Pchod Slovan na esk zem - nkolik poznmek

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 14. 02. 2010

Akoliv Slovan nepat mezi typick etnika, kter jsou nositeli pojmu sthovn nrod kvli zamen jenom na ta etnika, kter formovala Evropu zpadn, vraznm zpsobem ovlivnili podobu cel Evropy, neodmysliteln tak k sthovn nrod pat stejn tak jako ostatn nrody podnikly dobrodrunou cestu do sv konen domoviny.

Pravlast Slovan
Prvn jasn zprvy o Slovanech mme z potku letopotu, prvnch dvou stalet, od Tacita, kdy jsou zmiovni Venedi mezi Vislou a Karpaty toto pojmenovn provz Slovany nkolik stolet a je pouvan jet dle v nmin (die Wenden). Tento nzev nebyl slovansk, lo o v neznmm asovm horizontu zanikl nrod, ijc zhruba na stejnm zem (vce na zpad mezi Odrou a Vislou) jako pozdj Venetov, kte ji byli Slovany. Ppadn star ztotonn s Neury, Budiny i tzv. Skyty ori, etniky, kter ila v oblasti vchodn Evropy, nelze nijak doloit

Archologov se Slovany spojuj tzv. zarubynckou kulturu, kter se objevuje zhruba ve 2. st. p. n.l a trv asi 300 let v oblasti zpadn Ukrajiny a jinho Bloruska existuj i nzory, e se jednalo o baltskou nebo baltskoslovanskou kulturu. Zkladem tto kultury je zemdlstv a chov dobytka, vyskutuj se i specialisovan emeslnci, kte e zabvali prac s elezem. Jejich pslunci obvali mal rodinn pbytky, obas zahlouben. Tato kultura sv mrtv spalovala.

V 2. stolet naeho letopotu se v jin sti oblasti (a a k ernmu moi) tehdy ji zanikl zarubynck kultury se objevuje kultura nov, nazvan tak podle specifickho nalezit kulturou ernjachivskou, trv zhruba do roku 400, kdy je nsiln ukonena. V nlezech se objevuje vt procento eleznch pedmt a tak ada vrobk z msk e, co svd o dlkovm obchodu. Pohbvn se li od pedchoz kultury nyn u je smen. I o slovanskosti tto kultury se vedou spory, zda tato kultura nen gtsk, nikoliv slovansk. V ptem stolet naeho letopotu byla tato oblast vylidnna, znovu zalidnna byla a v nsledujm stolet. Otzkou je, co se stv se Slovany, pokud jejich kultura zanikla. eenm bylo bylo ztotonn kultury Koloin-Tuemla (pedpokld se jejich baltsk pslunost) se Slovany. Tato kultura existuje ve 3. 5. stolet v oblasti dnenho Bloruska, vyuv rov ritus pohbvn a ije v polozemnicch. Po zniku kultury typu ernjachiv by se mla pesunout v 6. stolet do ukrajinskch step a zaloit skupiny kultur Korak (vchodn od dnenho Kyjeva) a Pnkovka (jin od dnenho Kyjeva).

Narodl od vech pedchozch kultur jsou kultury typu Korak a Pnkovka ji prokazateln slovansk mrtv spaluj ehem, ij v polozemnicch s kamennou pec a pouvaj keramiku tzv. praskho typu. Ob kultury jde zejm ztotonit s oznaenm Slovan nzvem Antov (Pnkovka) a Sklavni (Korak).

Keramika praskho typu byla vyrbna run, nikoliv na hrnskm kruhu, zdoben byla rznmi vrypy a vpichy. Mimojin slouil jako tzv. popelnice schrna na popel mrtvch Slovan stle spalovali sv mrtv.

Pchod Slovan do esk kotliny politick podmnky
Slovan uvajc keramiku typu Praha-Korak (Sklavni), ale tak pouvajc keramiku typu Pnkovka (Ant), i Veleti (ze severu) podle archeologickch nlez pili zejm ve dvou vlnch prvn v 3O. letech 6. stolet a ta druh na pelomu 6. a 7. stolet.

Ve stedn Evrop na potku 6. stolet, pedtm, ne sem mli dorazit prvn Slovan, ilo nkolik rznorodch etnik. Zpadn od ech existovala e Durynk, jet vce na zpad Fransk e. Ve vchodnm Podunaj vldli Gepid, na zpad od nich se nechzeli Herulov, kte zejm obvali i zem dnen esk republiky. Z jihu zasahovali do stedn Evropy Ostrogti, neptel Gepid. Na potku stolet probhla vlka mezi Heruly a Langobardy, kte pili z zem dve obvan Rugii a Heruly por, vzpt vyhn a obsazuj jimi obvan zem, v tom i Moravu. Herulov odchz v roce 512 do Byzance, st z nich se vrac do Skandinvie, pechz pitom pes zem Slovan (zejm pes Karpaty, pechod neptelskho zem Moravy, kontrolovan Langobardy, by byl tko mon).

V prvn polovin 6. stolet dochz tak k etnogenesi Bavor zejm odnikud nepili, ale vznikli na zem samotnho Bavorska slouenm s ochodem vojensk aristokracie z okolnch zem. Zde je teba pipomenout pd Durynsk e v roce 531, od pchozch z ech zskali jmno Baiuwarii lid ze zem Boia tj. z ech.

Podle Tetka je pchod prvnch Slovan do esk kotliny spojen s vyhnnm Hildigise (kolem roku 535), monho nstupce vldce Langobard Wacha, kter chtl prosadit svm nslednkem svho syna Walthariho. Tento Hildigis, dky obratn politice Wacha v neklidnm prostoru Evropy, se nemohl uchlit k dnm jinm sousedm Langobard, ne byli Slovan. Ti, vyplnili mocensk vakuum, kter vzniklo odchoden langobardskch elit z ech. Wacho brzy pot umr, msto mladikho Waltharia vldne jako regent Audoin, kter ke konci 40. let vyvolv vlku s Gepidy, nepteli Byzance.

V ele tchto Slovan byla zejm rada vojenskch nelnk, kter se rozhodla k jednorzovmu pesthovn znanjho potu obyvatel do prostoru nejdve vchodn Moravy a zpadnho Slovenska, pozdji do Polab. Tito nelnci se stali pny i starousedlk, jejich vtina aristokracie odela do Bavorska a na jih do centra langobardsk e v zpadnm Podunaj.

Charvt naproti tomu pedpokld, e v echch zstala po cel 6. stolet vznamn vrstva mstn aristokracie (germnskho pvodu), kter mla dve vazby na mskou i (slouili zde na vysokch postech), kter nadle vldla pchozm Slovanm (role jsou zde sten otoeny). Tato aristokracie, mezi n samozejm pronikali Slovan a kter byla v esk kotlin meninou, potkal stejn osud jako turkick Bulhary poslovantn. To byl dvod pro tato spolenost nen zaznamenan v franckch kronikch. Pro Merovejce jednodue nebyla tolik zajmav. Pedpokld vak uznvn franck svrchovanosti nad zemm esk kotliny, pesnji eeno na sever od Alp, kterou jim pedali Ostrogti.

Z Jordanovch Getik vyplv, e Sklavni v polovin 6. stolet obvali Moravu, Slovensko a zem na sever i na vchod od tchto dvou zmnnch. Langobard v roce 568 odchzej do Itlie (po nich je tak pojmenovna Lombardie), tm se uvoluje prostor Slovanm k dal expansi na jih, na jin Moravu, rakousk Podunaj atd. Na konci stejnho stolet mstn Slovan vl s Bavory mon pi tto pleitosti pchz druh a posledn slovansk vlna do ech. Dalm dvodem byli nomdt Avai.

Duan Tetk pedpokld potek zrodu eskho kmene v okamiku pchodu druh vlny Slovan z vchodu tehdy se nov pchoz museli domluvit se starousedlky na spolen existenci a spoluprci (snad i ped vnjmi nepteli).Tehdy tak m vzniknout tzv. zakladatelsk mtus cyklus bj o pchodu Slovan (tedy u ech) do ech, kter m vysvtlit historii, ale tak legitimisovat vldu tch, kte vldnou.

Slovan jako vlenci
Jzdn oddly Slovan a Ant jsou doloeny k roku 537 v Itlii, kde vl s Ostrogty v adch byzantsk armdy jako oldni.

Slovansk jzda v roce 548 pekrauje dunajskou hranici Byzantsk e (pechod jim umonili Gepid, jejich vztahy s impriem se zaaly znateln zhorovat) a vyplenili irokou oblast a dnenmu Drai v Albnii, dobvali zejm i men pevnosti. Byzantsk armda se neopovila jim elit, nechala je vyplenit vlastn zem a pot odejt. V lednu roku 550 men jzdn vojsko Slovan zatoilo na byzantskou Trkii a Ilrii, kde porazilo silnj sly Byzantinc a opt dobvalo pevnosti. K civilnmu obyvatelstvu byli pr velmi krut nareli je na kl. V lt zatoila dal skupina Slovan na Byzanc clem vpravy byla Solu, tam ovem se zalekli armdy vojevdce Germana a zmnili smr njezdu do Dlmcie, kterou opt poplenili stranm zpsobem, pezimovali a dal rok se vrtili. Vechny tyto vpravy mli za kol uchrnit Gepidy, kte byli ve vlenm stavu s Langobardy, ped ppadnmi toky byzantskho csae Justinina a tak pomoci Ostrogtm v Itlii souasn s vpravou na Solu zatoilo dal slovansk jzdn vojsko ve bentskm smru, pod vedenm Langobarda Hildigise po znien menho byzantskho oddlu se toto vojsko z neznmho dvodu vrtilo. Koncem roku 551 se scn z nkolika poslednch let opakuje, Slovan pechzej zem svch spojenc Gepid, to na Byzanc, kter se nebrn, plen a hub mstn obyvatelstvo a bez odporu se vrac s bohatou koist zptky. Tato vprava je na dlouhou dobu posledn v nsledujcm roce jsou jak Gepid, tak i Langobardi vyerpan vlkou natolik, e uzavraj mr, nslednk trnu Hildigis (pobval po krachu italskho taen v Konstantinopoli) je zavradn. Gepid ji nepotebuj brnit svoji jin hranici proti Byzanci (vl v Itlii proti Ostrogtm), tud nemaj potebu poslat na plenc vpravy slovansk jzdn oddly. Slovan vlc, tak miz z okruhu zjmu zpadnch kronik, znovu se objevuj na pelomu 6. a 7. stolet, kdy Langobardm pomhaj dobvat opevnn msta v Itlii. Zde se objevuje pokrok ve vlenick technice Slovan. V obdob prvnch vlench vprav do Byzance, podle byzantskch kronik dobvaj opevnn body zejm poprv, nyn jsou ke stejnm kolm Langobardy sami vyadovni. Krom toho tak v urit me pejmali nejenom bojov umn, ale i zbran. V nkolika hrobech bylo nalezeno speciln franck kop, kter je nazvno angon.

Vojensk vpravy vypovdaj o tom, e Slovan byli na podobn technick rovni jako jejich soused dokzali vytvoit spn bojujc jzdn vojsko, kter dokzalo elit a pedit bojovnky nejvysplejho sttu tehdej Evropy, kterm byla Byzanc. K sestaven nkolikatiscov armdy a koordinaci jejho taen (ppadn souinnosti vce proud) je teba sloitj politick struktury, v ele s vrchnm vldcem, nebo alespo radou starch a pot s (alespo sten) hierarchicky rozdlenou spolenost. Vldnouc piky Slovan v poten fsi svho psoben ve stedoevropskm prostoru se zejm dokzali orientovat v sloit politick situaci, nicmn zstvali spe subjektem, nikoli objektem jak se zd, smry jejich vojenskch vprav urovali slovant spojenci Gepidov a Ostrogtov. Otzkou zstv, zda tito bojovnci byli profesionlov (pokud to byli jezdci museli mt lep a dra vybaven) a jakm zpsobem jim jejich vstroj a vzbroj (a poslze ivobyt v dobch mru) byla zajiovna. Zrove tyto krut (i na svoj krutou dobu) vpravy rozhodn nesvd o mtu eskch obrozenc, e Slovan jsou od prody mrumilovnmi nrody.

Zpsob obivy
Zemdlstv a emesln vroba se nijak nemnilo a bylo podobn jako u ostatnch okolo ijcch etnik Slovan pstovali pedevm penici a chovali dobytek. Obyvatel li v malch vesnicch, rozptlench po krajin, pozdji se zaaly budovat i opevnn sdlit, pozdji hradit, kter sousteovala i emeslnou vrobu a byla sdlem nobility. Keramika prochz vvojem, je ovlivnna keramickmi vzory okolnch etnik Langobard, Frank, Aleman a Bavor, co svd o jist me kulturnch a obchodnch kontakt.

Pouit literatura:
CHARVT, Petr: Zrod eskho sttu. Vyehrad. Praha 2007.
PETR, Josef, Ed.: Djiny hmotn kultury I/1. SPN.
TETK, Duan: Potky Pemyslovc. Nakladatelstv Lidovch novin. Praha 2006.
VA, Zdenk: Objevy ve svt dvnch Slovan. Odeon. Praha 1977.