Jazyk rje, zmaten jazyk a synov Noemovi. Pspvky k stedovkmu vnmn etnicity

Autor: Lubo Rokos <(at)>, Tma: ivot ve stedovku, Vydno dne: 17. 07. 2011

J mezi duchy nejsem mocn duch; ale jestlie chce, abych byl tvj druh
pi putovn ivobytm, dobr, j se ti poddn ctm
a od tto chvilky ji jsem tvj, jsem tvj tovary,
a jestlie vhod se ti zdm, budu tvj sluha, tvj chm.
Mefistofeles Faustovi 1)


Kesansk kultura se ve stedovku promtla i do takch oblast, jako bylo vnmn etnicity nebo pvodu vbec. Stedovk znal a pouval z kadodenn zkuenosti dlen skupin obyvatel podle jazyka a snail se vysledovat i pvod podle sledu pokolen, tzn. smrem k njakmu vcemn bjnmu pedkovi.

Kesansk dlen etnik se odvjelo od biblickch pbh. V obecn znmosti zstv podnes pbh zmaten jazyk pi stavb babylonsk ve (Genesis 11). Jednotliv etnika pak vznikla na zklad rozdlench jazyk, kesant uenci vypotali sumu jazyk od zmaten na sedmdest dva nebo sedmdest ti.

Pokud nahldneme do stedovkch kronik, ve vtin ppad narazme na biblick pbhy a osoby, je mly zapinit rozdlen lidu na etnick skupiny. Dest kapitola Genesis podv rodopis syn moeplavce Noema, kter ml ti syny, jejich rozrod ml dt vzniknout etnikm a jazykm, nebo z nich pak po potop vznikly vechny pronrody na zemi (Gen. 10, 32). Nejstar Noemv syn Sm (nebo m) dal pvod Semitm, tj. idm a Arabm. Prostedn Jefet (nebo Jafet) ml dt vzniknout obecn Evropanm a nejmlad Chm ernm Afrianm a Kanajskm.

Chmovo potomstvo m pozici nejhor, jejich rodovou linii toti Noe proklel. Jak zpravuje Genesis, Noe po opadnut potopy zaloil vinice a jednou si pihnul vna tak, e usnul odkryt ve svm stanu. Chm spatil nahho otce jako prvn a bel to povdt bratrm. Sm a Jefet vzali pl᚝, aby otce zakryli, a pitom postupovali pozptku, aby jej nezahldli nahho. A pak Kdy Noe procitl z opojen a zvdl, co mu provedl jeho nejmlad syn, ekl: Proklet bu Kenaan, a je nejbdnjm otrokem svch brat! Dle ekl: Poehnn bu Hospodin, Bh mv. A je Kenaan jejich otrokem! K Bh Jefetovi dopeje bydlet ve stanech movch. A je Kenaan jejich otrokem! (Gen. 9, 1927). Chm ml tedy zaloit potomstvo, ze kterho pochzeli pirozen otroci, ernoi, k nim mnostv blzkovchodnch etnik. Mezi nimi nejpozitivnji vynik Chmv vnuk Nimrod, syn Kv, bohatrsk lovec. Vldu poal v Babylonu a Akadu, pokraoval do Asrie, kde zaloil Ninive. Od druhho Chmova syna Misrajma vzeli mimo jin Pelitejci, nebo-li Kristovi odprci Filitni, usazen v Palestin, zemi, kter dali jmno. Isidor Sevillsk je zve t Allofylov, to je cizinci, protoe byli vdycky nepteli Izraele a dkladn oddleni od jejich nroda i spoleenstv. (II., 58) Chmv syn Kenaan, kter nese ono rodov proklet, byl pedkem mj. Sidna (pro msto Sidon), Chta (pro Chetity?) a jeho potomci zalidnili Palestinu od Sidonu a do Gazy, kter u soused s Egyptem. zem zahrnovalo i pozdji ztrestan msta Sodomu a Gomorru. Chmovi potomci tak zaujmaj asto roli odprc kesanstv nebo Boha.

Od nejstarho Sma pochzej Semit, id i Arabov. Smv syn Arpakd ml syna Hebera (odtud pojem hebrejsk), v jeho rodov linii se nachz i Abrahm. Onen Abrahm, kter pivedl idy do jejich zaslben zem. Cestou se od Abrahmova davu oddlil jeho synovec Lot a usadil se pobl Sodomy. Tolik k pmo Bible.

Sm byl mezi Noemovmi sourozenci nejstar, co ladilo s pojetm, e monoteistit id Starho zkona znzoruj pedchdce evropskch kesan pochzejcch od Jafeta, kter ml reprezentovat vldcovsk kvality.

ISIDOR SEVILLSK

Shrnout systematicky etnickou, institucionln a duchovn rozmanitost lidstva na zklad Bible a uen crkevnch autorit se pokusil uenec Isidor Sevillsk (asi 560636), arcibiskup v katolickm vizigtskm krlovstv na zem dnenho panlska. Ve svm rozshlm dle Etymologie tajc dvacet knih se vnoval zachovn tradic starch crkevnch otc, naruen jak zmatky pi dobvn zem Vizigty, tak i teprve nedvno poraenm gtskm arinstvm.

V devt knize Etymologi Isidor pisoudil biblick pedky mnoha etnikm, ale zrove uznval pohansk tradice, kter pipisovaly jako praotce mtick hroy. manm ponechal jejich Romula a Rema, m je ovem diskvalifikoval v poad za ty nrody, kter mly pochzet pmo od Noeho syn i vnuk.

Isidor vypotv celkem 73 nrod vzelch pmo z Noemovch syn Jefeta, ma a Chma, pop. z Noemovch vnuk.

Pt movch syn dalo vzniknout: lam Elamitm (pedkov Peran), Aur Asyanm, Arpakd Chaldejcm, Ld Lydm a Aram Syanm (biblickm Aramejcm). Mezi jinak nic nekajcmi jmny nrod vzelch ze Smovch syn vybrm Hebera, vnuka Arpakda, jako praotce Hebrejc. Heberovm synem byl mj. Joktn, praotec Ind.

Chmovy syny Isidor specifikoval K jako prapedek Etiopan, Misrajim Egypan, Pt Libyjc a Kenaan davu Afrian a Fnian, jeho deset syn deseti kannskm kmenm v dnen Palestin. Misrajimv syn Kaslchan nechal vzejt Pelitejcm nebo-li Palestincm a jet jinmi slovy Filitnm.

Nejvce Isidor rozvinul teorie o potomcch Jafeta, kter vzthnul na evropsk nrody. Od Gomera maj pochzet Galatov (nebo-li Galov), od Magoga Skytov a Gtov, z Mdaje Mdov, z Jvana ekov, od Tbala panl a snad i Italov, od Meka Kappadoan a od Trase Thrkov. Gomerovmi syny jsou mj. Akenaz, pratoec Sarmat, a Togarma, praotec Fryg. Z Jvanovch syn pochzej dal eck kmeny, z Ely Aiolov, z Tare Kilikijt s hlavnm mstem Tarem (Tarsem), z Ddance Rhodt a z Kitejce Kypan.

Zetelnji vystupuje tendence klasifikovat Noemovy potomky do svtadl. Chmovu potomstvu nle podl v Asii, kter sluje jmnem krlovny Asie z potomstva Smova, a hlavn Afrika, jinak pojmenovan po Abrahmovu vnuku (a synovi Midjna) Aferovi, kter v duchu Hospodinovya proklet ovldl Libyi a podmannm kmenm penechal sv jmno. V Smov pokolen pak lze snadno spatit poutn etnika Mal Asie a Mezopotmie. Evropsk svtadl zbv tedy Jafetovcm. V etymologii Evropy Isidor pebr eck mtus o pvodem asijsk bohyni Europ unesen Diem, nad to j jet specifikuje kannsk pedky.

Ti Noemovi synov a ti stavy feudln spolenosti

Idea Jafetovc jako vzneench vldc petrvvala do novovku, polsk lechta propagovala sama sebe v Libri Chamorum jako potomky Jafeta pes sv legendrn sarmatsk pedky nkdy jet v 18. stolet. Podle tohoto sarmatismu si mla polsk lechta od svch koovnch pedk pstovat odkaz svobody (polsk lechtick republika byla obklopena absolutistickmi stty) a zrove obrany kesanstv (ped Turky, Mongoly, ale i pravoslavm a luternstvm).

Odkaz na pedky jinho etnika byl zsadnj, ne se dnes me na prvn pohled zdt. Vytvel mnn, e polskmu nrodu vldnou potomci jinho nroda obraz, kter petrval v mnn Anglian za slavn revoluce r. 1688 a v mnn Francouz v dob kolem Velk francouzsk revoluce. Anglian si vyloili revoluci jako vzpouru Sas proti Normanm, potomkm Vilma Dobyvatele. Situaci ve Francii glosovala v rmci dobovho mnn rusk carevna Kateina II. v dopise nmeckmu jazykovdci Grimmovi: Nepozorujete, co se dje ve Francii? Galov vyhnj Franky. Ale uvidte, e se Frankov vrt, a potom budou ty zuc bestie lanc po lidsk krvi bu vyhlazeny, nebo zahnny do kryt. (Budil, s. 27)

lechta mus podle carevny vldnout tvrdou rukou poddanm. Tm se obloukem dostvme k dal ke stedovk ideologii t stav, podle kter m lechta vldnout a chrnit zbyl stavy, poddan pro zbyl stavy pracovat a duchovn dbt o spsu vech. Jafet je penesen na stedovkou evropskou spolenost jasn pedek lechty, Chm poddanch a na Sma zbv duchovn stav, co je pln v souladu s tm, kdy jmenujeme lohu Smovch potomk jako Abrahama nebo Moje, zprostedkovatele Desatera od Jahveho.

POKRAOVATEL ISIDORA

Na Isidora navazovali dal kroniki, nkte pesn v souladu s jeho teoriemi, nkte uvdli vlastn specifka. Franck kronik z konce 6. stolet eho z Tours povaoval Chmova syna Chuse za vynlezce modlosluby, kter je znm z Persie jako Zarathustra.

Maai mimo teorie o svm pvodu od Jafetova syna Magoga (viz kapitola ne) zpopularizovali teorii o svm dajnm pedkovi Nimrodovi. Nimrod byl synem Chma a lovec, stejn jako koovn Maai. Nimrod ml pak dva syny s jmny Hunor a Magor, pedky Hun a Maar, m chtli dt Maai najevo legitimitu svho pobytu v Panonii jako nstupci po Hunech, svch dajnch pbuznch.

Vdce protipapeskho heretickho hnut Arnold z Brescie ovldl r. 1140 naas samotn m a snail se navzat na nkter tradice msk antiky. Hnut se snailo zrealizovat obnovu mskho sentu a propojit biblick pedky s mskmi. Jafet ml bt otcem mskho boha Januse.2)

Keltov na britskch ostrovech odvozovali svj pvod a jmno od Jafetova potomka Bruta. Naproti tomu Anglosasov ztotonili svho krle Sceafa pmo s biblickm Smem.

Svm zpsobem pojal biblickou tematiku Bartolomeo las Casas, crkevn uenec, kter se astnil objevu Ameriky a zaal vystupovat jako nejhlasitj obhjce prv Indin proti zvli panlskch vojk. Mimo teori, e Indini jsou asi v takovm stadiu jako antit ekov nebo mani, hjil Indiny jako potomky ztracench deseti kmen izraelskch.

Anglick dynastie

Pihlsen anglosaskch krl k semitsk linii nemlo za nsledek pouze rituln obzku, ale i odlin vztah svtsk a crkevn moci. Star zkon podv archaick zpsob vldy, kde panovnk tm svtskou moc a zrove je prostednkem mezi Bohem a lidem. Pm vztah s Bohem nabyde vldce po pomazn olejem z rukou knze. Starozkonn knz Samuel tak pomazal krle Saula: Samuel vzal ndobku s olejem, vylil mu jej na hlavu, polbil ho a ekl: Sm Hospodin t pomazv za vvodu nad svm ddictvm. (Prvn Samuelova, 10, 1) Po zavren Saula pomae Samuel krle Davida: Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprosted bratr. A duch Hospodinv se Davida zmocoval od onoho dne i nadle. (Prvn Samuelova, 16, 13). Po pomazn nastupuje provoln lidu, tzv. aklamace, s vkiky typu: A ije krl!, kter nen ani tak pnm douhho panovn, jako vrazem toho, aby v krli oil onen bosk duch nabyt pomaznm. Krl se aklamac ocit ve stedu spoleenstv, zskv pouto k Bohu i k lidu.

V zpadn Evrop crkev zaala rlit na dlen duchovn moci, kterou postupn celou strhla na sebe a pomazn jako vraz pebrn duchovn moci krlem muselo pomalu, ale jist mizet. Anglit krlov si vak ritul pomazn nadle peliv steili, ani cel rozbouen moe nesmyje balzm pomazanch krl, nechv zaznt Shakespeare v Richardu II. (III, 2), a prvo na krlovsk pomazn nesebrala anglickm dynastim po cel stedovk ani cel katolick crkev.

Sakrln loha anglickch krl pispla zsadn mrou k legitimizaci odtren angliknsk crkve od ma za Jindicha VIII., kter se nov crkvi postavil do ela, co byla udlost, kterou by v tehdej kontinentln Evrop pekousnul mlokdo. V Anglii vak dolo pouze ke zbytnn tradin sakrln sloky krlovsk moci.

SARACNI

Ke sklonku Isidorova ivota se vynoil nov poetn protivnk kesan, Arabov. S biblickm pedkem Arab si Isidor vdl rady a jet dovedl dky Bibli nov etnikum charakterizovat. Na Araby vzthl pas z Genesis o Abrahmov synu Izmaelovi: Bude to lovk nezkrotn, jeho ruka bude proti vem a proti nmu budou ruce vech; proti vem svm bratm bude stt. (Gen 16, 12) Abraham ml enu Sru, kter ale byla neplodn, proto mu sama nabdla svou egyptskou otrokyni Hagar jako matku jeho potomka. Abraham splnil, ale Hagar se pak zaala nad svou pan povyovat. Sra Hagaru vyhnala do pout, kde ji nalezl Hospodinv posel a kzal vrtit se pokoit Se. Poehnal Hagain dtti, ktermu uril jmno Izmael (Sly Bh), protoe Hospodin vysly Hagaino pokoen.

Bh pak s Abrahamem uzavel smlouvu, kde slbil, e Sra i pes svj vk porod dalho Abrahamova syna, kter dostane jmno Izk. (Gen 1617) po njak dob od narozen Izka poslal Abraham na podnt Sry a uklidnn od Hospodina Hagar i s Izmaelem pry do pout. Izmael je jako neprav syn vylouen z ddictv a kdy vyrostl, usadil se ve stepi a stal se luitnkem. (Gen 21, 20)

Isidor vysvtluje: Sdl v ohromn pouti. Jsou to tak Izmaelit, jak u kniha Genesis, protoe pr pochzej od Izmaela, i Hagrejci podle Hagar, kte, jak jsme ji ekli, jsou myln nazvni Saracni, protoe se chlub, e pochzej od Sry. (II, 57)

Co zaraz na prvn pohled, e Saracni maj mt jmno pesn podle t druh Abrahamovy manelky, ale to by vyznn pbhu postavilo na hlavu.

Jin vyznn pbhu navc podv sv. Pavel v Novm Zkonu v Listu Galatskm: teme tam, e Abraham ml dva syny, jednoho z otrokyn a jednoho ze svobodn. Ten z otrokyn se narodil jen z vle lovka, ten ze svobodn podle zaslben. Je to eeno obrazn. Ty dv eny jsou dv smlouvy, jedna z hory Snaj, kter rod dti do otroctv. To je Hagar... Ale budouc Jeruzalm je svobodn, a to je nae matka... Vy, brati, jste dtmi zaslben jako Izk... Tu svobodu nm vydobyl Kristus. Stjte tedy pevn a nenechte si na sebe znovu vloit otrock jho. (Gal 4, 22-31; 5, 1) Vyhnn Hagar do pout m znamenat odvren otroctv a symbolizovn toho, e tato svoboda a otroctv nemohou ddit spolu, t vedle sebe.

Pomineme ale u teologick vklady, srovnnm pstupu Isidora a Pavla nm vychzej dva mon pstupy, doslovn a obrazn. Doslovn klade draz na pmou rodovou posloupnost, obrazn na duchovn nebo kulturn spoleenstv. Isidor a po nm dal uenci potali s pmou rodovou lini od Izmaela stejn jako ostatnch etnik podle onch Noemovch syn.

Zklady jihoafrickho apartheidu

Praktick dopad mla teorie o ernoskch Afrianech jakoto potomcch Chmovch a Chmovcch jakoto pedurench otrocch pro spoleensk uspodn jin Afriky, kterou osdlili nizozemt kolonist v rmci zmoskch plaveb do Indickho ocenu.

Holandsk reformn crkev, kter v Nizozem pomohla v 16. stolet sjednotit sv pvrence v boji proti panlsk katolick nadvld, vychzela z uen mistra Kalvna a mla v sob rasismus zakotven nepmo. Kalvinistick uen podle vlastnho vkladu uritch pas Bible, hlavn Starho zkona, zdrazovalo predestinaci, nadazenost jednch nad druhmi. Rozdlovalo lidstvo na skupiny, z nich jedna byla Bohem vyvolen, zatmco jin, pochzejc napklad z potomk biblickho Chma nebo Kaina, byly pedureny k podazenmu postaven a slub Kdy s takovmi nboenskmi pedstavami pichzeli prvn Evropan do Afriky, pirozen jimi mili i mstn obyvatelstvo. Vysvtlovali si napklad citt ze Starho zkona, a Bh oddlil svtlo od tmy tak, e vlastn oddlil bl obyvatele od ernch.3) Tento originln mylenkov postup stoj za vznikem jihoafrickho apartheidu dvno ped vznikem modernch rasistickch teori.

GOG A MAGOG SYNOV JAFETA I SYNOV APOKALYPSY

Mezi Jafetovmi potomky vynikaj, nejvce pak svou zhadnost, Gog a Magog. Oba jsou nositeli pohrom, vyskytuj se na dalch mstech Bible, maj sv msto dokonce v Janov Apokalypse, kde pln roli poskok Antikrista. A bude satan na chvli proputn z tisciletho ale: vyjde, aby oklamal nrody ve vech tyech hlech svta, Gga i Magga. Shromd je k boji a bude jich jako psku v moi. Vidl jsem, jak vystoupili po cel i zem a obklili tbor svatch a msto, kter miluje Bh. Ale sestoupil ohe z nebe a pohltil je. (Zj 20, 79)

Podobn zporn charisma m Gog v apokalyptickm starozkonnm Ezechielovi: I dostalo se ke mn slovo Hospodinovo: Lidsk synu, postav se proti Ggovi v zemi Maggu, proti velkokneti Meeku a Tbalu, a prorokuj proti nmu. ekni: Toto prav panovnk Hospodin: Chystm se na tebe, Ggu, velkokne Meeku a Tbalu. Odvedu t, dm ti do elist hky a odvleu tebe i cel tv vojsko, kon i jezdce, vechny dokonale vystrojen, velk shromdn s pavzami a tty, vechny, kdo vldnou meem. (Ezechiel 38, 14) Oproti Genesis nen Magog souputnkem Goga, ale zem, kde Gog vldne.

Posledn chybou tyranskho vldce bude napadnut Izraele, kter je pod ochranou Hospodina: Proto prorokuj, lidsk synu, a ekni Ggovi: Toto prav panovnk Hospodin: Co se nedozv v onen den, e Izrael, mj lid, sdl v bezpe? Vyjde ze svho msta, z nejzazho severu, ty i mnoho nrod s tebou, vichni jezdci na konch, velk shromdn, velk vojsko. (Ez 38, 1415) Nad njezdnky vykon Hospodin soud krv a morem.

Tato pas byla pro uence dleit, protoe specifikovala kraj a povahu Goga. Jeho zem leela na nejzazm severu od Izraele a jeho veke vojci odjeli vlit na konch vechno odkazuje jednoznan na koovnky eurasijskch step. Vsledkem bylo, e maarsk kroniky uvdly teorii o pvodu koovnch Maar od Magoga, a to zdaleka nejen kvli podob jmen Magog-Magyar...

Jako neptele jmenuje Goga a Magoga i Mohamed v Kornu, kter proti nim msto Hospodina stav jakhosi Dvourohho, kter tyto kdce vyene na kraj svta a obeene zd: I ekli mu: Dvouroh, vru Gog a Magog spou po zemi; mme ti poplatek zaplatit, abys mezi nmi a jimi hrz vystavl? Odpovdl: To, co mi propjil Pn mj, je lep ne poplatek. Pomozte mi horlivost svou a zdm mezi vmi a jimi hrz mocnou. Pineste mi kusy eleza! A kdy je narovnal mezi dv bo, rozkzal: Foukejte! Kdy z toho vznikl ohe, dodal: Pineste mi k vylit do nho mosaz roztavenou! A nebyli Gog a Magog schopni ji pelzt ani otvor udlat v n. (18, 9397) Gog a Magog se vyno zpoza zdi zejm s koncem svta, protoe ve stejn dob zanou vstvat lid z hrob. (21, 96)

Identita kornskho bojovnka nen jasn, tradice ji pisuzuje Alexandru Makedonskmu. Alexandr po obsazen Persie a Mezopotmie skuten stavl na severn hranici zdi proti njezdm koovnk, stejn jako jeho nstupci ze seleukovsk dynastie nebo jeho pert pedchdci. Torza asi 180 kilometr dlouhho opevnn le dodnes u Kaspickho moe, v dob arabskho proroka ovem zdi jet pevn stly. Muslimov ji znali pod jmnem Rud had (odkaz na elezo?) nebo pmo Sadd-i Iskender Alexandrova ze. Ztotonn Alexandra s kornskm Dvourohm bylo nasnad. Ze pela asem z ryze hmotnho vznamu do nboenskho ivota jako abstraktn opevnn lidsk due.

Se jmny Goga a Magoga operuj i evropsk stedovk prameny. Marco Polo ve svm slavnm dle Milin popisuje zemi Tenduchu, kde vldl knz Jan, legendrn postava drdc fantazii Zpadu v dob kovch vlek, protoe by mohl teoreticky vpadnout muslimm v Palestin do zad. Vtina zem podle Pola byla kesansk (co je zcela mon vzhledem k pozici, kterou na Vchod vydobyli nestorint heretici prchajc ped pronsledovnm z Byzance). V zemi jsou kraje nazvan Gog a Magog, v mstn ei nazvan jako Ung a Mungul. Prvn nrod brnil Velkou nskou ze proti koovnkm. Druh ztotooval Marco s Mongoly schopnmi rozsvat hrzu (Milin, I. kniha, kapitola 65). Obrzek evropskho vldce a zdi proti njezdnkm zstv stle stejn.

Herefordsk mapa z r. 1280 umisuje zemi Magoga ke Kaspickmu moi, a u mysln i nevdom v souladu s Alexandrovou zd. Alexandrv boj s Gogem a Magogem podv Alexandreida, rytsk epos, kde Alexandr reprezentuje vzor ryte. Naopak Polovi pizvukuje Joinville, kdy klade zemi Goga a Magoga k Mongolm: Tatai vzeli z velk neobdlan a nerodn psen roviny. Tato rovina zanala u bjnho skalnatho poho tvocho na vchod hranice svta, kter nikdo nepekroil, podle svdectv Tatar, kte kaj, e v nich jsou uzaveny nrody Goga a Magoga, kter se maj vyoit na konci svta, a se zjev Antikrist, aby vechno zniil.4)

PRVOTN JAZYK RJE

S rozdlenm jazyk, a u od Noema, nebo od babylonskho zmaten, souvisela otzka, jak pvodn jazyk znl. Byl to jazyk, kterm zejm Bh v rji promlouval s Adamem a Evou, mon jm provedl akt Stvoen, kdy pronesl ono slavn sta se! (Isidor to popr, podle nj Bh promlouv jinm jazykem nebo samotnm Stvoenm). Kdyby se povedo onen jazyk nalzt, mohl by lovk rozumt Bohu pmo, podvolit se jeho vli. Znovuzaveden jednotnho jazyka, kter fungoval ped Potopou, by pomohlo vem nrodm porozumt evangeliu, a tm by cel svt vykroil ke spse Ambice byly nemal.

Jako prvotn jazyk, nebo lpe eeno jako nejbli prvotnmu jazyku, byla identifikovna hebrejtina. Vru ve tvoivou a magickou moc jazyka vyjdili id v systmu kabaly, kde m kad psmeno njak vznam a kad slovo pmou spojitost s pojmenovanou vc. Hebrejtina m dvacet dva hlsek, kad hlska svj vznam, a rznmi kombinacemi tchto vznam vznikaj vci, vlastnosti, cel svtov dn. Odhalenm vznamu rznch kombinac hlsek se pak d odhalit i vlastnost t kter vci. Vyslovenm slova se tak me dan vc nebo bytost ovldat, proto mli id zakzno pouvat pmo slovo Jehova a vyjadovali ho njakm opisem, aby jeho pouvnm nemohli svm Bohem njak manipulovat.

V crkevn liturgick praxi se ovem hebrejtina neuvala, a tak vyvstala obava, aby Bh proslovm v bohoslubch jaksi rozuml. Crkev oficiln uznala za jazyky, kterm Bh rozum, mimo hebrejtiny jet latinu a etinu, tedy liturgick jazyky uvan v zpadn Evrop a Byzanci. I podle Isidora: Vynikaj nejvce ze vech jazyk na svt. Tmito temi jazyky dal Pilt napsat na Pnv k, pro byl odsouzen. (I, 3).

S takovm striktnm vymezenm museli zpasit vrozvsti Konstantin a Metodj, kdy pro lep pochopen a pijet vry na Velk Morav pouvali liturgii slovanskou. Odmtav postoj ma ke slovansk liturgii devalvovali jako trojjazynou herezi a pedpokldali zejm, e Vemohouc zvldne porozumt kadmu lidskmu jazyku stejn jako mylence.

V zpadn Evrop nadle pevaovala idea t boch jazyk. Po pdu Zpadomsk e dochzelo ovem k vulgarizaci latiny, jejmu zjednoduovn i chybnmu pouvn, a na druh stran jej uvn mezi uenci vedlo ke zkostnatn do mrtvch forem (jak se uv v medicnsk nebo historick vd dodnes). V mysli kesana ranho stedovku to do jist mry zejm vyvolvalo obavu ze ztrty kontaktu s Bohem, jak se d snad prezentovat od 11. stolet zven poet umleckch dl s tmatem Babylonsk ve a zmaten jazyk.

Dleitost prvotnho jazyka z nj nakonec uinila vc prestie. V kadm nrodu se nali pedstavitel, kte by rdi mli svj jazyk za ten nejvzneenj, prvotn. Jako prvn pretendenti vystoupili v 7. stolet Irov, kdy oproti latin prosazovali weltinu s tm, e v pvodn podob jako jedin pekala zmaten jazyk. Nmeck mystika Hildegarda z Bingen v polovin 12. stolet mla za jazyk Rje nminu, stejn jako Luther. S podobnmi nzory o starobylosti svho jazyka vystoupili mluv takovch rozdlnch jazyk jako Polci, Maai, Bretonci, Vlmov, vdov a dal.

Tma proniklo vposled do satirickho nru psemnictv. Anderas Kempe vydal r. 1688 dlo s nzvem Die Sprachen des Paradieses (Jazyky Rje), kde Bh promlouv panlsky, Adam dnsky a had k Ev svdnou francouztinou.

Razantn zatoil s teoriemi genealogi vzelch z Noemovch syn i pape Pius II. (14581464), kter je zbagatelizoval jako (doslova) babsk bchorky. Prvotn jazyk ani pedka se nepodailo jednoznan identifikovat, teorie tak ztratila na sle a s rozpadnm do rznch nzor se rozpadla i jej dleitost a zjem o ni.

Wilhelm Leibniz glosoval, e kdyby byli Turci a Tatai tak vzdlan jako Evropan, nali by dost dvod, pro je vyvolenm prv ten jejich jazyk. Muslimt Turci popravd takov problmy eit nemuseli, protoe podle islmskch uenc ovldal Adam a 900 jazyk, tud dn dle jejich nzoru nen njak nadazen a prvotn.

Nrodn jazyky a psemnictv

Ran kesant teologov plnovali pomoc nalezen prvotnho jazyka navzat pmou komunikaci s Bohem, sjednotit lidstvo, aby pak, jak se domnvali, nastolili veobecn mr. Propagtoi nrodnho jazyka jako zrove toho prvotnho nahradili pvodn univerzalistickou ideu partikulrn ideou nadazenosti. Vldnout Bom jazykem znamen mt prvo vldnout ostatnm nebo alespo mt nejbl k Bohu, bt morln nebo duchovn na vy rovni ne ciz nrody. Namsto smovn k jednot smuje vvoj k vydlovn se.

I do bnho nboenskho ivota se namsto univerzln latiny, sjednocujcho kulturnho prvku, zan prosazovat nrodn jazyk. Nejvce pak ve form kzn, kter byla urena prostmu lidu. Tomu nemlo vznam kzat v latin, kter rozuml pouze vzdlanec. Pod pojmem nrodn jazyk si musme pedstavit zprvu zm dialekt, leckde navzjem tko srozumitelnch. Sjednocen dialekt do jednoho jazyka napomohla prv nboensk praxe, tedy putujc kazatel, jejich psan kzn, letky nebo knihy. Sjednocovat dialekty mohl jen ten, kdo s nimi vstoupil do kontaktu, kdo mluv jednotlivch dialekt svmi proslovy a spisy nepmo nutil, aby se zaali pizpsobovat jemu. Takov putujc kazatel byl pro tuto roli jako stvoen. Pi svch vstupech pak mohl rozhodovat, jak dialekt je nejvhodnj nebo jak jej upravovat. Nen dn nhoda, e jednu z nejvtch reforem etiny, odstrann speek a nahrazen diakritickmi znamnky, provedl kazatel Jan Hus.

Idelnm zpsobem ke sjednocen jazyka se ukzalo bt vydvn Bible v tom kterm jazyce. Bible se dostala do kadho regionu a jej jazyk, jej dialekt se stal postupn jednotcm prvkem toho, jak bude cel zem mluvit (stejn jako rozen rozhlasu ped sto lety pln pirozen sjednotilo vslovnost). Lutherv peklad Bible se stal prazkladem dnen spisovn nminy. Od nminy zase oddlil nizozemtinu a sjednotil tamj peklad Bible, tzv. Statenbijbel (tzn. Schvlen verze) z r. 1638.

Tento vvoj pinesl tedy nakonec tak sjednocen ale ne vech lid a nrod, ale lidu vlastnho jazyka. A spoleenstv takovho lidu si silnji zan budovat jednotnou identitu, kter se pozdji stane z jednm zklad uvdomn nrodnho.

NOVOVK STET S ANTICKOU A INDICKOU KULTUROU
Antika a nmeck zem

U nmeckch zem jet setrvme, protoe nzorn prezentuj roli jazyka v utven nrodn identity i opoutn biblickch genealogi. Lutherv peklad Bible jet vyjadoval zapojen do biblick kultury, odpoutvn se od n zaalo nkdy v dob humanismu poznvnm i jinch kultur, ne pevldajc kesansk.

Renesann Itlie nahrazovala v nkterch ohledech kesanskou kulturu kulturou doby antiky ped narozenm Krista. Zpadn Evropa vd za zachovn zbytk antickho ddictv paradoxn klterm, kter u nap. antick stavebn techniky uchovvaly pmo v zkladech svch budov. Nejvt zsluhou klter je ovem zchrana psemnch pramen, mnohdy zcela jedinench, kter opeovvali mnii jako nejvce gramotn sloka obyvatelstva.

V jednom kltee se zachoval spis Germania mskho letopisce Tacita, kde se Nmci mohli seznmit s novou teori svho pvodu. Germni mli podle Tacita pochzet z polobosk bytosti jmnem Tuisto. Prvn reakce byly pirozen vedeny snahou sladit takov rodokmen s Noemovmi syny, ztotonit Tuista se synem Gomera apod. Brzy ale zaala probleskovat mylenka, e Nmci, a u se tm jmnem oznaoval tehdy kdokoli, pochzeli z Tuistova rodu nezvislho na cel biblick tradici. Tacitus sm povaoval Germny za autochtonn obyvatelstvo, protoe kdo by se chtl sthovat do takov chladn a nehostinn zem...

Prvn stedovk doloen nzor o autochtonnosti Germn pochz od vdskho vyslance na basilejskm koncilu z r. 1434, biskupa Ragvaldsona. Odvolval se na byzantskho kronike Jordanese z 6. stol. Snail se tm mj. dokzat, e Germni dky sv poloze nepodlehli zmaten jazyk, tud je jejich jazyk nejbli tomu rajskmu. Lutherova roztrka s mem zase evokovala politickou situaci msk doby, kde se germnsk kmeny ubrnily msk rozpnavosti.

Dal hlasy u nebraly ohled na prvotn biblick jazyk a genealogii Noemovch syn. Bible mla bt jen pro idy vetn otzky jejich pvodu, jin nrody mly mt vlastnho pedka a vlastn jazyk nezvisl na hebrejtin. Zatmco Isidor vslovn klade na srdce, e nrody pochzej od jazyk, nov pohled tvrd logicky opak nejdve vznikne nrod, nezvisl na biblickch genealogich, a ten si vytvo vlastn, samostatn jazyk. S objevovnm skandinvskch a islandskch mt je v polovin 18. stolet pklon k vlastn germnsk minulosti vetn nboenstv dokonn.

Dal posvtn jazyk sanskrt

Novovkou rnu biblick jazykov teorii pinesly styky s Indi a objev sanskrtu. Prokzala se pbuznost sanskrtu s evropskmi jazyky a peklady prastarch indickch nboenskch pamtek, kter pekonaly dlkou a stm i dla Homra, ukzaly, e existuje jazyk minimln rovnocenn hebrejtin nebo jinmu jazyku bnmu v Evrop. Hebrejtina tak ztrcela status vjimenho jazyka.

Idea prvotnho jazyka a biblick genealogie vyprchala s pdem ancin regime, evropskch vce i mn absolutistickch monarchi. Osvcenci jako Voltaire vyuili existence sanskrtu a jedinenosti indick kultury k toku na vjimenost cel kultury idovsko/kesansk, kter pro n byla symbolem tlaku a nesvobody.

Z konzervativnho hlediska vyuili v procesu pemn a rozpad monarchi na nrodn stty pbuzenstv Indie a Evropy nacionalist, nejvce nmet, aby ukzali na domnlou nadazenost rijsk rasy, kterou povaovali za vrchol lidstv a sebe za jej soust. Starobylost indick kultury vedla vposled k nzoru, e kesanstv jen pekrylo to pvodn prav nboenstv a filosofii a neme si nrokovat vlastnictv univerzln a nejvy pravdy zjeven Kristem. Nacionalismus nael pbuzenstv a kulturu nezvislou na kesansk tradici, odmtl tak samozejm i pvod od Noemovch syn. Nrodn uvdomn novovku se u jen tmto dostv na kvalitativn jinou rove ne to stedovk.

ZVR

Objev Indie pinesl kesanstv neekan nsledky a nevratn zlomy. Portugalt moeplavci, kte prvn dorazili k indickm behm dky obeplut Afriky, byli motivovni mj. touhou objevit bjnou kesanskou zemi, i krle Jana. Stejn popud hnal dopedu i Kolumba, co je opt pklad mylen, kter by ns dnes pi studiu zmoskch plaveb samo o sob nenapadlo. Msto bjn kesansk e se v Indii Evropa seznmila s novmi nboenstvmi, kter v och mnohch dnench Evropan pedstavuj jasnou volbu oproti mstnm kesanskm crkvm.

Druh paradox je jet zsadnj. Padla biblick tradice odvozujc pvod lidstva od Noemovch syn. Pvod Evropan je dnes obecn odvozovn z asijskch step a nic na tom nezmnilo vyuvn tohoto faktu pro politick ely osvcenc nebo zloiny nacismu ve jmnu rijsk rasy. Koovn Sarmat u nespojuj polskou lechtu s Jafetem, ale evropsk nrody s rnci, ke kterm maj jazykov blzko; existuj teze o sarmatskm pvodu Chorvat nebo jinch slovanskch kmen.

Za zmnku stoj tet paradox v Indii sdlc Teosofick spolenost zaloen Helenou Blavatskou stla u zrodu renesance okultismu na Zpad, a tm i u renesance hebrejtiny jako posvtnho jazyka. Vedle vchodnch nauk o karm zaala teosofie analyzovat na zpsob vdy i mytologick a biblick spisy, m propojila vechny zkladn proudy sv doby.

Novodob okultismus obnovil zjem o hebrejtinu jako magick posvtn jazyk. Rozpracoval ji do systmu tarotu, vetckch karet. Dvacet dva trumfy tarotu odpovdaj dvaceti dvma psmenm hebrejtiny. Paklie je v psmenech hebrejtiny obsaen cel svt, doke tak tarot teoreticky vyvtit vechno... Namsto stedovkho kesanskho zancen, poustevnictv, flagelantstv nebo mystiky nastupuje takovto vdeck systematizovn. Jeden z nstupc teosofie a zakladatel tzv. antroposofie Rudolf Steiner svj smr odmtl definovat jako nboenstv a hovo o nm pmo jako o duchovn vd.

Odvozovat esk nebo jin pvod od Noemova syna by se dnes odvil asi mlokdo. Goga a Magoga se hroz (resp. jimi hroz) jen sekty nebo jin krajn proudy kesanstv, a to je konec svta populrnjm tmatem ne biblick potopa. Z druh strany se tohoto tmatu chytaj metalov skupiny.5) Pro stedovkho lovka vak tohle vechno byly z hlediska vnmn jeho identity a jeho spsy zvan a relevantn otzky. Modern doba zaala odvozovat identitu z hlediska nroda, kter spojuje se stejnmi geny a pedpokld, e stejn vnmn identity mli i dvn pedci. Na pkladu biblick tradice je vidt, e stedovk kesansk svt vnmal identitu jinmi zpsoby. Klst nae mtka jako univerzln pro vechny epochy nebo zem (a u pro kesansk stedovk nebo islmskou souasnost), vede k nepochopenm a chybnm zvrm.

Poznmky:
1) Prv dl tragdie, jednn Studovna (Faust, Mefistofeles). Faust, pel. Otakar Fischer. SNKL, Praha 1957, s. 135.
2) Bh Janus je znzorovn se dvma oblieji. Jeho jmno a fyzick stav se odr v oznaen msce ledna Janur. Jeden obliej hled nazpt do minulosti, do starho roku, druh obliej do budoucnosti.
3) Hulec, Otakar: Djiny Jin Afriky. Nakl. Lidov Noviny, Praha 1997, s. 65.
4) Le Goff, Jacques: Kultura stedovk Evropy. Vyehrad, Praha 2005, s. 222.
5) Zpracovan materil o Gogu a Magogu podle Kornu vetn Alexandrovy zdi podv americk kapela s lakonickm nzvem Nile, pse Iskander Dhul Karnon, album Those Whome The Gods Detest 2009.
Vetn textu zde

Literatura:
Isidor ze Sevilly: Etymologie IX. Oikoymenh, Praha 1998.
Budil, Ivo T.: Od prvotnho jazyka k rase. Academia, Praha 2002.