Veligrad mocensk centrum Velk Moravy V.

Autor: Jindich aludek <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 09. 09. 2013

Dnen dl lnku se bude vnovat Mikulicm.

Valy u Mikulic jsou jednm z nejvznamnjch opevnnch hraditnch sdel se znaky mstskho uspodn, spe vojenskho charakteru, s doklady osdlen pedvelkomoravskho a velkomoravskho horizontu s mnostvm kostel (cca 10) a artefakt svdcch o ptomnosti velkomoravsk nobility. Existuj domnnky, e se mohlo jednat o kmenov centrum s vymi mocenskmi aspiracemi, mon i sdlo prvnch Mojmrovc. Zlom ve vvoji hradiska nasvduje tomu, e se v dal fzi stalo dleitm prvkem zalennm do systmu obrany e a jejho centra.



Prof. Havlk se domnval, e se jednalo o grad Morava, nkolik badatel se vak pikln k nzvu grad Slavnica i Slivnica ji v 9. stol.

Ji v r. 1888 popsal lokalitu Valy moravsk archeolog K. J. Maka.



Zaznamenal hlen naduitele Frantika Krope o rozshlm opevnn se zetelnm pkopem asi 3,5 km vchodn od Mikulic a o nco vchodnji nezalesnn msto, "kde nic neroste", obehnan pkopem, s nlezy step keramiky zdoben vlnicemi. Meznkem zahajujcm ternn vzkumy byl rok 1954. Systematick vzkumy trvajc nepetrit 38 sezn poskytly dky relativn neporuenosti do dnen doby nejdostupnj materil k hledn historie Velk Moravy a jsou spjaty se jmny akademika Prof. PhDr. Josefa Poulka, DrSc. a Doc. PhDr. Zdeka Klanicy, DrSc.

Aglomerace le v doln niv eky Moravy v krajin lunch les. Jej jdro tvo hlavn hrad se dvma velkmi pilhajcmi pedhradmi, z nich jedno m zeteln charakter stlho vojenskho tbora a druh se jev sp jako valem chrnn sdlit. Ponkud vyven akropole velkomoravskho hradu i s vojenskm pedhradm byla chrnna tm stejnou hradbou skoepinov konstrukce s eln kamennou plentou a vodnmi pkopy tvoenmi soustavou ramen eky Moravy.



Na nejvym mst akropole byly situovny dv stavby reprezentujc knec prosted - knec palc s litou maltovou podlahou a kamennm krbem, druhou stavbou byla bazilika



Oba objekty na ploe tzv. hradu tvoily samostatn okrsek. V okol palce bylo zjitno opevnn pkopem a bazilika se hbitovem byla oddlena palisdovm plotem. Rozshl trojlodn bazilika s atriem a nartexem - knitm je plon dosud nejvt odkrytou velkomoravskou crkevn stavbou.