idea st uchopiteln, protoe je stle promnliv a hlavn jej vsledky jsou promnliv.

Pbh mst nen takovm velkopbhem jako djiny e, kde se d sledovat zemn a hospodsk rst a jejmu nejmocnjmu vldci se d pzvisko "Velik", jak se stalo prv u Frank. V absenci velkopbhu ale vystupuje riziko malosti nebo dal "poetilosti". Stedovk msta fungovala na ekonomickm zklad, zatmco lechta mj. na zklad kulturnm a crkev na zklad morlnm. Souasn politick jednn stt EU o rznch kvtch, vhodch a pennch tocch se leckdy odehrvaj na bzi stedovkho hokynstv. Skloubit ekonomickou svobodu s njakou kulturou (netrvit vechen voln as v obchocch) a s morlkou (alespo se nenechat zkorumpovat) je dalm nmtem ke svobodn diskusi.

ZVR
Pi hledn koen Evropy jsme se vzdlili od e Karla Velikho nkam jinam, abychom je mohli rozeznat i jinde. Kdybychom chtli bt psn, tak meme ci, e hodnoty dnen Evropy se vyvinuly v opozici vi hodnotm csastv zaloenho Karlem Velikm, a ten tud s dnen Evropou nem nic spolenho. V Evrop se prosadila msta, konkurent to lechty, nad kterou drel monarcha ochrannou ruku. A m욝an za Francouzsk revoluce vyuily ke svren monarchie instituce stav, kter fungovaly jako nstroj obhajoby zjm rznch vrstev vi monarchovi. Rozen EU do stedn Evropy pak vylo z Maastrichtu, nikoli z Cch, kter le v sousedstv za hranicemi. Ale pokud budeme smlivj, tak meme ci, e fransk e poloila solidn zklad pro dal vvoj. e Karla Velikho zajistila peit a i rozmach lidsk populace, jej "pebytky" mohly odchzet zakldat msta. Fransk e pejala st antickho ddictv a pedala k uvn dalm generacm. Bez takovho zkladu by m욝ansk Evropa vznikala pomaleji. Karel Velik nepoloil zklady dnen demokratick Evropy, ale udlal pro budoucnost Evropy to, co bylo v jeho monostech.

10) Budil, Ivo T.: Od prvotnho jazyka k rase. Academia, Praha 2002, s. 28.
11) Tato demokratinost starch Slovan je ale stejnho druhu, jakou provozovali i sta Germni a ke kter se hlsili nmet liberlov. Palack zkoumal dobu, kdy Germni opustili kmenovou demokracii a budovali stt, instituci veskrze mocenskou a vojenskou. A typ vzjemn konfrontace Slovan a Germn nepipsal rozdlnmu spoleenskmu vvoji kmen nebo stt, ale nrodnm vlastnostem obou etnik.
12) Tetk, Duan: ei a djiny v postmodernm oistci. Nakladatelstv Lidov Noviny, Praha 2005, s. 189.
13) Jak informuje Pemysl Houda na esk pozici - http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/s-novou-vizi-ma-evrope-pomoci-i-ekonom-tomas-sedlacek .
14) V dalm komenti ze stejnch webovch strnek - http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/barrosova-snaha-o-novy-pribeh-evropy-je-posetila-mozna-i-nebezpecna

Hlavn literatura:
James, Edward: Frankov. Nakladatelstv Lidov noviny, edice Djiny nrod, Praha 1997.
Le Goff, Jacques: Kultura stedovk Evropy. Vyehrad, Praha 2005.
Hgermann, Dieter: Karel Velik - Vldce Zpadu. Prostor, Praha 2002.
Van der Horst, Han: Djiny Nizozemska, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2005.
Rapp, Francis: Svat e msk nroda nmeckho. Paseka, Praha 2007.