Zimn slunovrat a sta Slovan

Autor: Tekla <(at)>, Tma: ivot ve stedovku, Vydno dne: 16. 12. 2007

Letos nastane 22. prosince 2007 v 06 hodin a 8 minut. Pro mnoho z ns je skutenm symbolem nvratu Slunce dny se konen zase zanou kousek po kousku prodluovat a nadvlda dlouh zimn tmy tak bude postupn slbnout

Slavnosti zrozen

Zimn slunovrat je urit dvodem k radosti a oslavm. Mon si pomyslte v dnen dob ale mme v obdob slunovratu na prci nco pln jinho slavme pece Vnoce! Svtek, kter se Sluncem nem nic spolenho
Nen to tak pln pravda. Vnoce druh nejvznamnj kesansk svtek jsou oslavou zrozen v t dob (25. prosince) se dajn narodil Je Kristus. Alespo to tak vypotali kesant teologov, ijc ve 3. stolet. Prvn psemn zmnka o oslavch narozen Pn pochz z roku 336 (Depositio Martyrum) a 354 (Filokalv kalend). Veobecn se ale Vnoce v kesansk crkvi slav a od 7. stolet. A co se slavilo pedtm, v dobch, kdy jet kesansk crkev nemla takovou moc? Zrozen Slunce. A to nejen u ns, ale i jinde ve svt u americkch indin, v Asii atd. Sta ekov slavili zrozen boha Slunce Hlia, man mli Saturnlie svtek pvodn zasvcen etruskmu otci boh, Saturnovi. V roce 274 msk csa Aurelin stanovil jako datum oslav zimnho slunovratu 25. prosinec - den natalis solis invicti den Zrozen nepemoitelnho Slunce.

Tak Slovan mli ve svm panteonu slunen bohy Svaroga, boha nebeskho svtla, pemoitele tmy a chaosu, Daboga, boha Slunce a Svaroice boha ohn. A tak v jejich kalendi oslav mly slunovraty vznamn msto. Bohuel, neexistuje dnes mnoho pramen, ze kterch by bylo mon prbh tchto oslav spolehliv zrekonstruovat. Zdrojem informac jsou a stedovk crkevn zkazy a etnografick materil nasbran od 19. stolet. Mon vs ale pekvap, e urit typick prvky, kter si s oslavami Vnoc i v dnen dob spojujeme, pochzej prv z tchto pradvnch, pedkesanskch obad a ritul

Hody? Koleda? Kraun?

Jak vlastn nai sta slovant prapedci tento svtek nazvali? Leccos se d odhadnout z toho, jak jsou Vnoce dodnes nazvny v ostatnch slovanskch jazycch. (S etinou ani Sloventinou si nepomeme pejali jsme nzev z nmeckho Weihnachte svat noc.) Najdeme napklad hornoluickosrbsk hody, dolnoluickosrbsk gdy, i kaubsk god. To nm ale moc nepome, protoe praslovansk god znamenalo svtek obecn.

O nco vy vypovdac hodnotu m slovinsk oznaen boi nebo chorvatsk a srbsk bozi, kter oznauje narozen mladho boha. Blorusk koljady a bulharsk koleda jsou tak pedkesanskho pvodu (z latinskho Kalendae oznaujcho prvn den v kadm msci) zmnky o koled u Slovan jsou u v Euchologiu synajskm z 9. stolet. Slovo koleda nejsp v urit dob na celm slovanskm zem vytlailo pvodn nzev slavnost zimnho slunovratu.

To pravdpodobn nejstar oznaen se ale zachovalo v jazycch neslovanskch. Maai toti dodnes slav karcsony a Rumuni crciun. Zd se, e tento nzev pejali z praslovankho kraun mimochodem tento nzev Vnoc se uchoval na Slovensku v okol Detvy. Slovo kraun se dochovalo i v jinch jazycch ale jeho pvodn vznam se zil pouze na urit atributy s oslavami souvisejc na Podkarpatsk Rusi tak kaj obadnmu chlebu, peenmu na tdr den, Blorusov dmonovi smrti, Bulhai a Makedonci tak nazvaj poleno, kladen na tdr veer na ohe. Co pesn toto slovo znamen, nen jist. Vklad, e se jednalo o nejkrat den v roce, jazykovdci nepijmaj.

Nebezpen noc

Ze zmiovanch crkevnch zkaz je mon prbh oslav rekonstruovat alespo sten. Zcela jist souvisely s uctvnm nejvyho a nejstarho slovanskho boha Svaroga. Ten ml syna Daboga, boha Slunce. Dabog se o zimnm slunovratu jako dt rod, bhem jara dospv, o letnm slunovratu nabude vrcholn sly a zan postupn strnout, a o zimnm slunovratu umr. Co se ale dje mezi jeho mrtm a narozenm, v dob, kdy je pozemsk svt bez jeho ochrany? Tehdy na svt nastv chaos, miz hranice mezi svtem a podsvtm a mohou se k nm dostat nebezpen bytosti, bsi a erti. V noci chod po svt upi, vlkodlaci a vly. Krom toho mete potkat i due svch zemelch pedk.
Jak tomuto chaosu zabrnit? Slovan k tomu mli spolehliv prostedek

Ohe

Tak si neumte pedstavit Vnoce bez zaplench svek? Jejich mihotav plpolajc svtlo dnes sotva nahrad elektrick roviky, i kdybyste jimi mli omotan cel dm od stechy a po zklady. Element ohn byl nejdleitjm prvkem, kter oslavy zimnho slunovratu provzel. Ml nejen funkci symbolickou, ale zejmna ochrannou. Zapaloval se pi zpadu Slunce (do sebe vstebal posledn zbytek Dabogovy sly) a musel hoet celou noc. Nebyl to dn mal ohnek, rozdlvala se podn vatra, u kter se sela cel vesnice. (To bylo pozdji trnem v oku crkvi take se ohn zmenovaly a penely pod stechu odtud zvyk zapalovn svek)

Nechodilo se spt, ale celou noc se bdlo u ohn na jedinm bezpenm mst. Od jinch Slovan znme tento obyej: hospod odeel u za svtn na tdr den do lesa a zde odsekl speciln poleno tzv. badnjak (nebo bdnik) jeho nzev je odvozen od slovesa bdti a souvis prv se zvykem hldat ohe celou noc. (tdr den nazvaj Badnji dan.) Sekn badnika pedchzely rzn magick praktiky nap. ho posypali ho obilm, polvali mlkem nebo vnem, mazali medem Kmen se sml poret jen z jedn strany (na druh se pouze udeil sekyrou), nesml padnout na jin strom to znamenalo netst ale musel smovat k vchodu apod. Nejastji se jednalo o dubov devo, ale mohlo bt i jin (nap. hruka). Poleno se doneslo dom a zapalovno bylo a za soumraku. Pravdpodobn badnik symbolizoval star rok nebo Dabogv idol.

Slavnostn veee

Po zaplen svtenho ohn zaala veee. Bhem slavnostnho ppitku k n byly pozvny i due zemelch pedk. Na stl bylo sneseno co nejvce postnch (nemasitch) jdel liila se podle krajovch zvyklost. Nesmla ale chybt jablka (symbolizujc zdrav), oechy (symbol hojnosti) a esnek (s ochrannmi inky). Hlavn roli mlo peivo podvalo se hned po ppitku a rozdloval ho hospod. Nejastji se jednalo o chlb, pozdji ho nahradila vnoka (calta, hska) nebo speciln kulat oplatka i kol ve tvaru slunenho disku. Bvaly zdoben svastikou nebo kem v kruhu. Peivo se dlilo na tolik st, kolik bylo len domcnosti (vetn pedk).
Prvkem, spolenm pro cel staroslovansk svt, je motiv slmy. Dvala se na podlahu nebo na stl, kde byla urovnna do tvaru ke. V Rusku se na stl sypalo obil do tvaru kruhu.

Magick praktiky

Nejdel noc v roce ale mla i svou dal strnku byla kouzeln. Zem se otvrala a vydvala sv poklady, skly pukaly, kaprad rozkvtalo, pod snhem kvetly louky a stromy plodily ovoce, divok zvata se budila ze zimnho spnku a ta domc mluvila lidskou e. Ze studny jste si mohli nabrat medovinu nebo vno, koryty ek proudilo zlato a stbro.
A aby tch zzrak nebylo mlo lovk mohl nahldnout do budoucnosti. Take se vtilo a to jak pi veei samotn, tak po n. Louskaly se oechy (zdrav jdro znamenalo zdrav a hojnost, pokozen nebo vysuen nemoc, bdu i dokonce smrt), krjelo se jablko apod. Svobodn dvky mohly ve studni uvidt obraz svho budoucho enicha (co, koneckonc, znme z poezie K. J. Erbena)

Koledovn

Tento zvyk pat k tm nejstarm. Vznikl tak, e se mlad mui pestrojili za zvata nebo si navlkli rzn jin straideln masky na obliej, vyroben z kry, deva nebo ke. Jejich smyslem bylo zahnat bsy a dmony a ochrnit ped nimi ostatn lidi. Nkdy se pevlkali za eny (aby je straidla nepoznala). Zajmav je, e nkolik dn ped koledou museli dodrovat sexuln pst.
Ve skupinch obchzeli domy, zpvali koledy, hrli rzn scnky a pli domcnostem rodu a tst. Od hospodyn za to dostali dary (jdlo a pit, pop. penze).
Koledovalo se od tdrho dne a do T krl (chaos v prod mohl trvat a do t doby).

Zrozen Boice

Prvn slunen paprsky nsledujcho dne a kokrhn kohouta oznamovalo znovuzrozen Daboga (i Boice). Prvnm ritulnm pokrmem toho dne byla sndan nap. v Srbsku to byla nekvaen penin placka z bl mouky estnica, kter mla pr symbolizovat plenku nov narozenho boha. Ta se opt obadn lmala a rozdlovala.
K obdu se peklo starobyl posvtn zve prase. Odtud pravdpodobn pochz ren o nutnosti se na tdr den postt, aby pak uvidl zlat prastko. Kulat prastko navc symbolizuje ziv slunce Daboga kter opt plh na oblohu.
Ze slavnostnho obda nepilo nic nazbyt kosti z tohoto prasete byly toti tak obdaeny kouzelnou moc pr kdy se jimi chlapec dotkl vyvolenho dvete, zaruen uspl.
Slavilo se a do T krl (6. ledna). Po celou tuto dobu byl zakzn sexuln styk a tak domc (ensk) prce (Bo matka se musela zotavit po porodu). Pot se vrtil do svta podek a na dvee dom se malovaly ochrann ke.

Prameny:
www.rodnavira.cz/kracun/
A. Vondrukov: esk zvyky a obyeje, Albatros, Praha 2004
N. Profantov, M. Profant: Encyklopedie slovanskch boh a mt, Libri Praha 2007
Internet