Data eskho stedovku

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 10. 08. 2013

Strun pehled s odkazy na podrobnj lnky домашний текстиль

30. - 60. lta 6. stolet - pchod prvnch Slovan do ech
623 624 probhlo povstn Slovan proti Avarm pod vedenm kupce Sma
631 bitva u Wogastisburgu Slovan porej Franky
658/9 umr Smo, prvn znm vldce Slovan na naem zem
805-806 vprava Frank proti echm, ti se zavazuj platit tribut
831 kest Moravan
833 Mojmr I. vyhn Pribinu z Nitry, vznik tak sttn tvar zvan Velk Morava
845 kest 14 eskch knat v ezn
846 vpd Frank na Moravu, ti nastoluj knetem Rostislava
863 pchod Cyrila a Metodje na Velkou Moravu
869 Metodj jmenovn panonskm arcibiskupem
870 Rostislav zajat Franky, doasn sprva Moravy hrabaty Vilmem a Engelalkem, Svatopluk zstv v Nite. Rovn je zajat Metodj pasovskm biskupem - 1. dl a 2. dl lnku
871 Svatopluk zajat Franky, na Morav probh povstn proti jejich vld (nastolen Slavomr), Svatopluk v ele Frenk posln potlait toto povstn, nicmn se spojuje s Moravany a Franky por a vyhn, stv se vldcem
873 Metodj proputn z vzen
882/4 satek eskho vldce Boivoje s Ludmilou
885 umr Metodj, vyhnn jeho k z Velk Moravy
888/889 umr esk kne Boivoj, po nm echy ovld Svatopluk
894 umr Svatopluk, po nm vldce jeho syn Mojmr II. V echch se vldy ujm Spytihnv
895 esk kne Spytihnv skld lenn slib fransk i, echy se tak vymauj z vlivu Velk Moravy
906 pod tlakem Maar a vlivem spor mezi syny Svatopluka se rozpad Velk Morava
915 umr Spytihnv a po nm nastupuje jeho bratr Vratislav I.
921 smrt Vratislava, msto jeho nezletilho syna Vclava vldne vdova po Vratislavovi Drahomra a jeho matka Ludmila, ta je ovem ve stejnm roce zabita
929 vprava Jindicha Ptnka, kter si vynucuje placen tributu z ech
935 vrada sv. Vclava, nastupuje Boleslav I. Ten sjednocuje echy, dobv severn st Moravy, Slezsko a Malopolsko.
955 vojsko Boleslava se astn bitvy na Lechu, kde jsou poraeni Maai
972 zaloen praskho biskupstv - seznam biskup a arcibiskup
973 umr Boleslav I., nastupuje jeho syn Boleslav II. Jeho vldu charakterizuje nespn snaha o ovlivovn situace v i, ztrta zem v dnenm Polsku na kor Piastovce Mka
981 umr Slavnk
982 praskm biskupem zvolen Slavnkovec Vojtch
993 zaloen prvnho eskho muskho kltera v Bevnov
995 vyvradn Slavnkovc
997 pohanskmi Prusy zabit biskup Vojtch
999 umr Boleslav II., jeho nstupcem se stv jeho syn Boleslav III., zvan Ryav
1000 - nad hrobem Vojtcha v Hnzdn zaloeno arcibiskupstv
1002 z ech vyhnn Boleslav, nastolen neznm Pemyslovec Vladivoj, ten si nech udlit echy v lno od mskho krle Jindicha II.
1003 umr Vladivoj, udlosti nabraj rychl spd, na trn nastupuje opt Boleslav III., ten nechv vradit Vrovce a je sesazen polskm panovnkem Boleslavem Chrabrm, kter sm nastupuje na esk stolec (zejm u dve ovld Moravu) po matce Dobrav je Pemyslovec.
1004 do ech vpadlo nmeck vojsko Jindicha II., to vyhn Polky (na tku je zabit posledn Slavnkovec Sobbor) a nastoluje Jaromra (syn Boleslava II.) knetem. Morava zstv polsk.
1012 Jaromr sesazen svm bratrem Oldichem
20. lta 11. stolet dobyt Moravy na Polcch
1032 zaloen klter v Szav, stedisko slovansk liturgie
1033 Oldich sesazen a knetem se stv Jaromr
1034 Oldichovi se podailo sesadit Jaromra a stv se knetem, ve stejnm roce umr a vldcem se stv Betislav I., Potky jeho vldy
1039 vprava Betislava I. do Polska, v Hnzdnu zskv ostatky sv. Vojtcha. To popuzuje nmeckho vldce Jindicha III.
1040 bitva u Brdku, Betislav I. por mskho krle Jindicha III.
1041 dalmu taen se Betislav u nen schopen ubrnit, kapituluje a stv se spojencem Jindicha III.
1055 v Chrudimi umr Betislav I., tvrce seniortu (trn dd nejstar Pemyslovec a rozdlen Moravy mezi sv syny) nastupuje jeho syn Spytihnv II. Ten vyhn ze Szavy slovansk mnichy, jeho vlda
1060 Spytihnv zskv privilegium nosit mitru (to lze chpat jako pedstupe krlovskho titulu)
1061 smrt Spytihnva, nastupuje jeho bratr Vratislav II. Ten obnovuje moravsk dly a povolv slovansk mnichy zpt do Szavy, Potek jeho vldy
1063 zaloen olomouckho biskupstv, prvnm biskupem Jan - seznam olomouckch biskup a arcibiskup
1068 praskm biskupem po smrti ebe zvolen Jaromr, bratr vldnoucho knete. Oba po vtinu ivota budou mt spory a Vratislav pesdl na Vyehrad
1075 84 Vratislav pomh v boji o investituru a proti sk oposici csai Jindichu IV.
1082 bitva u Mailberku, Vratislav vtz nad rakouskm markrabtem Leopoldem II.
1085 Vratislav za pomoc mskmu krli Jindichu IV. zskv krlovsk titul, prvnm eskm krlem jako Vratislav I.
1086 prask korunovace Vratislava
1092 v lednu umr Vratislav, po nm nastupuje jeho bratr Konrd, ten vldne pouze do z, po jeho smrti nastupuje na trn Vratislavv syn Betislav II., djiny tohoto obdob
1097 Betislav II. definitivn vyhn slovansk mnichy ze Szavy
1099 Betislav nechv v ezn udlit zemi v lno svmu bratru Boivojovi
1100 Betislav zabit ve Zben, na stolec nastupuje jeho mlad bratr Boivoj
1105 Boivoj se pokusil nespn sesadit Svatopluk Olomouck
1107 druh pokus, tentokrt spn Svatopluka
1109 Svatopluk na vprav do Slezska zabit, v nastal situaci se s pomoc csae prosadil Vladislav (bratr Boivoje) proti Boivojovi a bratru Svatopluka Otovi
1117 Vladislav se vzdv vldy na kor Boivoje
1120- za neznmch okolnost se knetem stv Vladislav
1125 umr Vladislav I. a nastupuje jeho mlad bratr Sobslav I. O sv prva se podle seniortu hls Ota Olomouck. Vlda Sobslava
1126 Sobslav vtz v bitv u Chlumce nad vojskem mskho krle Lothara III. a ubrnil tak svoji vldu vi nrokm Oty Olomouckho, kter v tto bitv umr
1130 Sobslav zabrauje pokusu o svoji likvidaci, astnci odsouzeni na Vyehrad
1138 esk lechta slbila kneti, e po jeho smrti zvol jeho syna Vladislava knetem
1140 smrt Sobslava I., knetem je zvolen jeho synovec Vladislav I., jeho vlda
1141 1142 odboj moravskch knat a sti esk lechty proti Vladislavovi. Ten i pes porku u Vysok (1142) vtz s pomoc mskho krle Konrda III.
1147 1148 Vladislav se astn II. kov vpravy, dostv se ale jen do Byzance, kde skld lenn slib csai, vrac se pes Rusko
1158 Vladislav se stv druhm eskm krlem, za pomoc mskmu csai Fridrichu I. pi boji proti Milnu
1172 Vladislav II. rezignuje na trn ve prospch svho syna Bedicha,
1173 - Bedicha zajm csa Fridrich, knetem se stv syn Sobslava Sobslav II.
1178 knetem se stv opt Bedich, jeho vlda
1179 Bitva u Lodnice a Na bojiti mezi Bedichem a Sobslavem
1182 vzpoura lechty proti Bedichovi, ta nastoluje Konrda Otu, Bedichovi vrac trn csa
1185 bitva u Moravskch Lodnic, Pemysl Otakar (nevlastn bratr Bedicha) vtz nad Konrdem, ale stahuje se zpt do ech
1187 prask biskup Jindich Betislav (tak Pemyslovec) jmenovn skm knetem
1189 umr Bedich a knetem se stv Konrd Ota, ten vydv prvn zkonk, Statuta Konrda Oty, jeho vlda
1191 u Neapole umr Konrd Ota, knetem se stv Vclav (syn Sobslava I.), udlosti tohoto obdob
1192 s pomoc biskupa Jindicha Betislava sesazen Vclav a dosazen Pemysl Otakar I.
1193 Pemysl I. sesazen, knetem se stv biskup Jindich Betislav, jeho vlda
1197 po smrti knete a biskupa Jindicha Betislava je lechtou na trn Vladislav Jindich, ten po vpdu svho bratra Pemysla Otakara mu postupuje trn, stv se moravskm markrabtem, jeho vlda
1198 Pemysl se zapojuje do boje v i mezi Filipem a Otou Welfem, Filip taufsk mu udluje krlovsk titul
1203 Krlovsk titul potvrzuje Pemyslovi i Ota Brunvick, na jeho stranu se pikln
1212 vydna Zlat bula sicilsk
1216 krlem zvolen syn Pemysla Vclav, zaveden primogenitury (krlem se stv nejstar ijc syn)
1222 po sporech Pemysla s praskm biskupem Danielem vydno tzv. Velk privilegium esk crkve. Tho roku umr tak Vladislav Jindich, po potlaen odboje Dpoltic se moravskmi markrabaty stvaj mlad synov Pemysla I.
1228 krlem korunovn Vclav I.
1230 smrt Pemysla Otakara I., nstup Vclava I. Vlda Vclava
1233 povstn moravskho markrabte Pemysla proti svmu bratru Vclavu I. Na stran Pemysla i rakousk vvoda Fridrich Bojovn
1237 dal povstn Pemysla proti Vclavovi I. Na d poven jedin z eskch rytskch d - kovnci s ervenou hvzdou
1241 po bitv u Lehnice Mongolov prothli Moravou
1246 po smrti rakouskho vvody Fridricha Bojovnho je na jeho msto zvolen Vladislav, syn Vclava I. Ten ovem v lednu 1247 umr
1248 1249 povstn Pemysla Otakara, syna Vclava I. proti svmu otci. Vzpoura je potlaena a oba Pemyslovci se usmiuj
1251 Rakouskm vvodou vybrn Pemysl Otakar II.
1252 Pemysl pro poslen svho prva k Rakousm se en s Marktou Babenberskou
1253 v Poplech umr Vclav I. Novm eskm krlem se stv Pemysl Otakar II. Zrove mus brnit sv rakousk ddictv proti alianci Uher, Bavorska a nkterch polskch knat
1255 kov vprava eskho krle do pohanskch Prus, zde na jeho poest zaloeno msto Krlovec (dnes Kaliningrad)
1260 - bitva u Kressenbrunnu, Pemysl po vtzstv nad uherskm krlem Blou IV. zskv trsko
1261 Pemysl se rozvd s Marktou a en se s pbuznou uherskho krle Kunhutou Haliskou
1267-1268 druh kov vprava Pemysla do Pruska, ta souvis s jeho snahou o poven olomouckho biskupstv na arcibiskupstv
1273 zhy po sv volb mskm krlem naizuje Rudolf Habsbursk vrcen rakouskch zem, Pemysl odmt
1276 Pemysl se nakonec vzdv rakouskch zem, zrove proti nmu vypuk odboj Vtkovc a Boree z Rzmburka, ten je potlaen o rok pozdji
1278 Na Moravskm poli je mskm krlem Rudolfem poraen a zabit Pemysl Otakar II. Po jeho smrti je eskm regentem za nezletilho Vclava Ota Braniborsk, Moravu spravuje sm Rudolf Habsbursk. Dal z adept na sprvu ech, Jindich IV. Vratislavsk zskv Kladsko
1279 syn Pemysla Vclav (II.) je odvezen do braniborskho zajet
1282 et pnov, skupina kolem biskupa Tobie z Beneova zanaj jednat o nvratu kralevice do ech. Tak umr Aneka, pozdji svat (1989)
1283 do ech se vrac Vclav II. Rozhodujc vliv na krle zskv Zvi z Falkentejna, milenec a poslze manel Kunhuty
1285 Vclav II. se en v Chebu s dcerou Rudolfa Habsburskho Jitkou
1289 Zvi z Falkentejna zajat a pozdji popraven, zan samostatn vlda krle, kter smuje k ovldnut Polska
1292 Vclav II. se stv malopolskm vvodou
1300 Vclav II. se nechv korunovat polskm krlem, en s Elikou Rejkou. Zan mincovn reforma poprv vyraen prask gro
1301 Uherskm krlem po smrti Ondeje III. je zvolen syn Vclava II. Vclav jako Ladislav V. Na trnu se ovem neudr dlouho
1304 csa Albrecht poaduje st vnosu ze stbrnch dol v Kutn Hoe, v nslednm taen je poraen
1305 smrti Vclava II. eskm krlem se stv jeho syn Vclav III., kter se en s Violou Tnskou
1306 polsk Vladislav Loktek obsazuje Krakov, Vclav III. je zabit neznmm vrahem v Olomouci na taen do Polska. Krlem je zvolen nejdve Jindich Korutansk, po vpdu Habsburk se eskm krlem stv Rudolf Habsbursk - k obdob 1306-1310 lnek
1307 Proti Rudolfovi povstv zpadoesk lechta, krl umr ped Horaovicemi. Krlem se stv Jindich Korutansk
1310 Jindich Korutansk vyhnn eskou lechtou, novm krlem se stv Jan Lucembursk, syn mskho krle Jindicha. Ten se en s Elikou Pemyslovnou. V prvnm desetilet sv vldy se dostv do konflikt s eskou lechtou
1313 po smrti svho otce podporuje Ludvka Bavora v jeho boji o msk trn proti Habsburku Fridrichovi Slinmu
1319 Jan Lucembursk zskv Horn Luici
1322 po bitv u Mhldorfu Jan zskv Chebsko
1327, 1329 vtina slezskch knat se stv lenky eskho krle
1331 1333 nespn snaha Lucemburk zskat Lombardii
1337 kov vprava Jana na Litvu
1344 prask biskupstv poveno na arcibiskupstv
1346 Jan umr v bitv u Kresaku, trn dd Karel IV.
1348 - zaloen prask university a Novho msta praskho
1355 nespn snaha Karla IV. prosadit zkonk Maiestas Carolina
1356 Zlat bula Karla IV. upravuje postaven eskho krle v i
1357 zaala stavba Karlova mostu
1363 Karel IV. zskv Doln Luici
1373 koup Braniborska Karlem IV. od Wittelsbach
1378 umr Karel IV. Jeho e je rozdlena mez jeho syny Vclav IV. se stv eskm a mskm krlem, Zikmund zskv Braniborsko (pozdji se stv uherskm krlem), Jan zskv Zhoelecko
1394 Vclav poprv zajat eskm panstvem
1400 Vclav IV. sesazen z skho trnu
1402 Vclav zajat Zikmundem a eskmi pny, v Betlmsk kapli zan kzat Jan Hus 1409 dekret kutnohorsk zmnn pomr hlas na prask universit. Rozhodujc vliv zde zskvaj reformn et misti, pro vysok uen po odchodu nmeckch mistr to znamen vrazn padek
1412 nad Prahou vyhlen interdikt, Jan Hus odchz na venkov
1415 V Kostnici uplen Jan Hus
1419 smrt Vclava IV., zan husitsk revoluce, zaloen Tbora
1420 - bitva u Sudome, kov vprava proti Praze, bitva na Vtkov a pod Vyehradem, Zikmund se nechv korunovat eskm krlem, jinak je nespn
1421 zemsk snm v slavi sesazuje Zikmunda z eskho trnu
1422 druh kov vprava proti husitskm echm, ta je poraena. V Praze je popraven radikln kazatel Jan elivsk
1423 Jan ika odchz z Tbora a zakld men Tbor ve vchodnch echch
1424 v bitv u Maleova Jan ika por vojsko umrnnch kalink a katolk. U Pibyslavi Jan ika umr
1426 dal kov vprava poraena u Mostu
1427 husit porej kiky u Tachova
1431 kov vprava poraena bez boje u Domalic
1434 v bitv u Lipan poraena radikln bratrstva panskou jednotou umrnnch kalink a katolk
1436 vyhlena Kompaktta, v echch povoleno dvojv. eskou lechtou pijat Zikmund Lucembursk
1437 Zikmund Lucembursk umr, jeho zem a tituly zskv Albrecht Habsbursk, manel dcery Zikmunda Albty
1438 nespn snaha sesadit Albrechta a dosadit syna polskho krle Kazimra
1439 smrt Albrechta Habsburskho
1440 eskm krlem zvolen vvoda Albrecht Bavorsk, ten vldu odmt. V zemi vldnou spolky lechty a mst, landfrdy
1444 uznna prva syna Albrechta Ladislava Pohrobka, ten se pro svoji nezletilost neme ujmout trnu
1448 - Ji z Podbrad obsazuje Prahu
1452 Ji z Podbrad zvolen zemskm sprvcem, podrobuje si Tbor
1453 na trn nastupuje Ladislav Pohrobek
1457 pedasn smrt Ladislava Pohrobka, v Kunvaldu zaloena Jednota bratrsk - lnek o Jednot
1458 eskm krlem zvolen Ji z Podbrad
1462 papeem Piem II. zruena Kompaktta. Ji se sna vytvoit ligu evropskch panovnk proti Turkm, bez papee
1465 vznik Zelenohorsk jednota, zamen proti Jimu
1466 Ji sesazen papeem z eskho trnu a je proti nmu vyhlena kov vprava
1468 -1469 vlka Matye proti Jimu z Podbrad. Ji vtz u Vilmova, nicmn Maty se nechv v Olomouci korunovat eskm krlem, ovld Moravu a Slezsko
1471 po smrti Jiho z Podbrad je eskm krlem zvolen Vladislav Jagellonsk
1476 uzaven mr mezi Vladislavem a Matyem, po smrti jednoho druh zdd krlovstv druhho
1483 druh prask defenestrace
1485 kutnohorsk nboensk smr
1490 po smrti Matye Korvna zskv Vladislav Moravu, Slezsko a Uhry
1500 Vladislavsk zzen zemsk, stavovsk stt
1516 po smrti Vladislava nastupuje na esk a uhersk trn jeho syn Ludvk
1517 svatovclavsk smlouva dohoda mezi msty a lechtou
1526 po smrti Ludvka Jagellonskho v bitv u Mohe nastupuj v osob Ferdinanda I. na esk trn Habsburkov - lnek k nstupu Habsburk
постельное белье купить