Jagellonsko-habsbursk ddin smlouvy

Autor: Marek Zelenka <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 06. 05. 2012

esk djiny stedovku znaj bezpoet vznamnch a pamtnch dat, kter psaly djiny, a je ovlivovaly generace souasnk i potomk. Ve vtu tchto dat bychom asi jen tko nalezli datum 22. ervence 1515, a to i pesto, e se tohoto dne ve vdeskm metropitnm chrmu sv. tpna odehrl osudov akt, kter dovril jagellonsko-habsbursk ddin smlouvy, kter tehdy ve Vdni vrcholily. Ani to mohl kdokoli z tehdejch astnk tuit, byly tehdy v letn Vdni pod vlnami Dunaje uzaveny smlouvy, je u za jedenct let pot doly naplnn a vynesly Habsburkm esk a uhersk trn. Jak se zanedlouho ukzalo, byla to udlost pelomov pro cel djiny stedn Evropy a ovlivnila bh djin stedoevropskho regionu a do zvru 1. svtov vlky roku 1918. Pojme se tedy podvat podrobnji na to, co jagellonsko-habsburskm ddinm smlouvm pedchzelo, co bylo jejich hlavnm spoutcm mechanismem a jak dopad mly na esk djiny.

V evropskch djinch nle 15. stolet prvem pedn msto v pantheonu stedovkch djin, a to ani zdaleka ne z toho dvodu, e se ke spnku chlil tm nekonen stedovk, jeho potek se ztrcel a v dalekm 5. stolet. Hlavnm dvodem bylo konen prosazen renesance a humanismu, vrazn technologick pokrok evropsk civilizace, ktermu vvodil vynlez knihtisku, prvn z cel ady nboenskch reformac - husitsk revoluce - a nstup vrcholnho stavovstv v mnoha zemch Evropy. Dleitm pedlem 15. stolet byl i konen pd dynastie Lucemburk roku 1437, kdy v moravskm Znojm vydechl naposledy csa a krl Zikmund. Odchod vznamn evropsk dynastie zpsobil, e se o lucembursk ddictv strhl boj mezi polskmi Jagellonci a rakouskmi Habsburky. Oba vladask rody mly nejen zk pbuzensk vztahy s vyhaslm rodem Lucemburk, ale pojilo je tak pouto ddinch smluv uzavench za vldy Karla IV. a Zikmunda.

Po Zikmundov smrti se zdlo, e karta peje Habsburkm. Zikmundv dlouho dopedu ustanoven nstupce - rakousk vvoda Albrecht (V.) - jet ped koncem 40. let 15. stolet zskal postupn eskou, uherskou a mskou korunu. Navzal tak na Zikmundovo dlo, kter pesn v instancch svho slavnho otce zasvtil velkou st svho ivota vytvoen mocn stedoevropsk personln unie, kter by zajistila rodu, jen unii bude vldnout, hegemonii v Evrop. Krom rodov hrdosti a prosperity byla ve he i nemn dleit otzka, a to ochrana kontinentu ped Turky, kte ji desetilet drdili uhersk jihovchodn hranice a hrozili odtud cel evropsk civilizaci a kesanstv. Jene osud je nkdy nevyzpytateln. Ne se stail Albrecht podn rozkoukat a rozehrt prvn velkou habsburskou politickou hru 15. stolet, skltila jej roku 1439 plavice. Zanechal po sob pohrobka Ladislava, kter jen s velkmi obtemi dokzal uplatnit nrok na esk a uhersk trn. Jene i jeho dostihla smrt pomrn brzy, a to roku 1457 v Praze. Na esk a uhersk trn byli poslze zvoleni domc krlov Jik z Podbrad a Maty "Korvn" Hunyadi. Rzem bylo po velkolep iluzi o stedoevropsk personln unii a ostrouhali jak Habsburci, tak i Jagellonci, kte za vldy Kazimra IV. nabrali slu k mocenskmu rozmachu. K tomu se pozvolna chystali i Habsburkov.

Je paradoxn, e zatmco Habsburkov v polovin 15. stolet postupn ztratili esk a uhersk trn, kter jim ml nleet i ddinm prvem (i kdy v obou zemch asto zpochybovanm), trn msk jim pipadl velmi snadno a na velmi dlouho, akoliv ve stedovk Svat i msk nikdy neexistovalo ddin prvo a trn se nemohl ddit bez volby z otce na syna a ani mezi pbuznmi. V rakouskch zemch vldl od roku 1439 vvoda Friedrich III., kter byl u rok pot zvolen mskm krlem (roku 1452 byl v m korunovn z rukou papee i na csae, a to jako vbec posledn stedovk panovnk Svat e msk). Protoe se stal porunkem pohrobka Ladislava, mohl a do jeho plnoletosti zasahovat do eskch a uherskch pomr. Do pomr v eskch zemch zasahoval Friedrich III. i po Ladislavov smrti, vdy z titulu mskho krle na to ml pln prvo. Siln panovnick ruka Jika z Podbrad vak nechtnm habsburskm zsahm do politick situace v eskm krlovstv inn zabrnila, a to i pesto, e na konci 60. let 15. stolet vyhlsil m kickou vlku husitskm echm a vypukla esko-uhersk vlka, kterou nkte historikov sprvn oznauj za "druhou husitskou vlku".

Friedrich III. byl panovnk sice ctidostiv a nezapel v sob habsburskou dravou krev, ale chybly mu pevn vle a vladask nadn. Potkal se po vt st sv vldy s odbojnou rakouskou lechtou - mimochodem, roku 1463 musel csae vysvobodit z obklen Vdn i esk krl Jik - co mu brnilo reagovat na zmnnou politickou situaci ve stedn Evrop, kter nastala smrt Jika z Podbrad roku 1471. Jagellonci vyuili dvjch smluv uzavench s Podbradem, kter jim slibovaly esk trn vmnou za vojenskou a diplomatickou pomoc ve vlce s Matyem Korvnem, kter ve vlce opanoval Moravu, bohat Slezsko i oboj Luici. V Kutn hoe byl Kazimrv nejstar syn Vladislav II. zvolen eskm krlem a zahjil tak svou dlouhou a nepli vznamnou vldu. Neptelstv mezi Matyem Korvnem a Polky, kte mu hezky esky eeno vyfoukli eskou korunu, trvalo a do roku 1479, kdy byl uzaven olomouck mr, kter zachovval status quo nastolen vlkou.

Roku 1490 umel v Budn i Maty Korvn a o uhersk trn se ihned rozhoel boj. Horkmi kandidty byli Vladislav II. a csav nejstar a mnohem schopnj syn Maxmilin I. Uherskm magntm byl ale neprbojn Vladislav II. mnohem lepm kandidtem, ne schopn a bezohledn Maxmilin I. Uhersk snm se tak nakonec rozhodl pro Vladislava II., kter se zdl idelnm krlem, jeliko v echch byl u od svho nstupu na trn v rukou lechty. Avak horkokrevn Maai si krle ihned "pethli" z Prahy do Budna a zapoali tm soupeen stav z obou zemch o vliv na krle i o zahranin-politick smovn esko-uhersk personln unie. Jagellonci naplno triumfovali, protoe krom krom esko-uherskho soustt vldli i nad silnm polsko-litevskm sttem. Jene Habsburk se nikdy nevzdval.

Jestlie se csa Friedrich III. nm opravdu zapsal do djin svho rodu, pak to bylo geniln promylenm satkem z roku 1477. Tehdy si pro svho syna Maxmilina vyhldl za nevstu Marii Burgundskou, burgundskou, lucemburskou a brabantskou vvodkyni, kter pinesla habsburskmu rodu bohat nizozemsk provincie. Dky nmu mohl Maxmilin nsledn rozehrt skuten evropskou politiku, kter zmnila pomry sil v zpadn a jin Evrop. Maxmilin toti roku 1496 oenil svho nejstarho syna Filipa Slinho se panlskou infantkou Janou. Tm se Habsburkm pozdji otevela vrtka k opanovn i panlskho krlovstv, k emu roku 1516 tak dolo. Neskuten bohatstv ze zmoskch koloni a zk vazby na m dopomohly Habsburkm k spoleenskmu i mocenskmu vzestupu, m se zaadili mezi nejpednj evropsk dynastie. A pokud jde o samotnho Maxmilina I., tak ten se roku 1493 stal po smrti svho otce csaem Svat e msk a rakouskm arcivvodou. Bylo jen otzkou asu, ne se zane poohlet i na sever a vchod od rakouskch hranic.

Jagellonci byli zvltnm vladaskm rodem. Bylo na nich s podivem, e se dovali na stedovk a pekvapiv dlouhho vku, pozd se enili a potomky obvykle poali a ve vku, kdy vtina jejich vladaskch koleg umrala stm. Ani esk a uhersk krl Vladislav II. nebyl vjimkou. Tedy vlastn byl vjimkou, nebo k tomu, aby se mu vbec njak potomek narodil, musel absolvovat hned ti manelsk svazky, z nich prvn dva nebyly vbec naplnny. Teprve ve tetm manelstv se slinou Annou z Foix se mu narodil 23. ervence 1503 prvn potomek: dcera Anna. Protoe syn zatm nepichzel, stala se Anna na as pedpokldanou ddikou esk a uhersk koruny, a tak se o jej ruku strhl v Evrop urputn zpas, do kterho vltli rovnma nohami tak Habsburkov. Csa Maxmilin chtl ruku princezny Anny zskat pro sv dva vnuky. Filipovi Slinmu se toti narodil roku 1500 syn Karel a o ti roky pozdji i Ferdinand. Kartami pozdji vak ponkud zamchalo narozen jagellonskho prince Ludvka, kter se narodil 1. ervence 1506.

Maxmilin I. se mohl pi vyjednvn s Vladislavem II. oprat o dvj ddin smlouvy s Lucemburky z roku 1364, o smlouvu s Matyem Korvnem uzavenou roku 1463, ale hlavn o smlouvu zpeetnou samotnm Vladislavem II. roku 1491. Vechny tyto ddin smlouvy toti nepmo pasovaly Habsburky do role hlavnch npadnk eskho a uherskho trnu v ppad, e bude dynastii vldnouc v nkterm z krlovstv schzela mlad krev. V Uhrch se ale uhersk lechta nechtla smit s tm, e by na uhersk trn mohl usednout Habsburk, a tak spatovala v ppadnm Vladislavov nstupci - kdyby zemel bez muskch ddic - hrabte Jana Zpolskho. Vladislav se schopnho Jana Zpolskho obval, a tak byl radji ochoten se rychle vyrovnat s Habsburky a zajistit jim ddictv v Uhrch a v echch.

Roku 1505 Jan Zpolsk zbrojil a dal po Vladislavovi II. ruku princezny Anny, kdy byla jeho dost odmtnuta, tak alespo piml uhersk snm k pijet prohlen, e v budoucnu usedne na uhersk trn pouze pslunk domcho rodu. Vladislav v beznu 1506 bez ohledu na uhersk mnn nabdl ruku princezny Anny Maxmilinovu vnuku Ferdinandovi a slbil, e svho ppadnho budoucho potomka oen s csaovou vnukou Mari. V lt 1506 se jak ji vme narodil princ Ludvk a udlosti dostaly nov smr. Vladislavv bratr a zrove polsk krl Zikmund I. toti nechtl penechat echy a Uhry Habsburkm, ve kterch vidl hlavn neptele a nechtnou konkurenci Jagellonc ve stedoevropskm prostoru. Polsk krl proto nkolik let podporoval v Uhrch Jana Zpolskho, kter se roku 1511 stal sedmihradskm vvodou. Zikmund I. se dokonce oenil s Barborou Zpolskou, sestrou uherskho magnta. Polsk krl svou politikou oplcel Habsburkm jejich dvj troufalost, kdy uznali, e d nmeckch ryt, tradin neptel Polska, spad pod Svatou i mskou, a tak se nemus v niem ohlet na Jagellonce.

Csa Maxmilin I. se rozhodl nepohodlnho polskho krle dokonce odstranit, a proto uzavel spojenectvm s moskevskm velkoknetem Vasilem III. a popouzel Dnsko, Sasko, Braniborsko a papee Lva X. proti Polsku. Polsk krl ale 8. z 1514 porazil Vasila III. v bitv u eky Ora a rozhodl se pro pekvapiv tah - mr s csaem. Maxmilin souhlasil, mimo jin i proto, protoe z plnovan velk protipolsk koalice nakonec selo. Na sklonku roku 1514 u tak nic nebrnilo tomu, aby byly doladny posledn detaily o velkolepm satkovm aktu, kter na ptch 400 let ovlivnil djiny kontinentu. Je politovnhodn, e samo esk krlovstv mlo na jejich pprav a uzaven jen mal vliv, a to i pesto, e se jednalo i osud zem Koruny esk.



Rozhovory mezi Habsburky a Jagellonci zapoaly v druh polovin bezna 1515 v uherskm Prepurku (dnen Bratislava), kam pijel Vladislav se svm dvorem a dtmi 18. bezna 1515. O pr dn pozdji dorazil do Prepurku i polsk krl Zikmund I. Marn se ale ekalo na csae Maxmilina I. Ten vyslal za sebe do Prepurku zatm pouze nhradu v podob kardinla Langa. Pedbn dohody byly schvleny 20. kvtna 1515, stle se vak ekalo na churavjcho csae, kter se ml vznamn schzky tak astnit. Csa si byl vdom zvanosti jednn a chtl bt pi nich osobn ptomen. Proto pesunul jednn z Prepurku do Vdn. V polovin ervence 1515 zde zaalo jednn oste sledovan celou Evropou. Stle jet spe provinn msto rzem oilo. Do Vdn se toti sjeli spolu s panovnky i jejich poetn druiny, pedn mui z eskch, uherskch, rakouskch, nmeckch a polskch zem, svtt i crkevn hodnosti a dal vznamn host z cel Evropy. Csae Maxmilina I. zastupoval kardinl Lang, esk krlovstv nejvy kancl Ladislav ze ternberka, Uhry ostihomsk arcibiskup Tams Bakcz a Polsko kancl Krzystof Szydlowiecki.

K prvnmu setkn vech t panovnk dolo 16. ervence 1515 pobl msta Bruck an der Leitha (esky Most nad Litavou). Kad panovnk pijel se svm poetnm a ndhern vystrojenm doprovodem. Z eskch pn doprovzel krle Vladislava II. vkvt esk lechty: Zdeek Lev z Romitlu, Ladislav ze ternberka, Vojtch z Perntejna, Jaroslav ze elnberka, ti brati vihovt z Riesenburka, Hynek Boek z Kunttu, Adam z Hradce a mnoz dal. Doma zstali z vznamnch pn pouze Vilm z Perntejna a Petr IV. z Romberka. Po prvnm jednn panovnk a jejich rdc nsledovala okzal honitba, po kter se panovnci odebrali k veeru do svch stan. Krl Vladislav s rodinou nocovali v blzkm Trautmannsdorfu.

Dne 17. ervence 1515 zrna se odehrl velkolep vjezd vech vldc do Vdn. Ped msto vyli zstupci Vdn, m욝an, ozbrojenci, pedstavitel duchovenstva a vdesk univerzity i studenti. Vichni byli co nejslavnostnji obleeni a stli pod svmi prapory a cechy. Prvod nesl ostatky svatch a praporce Rakous, Uher a Polska - esk praporec chybl, i to byl dkaz poklesu prestie a politick sly eskho krlovstv za vldy Jagellonc. Dohromady tal prvod asi 1500 m욝an, 500 ozbrojenc a ble nespecifikovan poet zstupc msta. Prvod uvtal ptomn panovnky a uvedl je slavnostn do msta. Nejprve vjelo do msta komonstvo krl, jejich doprovod, rdcov a nakonec sami krlov. Mlad Ludvk Jagellonsk jel na koni, stejn tak jako stle vitln polsk krl Zikmund. Strnouc csa Maxmilin I. a krl Vladislav II. museli bt vak neseni na nostkch, kter obklopovali nejvy ednci a lechtici z jejich zem. Princezna Anna vjela do msta v pozlacenm voze vezenm osmi komi. Za n nsledoval prvod 800 ndhern odnch ryt a jinho doprovodu, vetn obyvatel a prostho lidu. Vjezd do Vdn zabral podle daje souasnka vce jak dv hodiny. Po bohoslub a slavnostnm "Te Deum laudamus" v csask kapli se krlov odebrali do svch pbytk. Vladislav byl se svou rodinou hostn v csaskm palci. V dalch dnech nsledovaly obvykl radovnky, hostiny a turnaje. Mezi nimi se piln jednalo.

Vlastn jednn byla ukonena 22. ervence 1515 a jet tho dne se ped polednem konaly v metropolitnm chrmu sv. tpna zsnuby krlovskch dt, kterm poehnal ostihomsk arcibiskup Bakcz. Devtilet Ludvk se oenil s desetiletou Mari Habsburskou, csaovou vnukou. Nsledn v zastoupen csae Maxmilina I, kter stanul ped oltem v plnm csaskm majesttu, oddal arcibiskup Bakcz jednoho z jeho vnuk (Karla nebo Ferdinanda, zatm nebylo ureno, kter to bude) s dvanctiletou princeznou Annou. Maxmilin I. zrove sloil slib, e se za Annu provd sm, pokud se do roka neuskuten satek z nkterm z jeho vnuk. Ve stejn den byly tak s konenou platnost uzaveny ddick smlouvy. Csa jmenoval Ludvka svm synem a jmenoval ho vikem Svat e msk. V ppad sv smrti csa doporuil skm kurfitm za svho nstupce Ludvka.

Ddick smlouvy uzaven ve Vdni byli poslednm velkm inem krle Vladislava, kter stle vce churavl a na zatku roku 1516 se jeho zdravotn stav znan zhoril. Dva dny ped svou smrt, 11. bezna 1516, Vladislav oznmil svou posledn vli, kter mila do ech. Vladislav nabdal, aby obyvatel ech, Moravy, Slezska a obou Luic ctili a uznvali za krle Ludvka. echy nabdal krl tak k ptelskmu souit s Uhry. Vladislav zemel pi modlitbch 13. bezna 1516. Byl pochovn po boku sv manelky Anny z Foix ve Stolinm Blehrad. Bylo mu 60 let. V echch panoval 45 let a v Uhrch 25 let. Zanechal po sob dceru Annu a syna a nstupce Ludvka.

S odstupem nkolika stolet a se zodpovzenou otzkou: "Co bylo dle a komu byly habsbursko-jagellonsk ddin smlouvy ku prospchu?" se me zdt, e uzaven smlouvy byly daleko pznivj pro Habsburky. Opak je vak pravdou. Roku 1515 nemohl nikdo tuit, e se Ludvk Jagellonsk stane za jedenct let pot obt smoln bitvy u Mohe, ani by po sob zanechal potomky. Naopak bylo pravdpodobn, e erstv oddan mlad pr splod poetn potomstvo, kter bude esko-uhersk personln unii vldnout pinejmenm dalch nkolik desetilet. To sam se oekvalo od satku Anny Jagellonsk s habsburskm princem. Zbvalo pouze doeit, kdo si jagellonskou princeznu vezme, zdali Karel nebo Ferdinand.

Na zatku roku 1515 se patnctilet Karel Habsbursk ujal po smrti svho otce Filipa Slinho Burgundskho vvodstv a po smrti svho ddeka z matiny strany, krle Ferdinanda Aragonskho, se o dva roky pozdji vydal do panlska, aby se ujal vldy tak v Kastilii a Aragonii. Kdy zemel roku 1519 i csa Maxmilin I., stal se Karel Habsbursk tak csaem Svat e msk a ddicem rakouskch zem. Jet nikdy pedtm se v rukou jedinho panovnka nekoncetrovala takov moc. Sm Karel Habsbursk, jako msk csa toho jmna V., prohlaoval, e vldne i, nad kterou Slunce nezapad. Jeliko bylo nad sly jedinho vladae spravovat rozshl a navzjem nepropojen zem vzdlen od sebe stovky kilometr, podlil se o sv ddictv s mladm bratrem Ferdinandem. Ten zddil rakousk zem a proti sv vli i ruku princezny Anny. Nechtl se s n oenit, pr se mu ani nelbila. Jene dohoda uzaven roku 1515 ve Vdni musela bt naplnna, a tak se v rakouskm Linci na jae 1521 konal satek Ferdinanda a Anny. Ten ml pro dal bh djin klov vznam.

Kdy Ludvk Jagellonsk zahynul v bitv u Mohe, ztratil prvn uzaven satek vyplvajc z habsbursko-jagellonskch ddinch dohod svj vznam, nebo z nj nevzelo dn potomstvo. Vdova Marie Habsbursk odela do stran kltera a ped Ferdinandem se otevela lkav vidina doshnout uprzdnnho eskho a uherskho trnu. Byl tu vak problm, kter habsbursko-jagellonsk ddin smlouvy zcela oslyely, a to otzka volitelnosti obou trn. Stavov v obou zemch mli zcela jasno - trn je voliteln a ani Ferdinandv satek s Annou Jagellonskou nezaruuje Ferdinandovi vldu nad eskm a Uherskm krlovstvm. Volbm se chtl Ferdinand za kadou cenu vyhnout, vdy byl psn absolutista a bigotn katolk, kterho hlavn v eskm krlovstv odpuzovala vzrostl moc stav a jejich politick i nboensk privilegia. V ppad e by podstoupil krlovskou volbu, vdil by za trn stavm, kte by povaovali za zcela logick, e by mli prvo pedloit Ferdinandovi volebn revers, jen by stvrzoval prva stav.

Ferdinand proto naopak poukazoval, e stavov jej mus na zklad ddinch smluv nikoliv zvolit, ale pijmout za krle. Rozhoel se tak urputn zpas v obou zemch, ze kterch za nkolik msc po bitv u Mohe vzeel Ferdinand jako vtz. V zemch Koruny esk zskala krlovsk volba roku 1526 navc paradoxn pchu. Stavov v echch Ferdinanda zvolila ve svobodn volb, kdeto stavov na Morav, ve Slezsku a v obou Luicch Ferdinanda pijala za svho panovnka dky jeho satku s Annou Jagellonskou. Obratnmu a vskutku vychytralmu Ferdinandovi tak stavov v zemch Koruny esk dali hned na zatku jeho vldy vtanou monost naruit zdnlivou stavovskou jednotu a krek za krkem potlait moc stav. To u ale spad do jinho obdob, na jeho potku stly habsbursko-ddin smlouvy.

Pouit literatura:
P. ornej, M. Bartlov: Velk djiny zem Koruny esk - svazek VI., nakladatelstv L. Horek - Paseka, Praha a Litomyl 2007
K. V. Zap: esko - moravsk kronika - III. dl, nakladatelstv I. L. Kober, Praha 1883