Zhada rodu znamen re.

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 11. 04. 2006

V pedchozch statch jsme hledali Svatoplukovo sdlo podle popisu cesty Perskch kupc metodou leteck archeologie z dlkov zench model. Viz tak www.wogastisburc.com Navrhli jsme cl uvnit krteru Nkla v okr. Hodonn. Nlez trasy moravnho brodu, tboi na obou bezch u Sudomic a Rohatce, objev velkho vrobnho arelu s vznamnou hutnickou produkc, kter sahal od Rohatce pes Ratkovice a na vrchol Nkla, kultovn msto, kde uctvali ohe. Na tomto loisku uhlovodk jsme objevili siluetu velk stavby, o n jsme vyslovili podezen na monou Metodjovu katedrlu.

Zd se, e mnoh mstn nzvy zachovaly vznamn mohylovit tvary vvr uhlovodk jako Sedmiroh, Rohot, Trnovec, Rohatec, Cnov, Trnava, podobn jako zobrazen roh na erbech arcibiskupstv a znak okolnch osad a mst. Podporuj to jinak nejasn nzvy Metodjova sdla z Pasovskch list, Oguturum (asn krter) Soriguturum (vteck krter), Seclavia (Trnava), Sedavia (kiv msto, (nmecky Krumm), Krummlov, Krumv, Kremsier aj. Ve shod jsou i znaky rdel, r, nebo no v peetch mstnch obc, ba i mstn nzvy trat (lebky), a kapliek (Maria z lebku a podobn). Rodovou tradici Mojmrovc zejm zachoval tak jeden neznm cizinec.

Curt Eugen Tarnowski
Tento u ns tm neznm dnsk lka poslal sv genealogick studie rodu pn ze lebku na nae historick pracovit nespn. Proto je vydval nmecky v Deutsches Familien Archiv Verlag Degener und Co. Neustat a.d. Aisch. Svazek 47 (1971) Der Ursprung der Tarnowski sonst Trnawski aus Opatovitz bei Wischau in Mahren, Band 62 (1974) ber Tarnowski in Mahren im 16. und 17. Jahrhundert, Band 67 (1977) Weitere Forschung uber Ursprung der Tarnowski a Band 77 (1982) ber das Spatengeschlecht Tarnowski in Mahren. O jeho prci jen strun informoval L. Hosk (1947) ve Vlastivdnm vstnku moravskm (VVM 2 str. 208) a (kriticky) M. vbensk (1973, VVM 25 str. 90-91) a tent k dalmu svazku (1977 VVM 29 str. 350). Kritika M. vbenskho stoj za zmnku: Hutn vsledek dlouholetch genealogickch studi dnskho flkae vychz z rodovch povst a sna se prokzat spojitost svho rodu se zemany z Trnvky a Bruperku, kte byli erbu re. Pipojuje spolu s cennmi fotografiemi dokument a peet vklad o rodu a naznauje pvod z 12 tho stolet,souvislost s rody v Bavorsku a domnv se, e nevymely konen se dovolv znmho genealoga J. Pilka o socilnm sestupu lechtickch rodin v 15. a 16. stolet. Pilek zamuje pinu za nsledek toto pozorovn je sprvn a m pro genealogy za nsledek, e mus s nejvt skeps posuzovat jakkoliv pokusy o zjitn lechtickch pedk, kter se opraj vce o domnnky, jakkoli velmi pravdpodobn, ne o fakta.)





Anglick heraldik Anthony Wagner nazval heraldiku tsnopis historie. Nejstar znaky rod byly asto t. zv. mluvc. Piktogram v nich nahrazoval psmo. Vojevdci mli zdaleka viditeln znamen na vrcholu pilby. Heraldikov ho nazvaj klenot. Tak bojovnci se liili znakem na vrcholu pilby, nebo apky. Kdy jsme v roce 1980 analyzovali prof. Hrubmu vrcholov otvor torza velkomoravsk pilby, nalezen ve Starm mst u UH, mikroskopick snmky prokzaly pav pe. (Rekonstruce tto pilby v brnnskm Moravskm museu, je dnes nepesn opatena pem dropa). Heraldick spojen re, rodovho pvodu ze lebku, Trnavy a pohansk krlovsk koruny z pavho pe v prci Tarnowskiho je s na hypotzou natolik shodn, e tm vyluuje nhodu. Zejmna proto, e vedle moravsk vtve nael stejn erb i nzev rodovho sdla rodu, kter me pochzet od bavorsk vtve Svatoplukova syna stejnho jmna.

Vsledky ptrn dnskho lkae
Praddeek Curta Eugena Tarnowskiho (*14.5.1906 + 1992) Bartolomj Trnavsk se narodil 24. 8. 1810 v Opatovicch u Vykova. Matka Eva Amilon byla lechtina (*11.3. 1883, + 15.3.1967). Podle Band 67/77, Nmeckho archivu rod byli mezi jejmi pedky dnsk krl Knud, dcera Jaroslava I. Novgorodskho, ba i svat Ludmila, patronka ech. To byl zejm motor, kter pohnl Tarnowskiho. Chtl prokzat otcovy lechtick pedky na Morav. Jejich sdlo se nazvalo lebek. Leelo v njakm lebu, jak naznauje nmeck nzev von Graben. Erbovn znak byl zlat r, nebo radlika v modrm poli. Byl to t. zv. mluvc znak. Rad-, radlice, rdlo i r odvozuj etymologov od rhy, labu, brzdy. V ervenci roku 1932 piletl C. E. Tarnowski z Dnska na Moravu. Na letiti ho oekvali profesor Ladislav Hosk, znalec moravskho mstopisu, Josef Pilnek, odbornk na staromoravsk rody a lingvinista Alois Ferulk, genealog pn z Boskovic. Mli pipraveny vsledky ptrn, pi nm na Morav prozkoumali 386 svazk katastrlnch registr, 350 farnch matrik, prakticky vechny soudn knihy mnostv zpis cechovnch spolk. Velkou prci pitom vykonal zvlt A. Ferulk, specialista na problematiku psma. Bez nho by se, jak p Tarnowski, kudrlinkami a okrasnmi psmeny vyperkovan listiny, pln rznch gramatickch prav a chyb nedaly vbec pest. Vsledek potvrdil, e rod pn ze lebku, je psemn doloen. Popsal ho ji August Sedlek v Atlasu erb a peet esk a moravsk lechty. Ve svazku I., uvd: z lebku (msto se nepodailo urit) M 73r. Znak r, radlika. Ve svazku IV., je znak doloen v dokladu Tr 1301 (Sttn archiv v Tebo). Listina Unka z Majetna, sepsan 27. 7. 1354 m pee Oldicha z lebku, syna Jeka Kokora, perovskho purkrabho. Tak psedc olomouckho soudu Jan Kokor ze lebku pouval stejnou pee. V roce 1371 daroval markrab moravsk Jan sdla Kladnik u Perova a Kokory bratrm Ulrichovi, Daminovi a tpnovi. Ti vichni peetili znakem re.. Pilek soud, e Luderus z Kokor pochz z vtve matky, nebo rod Kokor m ve znaku zubatou ze za n jsou lvi s ocasy. Zatm co osady Kokory, Prosenice a Kladnk jsou na Morav znmy, podle Hoska nen znmo dn sdlo na zem Moravy a ech, se jmnem lebek. Tak Pilek mnil, e lebek jako sdlo na Morav je neznm. Ulrik ze lebku se pozdji pe z Prosenic, jako jeho synov Petr a Janek. Ten zemel v roce 1368. Jeho brati Ulrik a Petr prodali Prosenici v roce 1374. Ale kdy se Damin stal psedcm biskupskho soudu v Bruperku na vchodn Morav, je v soudnch spisech uvdn jako Trnawsky. Jeho syn Ulricus de Kladnik, biskupsk sprvce, je psn v roce 1388 Nikolaus v. Trnauia. Pozdji se ji astji uvd jmna von Trnawka, nebo Trnawsky, Tarnowski a Trnowski. Nejznmjm pslunkem rodu Trnawskch je zejm Arkleb Trnavsk z Boskovic. Ten byl syn Ulricha von Trnawka a Katariny z Petwaldu. V roce 1511 obdrel od eskho krle, Vladislava II. Jagelonskho hrad Buchlov, za pomoc v boji proti Turkm. Brzy (r. 1520) ho vak prodal erotnm. Podle tohoto przkumu je zejm, e poloha zhadnho sdla pn re lebek nebyla ji ve 13. stolet znma. Jeho pslunci jsou bezvznamn, dokonce i uteenci, nebo hnanci. Rodokmen, kter se sna o vystopovn rodov posloupnosti mezi pny ze lebku a Trnavskmi vyuil dv zvltnosti, nalezen pi przkumu materil. V rod se pouvalo pravidlo, e nejstar syn dostval kestn jmno po ddovi z otcovy strany, druh po ddovi z matiny strany a dal obvykle jmna svtc. Dal pomckou byla pezdvka Honyk. Ta se vyskytuje u ady pslunk rodu. Na pklad v dokladu Kuny z Boskovic je Flchtling Georg Honyk sonst Trnawsky. V nejstar pozemkov knize Ddic je v roce 1647 zapsn nabyvatel nemovitosti Jirzik Honyk, jinak Trnawsky. C. E. Tarnowski doshl svho cle. Msto ptrn po pvodnm sdle lebek se spokojil s Trnawkou u esk Tebov.





Bavorsk vtev
Pi dalm ptrn se zamil na okol Pasova. Pi ptrn v okol Pasova, nael Tarnowski shodn znak re spolu se sdlem von Graben, kter je shodn s tvarem ze lebku. Kneschke zaznamenal tento rod tak v Tyrolsk sti Rakouska. V r. 1423 byl Andreas v. Graben Hauptman v Ortenburgu (Pasov). Ulrich v. Graben byl zemskm hejtmanem ve trsku koncem 15. stolet. (Pozn. autora. Nali jsme erb rodu znamen re s oznaenm von Graben tak ve Znojemskm hrad. Nachz se na pozlacenm tcu, zhotovenm druhotn z nhrobnho npisu, dnes je vystaven ve vitrin hradnho musea). Zobrazen peet Wimprechta von Graben z okol Pasova a dal v Tyrolch a vcarsku m zeteln klenot koruny z pavho pe. Pv byl rozen ji od doby ma. Pv je tak znakem rodu Petwald, pbuznch Tarnowskm. Polsk vtev rodu Tarnowskich m v modrm erbu zlat slunce a msc. lut kotou na modrm poli pavho pe pestavoval slunce na obloze. To byl pohansk kult zemdlskch nrod, slunce a msc. Tak byzantt panovnci mli csaskou korunu s pavmi pery. Mnoh velkomoravsk perky maj motiv pva. Po vnitnch bojch mezi Mojmrem II. a Svatoplukem II. se uchlil mlad syn Svatopluka do okol Pasova, spolu se svou druinou. Takovou spojitost zachytila i tradice rodu Ditrichtejn, kte od nho odvozuj svj pvod. Jejich erb je pitom dosti podobn dvma radlikm. R spojen s pohanskou symbolikou kultu slunce byl ve sv podstat rem ertovskm. Nejstar moravsk legendy o krli Jemnkovi se spojuj s jeho sdlem ertoryj. Takovou legendu o sdle starch panovnk zachovaly i polsk legendy. nazvaj je rtoryja. Znme tak mnoho mstnch jmen tohoto nzvu. Tradici rdla zachoval jako nejstar rodovou symboliku pro Pemysla Ore kronik Kosmas. Ten, nm zejm (jako souasnk tchto dj) zapsal i historickou situaci, kdy byli moravt lechtici svch sdel zbaveni. K roku 1055 uvd, e vvoda Spytihnv (II.) poslal naped k velmom t zem (Moravy) list, v nm jmenovit vyzval ze vech sdel ti sta mu, kter znal jako nejlep a nejvzneenj a nadil jim pod ztrtou hrdla, aby mu pijeli naproti do msta Chudimi. Muov vyplnili rozkaz a ji za strn branou u Hrotova pili vvodovi vstc. (Dlouho marn ekali a proto mu li naproti!) Ten rozhnvav se, e nepili na stanoven msto, rozkzal je ihned zajmout a spoutan uvrhnout do vzen po jednotlivch hradech v echch. Kon a jejich zbroj rozdlil mezi sv lidi a thl dle na Moravu. Sdla i pozemky Moravy vyvlastnil ve prospch Pemyslovc. Zejm se Pemyslovci po vyvradn Slavnkovc a Vrovc se zamili na potomky Mojmrovc. Soust tohoto penesen koruny do ech bylo zejm i vyhlen mlen o Velehrad a Metodjov chrmu, kter dodrel i Kosma, kter adu povst tranformoval na rod Pemyslovc. Velk Msto bylo dobyto a vypleno zejm ji v roce 1015. Svd o tom kronika Thietmarova: (esk vvoda Oldich napadl velk msto Busink a zajal v nm nemn ne tisc mu, krom en a dt. Msto zaplil a vrtil se jako vtz. Oldichovi pomhal nmeck krl Jindich II. I kdy poloha msta Busink nen jednoznan uren, mohl to bt nzev msta vron uhlovodk (bzdie bylo podle Machka halasn vypoutn vtr a dalo nzev i Bzenci a sti Vracova Bzinec). Oldichv syn Betislav, ktermu pedal Moravu, tam zaal razit sv mince, na nich je zobrazen s krlovskou korunou s pavho pe. Rub obsahuje jmna sv. Petra a Klimenta, velkomoravskch patronci.



Existoval rodinn archiv pn ze lebku?
C. E. Tarnowski odjel z Brna do Opatovic u Vykova, kde prv vrcholily n. Shromdil pslunky rodu a podil jejich skupinovou fotografii. Opatovice navtvil ji pi sv prvn cest na Moravu. Ve sv vodn prci pe: V roce 1929 jsem pijel po prve do rodit mho ddeka. Navtvil jsem 78 letho starostu Opatovic, pana Trvnka, jeho matka byla rozen Trnavsk. Vylo najevo, e praddeek Bartolomj Trnavsk, kter zemel roku 1882, zanechal truhlici s rodinnmi dokumenty. Bohuel cel jej obsah byl splen. Przdnou truhlici od ervoto jsem vidl, co mohu potvrdit na sv svdom. Zajmav je, e o truhlici existuj jet dal svdectv. Dopis pplk. Viktora Trnavskho (vyznamenanho 28. jna 1998 presidentem Vclavem Havlem), odeslan ze ternberku 10.4.2000. V. Trnavskmu do Brna. Pe: ...do Opatovic opravdu v havm lt asi roku 1933 pijel pn v tmavm obleku a klobouku na hlav. Vidt takovho lovka o nch byla svm zpsobem rarita. ... jako mal kluk si pamatuji, e jsme si hrvali si na pd, kde byla okovan truhlika, dost zdevastovan a v n rolky ovzan stuhami a na nich velk peet.. Text byl psan takovmi heraldickmi psmeny. Koncem dvactch let jsem zjistil, e u tam nen. Staenka mi ekla: co s krmy, rozsekala jsem to a hodila do pece.