Nov monost Metodjova hrobu

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 01. 10. 2006

Stejn jako se dnes nev, kde byl Velehrad, tak zstv zhadou i kde leel katedrln prvnho arcibiskupa - vrozvsta Metodje.

Generace historik hledaly Weligrad, sted moci Velk Moravy podle psemnch pamtek. Dnes se v spe archeologm. Zejmna nlezy ve Starm Mst u Uh. Hradit a v Mikulicch vyvolaly naden a pesvden, e odpov pinesou nejspe archeologov. Bohatou publicitu nlez vak doprovz rozpait mlen o tom, e komplexn hodnocen tchto mst nen v souladu s psemnmi pamtkami. Weligrad, sdlo Rostislava, popisovali letopisci jako velk msto, vt ne Nitra. Ta podle archeologickho vzkumu mla 55 ha mohutnou sedmimetrovou hradbou opevnn plochy, tisce hrob, mnostv keramickch pec a znmek vrobnch objekt. Byla to skuten aglomerace mstskho typu. Vedle toho je pouhch 8.5 ha Val u Mikulic pli mlo na msto. Archeologicky prozkouman opevnn Starho Msta, nepln klov palisda, nemohla bt nevslovn a nedobytn hradba Rostislavova msta, kter v roce 855 odradila krle Ludvka od pokusu dobt ji pi pouhm spaten hradby. (Anly Fuldsk p, e kdy roku 855 krl Ludvk vedl vojsko proti Moravanm a jejich vvodovi Rostislavovi, nael ho opevnnho tou nejpevnj hradbou a nechal ho pro ten as radji na pokoji. Dal rozpaky psob datovn i zprva o tom, e sdlo Rostislava mlo zvltn podobu, bylo pr bylo nepodobn vem ostatnm i nejstarm znmm. V pedchozch lncch jsme se pokusili najt toto msto podle popisu cesty perskch kupc a vyuili pitom monost amatrsk leteck archeologie z radiem zench model. Nali jsme trasu brod, tboit na obou moravnch bezch u Sudomic a Rohatce. Dal leteck prospekce, doplnna povrchovm sbrem, nalezla podl toku stcho do eky Moravy u Rohatce a vyvrajcho na Nkle u Ratkovic, mimodnou koncentraci elezskch, ale i jinch, zejmna sklskch a keramickch pec. Na polch v mstech siluet objekt nachzen elezsk strusky, sklenn slitky, zbytky konstrukc pec, keramick stepy i cel ndoby dosvduj velkou klu dalch emeslnch vrob. Keramick stepy datujc vrobn objekty ukazuj, e zde pracovali Keltov, Germni i Slovan. Ti jsou zde doloeni ji od doby Smovy bohatmi nlezy u Zbrodu u Mutnic, Nechvaln a na nejvtm mohylnku Slovan u eleznch dol Bab lom u Kyjova. Vznamn nlezy jsme vak objevili na naftovm loisku u Nkla. Vedle velkho mnostv keramickch step, naznaujc, e zde psobili Keltov, Germni i Slovan jsme objevili i siluetu velk stavby. Vyslovili jsme podezen na to, e me jt o Velk moravsk chrm. Tuto monost siln podporuj nlezy artefakt v jeho okol.
(Viz tak www.wogastisburc.com )



Metodjova katedrla?
Na naftonosnm loisku severn od Nkla jsou etn kuelovit tvary vznikl erupcemi uhlovodk. Zejm musely bt vznamn, nebo je zachovaly etn mstn nzvy lokalit v okol. Rohot u Kyjova, Sedmiroh u Vacenovic, trat Ti rohy, Ti hly, nebo i Rohatec, Rohov, Rohonk, Kivda, Trnovec, Kopcov, Kopany a dal. Zvl᚝ zajmav jsou zvukomalebn nzvy vron, jako Hluk, Huln, Kvaov, Kvasice, ertoprd, Kytkv prd, Bzinek (st Vracova) a Bzenec (bzdie znamenalo podle Machka halasn vypoutn vtr). Nejnovj nzor na pvod nzvu hradu Buchlova je tak odvozovn od buchati. Nkter nzvy mohou souviset i s explosivnmi erupcemi, kter pipomnaj blesk a hrom, staroesky striel. Nap. Stlky, Stelice, Levre (Leven je maarsky stlet). Mohylovit pahrbky mohou souviset se znaky t i vce kopc v erbech okolnch mst (Skalica, Myjava, Hohenau, Beclav, Vracov).



Systematick leteck przkum celho naftovho pole nael na pat bezejmennho pahrbku (kota 218) velmi zajmav objekt. M tvar chrmov lodi dlouh asi 55 m a irok 40 m irok. Podln osa smuje k vchodu, kde m trojhelnkov prodlouen (knit?) o dalch asi 25 m. Celkov plocha by odpovdala vce ne 2600 m2, co by byla kapacita pro 3 4 tisce lid. Takov stavba nem v souasnch nlezech obdoby. Pokud je nae podezen sprvn, neleel by katedrln chrm uvnit msta, ale ve vzdlenosti asi 3 km. To je vak v souladu s psemnmi prameny. Granum cathalogi preasulum Moraviae uvd ...Kdy byla ta zem (Morava) ponkud uspodna, nsledoval po blaenm Metodjovi v biskupskm ad jako prvn Jan, biskup Moravsk a sdlil 25 let v chrmu sv. Petra u Veligradu, kter byl kdysi metropolnm sdlem... Tam v mru zemel. Zvltn tern pokryty mohylovitmi pahrbky me objasnit i nevysvtliteln nzvy Metodjova stolce v Pilgrammov petici, kter si vysln biskupa Jana stuje. Msto Metodjova stolce nazvaj zatm nevysvtlenmi nzvy. Seclavia (msto trn,Trnava?), nebo Sedavia (msto kiv, nm. krumm, co vyvolv podezen i na Krumlov, Krumv a Kremsier - Krom. To je tak v souladu s mstem pahrbk. Ostatn i popis zzraku po smrti Metodje v bulharsk Legend o sv. Klimentovi popisuje monou erupci uhlovodk: rozevela se zem a zaznl hukotMon e erupce a exploze ovldali i mstn vtci, kdy pr latinci pomlouvali ten div kajce, e jsou to ry kouzelnk
V okol siluety jsme nali zajmav artefakty, kter siln podporuj podezen na chrmovou stavbu. Zejmna kamenn romnsk ktitelnice s letopotem 1785 (900 let od smrti Metodje), Svatoboick opice, o nich lidov tradice soud, e patily pohanskmu obtiti, kter zboil Svatopluk na pkaz sv. Metodje. (Od jeho pokynu Svao zbo ty modly odvozuje tradice i nzev Svatoboic.) Podle zprvy znm sbratelky folkloru Bimkov, se zde zastavovala jet koncem 19. stolet poutn proces do atna, pr zde vzpomnali msto starho poutnho moravskho chrmu. Upomn to tam tak pamtnk, trojbok sloup, zvan Frantiek. Na nm jsou ti kamenn barokn ikony. Jedna z nich zobrazuje klerika s katedrou a atributy metropolitnho arcibiskupa s velmi starobylm tvarem berly a lidsk lebkou. Zar tak npis na sloupu, zejm latinsk zkratka V M I. ( V(ae) M(ethodius) I (acet), tedy: bda, Metodj zde mrtev le?. Nael se tam velk poklad stbrnch minc (r. 1970). Byl nejdve rozebrn dtmi, kter mly i nkolik lavor minc. lo dajn o chrmovou pokladnici, nebo to byly pevn drobn mince, stbrn krejcary esk, uhersk a tyrolsk raby (1439-1490). Mince vy hodnoty (kremnick denr a prask gro) byly vjimen. K zniku stavby chrmu a krytu pokladny zejm dolo po roce 1471 (nejstar mon datum raby mince Vladislava II.) a ped rokem 1496 (mrt Matye Korvna, nejmlad mince nlezu). Znik byl zejm nsiln, nebo mimo chrmovou pokladnici ukryli tak kultovn pedmty, jak naznauje v r. 2002 nalezen kultovn me. Ml rukoje zdobenou zlatem a stbrem a epel hadovitho tvaru, zhotovenho ve 13 - 14 stolet. Oba nlezy byla uinn asi 2 km severozpadn, na behu Kyjovky. To naznauje smr tku a podporuje monost, e lo u nsledek vpdu ze smru od Uher. Zejm v obdob toku Matye Korvna na Moravu, kter r. 1469 dobyl Vesel n/M a zatoil i na Hodonn a Uhersk Hradit. Tehdy zaniklo na Hodonnsku mnoho obc. Podporuje to i nlez depotu uherskch dukt z tohoto obdob, (r. 1927) v Hodonn. Korvn tehdy zskal doivotn Moravu (1479 1490). Zvltn je, e tato chrmov stavba zejm peila husitsk vlky v nich byl Velehradsk klter znien.
Pi hledn mstnch psemnch pramen, kter by se tto stavby mohly tkat, jsme nali zajmav dokumenty o existenci njakho utajenho plebna. Byl vznamn svdek dleitch listin. Jeho msto psoben se nazvalo de Seghat a zejm souviselo s Mistnem (na jeho katastru silueta chrmu le). Na pklad rozhod listinou olomouckho biskupa Dticha z 6.nora 1286 byly uznny argumenty mistnskho plebna Wernhnera na finann ztrtu zpsobenou vybudovnm nov fary v nedalekch ardicch klterem sv. Tome v Brn. Rozhodnut obsahuje pkaz vnho mlen (perpetuum silentium) o pouitch argumentech. Tradici vznamnho bvalho poutnho chrmu v tomto mst i existenci velkho msta (nazvanho erven msto) zachovali etn kroniki okol (Svatoboice, Vacenovice, Hodonn) i moravsk kronik V. Brandel. Tak v dokumentu z roku 1222, tkajc se kostela v Ptlukch a vydan biskupem Robertem, svd plebni podivnsk, jarohnvick, vrbick a far Albero de Shegat, v dalm dokumentu je Wicardus de Sheghat. Nelze zejm vylouit i monou souvislost tohoto msta s Kosmovm Secir Ecclesia. Pak by nzev Secir mohl mt i souvislost s securis Ecclesia tj. utajen kostel.



Loisko bylo systematicky provrtno pi naftov horece tictch let a zemn plyn byl pouvn kyjovskou sklrnou. Zkuebnmi sondami jsme zjistili, e pitom navrtali tekut psek pod hydraulickm tlakem, kter zalil stavbu a okol nkolikametrovou vrstvou, kter je nyn pekryta ornic orbou po spdnici z vrcholu kty 218. Vron psku tak snad ochrnil lokalitu ped pozdj hlubokou orbou.