Veligrad mocensk centrum Velk Moravy II.

Autor: Jindich aludek <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 24. 03. 2013

Lokality spojovan s Veligradem dle dosavadnho stavu bdn
Dle minulch teori bval Veligrad nkdy ztotoovn s nsledujcmi msty: Valy u Mikulic, Star Msto a Uhersk Hradit, Hodonn, Kyjov, Znojmo, Pohansko u Beclavi, Vesel nad Moravou; novji t Nklo, v podn slovenskch historik pak tak Nitra, Dvn, Trenn, Bratislavsk hrad.

Aglomerace Star Msto a Uhersk Hradit
Akropole Starho Msta "Na Valch", opevnn ji v polovin 8. stolet, doshla rozmachu ve druh polovin 9. stolet. Spojenm dalch sdli v tsn blzkosti vznikl rozshl opevnn tvar mstskho typu, dnes oznaovan termnem "aglomerace", na tehdej pomry s mimodnou koncentrac obyvatelstva.



Velmi hust osdleno bylo i okol Starho Msta a Uherskho Hradit. Jen mezi Ostroskou Novou Vs a Kunovicemi jin od aglomerace zaznamenaly archeologick vzkumy 15 slovanskch sdli. Podobn koncentrace slovanskch sdli byla zjitna severn od aglomerace na jinm okraji Hutnovic. Zstavba aglomerace byla lenna na elov arely vetn vrobnch okrsk specializovan emesln vroby, podlhajc urit urbanistick koncepci (mocensk arel Na Ddin, vrobn arely Na Kostelku, resp. U Vta, Na pitlkch a Nad Halti, trn prostranstv Salaka, centrln nekropole Na Valch, sdeln okrsky Za Zahradou, Na pitlkch a Rybrny, ostrov sv. Ji i s mocenskou a vrobn slokou, centrln crkevn arel na sadsk ostron Derfla). Uvnit, na hranici i vn aglomerace se nachzej doklady o nkolika druzch fortifikac od opevnn tzv. leh konstrukce (nap. tzv. Christinv val starobyl konstrukce i tvaru) a po nejpevnj hradbu doposud zjitnou v rmci naich velkomoravskch hradisek, a to ve vchodn sti uherskohradisk tvrti Rybrny v poloze Bumbalov. Hradba skoepinov konstrukce s masivn, pes 2 metry silnou kamennou plentou, byla irok tm 10 metr.

Krom toho bylo odkryto nkolik zklad i negativ zklad zdnch kostel Na Ddin, Na Valch, pitlky u Christinova valu, Na Kostelku (U Vta), na ostrov sv. Ji, na sadsk ostron Derfla.

Na zem aglomerace bylo nalezeno tak mnoho typickch velkomoravskch zlatch, stbrnch i bronzovch (i pozlacench) perk (nunice, zunice, prsteny, zvsky nhrdelnk, gombky, rolniky, nkon aj.), dle zbran (sekery tzv. bradatice, mee, noe, hroty otp), ostruh, nad (dlta, zlomky vrtk, pily, rydla), zemdlskch nstroj, keramiky, ndob (zlomky tyglk a kadlub, hrnce, hrnky, dbny, utory, amfory, vdrka, pokliky), tavicch i pekaskch pec a jinch artefakt (hivny a tzv. lupy, olovn kky s obrazem ukiovanho, tmen, plaketa, pezky, bitvy, oclky, klet, kle, podkovy, jehly, jehlice, pesleny, propltaky, dla, roubky, okovy, kovn, brusle, p횝alky, kesadla, pbor, nky, hladidla, rukojeti, hebeny, knoflky, korlky, zbytky plten a ke, brusy, cihly, sten taky, monoxyly - dlaban dubov luny). Vzhledem k tomu, e na mst dvj velkomoravsk aglomerace stoj msto, resp. dv msta, oekv se, e dal vznamn nlezy mohou nsledovat.

Na Ddin



Na mrn vyven terase nad starm korytem eky Moravy v poloze Na Ddin stoj kostel sv. Michaela archandla obklopen staromstskm hbitovem.



Archeologick vzkum hbitova je prakticky nemon, nebo pes tisc sto let se tu pda pevrac stle novmi pohby, take vechny vrstvy jsou ji dokonale promchny. Teprve pi przkumu kostela sv. Michala se podailo zjistit pod jeho podlahou nkolik neporuench velkomoravskch hrob a zklady rotundy z poloviny 9. stolet s nktermi prvky antick stavebn techniky. Dle stratigrafie rotunda peila pd Velk Moravy (tuto skutenost dokld nlez denru Otty Slinho z let 1061 1086), byla opravena novou vrstvou lit maltov podlahy a vyzdobena. Slouila svmu elu a do poloviny 13. stolet, kdy ji nahradil slov kostelk s pravohlm prothlm knitm, postaven cisterciky. (Datovn je potvrzeno nlezem cihlovch dladic z dlen velehradskho cistercickho kltera.) Ti pouili materilu ze zboen rotundy, a tak nachzme ve zdivu kostela ji potet pouit msk cihly (celkem 106 ks).



V roce 1645 byl znien vdy a v r. 1734 byl obnoven. V tto podob slou dodnes. O dleitosti kostela sv. Michaela archandla svd skutenost, e byl a do konce 16. stolet farnm kostelem i pro Uhersk Hradit, jeho kostel sv. Ji k nmu pinleel jako fililn (mon pro pvodn vznam z doby Veligradu).

Hexagonln kaple sv. Jana Ktitele vznikla pravdpodobn ne dlouho ped pestavbou kostela ve 13. stol., nebo architektonick prvky kaple sv. Jana Ktitele jsou archaitj a ani charakter a sloen zdiva nejsou u obou staveb shodn.



U kaple sv. Jana Ktitele nebylo pouito mskch cihel. Jinak na msk cihly s kolky XIV. legie z Carnunta (s oznaenm LEG XIIII G ANT) i soukromho vrobce rovn z Carnunta tu narme skoro vude (dosud asi 1000 ks a lomk). Pochzej pravdpodobn ze zbytk blzk zatm nenalezen msk stavby.

V poloze Na ddin v tsn blzkosti rotundy byl odkryt profnn (svtsk) objekt dlouh minimln 18 m a irok 10 m, oznaen za stavbu palcovho typu, dle stratigrafie z vrcholnho velkomoravskho obdob. Ml na maltu kladen mohutn celokamenn zdi, jejich sla naznauje, e se by se mohlo, ale tak nemuselo jednat o stavbu patrovou. Objekt byl opaten temi druhy litch maltovch podlah. Interir byl omtnut tukatrskou maltou a opaten rytou i malovanou vzdobou. Stecha objektu byla tvoena plenou sten krytinou antickho charakteru a ozdobnmi hebenovkami. Na vnitn stran zdi se jev nznaky dlen pdorysu na men prostory. Nedaleko zdi byla objevena hlubok zdn studna.






V okol rotundy a palce kvetla zemdlsk osada. Na okraji sdlit v tto lokalit byla objevena pekvapiv rozshl kovoliteck a perkask dlna s adou pec a vncem pomocnch provoz kolem dokola. Pozoruhodnm nlezem bylo nalezen zbytk zlatem a bronzem tauzovan buly pouzdra na pee (dokldajc ptomnost velmi vznamnho panovnka).

Krom dalch dlen rznch emesel a sloitch obydl bohatch emeslnk byla objevena sklsk hu s vrobou skla od prvopotku a po sklenn ndobky.