Seky kostel v Kosmov Kronice ech a katedrla sv. Metodje.

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 06. 09. 2009

Kosmova kronika zmiuje lokalitu Sekirkostel. Latinsk text bv pekldn Seky kostel. V originlech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipsk rukopis m jen Dvr u Sekir. V Kosmov kronice je spojovn s Dvorem, byl to Dvr u Seky kostela. Originln text ho nazv curtem. Dvr bylo v 7.-13. stolet sdlo panovnka, msto, kde stl jeho stolec. To platilo i o crkvi, papesk dvr dal jmno i cel crkevn organizaci curie. Na dvoe sdlil panovnk, nebo biskup a konaly se zemsk snmy, soudy, nebo crkevn shromdn a synody. Vraz Curtem v latin pochz ze starobylho cohort, nepstupn, chrnn a uzaven prostor. Odtud i seven bojov tvar cohorta.

Staroesk slovnk. Bli a kol., uvd: Dvr - pnsk, krlovsk sdlo: dvorem kde sedti, sdlit (o krli); spolenost, shromdn (dvoan). Stejn vznam ml i nmeck tvar pro dvr, Hoff. Teprve ve 14. stolet se rozilo pouvn vrazu dvr i na lechtick sdla a pozdji i ndvo statk a dom. Kosmas vak psal svou kroniku v 11. stolet a vraz dvr tehdy odpovdal sdlu panovnka. Proto se nap. V. Richter domnval, e Dvr u Sekirkostela mohl bt u sdla Mojmrovc. Tak biskupv dvr nemohl toti bt pli vzdlen od dvora panovnka. Podle usnesen crkevnho snmu v Sardici od roku 344 biskupsk stolice dn, nem bti vce v malch mstech, ne tam, kde sprva zem se nachz. Text Kosmovy kroniky se tk nrok praskho biskupa nejen na Dvr u Seky kostela na Morav, ale i na trn ves Slivnica u Podivna, jeho poloha je znma. Historikov asto vechny tyto lokality spojuj, zejm pro nmeck nzev Podivna kostel. Ale i M. vbensk ve vlastivdnm sbornku Podivn (1997) byl touto monost zaskoen. Hledal njak vysvtlen. Pe: Za zamylen stoj, e V. Richter, povaoval monou polohu Sekirkostela v 10. stolet blzko onoho nevslovnho opevnn Rasticova -, tedy velkomoravskho hradiska na Valech u Mikulic. Historik se vak uklidn, vimne-li si slvka ibidem (tame), kterm Kosmas oznaoval polohu obou sdli u hradu Podivna. Opravdu vraz ibidem spojuje Seky kostel s Podivnem? Jak zn pesn originln text? (Kniha II, kapitola XXI. Bretholz, Berlin, 1923, Die Chronik der Bhmen des Cosmas von Prag) Curtem autem que ist in Moravia ad sekircostel cum suis appendicis = Dvr pak u Sekye Kostela na Morav i s psluenstvm, ... ut anteo, (ut = jako anteo = pedchoz) similiter (= rovn) et villum Sliunicam cum foro atque castrum ibidem situm in media aquer Zuartha nomine, Podiuin dictum a conditore suo Podiua (jako pechoz rovn i ves Slivnici s trnm prvem a hrad tame lec uprosted eky Svratky, Podivn, nazvan podle svho zakladatele Podivy

Prvn nrok se tk Dvora u Sekyr kostela na Morav s psluenstvm.

Druh nrok se tk vsi Slivnica u hradu tame (ibidem) lecho, uprosted eky Svratky, zvanho Podivn.

Pokud byl Dvr panovnickm sdlem a hrad Podivn slokou hradsk soustavy, pak tato formulace spe vyluuje blzkost obou mst, nebo jen v ppad, e Slivnice nebyla u Dvora, bylo nutn urit jej polohu podle nejbliho hradu. Dleit je, e Kosmas spojuje dvr s konkretnm jmnem moravskho biskupa, kter tam v minulosti psobil: Prav se vak, e na Morav byl ped asy ebovmi jaksi biskup, zvan tum Vracen (Wracen).

Potky praskho biskupstv nejsou jasn. Boleslav I. chtl vytvoit samostatn biskupstv a vymanit se z bavorskho biskupstv, kter si inilo nrok tak na Moravu. Ta byla za Metodje samostatn a Svatoplukem dokonce pedna papesk kurii. Roku 991 listinou Dagome iudex pedal tak polsk Mek hrad Hnzdno s patinmi nleitostmi sv. Petru, ili papei. Mlada, sestra Boleslava I., zskala souhlas se zzenm praskho biskupstv, biskup v Regensburgu s tm nesouhlasil. Teprve Boleslav II. zskal souhlas novho bavorskho biskupa Wofganga. Ten dokonce osobn vypracoval dokument o zzen Praskho biskupstv a roku 976 byl uveden do funkce prvn prask biskup Dtmar. Tak Polsko a Uhry zskali sv biskupstv, ale Moravu se starobylm stolcem Metodje si chtl Wolfgang udret. Je mon, e st moravsk crkevn organizace stle psobila na pvodn lokalit Metodjova Dvora (u Seky kostela) pod vlivem ezenskho Wolfganga (spolu s Podivnem.) Vt st Moravy vak ovldal Boleslav, kter vybudoval sted v Olomouci. Proto mohl Kosmas povaovat uznn Jana v Olomouci biskupem, za rozdlen praskho biskupstv. Odpovdlo by to i na otzku, pro na jedn stran vme o asti njakho moravskho biskupa na soud s klerikem Gozmarem, ale Kosmas ho oficieln nezn. Pokud jm nen onen Wracena. Wolfgang se obval ztrty svho Moravskho stolce. To mohl bt dvod, pro not Pilgrim (973-974) spustil mohutnou falztorskou ofenzivu, kter mla dokldat prvo na Metodjv katedrln chrm, v nm ode dvna bavort biskupov konali synody. Metodjv chrm by proto v zvru 10. stolet ml stle existovat. Dleit jsou nzvy, jimi ho Pilgramova falza nazvaj. Oguturum (asn krter), Soriguturum (vteck krter), Sedavia (kiv nerovn msto), Seclavia (Trnava?) a Speculum Juliensi (julinsk vtrna, nebo rozhledna). Takov charakteristika naznauje, e dvr leel uvnit njakho krteru, vyznaoval se kultovn vteckou tradici, Byl z nho pohled na okol, jako z rozhledny, a vyskytovalo se tam njak vrazn nerovn msto. Snad s njakmi trcmi tvary, nazvanmi zejm tak trny. I kdy tam chyb njak zmnka o Seky kostelu, nen vylouen, e ho zachytil atribut biskupa Wolfganga, kostel se zaatou sekerou (seky kostel?). Me to bt t. zv. mluvc znak. Dnen zdvodnn tohoto znaku je velmi nejasn. Mohou to bt romantick vysvtlen, vytvoen v dob, kdy ji nebyl pvodn vznam znm. (Nap. e sekera znamen, e je patron devorubc, nebo ve spojen s kostelem, e hodil sekerou aby uril msto, kde bude postaven kostel.)

Seky kostel existoval jet v polovin 12. stolet?

Letopis kanovnka Vyehradskho, Kosmova pokraovatele zn zhadn seky tak. V roce 1134 vedl do Budapeti delegaci prask biskup Menhart. lo o kest dtte knete Sobslava, jeho kmotrem byl uhersk krl Bla. Biskup Menhart pi ktu onemocnl a vracel se z Uher urychlen zpt. Nemoha pro zhoren choroby jeti dle, ulehl na lko ve vsi, kter nle k jeho biskupstv a nazv se Seky Tam zemel 3. ervence 1134. Jeho tlo bylo pevezeno do Olomouce a pohbeno. Zejm tedy byl Seky nkde blzko msta, kde pekraovala uhersk cesta moravskou hranici.

Psemn popis cesty Budapest Praha z 15. stolet, nalezen ve Vdni (Krejci F.A. Buda Prgai orszgt, uvd jednotliv pepahac stanice tto cesty: Budapest Esztergom Waradin Targasked (Tvrdoovce) - Sempte (intava) Szombat (Trnava) Szenicze (Senica) - Szakolca (Skalica). Zde pekraovala hranice a brodila eku Morava v Sudomicch, odkud vedl brod eky do Rohatce. Zajmav je, e se dodnes nazv sek cesty ze Skalice k Sudomicm Simart. Na moravskm behu je dokonce zachovn i silnin meznk (snad hradsk esk cesta se zkratkou G CZ). Le v osad Soboky, patc a do poloviny 20. stolet na katastr Vracova. Me to souviset s moravskm biskupem, kter podle Kosmy psobil jet ped prvnm eskm biskupem a byl nazvn Wracen?

Mohl bt Dvr v krteru Nklo u Milotic a Seky kostel na naftovm poli Sekyry?

Velmi zajmav je, e t. zv. Cestopis perskch kupc Ibn Rusty m s popisem cesty Budapest Praha zcela identick orientan body v seku od Dunaje k sdlu Svatopluka. Clem byla hora ze kter vytk voda, lec 10 dn cesty (asi 200 km) od Dunaje. Trasa prochzela Nitrou (prvnm mstem Slovan na vchod) a po cest lenitm ternem doshla beh eky, nejspe Moravy, nkde u Hole. Dal krajina byla rovinat a lesnat. Uprosted tto roviny bylo sdlo Svatopluka. Upesnn doslovn peklad naznauje, e lo o opevnn vrcholov krter, v nm hluboko pod povrchem zem sdlili Svatoplukovi mui, konaly se trhy a leel Velk grad, msto opevnn neobvyklou a nedobytnou hradbou (viz www.wogastisburc.com). Tomu nejlpe odpovd nejvy bod Horn sti Dolnomoravskho valu Nklo.

Na jeho vrcholu je velk krter, vymlet vodnmi vrony na vrcholu. Na severovchodnm pat tto bahenn sopky je loisko uhlovodk, na nm dvn erupce vytvoily etn men mohylovit tvary. Loisko m dv sti. V oblasti od Vacenovic k Miloticm je nazvan Sedmiroh. Nejvt z tchto roh m vku asi 15 m a prmr 150 m. Nazv se ertoprd. Na nm bylo navrtno nejvt loisko metanu u ns. Pes 4 mil m3 bylo vyputno (1929) do vzduchu, nemli pro nj vyuit a ekali na naftu. Leteck snmky zde naly siluety staveb. Nlez lebky avarsk princezny a nlezy etnch zbytk popelnic na pahrbcch naznauj monost pohebnho arelu o nm pe Ibn Rusta.

Leteckm snmkovnm jsme zde nali siluetu, kter svm tvarem naznauje monost opravdu velk crkevn stavby. Mla by kapacitu vce ne pro 3000 osob a vysoce tak pevyuje vechny dosud nalezen stedovk crkevn stavby na Morav. Le pod mohylovitm tvarem, kter zejm vznikl vrony uhlovodk. Nazv se Sekyry. etn nlezy zdobench knoflk, medailon, minc a prsten podporuje lidovou tradici, e zde stval vznamn moravsk poutn chrm, kter ji zanikl beze stopy. Jeho pozstatkem m bt kamenn ktitelnice na Milotickm hbitov, oznaen letopotem 1785 (900 let od smrti Metodje) a snad i tzv. Svatoboick opice, sochy neznmho pvodu. Nelze vylouit i monou souvislost se zvonem neznmho pvodu, vykopanm v Nivnici. Jeho velikost naznauje, e v roce 1001, kterm je datovn na kyrilikou psanm textu, (povaovanm za nejstar slovansk npis v R) muselo na Morav psobit vznamn crkevn stedisko se slovanskou liturgi). Tedy v dob kdy praskm biskupem byl Thiddag (998-1017). Tak Kroniky Hodonna, Svatoboic i Vacenovic zachytily tradici blzkho velkho ervenho msta. Tuto povst zn i prvn moravsk historik V. Bendl ve sv Knize pro kadho Moravana. Dodnes se tu zachovala siln tradice njakho starobylho Dvora. Nov vznikl mikroregion obc okol Nkla se proto nazv Nov Dvr. Nzvy okolnch lokalit to podporuj: Poddvorov, Dvorsk rybnk, Pnov (dvr), Cyrilv dvr apod.

Archeologick nlezy a zajmav artefakty v okol.

I kdy profesionln archeologov zatm odmtaj przkum objekt nalezench leteckou prospekc, amatry nalezen velk mnostv artefakt v okol naznauje vznam lokality. Zvltn je osud snad jednoho z nejvtch depot stbrnch minc na Morav, nalezen pobl tto mon siluety chrmu, povaovan za pokladnici milodar. Bylo to velk mnostv pevn nejmench minc t doby. Umonil datovn pravdpodobnho zniku stavby v dob dobyt Moravy Matyem Korvnem. Datovn jsme provedli podle minc, kter se nachz ve velkm potu mezi mstnmi obyvateli. Depot byl nalezen kolky, ti museli nalezen mince donst do koly a byl zabaven VB. Podle nkterch numismatik neznm zdroj tchto minc zaplavil tehdy vdesk trh a devalvoval jejich cenu. Za neznmch okolnost byl zejm vyvezen do Rakouska a u ns zamlen. Vpov jednoho z nlezc: Ty mince jsem jet s nkolika kluky nael 6.9.1974 pi hledn ampion na poli u Kyjovky na vjezdu z Mistna smrem na Dubany a byl to pardn velkej poklad ukryt podle denr M. Korvna asi v poslednm desetilet XV. stol. Osobn jsem ml doma plnou tylitrovou sklenici tchto plechk!

Tehdy byl zejm pobl zakopn tak zlatem a stbrem zdoben kultovn me s hadovitou epel, kladen (AU AV Brno) do 13. stolet. Vznamn je nlez pvodn zlatem pltovan bronzov soky draka, majc ze spodn strany zeteln pozstatky uchycen, naznauje, e mohl bt soust pravoslavn biskupsk berly. Ta m symbol ke s dvma draky (hady), tocmi na symbol ke s obou stran. Vznamn je tak nlez mdnho pstka (stillus) a voskov dvojit tabulky (se zbytkem pantu ze stejnho materilu). Nedaleko tto siluety mon katedrly stoj ikonk se temi ikonami. Nazv se Frantiek. Jedna z ikon dajn pedstavuje sv. Frantika z Asissi, zakladatele du frantikn. Hlavn ikonou je vak biskup se vemi atributy biskupa. Prsten, pomazn, klobouk se rou a uzly, starobylou slovanskou berlou a katedrou. Navc t. zv. Pallium dokld arcibiskupa. Leteckm snmkovnm byl zde nalezen rozshl vrobn arel od Rohatce k Nklu. Mnostv pec je v destkch tisc. Zbytky elezsk strusky prokazuj pouvn rudy z Babho lomu u Kyjova. To mlo strategick vznam pro vzbroj armdy i zsobovn trit.

Zajmavm nlezem je zbytek standardy, majc na vrcholu erdi (prmr 3 cm) znak vinaskho noe zvanho securis. Takov znak je uplatnn velmi asto v mstnch erbech a peetch, zpravidla doprovzen radlic. Ta je doloena jako mluvc znak u staromoravskho rodu pn Trnavskch ze lebku i u jeho tyrolsk vtve. Tam ml stejn vznam (von Graben = lebek), piem tak tento rod odvozuje svj pvod od moravskch pedk. Je proto pravdpodobn, e i nzev securis mohl mt njak dleit skryt vznam. Pi nzk gramotnosti stedovkho obyvatelstva mla asto znaky erb a peet t. zv. mluvc smysl. V tto souvislosti lze navrhnout vznam securiln chrm, tedy kostel bez fary (se = bez curie = fara), tady kostel nezaazen v crkevnm systmu, (podobn, jako sekuriln pozemek, nebo obec). Ppadn tak (ve spojitosti s astm zobrazenm vinnho hroznu), tak zdraznn vna, hlavn odlinosti staroslovnsk liturgie, tedy ekvivalent v echch pouvanho kalicha, symbolu pijmn podoboj. Skutenost, e znaky rdla a vinaskho noe m nezvykle velk mnostv obc na Morav i Slovensku, naznauje jeho mimodn vznam.

Obrzky k lnku