Data českého středověku

Autor: Jan Škvrňák <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Téma: České dějiny, Vydáno dne: 10. 08. 2013

Stručný přehled s odkazy na podrobnější články домашний текстиль

30. - 60. léta 6. století - příchod prvních Slovanů do Čech
623 – 624 – proběhlo povstání Slovanů proti Avarům pod vedením kupce Sáma
631 – bitva u Wogastisburgu – Slované porážejí Franky
658/9 umírá Sámo, první známý vládce Slovanů na našem území
805-806 výprava Franků proti Čechům, ti se zavazují platit tribut
831 – křest Moravanů
833 – Mojmír I. vyhání Pribinu z Nitry, vzniká tak státní útvar zvaný Velká Morava
845 – křest 14 českých knížat v Řezně
846 – vpád Franků na Moravu, ti nastolují knížetem Rostislava
863 – příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
869 – Metoděj jmenován panonským arcibiskupem
870 – Rostislav zajat Franky, dočasná správa Moravy hrabaty Vilémem a Engelšalkem, Svatopluk zůstává v Nitře. Rovněž je zajat Metoděj pasovským biskupem - 1. díl a 2. díl článku
871 – Svatopluk zajat Franky, na Moravě probíhá povstání proti jejich vládě (nastolen Slavomír), Svatopluk v čele Frenků poslán potlačit toto povstání, nicméně se spojuje s Moravany a Franky poráží a vyhání, stává se vládcem
873 – Metoděj propuštěn z vězení
882/4 sňatek českého vládce Bořivoje s Ludmilou
885 – umírá Metoděj, vyhnání jeho žáků z Velké Moravy
888/889 umírá český kníže Bořivoj, po něm Čechy ovládá Svatopluk
894 – umírá Svatopluk, po něm vládce jeho syn Mojmír II. V Čechách se vlády ujímá Spytihněv
895 – český kníže Spytihněv skládá lenní slib franské říši, Čechy se tak vymaňují z vlivu Velké Moravy
906 – pod tlakem Maďarů a vlivem sporů mezi syny Svatopluka se rozpadá Velká Morava
915 – umírá Spytihněv a po něm nastupuje jeho bratr Vratislav I.
921 – smrt Vratislava, místo jeho nezletilého syna Václava vládne vdova po Vratislavovi Drahomíra a jeho matka Ludmila, ta je ovšem ve stejném roce zabita
929 – výprava Jindřicha Ptáčníka, který si vynucuje placení tributu z Čech
935 – vražda sv. Václava, nastupuje Boleslav I. Ten sjednocuje Čechy, dobývá severní část Moravy, Slezsko a Malopolsko.
955 – vojsko Boleslava se účastní bitvy na Lechu, kde jsou poraženi Maďaři
972 – založení pražského biskupství - seznam biskupů a arcibiskupů
973 – umírá Boleslav I., nastupuje jeho syn Boleslav II. Jeho vládu charakterizuje neúspěšná snaha o ovlivňování situace v Říši, ztráta území v dnešním Polsku na úkor Piastovce Měška
981 – umírá Slavník
982 – pražským biskupem zvolen Slavníkovec Vojtěch
993 – založení prvního českého mužského kláštera v Břevnově
995 – vyvraždění Slavníkovců
997 – pohanskými Prusy zabit biskup Vojtěch
999 – umírá Boleslav II., jeho nástupcem se stává jeho syn Boleslav III., zvaný Ryšavý
1000 - nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně založeno arcibiskupství
1002 – z Čech vyhnán Boleslav, nastolen neznámý Přemyslovec Vladivoj, ten si nechá udělit Čechy v léno od římského krále Jindřicha II.
1003 – umírá Vladivoj, události nabírají rychlý spád, na trůn nastupuje opět Boleslav III., ten nechává vraždit Vršovce a je sesazen polským panovníkem Boleslavem Chrabrým, který sám nastupuje na český stolec (zřejmě už dříve ovládá Moravu) – po matce Dobravě je Přemyslovec.
1004 – do Čech vpadlo německé vojsko Jindřicha II., to vyhání Poláky (na útěku je zabit poslední Slavníkovec Soběbor) a nastoluje Jaromíra (syn Boleslava II.) knížetem. Morava zůstává polská.
1012 – Jaromír sesazen svým bratrem Oldřichem
20. léta 11. století – dobytí Moravy na Polácích
1032 – založen klášter v Sázavě, středisko slovanské liturgie
1033 – Oldřich sesazen a knížetem se stává Jaromír
1034 – Oldřichovi se podařilo sesadit Jaromíra a stává se knížetem, ve stejném roce umírá a vládcem se stává Břetislav I., Počátky jeho vlády
1039 – výprava Břetislava I. do Polska, v Hnězdnu získává ostatky sv. Vojtěcha. To popuzuje německého vládce Jindřicha III.
1040 – bitva u Brůdku, Břetislav I. poráží římského krále Jindřicha III.
1041 – dalšímu tažení se Břetislav už není schopen ubránit, kapituluje a stává se spojencem Jindřicha III.
1055 – v Chrudimi umírá Břetislav I., tvůrce seniorátu (trůn dědí nejstarší Přemyslovec a rozdělení Moravy mezi své syny) nastupuje jeho syn Spytihněv II. Ten vyhání ze Sázavy slovanské mnichy, jeho vláda
1060 – Spytihněv získává privilegium nosit mitru (to lze chápat jako předstupeň královského titulu)
1061 – smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr Vratislav II. Ten obnovuje moravské úděly a povolává slovanské mnichy zpět do Sázavy, Počátek jeho vlády
1063 – založení olomouckého biskupství, prvním biskupem Jan - seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
1068 – pražským biskupem po smrti Šebíře zvolen Jaromír, bratr vládnoucího knížete. Oba po většinu života budou mít spory a Vratislav přesídlí na Vyšehrad
1075 – 84 Vratislav pomáhá v boji o investituru a proti říšské oposici císaři Jindřichu IV.
1082 – bitva u Mailberku, Vratislav vítězí nad rakouským markrabětem Leopoldem II.
1085 – Vratislav za pomoc římskému králi Jindřichu IV. získává královský titul, prvním českým králem jako Vratislav I.
1086 – pražská korunovace Vratislava
1092 – v lednu umírá Vratislav, po něm nastupuje jeho bratr Konrád, ten vládne pouze do září, po jeho smrti nastupuje na trůn Vratislavův syn Břetislav II., dějiny tohoto období
1097 – Břetislav II. definitivně vyhání slovanské mnichy ze Sázavy
1099 – Břetislav nechává v Řezně udělit zemi v léno svému bratru Bořivojovi
1100 – Břetislav zabit ve Zbečně, na stolec nastupuje jeho mladší bratr Bořivoj
1105 – Bořivoj se pokusil neúspěšně sesadit Svatopluk Olomoucký
1107 – druhý pokus, tentokrát úspěšný Svatopluka
1109 – Svatopluk na výpravě do Slezska zabit, v nastalé situaci se s pomocí císaře prosadil Vladislav (bratr Bořivoje) proti Bořivojovi a bratru Svatopluka Otovi
1117 – Vladislav se vzdává vlády na úkor Bořivoje
1120- za neznámých okolností se knížetem stává Vladislav
1125 – umírá Vladislav I. a nastupuje jeho mladší bratr Soběslav I. O svá práva se podle seniorátu hlásí Ota Olomoucký. Vláda Soběslava
1126 – Soběslav vítězí v bitvě u Chlumce nad vojskem římského krále Lothara III. a ubránil tak svoji vládu vůči nárokům Oty Olomouckého, který v této bitvě umírá
1130 – Soběslav zabraňuje pokusu o svoji likvidaci, účastníci odsouzeni na Vyšehradě
1138 – česká šlechta slíbila knížeti, že po jeho smrti zvolí jeho syna Vladislava knížetem
1140 – smrt Soběslava I., knížetem je zvolen jeho synovec Vladislav I., jeho vláda
1141 – 1142 – odboj moravských knížat a části české šlechty proti Vladislavovi. Ten i přes porážku u Vysoké (1142) vítězí s pomocí římského krále Konráda III.
1147 – 1148 – Vladislav se účastní II. křížové výpravy, dostává se ale jen do Byzance, kde skládá lenní slib císaři, vrací se přes Rusko
1158 – Vladislav se stává druhým českým králem, za pomoc římskému císaři Fridrichu I. při boji proti Milánu
1172 – Vladislav II. rezignuje na trůn ve prospěch svého syna Bedřicha,
1173 - Bedřicha zajímá císař Fridrich, knížetem se stává syn Soběslava Soběslav II.
1178 – knížetem se stává opět Bedřich, jeho vláda
1179 – Bitva u Loděnice a Na bojišti mezi Bedřichem a Soběslavem
1182 – vzpoura šlechty proti Bedřichovi, ta nastoluje Konráda Otu, Bedřichovi vrací trůn císař
1185 – bitva u Moravských Loděnic, Přemysl Otakar (nevlastní bratr Bedřicha) vítězí nad Konrádem, ale stahuje se zpět do Čech
1187 – pražský biskup Jindřich Břetislav (také Přemyslovec) jmenován říšským knížetem
1189 – umírá Bedřich a knížetem se stává Konrád Ota, ten vydává první zákoník, Statuta Konráda Oty, jeho vláda
1191 – u Neapole umírá Konrád Ota, knížetem se stává Václav (syn Soběslava I.), události tohoto období
1192 – s pomocí biskupa Jindřicha Břetislava sesazen Václav a dosazen Přemysl Otakar I.
1193 – Přemysl I. sesazen, knížetem se stává biskup Jindřich Břetislav, jeho vláda
1197 – po smrti knížete a biskupa Jindřicha Břetislava je šlechtou na trůn Vladislav Jindřich, ten po vpádu svého bratra Přemysla Otakara mu postupuje trůn, stává se moravským markrabětem, jeho vláda
1198 – Přemysl se zapojuje do boje v Říši mezi Filipem a Otou Welfem, Filip Štaufský mu uděluje královský titul
1203 – Královský titul potvrzuje Přemyslovi i Ota Brunšvický, na jehož stranu se přiklání
1212 – vydána Zlatá bula sicilská
1216 – králem zvolen syn Přemysla Václav, zavedení primogenitury (králem se stává nejstarší žijící syn)
1222 – po sporech Přemysla s pražským biskupem Danielem vydáno tzv. Velké privilegium české církve. Téhož roku umírá také Vladislav Jindřich, po potlačení odboje Děpolticů se moravskými markrabaty stávají mladší synové Přemysla I.
1228 – králem korunován Václav I.
1230 – smrt Přemysla Otakara I., nástup Václava I. Vláda Václava
1233 – povstání moravského markraběte Přemysla proti svému bratru Václavu I. Na straně Přemysla i rakouský vévoda Fridrich Bojovný
1237 – další povstání Přemysla proti Václavovi I. Na řád povýšen jediný z českých rytířských řádů - křížovníci s červenou hvězdou
1241 – po bitvě u Lehnice Mongolové protáhli Moravou
1246 – po smrti rakouského vévody Fridricha Bojovného je na jeho místo zvolen Vladislav, syn Václava I. Ten ovšem v lednu 1247 umírá
1248 – 1249 – povstání Přemysla Otakara, syna Václava I. proti svému otci. Vzpoura je potlačena a oba Přemyslovci se usmiřují
1251 – Rakouským vévodou vybrán Přemysl Otakar II.
1252 – Přemysl pro posílení svého práva k Rakousům se žení s Markétou Babenberskou
1253 – v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II. Zároveň musí bránit své rakouské dědictví proti alianci Uher, Bavorska a některých polských knížat
1255 – křížová výprava českého krále do pohanských Prus, zde na jeho počest založeno město Královec (dnes Kaliningrad)
1260 - bitva u Kressenbrunnu, Přemysl po vítězství nad uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko
1261 – Přemysl se rozvádí s Markétou a žení se s příbuznou uherského krále Kunhutou Haličskou
1267-1268 – druhá křížová výprava Přemysla do Pruska, ta souvisí s jeho snahou o povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství
1273 – záhy po své volbě římským králem nařizuje Rudolf Habsburský vrácení rakouských zemí, Přemysl odmítá
1276 – Přemysl se nakonec vzdává rakouských zemí, zároveň proti němu vypuká odboj Vítkovců a Boreše z Rýzmburka, ten je potlačen o rok později
1278 – Na Moravském poli je římským králem Rudolfem poražen a zabit Přemysl Otakar II. Po jeho smrti je českým regentem za nezletilého Václava Ota Braniborský, Moravu spravuje sám Rudolf Habsburský. Další z adeptů na správu Čech, Jindřich IV. Vratislavský získává Kladsko
1279 – syn Přemysla Václav (II.) je odvezen do „braniborského zajetí“
1282 – čeští pánové, skupina kolem biskupa Tobiáše z Benešova začínají jednat o návratu kralevice do Čech. Také umírá Anežka, později svatá (1989)
1283 – do Čech se vrací Václav II. Rozhodující vliv na krále získává Záviš z Falkenštejna, milenec a posléze manžel Kunhuty
1285 – Václav II. se žení v Chebu s dcerou Rudolfa Habsburského Jitkou
1289 – Záviš z Falkenštejna zajat a později popraven, začíná samostatná vláda krále, která směřuje k ovládnutí Polska
1292 – Václav II. se stává malopolským vévodou
1300 – Václav II. se nechává korunovat polským králem, žení s Eliškou Rejčkou. Začíná mincovní reforma – poprvé vyražen pražský groš
1301 – Uherským králem po smrti Ondřeje III. je zvolen syn Václava II. Václav jako Ladislav V. Na trůnu se ovšem neudrží dlouho
1304 – císař Albrecht požaduje část výnosu ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, v následném tažení je poražen
1305 – smrti Václava II. Českým králem se stává jeho syn Václav III., který se žení s Violou Těšínskou
1306 – polský Vladislav Lokýtek obsazuje Krakov, Václav III. je zabit neznámým vrahem v Olomouci na tažení do Polska. Králem je zvolen nejdříve Jindřich Korutanský, po vpádu Habsburků se českým králem stává Rudolf Habsburský - k období 1306-1310 článek
1307 – Proti Rudolfovi povstává západočeská šlechta, král umírá před Horažďovicemi. Králem se stává Jindřich Korutanský
1310 – Jindřich Korutanský vyhnán českou šlechtou, novým králem se stává Jan Lucemburský, syn římského krále Jindřicha. Ten se žení s Eliškou Přemyslovnou. V prvním desetiletí své vlády se dostává do konfliktů s českou šlechtou
1313 – po smrti svého otce podporuje Ludvíka Bavora v jeho boji o římský trůn proti Habsburku Fridrichovi Sličnému
1319 – Jan Lucemburský získává Horní Lužici
1322 – po bitvě u Mühldorfu Jan získává Chebsko
1327, 1329 – většina slezských knížat se stává leníky českého krále
1331 – 1333 – neúspěšná snaha Lucemburků získat Lombardii
1337 – křížová výprava Jana na Litvu
1344 – pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství
1346 – Jan umírá v bitvě u Kresčaku, trůn dědí Karel IV.
1348 - založení pražské university a Nového města pražského
1355 – neúspěšná snaha Karla IV. prosadit zákoník Maiestas Carolina
1356 – Zlatá bula Karla IV. upravuje postavení českého krále v Říši
1357 – začala stavba Karlova mostu
1363 – Karel IV. získává Dolní Lužici
1373 – koupě Braniborska Karlem IV. od Wittelsbachů
1378 – umírá Karel IV. Jeho říše je rozdělena mez jeho syny – Václav IV. se stává českým a římským králem, Zikmund získává Braniborsko (později se stává uherským králem), Jan získává Zhořelecko
1394 – Václav poprvé zajat českým panstvem
1400 – Václav IV. sesazen z říšského trůnu
1402 – Václav zajat Zikmundem a českými pány, v Betlémské kapli začíná kázat Jan Hus 1409 – dekret kutnohorský – změněn poměr hlasů na pražské universitě. Rozhodující vliv zde získávají reformní čeští mistři, pro vysoké učení po odchodu německých mistrů to znamená výrazný úpadek
1412 – nad Prahou vyhlášen interdikt, Jan Hus odchází na venkov
1415 – V Kostnici upálen Jan Hus
1419 – smrt Václava IV., začíná husitská revoluce, založení Tábora
1420 - bitva u Sudoměře, křížová výprava proti Praze, bitva na Vítkově a pod Vyšehradem, Zikmund se nechává korunovat českým králem, jinak je neúspěšný
1421 – zemský sněm v Čáslavi sesazuje Zikmunda z českého trůnu
1422 – druhá křížová výprava proti husitským Čechám, ta je poražena. V Praze je popraven radikální kazatel Jan Želivský
1423 – Jan Žižka odchází z Tábora a zakládá „menší Tábor“ ve východních Čechách
1424 – v bitvě u Malešova Jan Žižka poráží vojsko umírněných kališníků a katolíků. U Přibyslavi Jan Žižka umírá
1426 – další křížová výprava poražena u Mostu
1427 – husité porážejí křižáky u Tachova
1431 – křížová výprava poražena bez boje u Domažlic
1434 – v bitvě u Lipan poražena radikální bratrstva panskou jednotou umírněných kališníků a katolíků
1436 – vyhlášena Kompaktáta, v Čechách povoleno dvojvěří. Českou šlechtou přijat Zikmund Lucemburský
1437 – Zikmund Lucemburský umírá, jeho země a tituly získává Albrecht Habsburský, manžel dcery Zikmunda Alžběty
1438 – neúspěšná snaha sesadit Albrechta a dosadit syna polského krále Kazimíra
1439 – smrt Albrechta Habsburského
1440 – českým králem zvolen vévoda Albrecht Bavorský, ten vládu odmítá. V zemi vládnou spolky šlechty a měst, landfrídy
1444 – uznána práva syna Albrechta Ladislava Pohrobka, ten se pro svoji nezletilost nemůže ujmout trůnu
1448 - Jiří z Poděbrad obsazuje Prahu
1452 – Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem, podrobuje si Tábor
1453 – na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek
1457 – předčasná smrt Ladislava Pohrobka, v Kunvaldu založena Jednota bratrská - článek o Jednotě
1458 – českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
1462 – papežem Piem II. zrušena Kompaktáta. Jiří se snaží vytvořit ligu evropských panovníků proti Turkům, bez papeže
1465 – vzniká Zelenohorská jednota, zaměřená proti Jiřímu
1466 – Jiří sesazen papežem z českého trůnu a je proti němu vyhlášena křížová výprava
1468 -1469 – válka Matyáše proti Jiřímu z Poděbrad. Jiří vítězí u Vilémova, nicméně Matyáš se nechává v Olomouci korunovat českým králem, ovládá Moravu a Slezsko
1471 – po smrti Jiřího z Poděbrad je českým králem zvolen Vladislav Jagellonský
1476 – uzavřen mír mezi Vladislavem a Matyášem, po smrti jednoho druhý zdědí království druhého
1483 – druhá pražská defenestrace
1485 – kutnohorský náboženský smír
1490 – po smrti Matyáše Korvína získává Vladislav Moravu, Slezsko a Uhry
1500 – Vladislavské zřízení zemské, stavovský stát
1516 – po smrti Vladislava nastupuje na český a uherský trůn jeho syn Ludvík
1517 – svatováclavská smlouva – dohoda mezi městy a šlechtou
1526 – po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče nastupují v osobě Ferdinanda I. na český trůn Habsburkové - článek k nástupu Habsburků
постельное белье купить