esk lechta ve 13. stolet

Autor: Hana Skekov <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 14. 10. 2012

Shrnut vvoje lechty a jej titulatury za vldy poslednch Pemyslovc, a tak shrnut odlinch nzor eskch historik.

Cel lnek ke staen (i s pesnmi citacemi) je k disposici zde

A. Stav ped rokem 1200. Statuta Konrda Oty a jak ovlivnila pohled literatury na vrstvu urozench.

Z listin i ze zpis kronik dob dvno minulch vyplv, e privilegovan vrstva, zkrcen lechta, byla oznaovna termny: natu maiores star, dosl. vt narozenm (1067), comites - pni (1087 nebo v ppad jednotlivce comes - pn ; nobiles urozen/vzneen (1087), primates - pedn/nejvzneenj (1087 a 16. ervna 1160), milites primi ordinis pedn ryti stavu (1125), proceres (1140), milites nobiliores vzneen ryti, nobiles seniores star urozen (1169).

Statuta Konrda Oty, vyhlen na kolokviu v Sadsk roku 1189 dlila lechtu na viri nobiles maiores a viri nobiles minores. Vyplv to z textu uvedenho v prvnm bod tchto statut: Vechny ddin majetky, kter mui jak urozenosti vy tak ni bez alob spravedliv a pokojn dosud dreli od as knete Konrda, budou v mru a pokoji dret i nadle. (Omnes hereditates, quas viri nobiles maiores quam minores tempore ducis Conradi sine querela juste et pacifice hucusque possederunt, in bona tranquillitate pacis ammodo possident.) Pesto Josef emlika tvrd, e v asech prvnch ddinch krl (Pemysla Otakara I. a Vclava I.) nebyla jet lechta vyhrannou vrstvou, kter by se dala oznait jako vy a ni, akoli i podle nj rozhodn vykroila k majetkov a politick emancipaci. Nen mon ani ci, e toto dlen odpovd dlen vitmu za pozdjch as tedy na nobiles a milites, resp. na pansk a rytsk stav, rann ani vrcholn stedovk toti tchto eskch termn neuv.
Star literatura dodruje dlen podle Statut Konrda Oty a k nobiles maiores ad pansk rody (pnov, u Jireka jsou oznaen jako lechov). lechtu ni potom nazv vldykov, milites, (na oznaen milites si ovem musme dt pozor, nemus vdy znamenat jen pslunka ni lechty viz dle v lnku, kapitola C) milites secundi ordinis, viri nobiles minores, wladykones.


Potvrzen Statut na Beclavsku v 30. letech 13. stolet Oldichem Korutanskm

Novj literatura, spe ne do dvou skupin podle Statut Konrda Oty, dl lechtu konce 13. stolet do t skupin. Jsou zde pni suppani, domini, barones, nobiles, magnates, pak vrstva stedn, ukrvajc se za mnohoznanm milites a vrstva nejni, zvisl na pedchozch dvou (zejmna pak na skupin prvn), kterou tvo clientes, druhones, famuli, servientes.

Nstupem eskho krlovstv miz star tituly uveden v vodu lnku a ujmaj se termny, kterch star doba neznala nebo v takov me neuvala. Nkter z nich zskvaly nov obsah... Pedci a velmoi se oslovuj jako nobiles, viri nobiles. Titulu nobilis vir uv Kojata roku 1229 v listin, kterou Pemysl Otakar I. klteru sv. Vavince v Opatovicch odevzdv vesnice, jejich jmna jsou v listin zanesena a potvrzuje darovn dalch dontor. Zde je nejprve Kojata oznaen jako Coyata filius Hrabie a pot ji jako Coyata vir nobilis.

B. Nejpouvanj lechtick tituly

1. Tituly baro (barones) a suppanus (suppani)


Pro piky zemsk aristokracie se uvn oznaen barones a s nm suppani. Titulu Barones bylo uito poprve 1176 v listin, kterou Sobslav II., potvrzuje tribut zvan homutne na ece Olav, jen Sobslav I., kne esk, daroval olomouckmu kostelu, a tak vnovn vesnic tmu kostelu moravskmi knaty Oldichem a Konrdem III. Otou a rytem Sedlekem, kde se uvd tam Boemis quam Morauis barronibus. V jin listin z 10. bezna 1222, j poskytuje Pemysl Otakar I. klterm a kostelm prask diecze dleit imunity a prva, jsou lechtici oznaovni jako barones vel alii milites. Na zatku te listiny jsou tito urozen zvni tak suppani ve slovnm spojen podle rady upan naich (de consilio suppanorum nostrorum).

Suppani (upani) se poprve objevuj 2. kvtna roku 1187 v listin knete Fridricha pro vyehradskou kapitulu. Dv probotovi a kapitule etn privilegia a potvrzuje jezd (circuitum) sv. Martina na praskm pedmst. Oznaen pebr i papesk kancel Inocenc III. tak oslovuje 12. prosince 1203 zvltnm listem esk urozence, jich chvl za pijet jeho legta se vemi nleitmi poctami a vyzv je, aby i se svm pnem cum domino vestro podpoili Otu IV. Brunvickho.
Jeho nstupce na stolci sv. Petra, Honorius III., 18.ledna 1217 svou pochvalu za vrnost apotolskmu stolci adresuje nejen jistm vyjmenovanm krlovskm hodnostm ale i universis suppanis per regnum Boemie constitutis. Tak v psemnostech mohuskho arcibiskupa Siegfrieda z roku 1217 se dvakrt setkme se suppani. V prvn z nich 12. kvtna 1217 Siegfried II., arcibiskup Mohusk, Ondeji, biskupovi praskmu oznamuje, e opatu strahovskmu, dkanu praskmu a arcijhnovi litomickmu dal poven, kter krl esk si d, aby co nejpelivji prvn prozkoumali platnost interdiktu uvalenho na echy biskupem Ondejem. A kdyby zjevn tento interdikt z vle a vdom naeho nejuctivjho otce papee pochzel, vemon zajist, aby tento interdikt byl neporuen a pevn zachovvn; kdyby ale vmi nebo jinm nam poddanm prohlen byl, tent (interdikt) podle kanonickch prv uvoln, kdy od samotnho krle a upan (ab ipso rege et suppanis) bude pijata pln zruka ohledn podroben se prvu ve vem, co zavdalo pinu k tomuto interdiktu... Ve druh listin ze srpna tho roku, kde znovu uv titulu suppani, potom pe pevorm z Ebrachu a Halsbrunu kvli svmu ospravedlnn, za jakch podmnek interdikt praskm biskupem Ondejem na echy uvalen sprostil. Stanovili jsme ovem prv tm zpsobem uvolnn jeho, aby byl nazen neporuen vemi bt zachovvn, jestlie interdikt pochzel z moci apotolsk, kdyby ale byl vyhlen praskm biskupem nebo jinm nam poddanm, kdy bude pijata dostaten zruka od pana krle eskho a upan (a domino rege Boemie et suppanis) ohledn podroben se prvu ve vem, co poskytlo dvod k vyhlen onoho interdiktu pi uchrnn du ped vnmi kodami... I csa Fridrich II. 6. jna 1216 zmiuje obsazen statk kltera Panny Marie v Sask Kamenici a suppanis Boemie. V Chronica regia Coloniensis je potom zaznamenno, e Ota IV. Brunvick udlil echy synu Pemysla Otakara I. a Adlty Vratislavovi roku 1212 z rozhodnut knat presentibus supanis et pluribus nobilibus terrae.

Oznaen nejvy vrstvy jako suppani nachzme rovn v listinch eskho krle, nap. Pemysl Otakar I. ji zmiovanmu papei Honoriovi III. v lednu roku 1219 nejprve uvedl, e se biskup ezensk, opat z Waldsassenu a dal u Kladrub setkali s crkevnmi hodnosti a s pednjmi lechtici naeho krlovstv cum nobilibus regni nostri maioribus, kte ruili za vsledky zdejch jednn. Ve druhm z list potom krl pe o poteb mue svatho, prozravho a diskrtnho, kter a od klru a upan zemskch a veho lidu piln vyzjist (qui a clero et suppanis terre et universo populo diligenter inquirat), zda se dopustil bezprv krl nebo biskup. Privilegium eskm klterm 10. bezna 1222 je opt vydvno de consilio suppanorum nostrorum.

S titulem suppani se setkvme tak v konfirmacch Statut Konrda Oty. Roku 1222 je potvrdil Pemysl Otakar I. pro Znojemsko a Btovsko, kde probhala jednn cum fidelibus nostris suppanis, Boemis pariter et Moravis. Podobn potvrzen upanm a vem urozenm i lidu brnnsk provincie na vky (suppanis et omnibus nobilibus atque vulgo provincie Brennensis perpetuo) provedl krl 17. bezna 1229 i Brnnsku. Beclavsku potom potvrzen tch Statut, na zklad povolen Vclava I. roku 1237 suppanis militibus totique vulgo Brezlauiensis provincie upan a vech ryt beclavsk provincie uinil dlnk Oldich (pozdj Oldich Korutansk). Z toho plyne e rad tto nejmocnj vrstvy esk lechty vyuval i panovnk. Tak Libor Jan se klon k tomu, e suppani mohou bti viri nobiles maiores.

V roce 1228 vydali Pemysl Otakar I. i se synem Vclavem prohlen, e mohusk arcibiskup m korunovat eskho krle a to v souladu s praskm a olomouckm biskupem a naimi upany (de consensu Pragensis et Olomucensis episcoporum et supanorum nostrorum).

Roku 1252 adresoval Vclav I. mandt universis supanis et militibus regni sui co esk verze z 16. stolet v duchu rozvitho stavovstv pekld jako vem pnm a rytm v krlovstv naem. Termn suppani se objevuje tak v imunitnch pasch panovnickch listin. Tak krl zakazuje komukoliv ze suppanorum nostrorum vyadovat nocleh u crkevnch instituc (Praha, Plasy, Rajhrad) a naizuje, aby nullus suppanorum vel nobilium nostrorum neokupoval statky kaple Vech svatch na Praskm hrad, sv mandty o ochran klter dv vem upanm a rytm krlovstv svho (universis suppanis et militibus regni sui).

A u Pemysla Otakara II. se ale objevuje na zvr svdench formulch nkolika listin slovn spojen, kterm nm sdluje rozdlen tehdejho obyvatelstva dle urozenosti upan a jin jako mnoz ryti a poddan suppani et alii quam plures milites et servientes, nap. 24. jna 1257 a pot jet dvakrt 2. ervence 1263. Suppani oznauje msk krl Rudolf I. esk pny, je ho podpoili v roce 1277 proti Pemyslovi pesnji 16 supanorum in Boemia , o nich podle vdesk formulov sbrky v kvtnu 1277 psal falckrabmu Ludvkovi o zaruen pomoci Uhr, Kumn a tak 16 eskch pn (de Ungarorum, Cumanorum ac XVI. supanorum in Boemia securi subsidio), kte pi nm vrn stoj.

V listinch bv jako suppanus oznaovan i jednotlivec, nap. slava roku 1229 v potvrzench rznch dar opatovickmu klteru Pemyslem Otakarem I., dle 4. ervence 1240 Pibyslav z Kianova, Havel (pravdp. z Lemberka a Jablonnho) jako Gallus suppanus roku 1241 na krlovsk listin pro klter v Marienthalu, a jin esk svdek, komornk Bohuslav, je v te listin uren dle adu Boguzlaus camerarius noster. Jako dal, tentokrt nobilis suppanus, je vzpomnn Svatobor, jen zemel bez ddic a prvem odmrti zanechal vechny sv statky krlovsk korun a dal vetn Budivoje z Krumlova, otce Zvie z Falkentejna, i Zvie samotnho, nazvanho v letopisu frstenfeldskm jako quidam suppanus.

2. Vztah mezi suppani a beneficiarii. Pojmy suppa a beneficium.

Suppani jako pslunci elitn a nejvy vrstvy lechty podle Libora Jana rozhodn nejsou toton s beneficiatores, nebo ti jsou ednci. Jin pohled na termn suppanus upan vak m Josef emlika: Mlokter historick pojem se doil za posledn stolet tak rozdlnch vklad jako prv upan a upa. upan se uplatovali i na Velk Morav. V eskm prosted jim piblin odpovd titul comes. Nehled na lokln varianty, rozen ve vchodnjch stech Evropy, pimkl se v echch 12. a 13. stolet termn upan k driteli vysokho (vtinou) hradskho beneficia, zvanho poslze i upa (suppa).

Beneficium, kter, jak vyplv z pedchoz vty i z jeho dalch prac, Josef emlika ztotouje se upou (suppa), se podle nj zprvu nevzalo ani tak k poitkm z konkrtnch pozemk, lid nebo vnos jako k ziskm, kter k adu pipadaly ze souhrnu dchod vybranch v jistm teritoriu obvykle, v hradskm okrsku. Podle Libora Jana jde ale o pouhou hypotzu bez opory v konkrtnch pramenech. Z pramen dostupnch ve 13. stolet naopak se podle nj objevuje ve vybaven benefici pozemkov vlastnictv, zpravidla osazen pda. Zde pozemkov vlastnictv pslu k beneficim a mlo charakter doasn drby, nebo tmto majetkem mohl panovnk disponovat, zpravidla ve prospch crkevnch instituc. Pemysl Otakar II. listinou, vydanou 12. nebo 19. dubna 1256, vymuje ves Podmokly za pole njakch lid ve sv vsi Kuromrtvy, kte pvodn pinleeli k prvu nejvyho komoho (ad ius summi camerarii pertinebant), podle L. Jana k vbav komornkova beneficia. Ona pole pak Pemysl udlil Bavorovi (ze Strakonic) in beneficium za jeho zsluhy. V dob vydn listiny byl Bavor ji nejvym komornkem, k udlen vak dolo jet ped jeho nastoupenm do adu.

Libor Jan vysvtluje udlen polnost in beneficium jako udlen lna. Podloeno pedchozm dokazuje, e ve 13. stolet neznamen beneficium pouze ad, ale minimln ad s pozemkovm vybavenm. Nkdy to bv jen udlen pozemk jako doasn lno a bez pm spojitosti s njakm adem. Vid v tom npadnou podobnost se statky drenmi jmnem upy nomine suppe. Potom oznaen beneficiarii nemus v pramenech 12. stolet znamenat ednky, ji maj statky pidlen k drb adu, ale statky udlen spolu s adem do doasn drby, velmi podobn drb lenn. Krlovt beneficirov jsou zde nazvni infeudati ti, kte jsou oblnni.

Libor Jan nakonec stejn jako usta nebo emlika pokld rovntko mezi drbu in beneficium a nomine suppe (i kdy za tmto termnem vid na rozdl od prvnch dvou nejen ad ale ad s pozemkovm vybavenm), vyplyne z toho, e nejmocnj vrstva eskch pn v mezinrodnm mtku oznaovan jako suppani, drela dvorsk i sprvn ady s pidlenmi pozemky doasnmi lny. Z toho by se ale dalo dle odvodit (jak ji uinil Josef usta i Josef emlika) , e suppanus je beneficir (nebo v novj etin benefici) co Libor Jan jinde ve sv knize odmt (viz ve).

3. Titul Magnates

Ztotouje ale s termnem suppani titul magnates, tento titul je poprv doloen ve Zlat bule sicilsk, vydan Fridrichem II. pro eskho krle Pemysla Otakara I. 26. z 1212 v Basileji, kde v zvru svden ady nejznmnj esk listiny listiny teme: a mnoho jinch velmo a urozench a svobodnch, jejich svdectvm je toto privilegium potvrzeno (et aliiquam plures magnates et nobiles et liberi, quorum testimonio hoc privilegium constat esse confirmatum). Dle se s magnates setkvme v listin z 26. ervna 1216, j Fridrich II. potvrzuje Vclavu, synu krle Otakara jeho zvolen eskm krlem.

12. kvtna 1217 pe pape Honorius III. Robertu, biskupovi olomouckmu protoe krl a et velmoov poruovali svobody crkve (quod rex et magnates Boemie libertates ecclesie infringebant). Listem biskupovi naizuje, aby se odebral do krlovstv eskho a vem horliv pikzal dodrovat interdikt, kter vyhlsil biskup Ondej v prask dieczi. Vyvj rovn ntlak na krle a esk velmoe, aby obnovili poadovanou svobodu crkve. Ze stejnho dvodu (quod rex et magnates Boemie libertates ecclesie infringebant) pikazuje v jinm listu Eberhardovi, arcibiskupu salzburskmu, Oldichovi, biskupu pasovskmu a Rudigerovi, biskupu Chiemskmu, aby interdikt, je vyhlsil prask biskup Ondej nad echami, byl horliv zachovvn ve vech kostelch, akoli ho arcibiskup mohusk uvolnil (nen zapoteb brti ohled na ulehen arcibiskupem mohuskm povolen") dle krle a velmoe opt upomn, aby obnovil svobodu crkve. ideji se vyskytne titul dilectus nobilis. Na stupu je star titul comes, i kdy je uit v listu Pemysla Otakara I. papei Honoriu III. z dubna roku 1218 jako comites nostros maiores vt nai pni. Vraz pak nachz jinho uplatnn, a to v titulech pro urozen cizince, hrabata. Ke slovu se dostv tak oznaen pn, latinsky dominus, a to nejen pro crkevn hodnoste. Tohoto titulu pouval ve svch listinch velmi asto i Zvi z Falkentejna. V souvislosti se Zviem i titulem dominus ns nejvce zaujme jeho uit s adjektivem illustris v listin Gerharda z Oban, kde je listina potvrzena ilustre domino Zauissio de Falkenstayn. Epiteta ilustris a clarus i preclarus byla vyhrazena vhradn pslunkm panovnickch rod, knatm, pipadn vysokm crkevnm hodnostm. Do etiny je pekldme jako osvcen/nejosvcenj a jasn/nejjasnj. Krom Zvie tohoto titulu uv v listin z roku 1197 biskup a kne Jindich Betislav pro bl. Hroznatu, kdy jej nazv illustris comes et amicus noster Groznata jasn pn a n ptel Hroznata.


Zmnn listina Gerharda z Oban

4. Barones terrae

Ve druh polovin 13. stolet se prosazuje oznaen nobility jako barones terre (baroni zem) i regni (krlovstv), domini terre (pni zem) a koncem stolet nobiles terre. Barro terrae Bohemiae uv 26.ervna 1266 z Velena v listin pro klter Zwetll. V letech 1261 a 1262 jej pouv Smil z Lichtenburka v podob baro illustris domini regis Bohemie (baron nejjasnjho pana krle ech) a pozdji dei gracia dominus de Luthinburc (z Bo milosti pan z Lichtenburka). Jeho syn a tchn Zviovy dcery Jindich z Lichtenburka se potom 22.ervence 1289 sm oznauje titulem baro ilustris regis ac regni Bohemiae a 14. srpna 1302 tak in i Blud z Jina jako baro terrae Moravie.
To naznauje, e zatmco Lichtenburkv dd Smil jet nepoteboval za baro regis dodat et regni (krle a krlovstv) ale ztotonn se Jindicha a Bluda se zem naznauj, e lechta netrv na naprost jednot panovnka a zem a vazbu k zemi zan vnmat silnji.


Pee Smila z Lichtenburka

5. Vrstva Milites

Dosud jsme hovoili o vrstv na samm vrku pyramidy, je slyne u kronik a letopisc urozenost, majetkem, odvahou, vrnou slubou i hodnostmi. Na pice tto pyramidy stanuly pedn rody dvorsk aristokracie, je se transformovaly v mocn pozemkov vlastnky (mezi n zaazujeme tak Zviv rod Vtkovce). Rznmi formami k sob pipoutvaly odlinou vrstvu (ni sloky nobility) zchudl velmoe a zbytky beneficir, kte tvoili masu nich ednk, jako jsou hradt komornci, vilikov, poslov, lov, lesnci a vojent ministerilov. Jejich pestrou a tko definovatelnou zm rozhojovali lid slouc v druinch Pemyslovc, velmo, vysokch prelt nebo knen. Vystupuj jako milites, milites secundi ordinis nebo to jsou viri nobiles minores Statut Konrda II. Oty. Vznikaly sloit propletence regionlnch zvislost. D se hovoit o klientskch vztazch neboli klientele. Na rozdl od manskch a ministerilnch systm, kter byly pznan pro nkter nmeck oblasti a v dob Zvie a Pemysla Otakara II. zashly rovn esk prosted, nejvce takovch klient (jak urozench, tak sluebn lechty) nalezneme prv u Vtkovc a Lichtenburk. esk klientsk vztahy se vak zakldaly spe na uznn vd role mocnch rod a jedinc. Celou vrstvu lechty (suppani i milites) oznaujeme jako viri nobiles, z nich viri nobiles maiores mohou bt supani a viri nobiles minores mohou bt milites.

Josef emlika, stejn jako Libor Jan (o nm to bylo zmnno ji v vodu) mluv o dvojm druhu ni lechty. Josef emlika hovo o svobodn ni lecht, open o vlastn stateky (s ppadnou klientskou vazbou na mocnj sousedy) a sluebn ni lecht, kter jako manov, lenci a ministerilov slouila krli pnm i crkevnm subjektm.

Libor Jan zmiuje, e Pod vrstvou milites i nobiles vak jet stoj vrstva, pro jejho lena se uv nzev druho (druhones).

Nejne stoj famuli, clientes, servientes, kte jsou vdy zvisl na ve postavenm lechtici, zpravidla jednom z nejvy skupiny baron a nedr svobodnou pdu. Hartleb z Mysliboic ve sv zvti, ji uzavel ped krlovou vpravou do Uher v beznu roku 1271 uvd e vem svm servientibus dval kon, zbran nebo stbro a uruji, aby dn z mch ptel je neznepokojoval (ordino, ut nullus amicorum meorum eos debeat perturbare).

Clientes jsou sice potvrzeni a k 1. srpnu 1299, pi jednnch o pedn majetku po Sezemovi z Hoepnka jeho synovci Dtochovi a jeho lidem na statcch, kte nejsou vladyky (homines sui non wladicones) a nemaj nikde jinde svobodn majetek, z eho vyplv, e na Dtochovch statcch (hereditates) se nachzeli jeho clientes, kte nebyli vladyky a nemli jinde svobodn majetek, lo tedy o kategorii nejni lechty zvislou na ve postavenm lechtici, zatmco vladykov, jejich nzev je odvozen od vlsti spravovati majetek, byli pravdpodobn nejni kategori dritel svobodn (zemskodeskovn pdy).

V hierarchii druh poloviny 13. stolet lze vak nalzt jet jednu skupinu, ukrvajc se pod nzvem nprawnicones, tedy npravnci. V listin, ji vydal krle Vclava II. roku 1286, se npravnci dolnokounickho kltera dostali do sporu se svou vrchnost (servitore ipsorum, qui vulgariter napravniczi vocantur). Npravnci byli svobodn, avak neurozen zpravidla selskho pvodu a dreli statek o velikosti jednoho a dvou ln za zvazek vojensk sluby v as poteby.

C. Jak prameny od sebe odliovaly jednotliv vrstvy lechty.

Pokud je vedle sebe uito termnu barones a vedle nj nobiles, jde obvykle o synonyma, pouit dvojice domini milites naproti tomu oznauje dv skupiny nestejn rovn, stejn jako barones a milites. Wladicones mohou bt milites drc ddiny. Slov milites clientes meme pout k oddlen svobodnch urozench dritel pdy od takt urozench ale lnem pdu drcch mu. Na listin Fridrich ze umburka, j je skrze rozhod uzaven smr mezi nm a olomouckm biskupem Dtichem, lze mezi lechtici oznaenmi milites nalzti mocn moravsk barony (podkomoho Gerharda z Oban, brnnskho komornka Hartleba z Holtejna), zatm co biskupt lenci jsou zaazeni jako clientes (hrab Jindich z Hckeswagen, marlek Sobhrd z Holeova).
Pro zten situace jsou v listin olomouckho biskupa Dticha z 3. nora 1297 marlek Sobhrd a Gerlach z Osoblahy zaazeni do kategorie famuli, Herbord z Fultejna je vak noster feudalis. Jde zejm o oddlen pravch lenk od sluebnch man. V jin listin biskupa Dticha z 21. jna 1299 jsou sluebnci olomouckho biskupa odlieni jako milites fideles nostri. Zde vak nen vbec jasn, zda je zachycena kvalita pedn lna i jde o rozdl mezi pasovanmi a nepasovanmi (ryti), kte dr pdu od biskupa za stejnch podmnek. Jinde biskup nazv sv mue vasalli seu feodarii.

S termnem miles vak pichzej dal neekan pote. Pokud jde o jednotlivce me bt titulu miles uito pro pasovanho ryte v protikladu k osobm nejni lechtick vrstvy (clientes, druhones), kter pasovny nebyly. V ad svdeckch listin se toti jedn o svdky uveden na pednch mstech. Milites jsou oznaovni pslunci moravsk elity kupkladu milites Morauie, 29. kvtna 1287 v Brn. Na druhou stranu bvaj milites oznaovni tak klienti rozrodu Vtkovc, napklad 1269 Zvie jako svdka pi Kalhochovch donacch klteru ve Schlglu doprovz jeho ryt Petr Petrus miles suus nebo Zvi povuje jistou rytskou osobu (militaris persona) potvrzenm psahy ve svm sporu s pasovskm biskupem ve Feldenu. Tak na sjezdu Vtkovc v roce 1293 v Sobslavi, kde se uvd i zvislost jednotlivch milites ke konkrtnmu pnovi milites domini Heinrici de Rosenberch, milites domini Zmilonis de Gretzen, miles domini Hogeri de Lomnitz. Velmi dleitm atributem rytsk hodnosti je vrnost. Ryt je tedy ten, kdo je svmu pnovi vrn a jde tak v zsad o pomr sluebn. Pokud je ryt oznaen jako n, pak se tento vztah zdrazuje. Pokud jsou dotyn oznaeni jako ryti krlovi milites regis, pak mli zk vztah k panovnkovu dvoru a byli na nm inn i na nm vykonvali dvorskou slubu. Nejastji se vak termnem miles nazvaj pslunci stedn lechtick vrstvy a to asto i v tzv. pjemeckch listinch, jejich jsou sice vydavateli, ale kter bvaj vydvny nkladem pjemce nejastji crkevnho stavu. Ovem je k tomu teba pistupovat obezetn, nebo jako miles je v listin z 30. zi 1297 oznaen z nejmocnjch moravskch baron Protiva z Doubravice, a stejn ve dvou listinch tak Vtek ze vbenic a py, majitel rozshlch pozemk na Morav a ve vchodnch echch.

D. Zemsk soud a zemsk desky

Atributem lechty se staly zemsk soud a zemsk desky. Vy lechta zasedala ve vy instanci soudu upnho neboli cdy. Tento soud se proto nazv vy neboli pansk. Citaci si meme vypjit z asto zmiovanch Statut Konrda Oty: a kdy vilik (ndvornk, soudce) soud, a soud v ptomnosti ryt (et quando vilicus judicat, judicet sedens cum militibus). O problematice podv dost obshl informace ze star literatury zejmna Hermengild Jireek a Karel Jinsk, novji potom Libor Jan v prci Vznik zemskho soudu a sprva stedovk Moravy. Jireek k soudm a jejich obsazen pe: Soud byl dvoj: vy neboli pansk a ni neboli vldy. Vy se skldal z panstva t upy (nobiles, barones), ni z vldyk neboli druhv (milites), secundi ordinis milites, viri nobiles minores, druhones. Nobiles soudu vyho (Libor Jan ho nazv soudcv a kastelnv) mohou bt o nco pozdj barrones terre, vlastnci pdy, kte mohou ale nemus dret ady. Jejich potence vyplv ze svobodn drby pozemk, kterou jim Statuta potvrzuj a upevuj, jejich vztah k panovnkovi je vztahem svobodnch mu k prvnmu mezi svmi.

Dle ze Statut Konrda Oty plyne, e sud nikdy nesm soudit sm, le v ptomnosti kastelna (purkrabho) nebo dalch urozench (numquam judex debet judicare solus nisi praesente castellano aut aliquibus nobilibus). Milites soudu niho (vilikova podle L. Jana) nemus bt lid mn vznamn, jsou to ale pedevm lid zvisl. A jeliko sed na soudu, jemu pedsed vilicus regis, jsou zvisl na panovnkovi. Jsou to ministerilov, lid z panovnkovch statk, dritel drobnch ad, uivatel pdy, kter jet nepela do jejich svobodnho vlastnictv. Stali se psedcmi v t chvli, kdy ze soudu soudcova, jemu psedli nyn ji pslunci nejmocnj vrstvy, zaalo se stvat privilegovan frum tchto lid a vilik zaal panovnkovm jmnem vykonvat ad veejn trestajc ruky a aby byl naplnn zvyk od soudu cdaova, toti kolegium psedcch doplnili vilikv soudn kruh milites tedy krlovt ryti, ministerilov, servientes, clientes.

Tmto se kon nae krtk nahldnut pojednvajcc o tom, jak se dlila lechta ve 13. stolet a jakch titul tou dobou pouvala nebo jakch pouvali jin, kdy o n hovoili. Vzhledem k tomu, e se jedn o nronou, obshlou a komplikovanou problematiku (zejmna pro neprofesionln historiky, k nim se adm), zstala bych takto na povrchu, take otzka pozemkovch vlastnictv, ad nebo jejich vzjemnho propojen, stejn jako problematika zemskho soudu zstala jen nauknuta. Pokud by se nkdo touto problematikou chtl zabvat hloubji, doporuuji literaturu uvedenou v zvru lnku nebo citovanou bhem nj, v n se dozv mnohem vce.

Prameny:
-Gustav Friedrich, Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomus I, inde ab a. DCCCV ad a. MCXCVII. (805-1187), Pragae MCMIV-MCMVII.
- Gustav Friedrich, Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomus II, inde ab a. MCXCVIII. usque ad a. MCCXXX. (1198-1230), Pragae MCMXII.
- Gustav Friedrich, Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomus III, Fasciculus primus inde ab a. MCCXXXI. usque ad a. MCCXXXVIII.(1231-1238), Pragae MDCCCCXLII.
- Zdenek Kristen, Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomus III, Fasciculus secundus inde ab a. MCCXXXVIII. usque ad a. MCCXXXX.(1238-1240), Pragae MCMLXII.
- Jindich ebnek, Sa Dukov, Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, condidit Gustavus Friedrich, Tomi IV, Fasciculus primus Pragae MCMLXII (1962)
-Jindich ebnek, Sa Dukov, Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, condidit Gustavus Friedrich, Tomi V, Fasciculus primus Pragae MCMLXXIIII (1974), secundus Pragae, MVMLXXXI (1981) tertius Pragae MCMLXXXII (1982)
- Vclav Hrub, Archivum Coronae Regni Bohemiae, Tomus I. inde ab a. MLXXXVI usque qd a. MCCCXLVI., Pragae MCMXXXV.
-Monumenta Germaniae Historica, (http://bsbdmgh.bsb.lrz-muenchen.de/dmgh_new/)
-Josef Emler, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II., Praha 1929
- Josef DOBROVSK, Frantiek Martin PELCL, Frantiek PALACK, Cosmae ecclesiae pragensis decani Chronicon Bohemorum (Cosmae chronicon), Scriptorum rerum bohemicarum (SRB), Tomus I-[III], Praha 1783
- Albert Starzer, Oswald Redlich, Eine Wiener Briefsammlung zur Geschichte des Deutschen Reiches und der sterreichischen Lnder in der zweiten Hlfte des XIII. Jahrhunderts

Literatura:
-Libor Jan, Vznik zemskho soudu a sprva stedovk Moravy, Brno Masarykova univerzita 2000
-Libor Jan, Vclav II. a struktury panovnick moci, Matice Moravsk Brno 2006
-Josef usta, Dv knihy eskch djin, Kniha prvn, Posledn Pemyslovci a jejich ddictv, Praha 1926
-Josef emlika, Potky ech krlovskch,Promna sttu a spolenosti, Nakladatelstv LN 2002
-Josef emlika, echy doby knec, Nakladatelstv LN 2002
-Antonn GINDELY, Star pamti djin eskch, svazek 1., Praha nkladem knhkupectv I. L. Kolber 1865
-Hermengild JIREEK , Slovansk Prvo v echch a na Morav, Doba druh Od potku XI. do konce XIII. Stolet, Praha Sklad Karla Bellmana 1864
- Jan M. HULKOVSK , O pvodu jmen rodnch, In: asopis musea Krlovstv eskho 1860;
- Hermengild JIREEK, O starch soudech slovanskch v zemi esk, In: Prvnk. apopis vnovan vd prvnick vbec, Ronk prvn 1861
- Hermengild JIREEK, O soudech upnch, neboli cdch, In: asopis musea krlovstv eskho, 1856 XXX. ronk, svazek tvrt
- Karel Jinsk, Vvin eskho prvnictv v strunm nstinu s obzvltnm ohledem na jeho zdroje, Praha 1862, nkladem c.k. univerzitnho knhkupectv J.G. Calve
-Robert imnek, Prestin a patetick titulatury - lechtick hrdost, pcha, zvist a vsmch, In: Evropa a echy na konci stedovku Sbornk pspvk jmenovanch F. mahelovi
- Beda Frantiek DUDK, Djiny Moravy VI. (1878), VII. (Praha 1880)
- Beda Frantiek DUDK, Djiny Moravy, Kulturn pomry na Morav od roku 1197 do 1306, Praha 1882
- Jan BISTICK, Fratntiek SPURN, Ludvk VCLAVEK, Metodj ZEMEK, Moravsk a slezsk listiny. liechtentejnskho archvu ve Vaduzu 1173-1380, I. dl, Brno 1991