Obuv pro Svatopluka a jeho bojovnky

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 26. 04. 2006

Pi rozmachu Velk Moravy za Svatopluka I. vyvstv otzka, jak mohl vldce zsobit sv vojky jdlem, zbranmi, nebo teba obuv. Kde byla vrobn centra Velkomoravsk e? Oficiln archeologie mnoho odpovd nezn...

Mohutnost armdy velkomoravskho panovnka Svatopluka udivila letopisce Anl kltera Fuldy tak, e ji popsal slovy: Vvoda Svatopluk v taen do Panonie vldl takovm mnostvm, e na jednom mst bylo vidt jeho vojsko pechzet od svtn do zpadu slunce. Odhaduje se, e ml 8-10 tisc jezdc, 25 - 40 tisc pch a vce ne 1000 voz. Kvalitn obuv s pevnou podev byla na vlenm taen nutnost. Trn v chodidle vojka z boje vyadil. Okovan bota byla tak innou zbran v boji mue proti mui. 50 tisc pr obuvi a velk mnostv ke na postroje i opasky pedpokld velkou a specializovanou vrobn kapacitu. Pedpokld se, e nrody barbarika pouvaly obuv pevzatou z mskho vojenskho sandlu. O mskch koeluzch a obuvncch toho vme hodn. Nala se cel dlna i s pracovnky v Pompejch, zasypanch vbuchem Vesuvu. msk zkony zaazovaly boty mezi atributy hodnosti. Mulleus byla pvodn obuv krlovsk, ale pozdji i vtzn vojevdci mli prvo ji nosit pi triumflnm prvodu. Na tlust podevi mla svrek z erven usn. Takovou obuv m na kyrilikou psanm textu ze 13. stolet i Svatopluk. Sentoi nosili calceus senatoris z ern usn. tymi emnky byla pivzna a do pl ltek a nemla dn pezky. Svobodn oban nosili calceus, stevce, jejich holen mly bohat nrovn a podrku ze siln ke. Na venkov se pouvala vpedu oteven bota compagnus a do det a snhu vysok perones, zhotoven z ern usn. Bojovnci legi pouvali vojensk sandl, jeho podstatou byla velmi siln podeev, asto pobit heby, kterch bylo a sto. K n byla piita use svrkov, kter vybhala v etn emnky. asto byla mezi podev a svrkem jet tet, z tuh usn, nebo pergamenu zhotoven stlka. Svrkov ke byla rozezna do emnk, kter podeev bezpen pipevovalo k holeni. emnky zvan caliga daly tto obuvi jmno caliga militaris. Jej obliba csaem Gaiem, vedla k jeho pezdvce Caligula, tedy botika. Histori zpracovn ke se u ns zabval zejmna profesor Kubelka. Pro obdob nejstarch slovanskch stt vak nenael dn informace. Ke je organick materil, kter podlh zkze. Proto se nachz jen velmi vzcn, pedevm v bainatch a trvale mokrch vesovitch. Pobl Hannoveru se v bain nala bota pochzejc z 2. stolet po Kr. Byla vykrojena z jednoho kusu ke. V horn sti pechzela do emnk, nebo byla zdobena zezy. V patn sti byla rozezna a seita, podobala se mskmu sandlu. Fragment obuvi byl nalezen tak u kltera Lorch. Pochz z karolinskho obdob. Zachovala se jen st siln podeve a zdoben jazyk. etn nlezy nkon emen a ostruhy jezdeckch druin naznauj pouvn siln ke. Pro vstroj armdy muselo pracovat velk emeslnick stedisko. Vroba spodkovch, silnch k na podrky obuvi i emeny byla strategick, obtn a zdlouhav. Jet v prvn polovin dvactho stolet se podrkov usn tslily a ti roky. Nazvaly se esk tetice. Tradovalo se tvrzen, e jak dlouho se podrka in, tak dlouho vydr. Pokusili jsme se zjistit, jakou technologii zpracovn ke nai pedkov pouvali. Krystalizan jdro Velk Moravy tvo horn st Dolnomoravskho valu, porostl Doubravou, dubovm pralesem. Proto mli jist dostatek dubov kry, kter obsahuje kvalitn inc tslovinu. Nzvy dubek, duben i dubovn pro tsloinn k naznauje pouit dubov kry, nebo dubnek. Tak v rutin je termn dubljenie pouvn pro vydlvn ke.





Analzy archeologickch nlez k.
Z Velkomoravskho obdob jsme mli k dispozici tyi nlezy fragment ke. (A) Kousek emene (hrob 19/48) a (B) st koeiny (hrob 226/51), kter nalezl Hrub ve Starm Mst. V Mikulicch byl nalezen (C) fragment tmavohndho tvaru, povaovan za tslenou use (K 1123/67). tvrt fragment (D) byla zachovan st koen pochvy noe z velkomoravskho pohebit, nalezenho v Potorn u Beclavi (Kavanov 1988). Analzy nm pinesly jen skrovn informace. Pomoc infraerven spektrln analzy bylo prokzno u emene tsloinn, ale nepodailo se prokzat druh pouit tsloviny. Pvodn vlastn ertem pronesen poznmka, e jedin monost je velkomoravskou koelunu najt a mikroskopickmi snmky prokzat druh tsloviny, se nakonec ukzala spn. Na archeologickch lokalitch se toti asto nachzej objekty, jejich el nebyl uren. Domnvali se, e jde o jmy skladujc potraviny, odpadov, technologick, nebo snad i latriny. Snad by nkter z nich mohla bt tak inc jma velkomoravskho koeluha.




HOH jmy a elektronkov rastrovac mikroskop.
Elektronov mikroskopy a potaov technika pinesla vznamn pokrok pro plastick zobrazen velmi malch artefakt. Pokusili jsme se ji vyut k naemu ptrn. Nezaazen jmy se zeteln v ternu jev tmavm zabarvenm. Pracovn je tehdy nazvali HOH jmy. Nzev znamenal hndou organickou hmotu. V arelu Mikulickch Val, byly v prbhu dlouholetho plonho vzkumu z takovch objekt odebrny vzorky hnd hmoty ze dna jam a ukldny do skladu. Systematicky jsme je snmkovali japonskm mikroskopem Joel.. Rastrovac mikroskop m oproti ostatnm mikroskopm obrovskou hloubku ostrosti. Pravdpodobn jsme byli vbec prvn, kdo pouil tuto techniku ve archeologii. Snmky ukzaly pekvapiv velk mnostv informac, kter lze z hndav hlny neznmch jam zskat. Mikrostice organickch materil zachovvaj pekvapiv dokonale morfologii kost, rostlinnch tkn, ivoinch tkn, zbytk mineralizovanch hub, plsn a podobnch ltek. Pekvapiv bylo, e amorfn hnd ltka pod velkm zvten ukzala i typick zbytky svaloviny, na n byly zachovan struktury myosinu a aktinu. Koeluskou inc jamou se ukzala HOH jma, z n byl odebrn vzorek . 1648 z roku 1967. Jma mrn ovlnho tvaru 1,3 x 1,0 m, byla hlubok asi 1m. Nachzela se jako posledn st ady chatek vojensk druiny na pedhrad. Leela na behu vodnho ramene a splovala tak pedpoklad, e ke s dobovou krou byly zaplaveny spodn vodou. Jmu naplnili stdav vrstvou dubov kry a koeinami mench zvat. Zkouman vzorek obsahoval koeiny ps. Zejm zstala zapomenuta po zniku lokality. Pedpokldan doba inn tchto lehkch k byla asi 3 msce. Nlez del a krojidel v bezprostednm okol jmy naznail, e koeluh vyroben usn tak dle zpracovval. Kostn pedmt povaovan do t doby za velkomoravskou brusli, se ukzal jako koedln hladtko, v pozdjm stedovku nazvanm fidlovaka. Tato jma vak nebyla schopna vyiovat siln podrkov usn. K tomu byla potebn soustava destky i vce jam, zpravidla umstnnch v kruhu. Uprosted bvaly louc jmy a palek na mzden a odchlupovn. Ke se pi inn petahovaly do sousedn jmy v tomto kruhu v opanm smru, ne dubov kra. Tento protiproudn systm je nezbytn pro dostaten proinn siln hovz ke i dnes. Tsloviny reaguj s blkovinou ke a proniknou jen nkolik mm silnou vrstvu, nebo vypln porzn strukturu a zabrn pronikn tslovin do stedu holiny. Proto se vkldaj holiny do lzn ji vyerpanho tsla, jeho mn reaktivn sloky pronikaj do hloubky ke snadnji. Dnen technika pouv k urychlen pronikn syntetickch tslovin i mechanick efekt. Stle se vak nazv jmovm innm, akoliv mchakov stroje vybaven potai maj k jamm pedk dnench koeluh velmi daleko.


Mikroskopick snmky nlez k
Snmky ukzaly, e use emene (A) byla na lci oetena ntrem krv. Masivn zachovan krvinky savc i ptk naznauj, e se ntr krv pouval i pro oeten usn ped uloenm nebotka do hrobu. Pylov zrna ohnice naznaovala, e byl pohben pravdpodobn v kvtnu. Zachoval krystal kuchysk soli a zrnka vpna dokldaj, odchlupovn vpennm luhem, pi inn se pouvala kuchysk sl. Zachovan st pouzdra noe (D) ukzala, e bylo seito ze dvou usn, mezi nimi se nachzela amorfn hmota, kter ob usn slepovala. Druh koeiny (B) byl uren jako vydra n a po zdlouhavm systematickm snmkovn 134 zvecch druh. Soubor snmk jsme vydali tak knin jako Atlas vlasu koeinovch zvat a potaov program pro uren druhu koeiny na CD (Fur skin www.hypro.cz ). Plon materil povaovan za tslenou use z Mikulic (C) byl ve skutenosti pletenou textili z rostlinnch vlken.




Velkovrobn koeluna
Pokusme se odhadnout velikost vrobn jednotky schopn zsobit armdu Svatopluka dostatenm mnostvm spodkovch usn pro vstroj armdy. Pi odhadovan ivotnosti spodkov usn na podrce asi 3 roky, stejn dob inn, spoteb 6 8 dm2 na jeden pr a velikosti (tehdej) hovz ke asi 180 dm2, bylo nutn kadoron zapracovat asi 300 a 500 hovzin a a dvojnsobn mnostv lehkch k na svrky. Pedpokldme, e hovziny byly dleny na men sti. Takov vrobn kapacita by mla mt nkolik destek incch jam. Ron spotebovala 7 a 20 tun dubov kry. Pro udren vody v jamch bylo vhodn zejmna msto pirozench jl a vysok hladiny spodn vody na vt ploe. Pi rekonstrukci popisu cesty perskch kupc a leteck archeologick prospekci jejich orientanch bod jsme nali trasu moravnho brodu v prostoru od Sudomic k Rohatci a velk vrobn arel. (Viz www.wogastisburc.com) Mimo elezsk vroby zpracovval zejm tak sklo, keramiku, textil a ke. Pedpokldme, e zde byla tak soustedna koelusk vroba. Jlov vrstvy, nzk hladina spodn vody a dostatek dubov kry odpovd pedpokladu pro takovou emeslnou vrobu. Pi podrobnm przkumu desetitisc objekt na leteckch snmcch jsme nali kruhov systm jam, kter by mohl bt hledanou vrobn jednotkou. Nlez kostnho hladtka usn to tak podporuje. Profesionln archeologov zatm o lokalitu neprojevili zjem. Souvislost s impregnac obuvi vak naznauje vrobn objekt u Ratkovic, kter byl v roce 2005 nalezen pi szen stromku. Ukzalo se, e lo o kombinovanou dlnu, kter vyrbla suchou destilac devn dehet a na dalm ohniti jej zpracovvala do dalch finlnch vrobk. Devn dehet spolu s velm voskem a ivoinmi tuky za tepla tvoil vodovzdornou sms, kter slouila impregnaci ke vojensk obuvi, nazvan juchta. Slouil i k vodovzdorn impregnaci rybskch st, lan, emen a podle nkterch pramen i pltnch pltnek, pouvanch jezdci. Slouily jim nejen k ochran ped prachem a detm, ale i k odvrcen p a runch zbran. Pltnkou zachycen hrot psobil na dlouh pce a pltnka tak dokzala zmnit smr letu p i vrhanch kop. Ostatn takov pltnky, roztrhan v bitvch na cry zvan fanfrnoch, jsou soust klasickch heraldickch erb dodnes. Letos uplyne 100 let od postaven pomnku lesnkovi Bechtelovi u Bzence. Pipomn jeho zsluhu na optovn zalesnn Moravsk Sahary. Vyslovili jsme podezen na to, e stalet intenzivn vroby zpsobilo katastrofln odlesnn stalet Doubravy a vznik tto psen pout. Pamtnk by si zaslouili tak dvn, neznm hutnci, kovi, koeluhov a hrni. Vrobn arel by si vak zaslouil vt pozornost profesionlnch archeolog.







Obrzky; lep v galerii
01 Svatoplukovy erven boty
02 msk obuv
03 Velkomoravsk nlezy k
04 HOH jma
05 Mikroskopick snmky materilu HOH jam
06 Snmky ke psa a dubov kry
07 Fur Skin Atlas
08 Leteck snmek arelu monch incch jam na obilnm porostu
09 Vrobn objekt zpracovvajc devn dehet
10 Pomnk Bechtela byl postaven prv ped 100 lety