eny ve stnu Pemyslovc dl 2.
Zbon sestry Dobrava a Mlada

Autor: Tekla <(at)>, Tma: Pemyslovci, Vydno dne: 30. 08. 2006

ivotn osudy Dobravy apotolky kesanstv v Polsku a blahoslaven Mlady, abatye prvnho eskho kltera.

Dcery eskho knete Boleslava I. , Dobrava a Mlada, nm na svch ivotnch osudech (o nich toho, bohuel, vme mnohem mn, ne bychom chtli) ukazuj, jak vznamnou lohu hrly eny psobc v blzkosti vldc ranho stedovku, a to nejen v zpadn Evrop (jako napklad csaovny Adelheid i Theofanu), ale i v polopohanskch echch.

Prababika Ludmila

Z pedchozho dlu vyprvn o Pemyslovnch vme, jak vlivnou pozici zastvala u Boleslavova babika Ludmila. Jej moc byla tak velk, e ji to nakonec stlo ivot. Pznan je i to, e se tak patrn stalo z rozkazu dal vysoce postaven eny Ludmiliny snachy Drahomry. Hlavnm dvodem, pro musela bt Ludmila odstranna, byl bezesporu zpas o moc v zemi, akoliv jeho podrobnosti jsou dodnes jen pedmtem dohad a spekulac.

Babika Drahomra

Ani o Drahome (Dragomie) toho pli znmo nen. Pochzela nejspe z vznamnho polabskho slovanskho kmene Havolan (i Stodoran), jednoho z len kmenovho svazu Lutic (i Velet). Havolan ili u eky Havoly a Drahomra tak patrn vyrstala na jejich hlavnm hrad Braniboru (Brennaburg). Pozdji byla svm otcem (i bratrem) provdna do ech za knete Vratislava I., s nm Lutici udrovali ptelsk vztahy. Kdy se tak stalo, je vak opt tmatem, o kterm by se dalo dlouze diskutovat. Mohlo to bt u kolem roku 900 i dve (pokud byla Drahomra skuten matkou i Vclava), ale mohlo to bt i pozdji kolem roku 915, kdy se Vratislav po smrti Spytihnva ujal v echch samostatn vldy (pak by byla matkou pouze Boleslava).

Drahomra po smrti Ludmily v roce 921 dokonce njakou dobu samostatn vldla, ne byla Vclavem odstavena a vyhnna ze zem (nebo pouze internovna na Budi). Pozdji j byl jej proheek (pravdpodobn lo o nsiln odstrann Ludmily) Vclavem prominut a Drahomra se smla vrtit ke knecmu dvoru. Tehdy mon nechala na Tetn na mst, kde byla Ludmila pohbena na znamen svho pokn vybudovat kostel zasvcen sv. Michalovi. Na vld se vak ji podlet nesmla.

Je pravdpodobn, e ila v blzkosti svho syna Boleslava na jeho nov zbudovanm hrad (v dnen star Boleslavi), jak o tom svd zpisy stedovkch legendist. Zajmav je, e po tragick udlosti, kter se odehrla patrn 28. z roku 935 na Boleslavov hrad, patila Drahomra mezi Vclavovy vrn. Nejen, e se postarala o to, aby tlo zavradnho knete bylo peneseno do mstnho kostela, ale dokonce j bylo usilovno o ivot.

Drahomra si byla tohoto nebezpe vdoma a proto uprchla kamsi do Charvt. Tyto okolnosti nasvduj tomu, e Drahomra zejm psobila na Boleslavov dvoe jako Vclavv informtor a mohla to bt dokonce ona, kdo praskho knete varoval ped nebezpem, hrozcm mu ze strany mladho bratra.

O dvodech, kter k tomu Drahomru vedly, jak nzory zastvala, vak meme opt jen spekulovat. Nkte modern historici (napklad Duan Tetk) doli k zvru, e Drahomra odmtala uznn Jindicha I. Ptnka, co pr naopak prosazovala Ludmila.

V tomto ohledu si dovolm, (ze svho soukromho laickho pohledu), s nam uznvanm odbornkem na ran stedovk nesouhlasit. Mnohem logitj by toti bylo, kdyby zmnn dmy stly pesn na opanch nzorovch plech, ne uvd Tetk. Kdyby toti Ludmila byla pvrenkyn bavorskho Arnulfa, s nm byl v ptelskch vztazch jej syn Vratislav, dalo by se lpe vysvtlit, pro tento bavorsk vvoda (pravdpodobn v roce 922) dopomohl k trnu i Ludmilinu vnukovi Vclavovi, na nj mla jeho babika siln vliv.

A m domnnka o Drahomin ochot k podzen se saskmu Jindichu Ptnkovi by mla oporu v pozdjm Vclavov chovn, kdy (zejm pot, co byl Jindichem i Arnulfem donucen uznat svrchovanost saskho krle) tto en odpustil a usmil se s n. Tento postoj vak zejm nesdlel Boleslav, take krtce pot, co vn nemoc upoutala Jindicha Ptnka na lko, rozhodl se odstranit jak svho bratra Vclava, tak matku Drahomru a pot vedl trnctilet boj o samostatnost s nov zvolenm saskm krlem Otou I.

Kde leelo Charvtsko, kam se Drahomra v roce 935 uchlila, zda ve vchodnch echch nebo jet dle na severovchod ve Slezsku, se u nedozvme. Jasn nen ani to, zda si knna skuten zachrnila tkem ivot, pravdpodobn vak doila ve vyhnanstv (snad na dvoe nkter ze svch dcer, provdanch do okolnch knectv).

V tto souvislosti bychom mli tak zmnit skutenost, e nedlouho po osudnch udlostech v echch dolo k zsadn zmn pomr i v Drahomin roditi. V roce 940 toti na knec stolec v Braniboru usedl Drahomin pbuzn Tugumr (pravdpodobn synovec).

Tugumr byl spolu se svou sestrou (neznmho jmna) v roce 929 zajat Jindichem Ptnkem a a do roku 940 trvil svj ivot v Sasku. Jeho sestra se dokonce stala milenkou sedmnctiletho Jindichova syna Oty I.. Spolen pivedli na svt syna (asi u v roce 929 nebo 930) Vilma, pozdjho mohuskho arcibiskupa.

Teoreticky se tedy Drahomra, kter byla od svho satku s Vratislavem kesankou, mohla pesunout i zpt do Braniboru, akoliv o tom v pramenech nejsou dn zmnky. Tugumr toti po svm neslavnm comebacku (zachoval se pi nm jako zrdce pouil lsti, nechal popravit svho konkurenta Strojmra a uzavel mr s Nmci) zaal na zem, kter ovldal podle Widukinda sahalo od Labe a k Ode prosazovat kesanstv. Pozdji, v roce 948 bylo dokonce v Braniboru zaloeno biskupstv.

Drahominy ivotn peripetie (i spe to, co o nich vme nebo o em se dohadujeme) nm tuto knnu pedstavuj jako silnou a sebevdomou osobnost, kter politickmu dn kolem sebe pouze nepihl, ale aktivn se do nj zapojuje. Jej vnuky (z nich tu star pravdpodobn mla monost ovlivnit v jejm nejtlejm vku) rozhodn tak nebyly zakiknut dvenky posedvajc v kout knecho palce a oddvajc se pouze poten z runch prac. Ob jak uvidme vyrostly ve vzdlan, sebevdom a ctidostiv eny, kter byly svmu otci oporou pi prosazovn jeho politickch cl.

Maminka Biagota

K jejich dobr vchov jist pispla i jejich matka, o n nen znmo prakticky nic, ne jej jmno Biagota, kter zstalo zachovno na Boleslavem raench mincch, povaovanch za nejstar typ pemyslovskch denr. Na jejich rubov stran meme st opis BIAGOTACOIIIIX nebo BIAGOTACOVIIX, co je numismatiky teno jako Biagota coniunx, ili manelka. Uvauje se i o monosti, e tyto denry byly raeny jako svatebn, avak pro tuto hypotzu neexistuj v dan dob doma ani v zahrani dn analogie.

Nen tedy jasn, zda byla matkou vech ty dt Boleslava I., kter se doily dosplho vku (Dobravy, Boleslava, Strachkvase a Mlady), nebo pouze nkterch (mladch) z nich. Nev se ani, odkud pochzela. Podle odbornk me bt jej jmno jak starohohornonmeckho pvodu, tak dokonce i slovanskho (Blahota, poppad Bjegota, co bylo jmno starobulharsk).

Dobrava a christianizace Polska

Nejstarm z Boleslavovch dt byla patrn Dobrava (Dobravka). U jejho jmna se na chvilku zastavme. Nkdy je nesprvn uvdna jako Doubravka, akoli pvodn vznam jmna, kter dostala do vnku, nem s dubovm hjkem nic spolenho. Je odvozeno od slova dobro a odpovd jmnu Bona nebo Guta.

Dobrava pila na svt pravdpodobn nkdy mezi lty 933 936. Dosplosti nebo spe vku, kdy bylo v asnm stedovku mon dvku provdat (minimln 14 let), doshla kolem roku 950. Tedy prv v dob, kdy jej otec po trnctiletm neptelstv uzavel mr s nmeckm krlem Otou I. Dobrava vak v t dob svatebn roucho neoblkla. Jako mlad dvka byla svena do vchovy dovch sester patrn v kltee v bavorskm ezn (Regensburg). Zde se rozhodla sloit slib panenstv a pln se oddat slub Bohu a crkvi. Mohla za tm stt jej snaha vykoupit otcv tk hch (byl peci jen bratrovrahem) nebo mohl bt dvodem sten i politick kalkul. Boleslav mohl o sv nejstar dcei uvaovat jako o abatyi enskho kltera, kter ml v plnu v Praze zdit. Pozdji v ezn studoval i Strachkvas-Kristin, kandidt na funkci praskho biskupa a tak nejmlad Boleslavova dcera Mlada.

V 60. ltech 10. stolet navzal Boleslav styky s polskm knetem Mkem. Oba mui uzaveli spojenectv, kter jim mlo zaruit silnj pozici nejen vi pohanskch kmen ijcm v Pood (kter bylo ve sfe Mkova zjmu), ale tak vi mocn i. Jejich dohodu ml potvrdit i satek Mka s nkterou z Boleslavovch dcer. Mek se navc rozhodl pro pijet kesanstv, co byla koneckonc nutn podmnka pro to, aby se mohl oenit s kesanskou.

Boleslav mohl kneti Polan nabdnout hned dv potenciln nevsty. Asi ticetiletou Dobravu (kter se vak zaslbila Bohu) a zhruba o deset let mlad Mladu, kter byla ve vku mnohem vhodnjm pro uzaven manelstv. Tko proto ci, zda to byl Boleslav i sm Mek, kdo nakonec rozhodl, e to byla prv Dobrava, je se stala v roce 965 polskou knnou. Vzhledem ke svmu (podle stedovkch mtek pomrn vysokmu) vku si Dobrava vyslouila tvrdou kritiku ze strany kronike Kosmy: protoe byla velmi nelechetn a ji enou pokroilho vku, kdy se provdvala za knete polskho, sala zvoj ze sv hlavy a panensk vnek sob vstavila, co bylo velik blznovstv od t eny. Kosmas, kter se netajil svou nechut vi Polkm, byl vi Dobrav evidentn nespravedliv zaujat.

Zajmav je i otzka, pro se Mkovou manelkou stala prv postar Dobrava. Monch dvod najdeme vce, ale asi nebudeme daleko od pravdy, budeme-li pedpokldat, e to bylo prv vzdln, zkuenosti a mon i kontakty ve vysokch crkevnch kruzch, ktermi esk knna disponovala, a dky kterm mohla bt svmu mui skuten velmi npomocn pi christianizaci Polska.

Sask letopisec Thietmar o n pe: Mek vzal si za enu urozenu sestru starho Boleslava, kter tak, jak znla ve jmn svm, jevila se i ve skutenosti. Dobrava toti se jmenuje po slovansky ta, kter nmeckm jazykem se pekld Bona. Nebo tato Kristu vrn pan, kdy poznala, e manel jej je naplnn rznmi bludy pohanskmi, horlivm dmyslem sv vzneen mysli stle a stle pemtala, jak by ho k sob pidruila i ve ve, a namhala se s umrnnost a vemi prostedky se snaila jemu zalbiti, nikoliv pro mnohotvrn poitky tohoto svta, ale spe pro budouc odmnu, chvlyhodn a vem vcm touebn plod.

Thietmar dle l, jak Dobrava, dna svm manelem, se vzdala pstu, kter byla jako vzorn kesanka v pedepsanm obdob zvykl dodrovat. Nutno doplnit, e tento pst se tkal nejen omezen jdelnku, ale tak pohlavn zdrenlivosti. Je pochopiteln, e Mkovm prvotnm zjmem bylo splozen potomka a proto Dobravino zeknut se postnch tradic bylo nejspe motivovno snahou o dodren v t chvli dleitj povinnosti manelky.

Asi rok po svatb (po nezbytnm obdob katechumentu) byl Mek pipraven pijmout kest z rukou biskupa Jordana. Je pravdpodobn, e mu kmotrem pi ktu byl prv esk kne Boleslav. Oba mui pak spolen uinili dal velmi vznamn krok na cest k zskn crkevn nezvislosti svch zem. Vyslali toti poselstva do ma s clem zskat od papee Jana XIII. svolen ke zzen vlastnch biskupstv.

Mlada a jej zsluha na zaloen praskho biskupstv a kltera u sv. Ji V ele esk delegace mila ke svatopetrskmu stolci Dobravina sestra Mlada, polsk vyslance vedl biskup Jordan. Boleslav ml tehdy v myslu zdit biskupstv hned dv Pro echy se sdlem v Praze a pro Moravu se sdlem v Olomouci. Zatmco plnovan prask biskupstv bylo zleitost zcela novou, na Morav se jednalo vpodstat o obnoven samostatn crkevn sprvy, kter zde od dob psoben arcibiskupa Metodje fungovala a do 20. let 10. stolet, tedy jet v Boleslavov dtstv. Je dokonce mon, e Boleslav, kter tehdy krom ech a Moravy ovldal i Slezsko, Malopolsko, Krakovsko a oblast kolem Pemylu a k erveskm Hradm, uvaoval i o obnoven Metodjova arcibiskupstv.

Zatmco polsk mise skonila spn (pape dal Mkovi svolen a Jordan byl v roce 968 uveden do funkce biskupa nov zzen poznask diecze), esk delegaci se tak dobe nevedlo. Nebylo to vak dno tm, e by vzdlan Mlada vedla jednn patn. Hlavnm dvodem nespchu byl odpor ezenskho biskupa Michaela, kter se nemnil vzdt tunch pjm z eskho zem.

Teprve kdy Michael v roce 972 zemel, daly se vci do pohybu. Jeho nstupce Wolfgang dal i pes nesouhlas ezensk kapituly souhlas ke zzen novch biskupstv na Boleslavem spravovanm zem a Mlada pinesla do Prahy vytouen povolen nejen ke zzen nezvisl esk a moravsk diecze, ale tak k vybudovn prvnho enskho kltera v echch. Mlada toti v m nezahlela. Pobvala zde v benediktinskm kltee sv. Aneky, kde piln studovala a byla zde vysvcena na abatyi. Zde tak pijala eholn jmno Marie.

Pokud Mlada v m byla jet na jae roku 972 (jako e je to velice pravdpodobn), mohla bt svdkyn velkolep podvan 14. dubna se zde toti uskutenila slavn svatba csae Oty II. s krsnou Byzantinkou Theofanu a csask korunovace tohoto nejve postavenho evropskho manelskho pru. Kulturn prosted tehdejho ma, zitky z jednn s papeem, zkuenosti ze setkn s dalmi vysoce vzdlanmi pedstaviteli crkve a v neposledn ad lesk a slva provzejc obady doprovzejc satek csaskho pru, musely na ctidostivou Mladu siln zapsobit. Meme tedy pedpokldat, e se ze slunn Itlie vracela do Prahy plna odhodln, elnu a konkrtnch pedstav o svm dalm poslni a prci.

Do Prahy se Mlada vrtila patrn v zim roku 972. Dozvdla se o smrti svho otce Boleslava I. (zemel ji 15. 7. 972) a o zvolen svho bratra Boleslava II. knetem. I pes zrmutek nad smrt otce se Mlada brzy pustila do prce. Bylo poteba pestavt ji nevyhovujc kostel sv. Ji zaloen jejm ddem Vratislavem, postavit a zadit nov kltern budovy, zajistit provoz kltera finann a personln.

Na skm snmu v Quedlinburgu v beznu roku 973 bylo tak rozhodnuto o zzen biskupstv pro echy a Moravu. Protoe se vak cel zleitost jet ponkud prothla, byl a roku 976 vysvcen prvn prask biskup. Stal se jm (pr na doporuen Dobravy) Sas Dtmar (Thietmar), kter pedtm psobil mezi polabskmi Slovany (a patrn i Polky) a byl proto dobe znal slovanskho jazyka. Jmno moravskho biskupa nen bezpen znmo.

Abatye Mlada Marie spn vedla klter benediktinek u sv. Ji na Praskm hrad a do konce svho ivota. Stala se tak zakladatelkou kulturnho a vchovn-vzdlvacho centra zem, kter plnilo i nezanedbateln funkce sociln. Mladin klter fungoval pes 800 let, a do roku 1782, kdy se stal obt osvceneckch reforem Josefa II.

Na abatyi Mladu vak dov sestry od sv. Ji nikdy nezapomnly. Tuto inteligentn, vzdlanou a odvnou enu, spnou diplomatku a schopnou manaerku, uctvaly u za jejho ivota jako svtici. Mlada zemela 9. dubna roku 994 a byla pohbena ve svm kltee.

Dobrava nepzniv nsledky jej smrti

Vrame se vak jet k osudu jej sestry Dobravy. Ta psobila svm nezanedbatelnm vlivem ve svm novm domov v Polsku, kde stla vrn po boku svho manela Mka, ale jak se zd, mla monost spn ovlivovat i dn ve sv rodn zemi, v echch.

Pivedla na svt ti (mon tyi) dti. Syn, kterho pojmenovala po svm otci Boleslav (narodil se roku 968), zskal pozdji pzvisko Chrabr a stal se mocnm panovnkem, kter na as ovldl i esk knectv. Dcera Sigrida (slovanskm jmnem pravdpodobn Svatoslava nebo Ctirada) se stala manelkou vdskho krle Ericha a pozdji dnskho krle Swena. Druh dcera neznmho jmna byla pravdpodobn provdna za nkterho ze slovanskch pomoanskch knat.

Vce ne sporn je otzka tkajc se mon existence jejho tvrtho potomka podle nkterch badatel by jejm synem toti mohl bt i tajemn a nechvaln proslul Vladivoj, o nm vme jen to, e jej na esk trn roku 1002 dosadil prv Boleslav Chrabr a e dajn pochzel z pemyslovskho rodu. Akoliv na eskm trn strvil jen nkolik msc, stail tu napchat vce kody ne uitku. Jet ne se v lednu 1003 upil k smrti, slbil vrnost krli Jindichovi II. a nechal si echy udlit v lno. Tm zpsobil, e bylo do budoucna esk knectv povaovno za soust e a jeho nstupci z ad eskch Pemyslovc mli velk problmy s prosazovnm sv nezvislosti.

Dobrava vak v roce 977, ve vku asi 45 let, umr. Je pochovna pod hlavnm oltem hnzdenskho kostela. Jej smrt jist tce zashla jej nejbli rodinu (nejstarmu z dt Boleslavovi bylo teprve devt let) i pbuzn na praskm knecm dvoe. Hor vak bylo, e nepzniv ovlivnila i esko-polsk vztahy.

Mek se toti v roce 980 znovu oenil. Tentokrt si vak vybral dceru skho sprvce dobytch slovanskch zem, Dietricha z Haldenslebenu, Odu. Spory mezi eskm knetem Boleslavem a druhm biskupem Vojtchem pak pisply k tomu, e se Mek v roce 990 s podporou e zmocnil Slezska a odtrhl je od eskho knectv. Mezi dosavadnmi spojenci tak vypuklo krut neptelstv, kter ovlivnilo vzjemn vztahy obou tchto zem na dlouh desetilet dopedu.

LITERATURA:

Zdenk Petr: Prvn esk mince, Set out, Praha, 1998

Milo olle: Od svitu kesanstv k sv. Vojtchu, Praha 1996

apka, F.: Djiny zem Koruny esk v datech. Praha 1998

B. Krzemienska: Betislav I. echy a stedn Evropa v prv polovin XI. Stolet, Garamond 1999

Kosmova kronika esk, nakladatelstv Svoboda, Praha1972

Josef emlika: Pemyslovci. Jak ili, vldli, umrali. NLN, Praha 2005

Tetk, Duan: Potky Pemyslovc. Vstup ech do djin (531-935). NLN, Praha 1997

Z. Kareov, J. Prak: Krlovny a knny esk, nakladatelstv X-Egem, Praha 1996