eny ve stnu Pemyslovc dl 6.
Ctidostiv Judita Durynsk, stavitelka mostu.

Autor: Tekla <(at)>, Tma: Pemyslovci, Vydno dne: 13. 04. 2007

A dal eny jej doby Svatava (Luitgarda), Marie (rakousk markrabnka), Gertruda Babenbersk, Marie Srbsk, Durancie, Ceclie Durynsk, Elika Polsk, Richsa, Albta Uhersk, Helicha Wittelsbachov, Markta, abatye Aneka.

Touto kapitolou vyprvn o slavnch i mn znmch Pemyslovnch se dostaneme do doby konce vldy knete Sobslava, ry krle Vladislava II. a jeho nstupc Bedicha a Sobslava II.

Svatava

Jako prvn z en pochzejcch z rodu Pemyslovc, kter slouily zahranin politice svch otc a bratr, musme zmnit lechtinu, kter zstala tm zapomenuta Vladislavovu sestru Svatavu. Svatava (v Nmecku byla znma jako Luitgarda), dcera Richinzy z Bergu a Vladislava I., kter dostala jmno po sv babice-krlovn, byla v ervenci roku 1124, tedy jet za vldy svho otce, provdna za bavorskho lechtice Friedricha z Bogenu. Jej osud vak vbec nebyl astn. Pravdpodobn vak ji v prosinci nsledujcho roku bezdtn zemela.

Dal Pemyslovnou, provdanou do ciziny, byla sestenice Vladislava II., Marie dcera Sobslava I. a Adlty Maarsk. Marii ekal - jak jinak - rovn politick satek stala se manelkou rakouskho markrabho Leopolda IV., eenho tdr, z rodu Babenberg. Podle nmeckho historika Wellera byla svatba Marie dojednna o Svatodunch svtcch roku 1138 v Bamberku. Sobslav tu ml dat nmeckho Konrda III. (vldl od roku 1138) o udlen ech v lno pro svho syna Vladislava (+ 1165). Opltkou esk kne uznal Konrda jako krle. Satek Sobslavovy dcery s Konrdovm nevlastnm bratrem pak ml tuto dohodu stvrdit.

Marii bylo tehdy zhruba 15 let, jej manel byl asi o patnct let star. Po Sobslavov smrti vak Konrd svj slib nedodrel v roce 1140 uznal na eskm trn jako Sobslavova nstupce nikoli jeho syna, ale synovce Vladislava (+1174). Situace v echch se tm ponkud vyhrotila ze syn Sobslava I. (tedy Sobslavovc) a Vladislava I. (tedy Vladislavovc) se stali na dlouh lta neptel a soupei v boji o esk trn.
Tak toto manelstv vak zstalo bezdtn. Marie se navc stala brzy vdovou markrab Leopold zemel ji v jnu 1141. Pozdji se Marie stala manelkou korutanskho vvody Hermanna a zemela nkdy po roce 1172.

Gertruda Babenbersk

Avak kontakty mezi Pemyslovci a Babenbergy tmto neastnm osudem perueny nebyly. Naopak, ji v roce 1140 se oba rody spojily jet jednm satkem tentokrt vak nevsta neodjdla z ech do ciziny, ale naopak nmeck lechtina, dvacetilet Gertruda, mlad sestra Leopolda, se stala manelkou nstupce eskho trnu, Vladislava II., jen se ujal vldy hned po smrti svho strce Sobslava.

Gertruda pedstavoval pro ticetiletho eskho knete skuten vhodnou partii. Nejene byla po matce vnukou csae Jindicha IV. (+ 1106), ale navc byla nevlastn sestrou krle Konrda III. Gertrudina matka Agnes z Weiblingenu toti byla v prvnm manelstv provdna za vbskho vvodu Friedricha I., a z tohoto manelstv se narodil budouc krl Konrd III. Z druhho manelstv Agnes s rakouskm markrabtem Leopoldem III. pak pili na svt mimo jin zmiovan Leopold IV. (manel Marie) a prv Gertruda (mimochodem Gertrudina sestra Agnes byla provdna za polskho Vladislava II. Vyhnance., jednoho ze ty syn Boleslava III. Kivostho). Jej matka Agnes byla na svou dobu neskuten plodn a siln ena bhem svch dvou manelstv pivedla na svt minimln 16 dt!

Bohuel, Gertruda siln konek po sv matce jak uvidme nepoddila. Ale nepedbhejme. Ji roku 1142 se dostala mlad esk knna do svzeln situace. Na jae vypuklo proti jejmu mui povstn organizovan Konrdem II. Znojemskm. Prask hrad, v nm se nachzela Gertruda spolu se svm vagrem Dpoltem, (jemu kne svil ochranu Prahy i sv eny), byl obleen povstalci. Sm Vladislav spchal do e za svm krlovskm vagrem pro pomoc. Gertruda provala urit velmi hork chvilky. V t dob byl ji nejspe na svt jej malik syn Bedich a je velmi pravdpodobn, e knna byla opt thotn. Konrd Znojemsk se svmi lidmi Prask hrad sice vn pokodil, (vyhoel tehdy jak sv. Vt, tak klter sv. Ji), ale dobt ho nedokzal. Mezitm Vladislav s nmeckm vojskem pekroil hranice svho knectv, a kdy se zvst o jeho pchodu dostala do Prahy, vzbouenci se rozhodli radji ustoupit zpt na Moravu.

Gertruda Vladislavovi porodila celkem tyi dti Bedicha, Aneku, Svatopluka a Vojtcha (Adalberta). Podle historik to byla prv Gertruda, kdo Vladislava inspiroval k tomu, e za svho ivota podporoval pchod novch pokrokovch mniskch d premonstrt a cistercik do ech, pro n vybudoval adu novch klter nap. Strahov, Plasy i Litomyl. Ke cti j budi tak pipsno, e se v roce 1144 podlela na vzniku ensk premonstrtsk kanonie v Doksanech. Zaila jet ppravy eskho knete na II. kovou vpravu i jeho neslavn nvrat s troskami armdy v roce 1148. O dva roky pozdji Gertruda zhruba ve vku 30 let zemela.

(na obr. krypta kltera v Doksanech)

Marie Srbsk

Jak u bylo eeno, byla v dob nstupu Vladislava II. na esk trn sprva Moravy rozdlena mezi dva dlnky bratrance Konrda II. Znojemskho a Vratislava Brnnskho. Do olomouckho dlu byl z ruskho exilu povoln Ota III. (Dtleb). Nevsty tchto mu pily na Moravu ze slovanskho prosted.

Manelkou mocnho Konrda (+ po 1161) byla Marie, dcera tpna Uroe I. Srbskho. Jej sestra Ilona (Helena) byla uherskou krlovnou manelkou Bely II. Svatba Marie a Konrda se konala jet za panovn Sobslava I. v ervnu 1134 pmo ve Znojm. Podobizna tto urozen pan se dokonce dochovala do dnench dn najdeme ji ve znojemsk rotund. Podle odbornk se jedn o nejstar realistick ensk portrt na eskomoravskm zem. Konrd s Mari pivedli na svt dva potomky syna Konrda Otu a dceru Helenu. (Helena se pozdji kolem roku 1163 stala manelkou polskho knete Kazimra II. Spravedlivho.)

Durancie

Ota III. Olomouck si z Ruska pivedl Durancii z rodu Rurikovc. Manelkou brnnskho Vratislava byla ji od roku 1132 jaksi ble neznm rusk lechtina, podle soudobch kronik pr krsnj ne eck Helena

Judita Durynsk

V roce 1153 se vdovec Vladislav II. oenil podruh. Knec rdce, biskup Daniel, mu jako nevstu doporuil Juditu sestru durynskho lantkrabte Ludvka II. eleznho. Nebyla vak jedinou lechtinou z tohoto rodu, kter se do ech vdala. Jej star sestra Ceclie se toti u pedtm stala manelkou Oldicha, syna Sobslava I., tedy pedstavitele s Vladislavem zneptelen vtve Pemyslovc. Kdy se v roce 1152 ujal vldy v i Fridrich Barbarossa, nabyla Ceclie pro Oldicha na cen vdy byla pbuznou novho krle! Jej bratr Ludvk elezn toti neml za manelku nikoho jinho, ne Barbarossovu nevlastn sestru Juditu. Oldich se proto v kvtnu roku 1152 nevhal u Barbarossy pihlsit s nrokem na esk trn, avak neuspl a spokojil se s dlem ve vchodnch echch.

Na adu tedy pila diplomacie a obratn biskup Daniel nalezl mezi pbuznmi Barbarossy dal vhodnou nevstu tm nadlidsky slinou Juditu. Tato durynsk lechtina se narodila asi mezi lety 1130-1135 (byla tedy zhruba o 20 let mlad ne Vladislav) a vyrstala na rodovm hrad Wartburgu. Jejm otcem byl lantkrab Ludvk I., matkou Hedvika z Gudensbergu, dcera hrabte Gisa IV.

Satek se uskutenil asi v roce 1153. Dva roky po svatb se narodil Vladislavovi dal syn Juditin prvorozen Pemysl Otakar (jeho nejstarmu nevlastnmu bratru Bedichovi bylo v t dob u 14 let). Na svt pak pily jet ti dal dti syn Vladislav a dcery Aneka a Richza.

Judita byla nejen krsn, ale na svou dobu i velmi vzdlan ena (pravdpodobn vzdlanj ne jej manel) ovldala pr latinu slovem i psmem. Nepochybn byla i velice ctidostiv. Podle historika Josefa emliky si pstovala dvr s vlastnmi hodnosti, z nich je jmnem znm jej nejvy komornk Sezema.

(na obr. kresebn rekonstrukce Juditiny lebky)

V lednu roku 1158 obdrel Vladislav II. od Fridricha Barbarossy (za sv sluby a pslib asti na taen proti Milnu) krlovsk titul. Spolu s Vladislavem byla nejspe korunovna i jeho manelka Judita. Jej korunovace sice nen psemn doloena, ale v pramenech se o n hovo jako o krlovn.

V lt tho roku se pak esk oddly veden Vladislavem astnily plnovan vojensk akce proti Milnu. Vedly si zde velmi spn (vyznamenaly se v bojch u Brescie), Miln vak dobyt nebyl. V roce 1161 se taen do Itlie opakovalo tentokrt eskm vojkm velel u Vladislavv prvorozen syn Bedich se strcem Dpoltem. Ani tato vojensk akce vak Barbarossovi nepinesla oekvan vsledek. Teprve pi tetm taen potkem roku 1162 konen Miln padl a esk krl Vladislav II. se dom vrtil s velkou slvou byl odmnn 1000 hivnami stbra a zlata a tak novm erbem stbrnm lvem v ervenm poli, kter vystdal dosud Pemyslovci uvanou ernou orlici na stbrnm ttu.

Tyto okolnosti a zejmna skutenost, e v roce 1157 strhla velk povode devn most, kter stval v blzkosti starho vltavskho brodu pod Praskm hradem, (snad nkde v mst dnenho Mnesova mostu), daly podnt k zahjen velkolep stavby, jej inicitorkou mla bt podle pramen prv krlovna Judita. Krl Vladislav i biskup Daniel zajist museli v Itlii obdivovat krsu a pedevm funknost kamennch most, jejich pouvn bylo zvykem prv na jihu Evropy, nikoli vak v Evrop stedn. Zde stly pouh dva kamenn mosty ve Wrzburgu a v ezn. Ten, jeho stavba zapoala pravdpodobn prv v 60. letech 12. stolet v Praze, ml vak svou velikost oba zastnit.

(na obr. poloha Juditina mostu)

Pravdpodobn italsk stavitel, jeho si krlovna Judita na tuto pozoruhodnou stavbu najala, navrhl 514 m dlouh a tm 7 m irok most, podepen 27 oblouky (ezensk mil 310 m a ml pouze 16 oblouk). Stavn byl piblin v tch mstech, kde se dnes nachz most Karlv, jen trochu severnji. Stavba, kter tu vznikla (dajn za pouh ti roky), byla ve sv dob skuten pikovou architekturou a v pomrech tehdej stedn Evropy musela psobit opravdu nevdanm a velmi reprezentativnm dojmem. Vozovka mostu byla dldn, uloen v pskovm loi, peliv vysprovan. Most ml ledolamy a byteln kamenn rouben. V ece bylo dvacet pil, dalch pt bylo na pilehlch bezch. Ml dv ve a patrn tak sochaskou vzdobu. Je velice pravdpodobn, e byl postaven prv na poest korunovace eskho krlovskho pru.

Na malostransk stran dosud stoj pvodn vstupn v Juditina mostu (je to ta ni z obou). Byla ozdobena plastikou, na n je nejspe vyobrazen okamik, kdy Fridrich Barbarossa udluje Vladislavovi krlovsk titul. Torza mostu dodnes najdeme v domech p. 77, 78, 82 a 85 v ulici U luickho semine vetn pvodn dlaby a zbradl. Pvodn oblouk se tak zachoval pod zahrdkou bvalho kovnickho kltera.

Juditin most byl patrn dokonen v roce 1172 a stl a do nora 1342, kdy jej strhla niiv povode. Svou stavitelku tedy reprezentoval dlouhch 170 let. Vjimenosti Juditina dla si byl vdom i jej souasnk (a vlastn i vrstevnk), kanovnk a kronik Vincencius Prask, kter napsal: A ejhle, skutky Vae, drah nae Judito, nejslavnj a nejjasnj krlovno ech, ukazuj, jak jste moudr, lechetn a horliv. A o jinm pomlme, co nade ve jest, csask dlo praskho mostu hls. Nebo co nikdo z knat ani vvod ani krl a do dob Va vldy ani provsti, ba ani vymysliti nemohl a nedovedl, to Vmi, slavnou pan na, ve tech letech jest vykonno.

Ctidostiv Judita, kter se nebla zasahovat do vnitropolitickch zleitost, popouzela proti sob pedstavitele domc katolick crkve. V roce 1169 si toti dovolila rozhodnout o obsazen biskupskho stolce, uprzdnnho smrt jejho poradce a ptele Daniela. Nejprve na nm usadila svho pbuznho Gotpolda, ten vak brzy zemel, a proto krlovna vybrala jako jeho nstupce dalho z ad svch pbuznch jakhosi Sasa Fridricha.

Judita byla v t dob tak aktrkou jedn (ponkud dramatick a skandln) phody, o kter vyprv ve sv kronice Pibk Pulkava. Vladislavv syn z prvnho manelstv, Svatopluk, ktermu u dlouho leel v aludku jaksi krlv pedk Vojslav, napadl tohoto mue v dob krlovy neptomnosti, v okamiku, kdy zrovna hovoil s krlovnou. Zatoil na nj dkou a pestoe pr Judita Vojslava brnila, smrteln ho zranil. Pi potyce pr byla dokonce poranna na rukou i sama Judita. Kdy se Vladislav vrtil do krlovskho palce, potrestal svho syna tm, e jej vyhnal ze zem.

Judita tak zaloila ensk klter benediktinek v Teplicch, podzen pmo praskmu klteru u sv. Ji. Ten teplick byl zasvcen patronu livch vod, Janu Ktiteli.

Koncem roku 1172 se esk krl Vladislav II. odhodlal k ponkud neobvyklmu kroku. Bez ohledu na platn staeinsk d, podle nj by ho ml na eskm stolci vystdat nejstar len Pemyslovskho rodu (co byl v t dob Sobslav II., jeho Vladislav ne nhodou dlouh lta vznil na Pimd), se rozhodl rezignovat na svou funkci a eskm panovnkem ustanovil svho prvorozenho syna Bedicha. Vladislav se evidentn domnval, e Barbarossa, jemu dlouh lta esk krl oddan slouil, Bedicha na eskm trn uzn. Jene v tom se star krl pepotal. Jak znmo, pze mocnch je vrtkav a Barbarossa se nechal snadno pesvdit Sobslavovcem Oldichem, jen pobval na jeho dvoe jako vyhnanec, e Bedich na trn nem nrok. Sv pravdpodobn udlal i fakt, e Vladislav svj vztah s Barbarossou pecenil Bedicha stanovil svm nstupcem, ani by to s csaem pedem nleit projednal.

Nsledujc udlosti tiaedestiletho krle nadobro zlomily. Na pkaz Barbarossy musel bt Sobslav proputn z vzen a pot byl Vladislav s Bedichem pedvoln ped csae. Fridrich Barbarossa Bedicha po pouhch devti mscch panovn vldy zbavil a msto nj jmenoval eskm panovnkem Oldicha (kter byl, jak u jsme si ekli, s Barbarossou pbuzn pes svoji manelku Ceclii Durynskou, sestru krlovny Judity). Oldich se vak vldnut dobrovoln vzdal ve prospch starho Sobslava II.

Krlovna Judita mezitm opustila echy a uchlila se ke svm pbuznm, na rodov statek do Meerane v Durynsku. Zklaman Vladislav ji tam krtce na to v jnu 1173 nsledoval. Nevyplnily se tak jeho plny, podle nich chtl dot ve sv rezidenci ve Strahovskm kltee. Ji 18. ledna 1174 v Durynsku zemel. Pohben byl nejprve v Mni, teprve pozdji byly jeho ostatky pevezeny do Strahovskho kltera.

Jak dlouho a kde pak jet krlovna Judita ila, se s jistotou nev. Leccos by vak mohla napovdt skutenost, e byla po smrti pochovna v teplickm kltee, kter sama zaloila. Byla uloena v pohebn kapli baziliky, tv k olti. Kostra spovala na zdech, pod hlavou mla opukov kmen. Bohuel, z krlovninch pozstatk zbyla pouze lebka. Zbytek se kamsi ztratil

Zajmav jsou ale vsledky antropologickho zkoumn jej lebky, proveden Emanuelem Vlkem. Uznvan antropolog toti uril Juditin doit vk pomrn vysoko na 75-80 let. Je tedy pravdpodobn, e zemela kolem roku 1210 nebo pozdji, tedy za vldy svho syna Pemysla Otakara I. Je mon, e staik krlovna Judita strvila konec svho ivota v echch, snad v teplickm kltee, kde si mohla uvat livch ink zdejch termlnch pramen. Mohla tedy mt snad i pleitost jet se projt po svm most. Podvejme se ale jet na Juditiny nstupkyn, kter ji vystdaly v roli prvn dmy esk zem.

Elika Polsk

Manelkou Bedichova nstupce, novho eskho knete Sobslava II., se stala polsk lechtina Elika (Elisabeth) z rodu Piast, dcera knete Mka III. z jeho prvnho manelstv s Elisabethou Maarskou, dcerou krle Bly II.

Jene eskou knnou stala se j zhruba ve svch 19 letech dlouho nebyla. V roce 1178 se vyhrotil konflikt mezi Sobslavem II. a moravskmi dlnmi knaty, a v dsledku toho se jej manel dokal zrady svch pedk. esk kne byl nucen se ukrt na jakmsi hrad jmnem Skla. Elika ho tam vak nedoprovzela padla toti do zajet pot, co se sesazen Bedich, do t doby pobvajc na dvoe Fridricha Barbarossy, zmocnil Praskho hradu i esk knny. Jarloch tuto udlost zapsal strun: Tak se zmocniv Prahy, jako i manelky Sobslavovy, doshl panstv nad celmi echami.

Sobslav koncem roku 1179 utekl do ciziny a ji 29. ledna 1180 zemel. Mlad vdova se krtce na to znovu provdala tentokrt za luickho markrabho z rodu Wettin, Konrda, s nm pak mla 3 dti. Zemela v roce 1209.

Albta Uhersk

Na pozici esk knny se tak opt z emigrace vrtila Albta (Elisabeth) Uhersk. Jak to je, bt prvn enou v zemi, si vyzkouela ji v roce 1172. Pocit moci si vak (jak u vme) uvala pouhch devt msc. Albta byla podle veho velice schopn a energick ena, ovem a to je nutn podotknout na rozdl od svho manela, kter proslul spe svou neschopnost.

Ctidostivost Albta dokonce pedila i svou tchni Juditu, na jejm durynskm sdle se po sesazen Bedicha zdrovala. Tko ci, do jak mry ji Judita ovlivnila, kadopdn v n mla Albta vzor emancipovan eny, vysoce postaven lechtiny, kter se neboj aktivn zasahovat do politickch udlost sv zem.
Albta to dothla jet dl nejene se podlela na vld svho mue, ale kdy bylo poteba, vzala sttnick zleitosti pevn do svch rukou. A nebla se ani vojenskch stet.

Albta se narodila kolem roku 1150 na uherskm krlovskm dvoe, Eufrozin Kyjevsk (dcei Mstislava I.), manelce krle Gejzy II. z rodu Arpdovc. Po svatb (kter se uskutenila zejm kolem roku 1163 tehdy Bedichv otec Vladislav II. zasahoval do spor o uhersk trn ve prospch Albtina bratra, tpna III.) ila se svm manelem v Olomouci. Svmu choti pr porodila celkem est dt, jmnem ale znme pouze ti dcery Sofii, Ludmilu a Helenu.

V roce 1177 se Bedichovi a Albt naskytla nov pleitost k nvratu na esk trn. Bedich, kter v t dob pobval na Barbarossov dvoe, zskal od nmeckho csae echy v lno (samozejm, e za to musel Bedich zaplatit). V Praze se nov kne objevil zatkem podzimu 1178 a, (jak bylo eeno), zmocnil se Praskho hradu. Krtce na to sem za nm pijela i Albta, kter do t doby pobvala v Altenburgu.

Bedich sv en jist velmi dvoval a urit si byl vdom jejch osobnch i profesionlnch kvalit. Svd o tom fakt, e j svil sprvu ech, a sm u o Vnocch spchal na dvorsk snm do Wrzburgu, kam byl csaem pozvn. Bedich schopnosti sv eny nepecenil. Bhem dramatickch udlost v lednu 1179 mu Albta dokzala, jak poklad v n m.

Sotva toti Bedich vythl paty ze zem, rozhodl se od vldy odstaven Sobslav opt zmocnit Prahy. Avak neuspl. Albta nejene knec sdlo uhjila, ale jet stihla vas Bedicha varovat, kdy se vracel do ech. Dolo sice ke krvavm bojm 23. ledna u Lodnice, z nich vtzn vyel Sobslav (prchajc Bedich se pr zastavil a v Pricch), avak o tyi dny pozdji se karta obrtila a nemalou zsluhu na tom mla prv Albta. Ta toti udrovala kontakt jak se svm muem, tak s moravskm Konrdem III. Otou, kter se rozhodl Bedicha podpoit.

Ped rozhodujc bitvou, kter mla bt svedena 27. ledna, se pr Albta modlila k Bohu, jemu slbila e propj-li vtzstv jejmu mui, postav kostel na tme bojiti. Stetnut mezi oddly Sobslava a Bedicha, probhajc na dohled od Praskho hradu, se vak zpotku pro Albtina chot pli pzniv nevyvjelo. K rozhodujcmu obratu ale dolo pot, co na msto dorazily posily z Moravy Konrd Ota (bval Sobslavv spojenec) svj slib splnil a pomohl Bedichovi usadit se na eskm trn.

Tak Albta dostla svmu slovu na mst dodnes zvanm Na Bojiti nechala vystavt kostel zasvcen sv. Janu Evangelistovi. Jarloch k on udlosti utpan poznamenal, e od t doby s Bedichem Albta astn panovala. A skuten na Bedichovch listinch se asto vyskytuje Albtina pee, nebo je na nich pmo uvedeno, e k pslunmu rozhodnut dolo na radu, nebo za spoluasti esk knny.

Panovn Albty a Bedicha vak pli spn nebylo a knec pr se veobecn oblib netil spe naopak. Sama Albta proti sob popudila zejmna crkev, kdy (zejm po vzoru Judity), necitliv zasahovala do jejch zleitost.

V roce 1182 krize vyvrcholila vzpourou esk lechty. Bedich byl vypuzen z ech a povstalci si zvolili za svho vdce Konrda III. Otu. Ten se toti pedtm dostal do konfliktu s Bedichem kvli olomouckmu dlu, o kter Konrd usiloval a Bedich mu jej nechtl propjit. Zatmco vypuzen Bedich spchal alovat csai, zmocnil se Konrd Praskho hradu.

V z 1182 Barbarossa spor Bedicha s Konrdem vyeil po svm tedy tak, aby na tom sm vydlal. V umn naaranovanch kulisch (slyen Bedicha a Konrda s jejich pedky probhalo v sle vyzdobenm katovskmi sekyrami) pedvedl rozvadnm Pemyslovcm, kdo je jejich skutenm pnem. Bedicha sice potvrdil ve funkci eskho knete, avak odal mu Moravu a svil ji celou do sprvy Konrdovi. Morava byla navc prohlena skm lnem jako samostatn Markrabstv moravsk. Rudovousovy katovsk sekyry tak dopadly na ztylek esk sttnosti.

Napt v echm tm jen vzrostlo. Bedich s Albtou se sice mohli vrtit do ela zem, ale jejich pozice nebyla zdaleka jist. Ji v roce 1184 vypukly dal nepokoje. Tak tentokrt stla Albta vrn po boku svho mue a d se ci, e byla jeho nejsilnjm spojencem.Bhem srie vzpour j Bedich opt svil Prask hrad. Dokzala ho znovu uhjit v dob, kdy jej manel shnl pomoc v cizin.

V kvtnu 1184 knec sdlo oblhal Sobslavovec Vclav II. Kne Bedich s pomoc svho bratra, salcburskho arcibiskupa Vojtcha a rakouskho vvody Leopolda V. z rodu Babenberk (mimochodem, jeho manelka Helena byla Albtinou sestrou, byl tedy Bedichovm vagrem) Vclava z ech vytlail.

O rok pozdji vyuil Bedich pleitosti, (Barbarossa byl zrovna na taen v Itlii), a vyslal na Moravu vojenskou vpravu vedenou svm mladm nevlastnm bratrem Pemyslem Otakarem I., v t dob ji 29letm. Jejm clem bylo vyplenit zem spravovan Konrdem Otou. V lt esk oddly zpustoily Btovsko a Znojemsko. Koncem listopadu se trestn vprava opakovala 10. prosince dolo k pamtn bitv u Lodnice poprv a naposledy v historii se zde stetla esk vojska s moravskmi v otevenm boji. Byla to bitva skuten krut a s obrovskmi ztrtami na ivotech v bratrovraednm boji tehdy padlo na 4 000 vojk! Pravdpodobn kvli velkm ztrtm nebylo v tto ei ani vtz, ani poraench. Pemysl sice zahnal Konrda na tk, ale neml sly k dalm akcm.

V roce 1186 v Knn u Slap se Konrd Bedichovi podrobil a stali se od t doby pteli tvrd Jarloch. Bedich tehdy pravdpodobn slbil Konrdovi nstupnictv. Zrove byla obma mui (bez vdom Barbarossy) zruena lenn zvislost Moravy na i, a byla obnovena celistvost ech a Moravy.

Ptelstv Konrda s Bedichem trvalo jen ti roky. 25. bezna 1189 definitivn zbavila neschopnho knete vldy nad echy smrt. Avak Albta se j jen tak vzdt nehodlala. Asi tyicetilet esk knna se tehdy opevnila na Praskm hrad (mla v tom koneckonc u velkou praxi), a odmtala ho uchazei o trn, Konrdu III. Otovi, vydat, dokud j opltkou nepislb Olomoucko. Knna-vdova se patrn chtla vrtit do mst, kde v 60. letech provala astn mld.

Konrd naoko souhlasil, ale jen proto, aby Albtu obelstil. Jakmile se toti ocitl na Hrad, odmtl j Olomoucko vydat. Dal osudy oklaman (a jist i zklaman) vdovy u neznme. Podle zpisu v doksanskm nekrologiu vme, e Albta knna ech (Elizabeth ducissa Bohemorum) zemela 12. ledna. Nevme vak, kterho roku. Mon u 1190, mon pozdji

Richsa

V souvislosti s Bedichovou vldou je poteba se jet zmnit o osudu jeho nevlastn sestry Richsy (narozen kolem roku 1165). Ta byla ve vku pouhch dvancti let provdna za devatenctiletho Jindicha, bratra rakouskho vvody Leopolda V. Oba tito mlad lechtici z rodu Babenberg byli Bedichovmi bratranci (jeho matka Gertruda Babenbersk byla sestrou jejich otce, Jindicha eenho Jasomirgott).

Podle historika Tobiase Wellera si chtl Bedich satkem sv mladik pbuzn pojistit spojenectv rakouskch pbuznch ped nadchzejcmi boji o esk trn se Sobslavem II. Richsa o pt let pozdji svmu mui porodila syna Jindicha a krtce na to (19. 4. 1182) v pouhch sedmncti letech zemela. Vdovec Jindich il a do roku 1223, nikdy se vak ji neoenil.

Helicha Wittelsbachov

Panovanou Albtu na postu esk prvn dmy vystdala manelka Konrda III. Oty Helicha (Heilika) z rodu Wittelsbach. Ne vak nadlouho na pouh dva roky. Helicha byla dcerou bavorskho falckrabho Oty III. a Benedikty z Moosburgu, dcery hrabte Burkharda V. Narodila se kolem roku 1160 (byla tedy asi o ptadvacet let mlad ne jej manel) a Konrdovou manelkou se stala ped rokem 1176. V dob, kdy se stala eskou knnou, j tedy bylo u kolem ticeti let, jejmu manelovi pes padest.

V roce 1191 Konrd vyhovl dosti Jindicha VI. (nstupce zemelho Friedricha Barbarossy) a provzel ho na cest do Siclie. Nikdy se z n ale u nevrtil. Zemel 9. 9. nedaleko Neapole pot, co se tu nakazil morem. Helicha, kter s Konrdem nemla dn dti, svho mue peila. Zemela 13. srpna nkdy po roce 1198.

Ti msce pak vldl Vclav II. (nevme nic o tom, e by byl enat), pot rok a pl Pemysl Otakar I., a se v ervnu 1193 na tyi roky vldy v zemi chopil prask biskup Jindich Betislav. Tento nesympatick politik byl synovcem krle Vladislava II. (synem jeho bratra Jindicha), bratrancem Bedicha. Jeho matkou byla jaksi Markta (Margarete), kter se vak vldy svho syna nedoila (zemela ped 19. 1. 1186). Krom Betislava pivedla tato ena na svt jet dv dcery Marktu a Albtu, kter se ob staly jeptikami.

Abatye Aneka

Jet o jedn vznamn Pemyslovn tto doby se musme zmnit je j dcera Vladislava II. z jeho prvnho manelstv s Gertrudou Babenberskou Aneka. Stala se jeptikou a poslze i abaty enskho kltera benediktinek u sv. Ji na Praskm hrad. S pomoc bratra Pemysla Otakara se rozhodla nechat pestavt a nov vyzdobit svatojiskou baziliku. Prv ona m zsluhu na vzniku znmho tympanonu v jinm portlu kostela, na kterm jsou spodobnny vznamn postavy pemyslovskho rodu, vztahujc se k historii kltera (abatye Mlada, abatye Berta z poloviny 12. stolet, samotn Aneka a krl Pemysl Otakar I.)

Tm se u ale dostvme do dalho obdob naich djin, do ry Pemysla Otakara I. O jeho manelkch a dalch ench na jeho dvoe si budeme povdat v ptm dlu.

LITERATURA

Krlovny a knny esk, X-Egem, Praha 1996
Weller, Tobias: Die Heiratspolitik des deutschen Hochadels im 12. Jahrhundert.
emlika, Josef: Pemyslovci. Jak ili, vldli, umrali. Praha, Nakladatelstv Lidov noviny 2005
Hora-Horej, Petr: Toulky eskou minulost, Praha, Baronet, 1995
Lechner, Karl: Die Babenberger. Markgrafen und Herzoge von sterreich 976-1246
Thiele, Andreas: Erzhlende genealogische Stammtafeln zur europischen Geschichte
Volfov, Jana: eskch djin hrtky oidn, Academia, Praha 2002
Vlek, Emanuel: Judita Durynsk pan znamenit krsy a ducha neobyejnho. O em vypovd lebka 2. manelky krle Vladislava II., Vesmr 81, jen 2002.