Bitva ech proti Frankm v roce 849

Autor: Tekla <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 27. 03. 2006

aneb nahldnut do djin ran stedovkch ech

trnct eskch vvod poktno

echy, rok 845.
Po oslavch zimnho slunovratu se na neznmm mst v echch schz trnct nejvznamnjch vvod i knat, aby se odebrali na cestu ke dvoru vchodofranskho krle Ludvka II. Nmce. Bohuel, jmna onch mu neznme, ani pesn cl jejich cesty, ale odhaduje se, e krl tou dobou pobval v bavorskm ezn (Regensburg). V lednu pichz prvod ech ke krli a oznamuje mu neobvykl poadavek. esk knata se rozhodla nechat dobrovoln poktt. Samotnmu aktu pedchz jednn s Ludvkem II. 13. ledna 845, tedy mimo crkv stanoven termny, jsou et vvodov poktni. Jak bylo eeno, ei se pro tento vskutku "djinn" in rozhodli "dobrovoln", ili pod tlakem politickch udlost, kter v tu chvli cloumaly Evropou. Historick zznamy onu udlost zachytily takto: "Ludvk trncti z (celkovho potu) knat ech, kte dali o pijet kesanskho nboenstv, vyhovl a v oktv Epifanie je pikzal poktt." (Fuldsk anly k roku 845)
Podle dnench badatel tento narychlo pijat kest svd o obav eskch knat z Ludvka II., avak je stejn dobe mon pedpokldat, e obdobn respekt mohli mt pedstavitel eskch kmen i z moravskho Mojmra. Ze zprvy tak podle souasnch historik vyplv, e se nejspe nechala poktt tm cel elita tehdejch ech, protoe na zklad informac tzv. Geografu bavorskho se usuzuje, e echy mly ve 40. letech 9. stolet jen 15 hradi, kter mohla bt zrove sprvnmi stedisky jednotlivch eskch kmen. Nemus to vak bt tak pln pravda, ostatn nadchzejc udlosti spe napovdaj, e pechod ke kesanstv a zrove poddn se vchodofranskmu panovnkovi se netkal celch ech a navc byl jen "chvilkovou" zleitost. Onch patnct knat mohlo prost patit pouze k nkolika (tem pti?) nejvznamnjm eskm rodm.
Co pesn bylo pedmtem jednn ech s vchodofranskm vldcem, zstv ve hvzdch. Patrn se ale jednalo o urit zruky mru. Za pijet ktu oekvali Boheman (i alespo jejich st) ochranu ze strany e (ped km vak?), ale rovn se nejspe zavzali k odvdn poplatku za mr. Jen tak mohli zaruit svmu lidu ivot v relativnm bezpe ranho stedovku.

Rostislav dosazen na trn

Pt rok ubhl v echch v klidu, ale situace na Morav se ponkud zkomplikovala. V roce 846 (mon u o nco dve) nejspe zemel kne Mojmr a na Morav vypukly arvtky o jeho trn. Akoliv - podle vkladu nkterch starch historik, zejmna nmeckch - mohl bt jet na ivu, ale pestal se chovat tak, jak Frankm vyhovovalo. Kadopdn Morava zaala nabrat smr k vlastn samostatnosti a to se vchodofranskmu krli krajn nelbilo. "Ludvk (...) vythl kolem poloviny msce srpna s vojskem proti moravskm Slovanm, kte vyvolali vnitn rozbroje. Zde uspodal a urovnal ve podle svho uven a vvodou jim ustanovil Rostislava, synovce Mojmrova. Pot se vrtil pes echy s velkou nesnz a velkou ztrtou svho vojska." (Fuldsk anly k roku 846)
Pi prchodu eskm zemm byla tedy vojska Ludvka Nmce napadena a to tak, e utrpla drtivou porku. Co vak bylo pinou nhlho toku ech je stle otzkou, nad kterou historikov krout hlavami. Nejvce se piklnj k vysvtlen, e esk knata byla taenm Ludvka na Moravu a vmovnm se do jejch internch politickch zleitost pobouena, protoe oekvala, e kesansk stt, jako Morava a te i echy, bude povaovn za svrchovan a bude podobnch zsah ze strany e ueten.
Na cel vci mi ale pipad zajmav zejmna otzka, kudy pochodovalo nmeck vojsko u pedtm na Moravu. D se toti pedpokldat, e to bylo rovn pes echy, protoe krl ml na Moravu smovat z Polab. Pro tedy echov Ludvkovi prchod svm zemm povolili? Museli pece dobe znt cl a el jeho cesty. Vojensk konflikt, ke ktermu dolo pi Ludvkov nvratu v echch mohl bt tedy vyvoln i dalmi dvody. Mohl to bt napklad nesouhlas se zpsobem, jakm Ludvk "uspodal a urovnal" zleitosti na Morav; mohlo to bt chovn Ludvkova vojska na zem ech, kter pekraovalo dohodnut rmce (z novodob historie dobe vme, jak se dok chovat "sptelen" vojska na zem, kter povauj za vlastn); dvodem ale mohla bt i snaha franskho vldce ovlivnit situaci v echch dosazenm njakch svch lid i jeho poadavky na vi poplatk, kter ei povaovali za pemrtn. V neposledn ad to mohla bt i skutenost, e mezi echy propukly vnitn rozbroje pot, co se jejich st rozhodla pro pijet kesanstv, zatmco druh st setrvala u sv rodn vry. Prost, tch dvod mohlo bt daleko vce, jen je te tko meme zptn deifrovat.
Nen jasn, kde byl Rostislav pedtm, ne byl Ludvkem dosazen na trn. Mon psobil na Morav jako sprvce nkter sti zem, mon byl vak nucen po smrti svho strce Mojmra uprchnout do e, aby zachrnil svou ki ped mocichtivmi pbuznmi, nebo zde mohl dokonce pobvat ji del dobu - jako rukojm i exulant, podobn jako napklad Pribina se synem Kocelem. Kadopdn se Rostislav Ludvkovi jevil jako dostaten loajln a snadno ovladateln, v em se nmeck krl tce pepotal.

Pamtn bitva ech proti Frankm v roce 849 a pbh bavorskho hrabte Ernsta

Lta 847 a 848. Vztahy ech s zstvaj napjat, dochz k opakovanm vzjemnm tokm.

Bavorsko, lto roku 849.
Krl Ludvk se rozhodl proti drzm echm zakroit. Sebral poetn vojsko a chyst se vpadnout do ech patrn ze severu, tedy Naklovskm prsmykem, odkud vede cesta k zemsk brn. Avak tsn ped stanovenm termnem onemocn a proto vrchnm velenm skch vojsk pov svho ptele a nejvyho poradce ve vci vchodn politiky e - nordgauskho hrabte Ernsta. Spolu s nm pak k eskm hranicm thne i sprvce nov zzen Srbsk marky (Durynska) - hrab Thakulf a dal sk hrabata a opati se svmi oddly bojovnk.
Vojska dorazila v poetnm prvodu ped eskou zemskou brnu a rozbjej zde zkladn tbor. Chystaj se na pm tok na esk obrannn valy. "Vojsko uinilo prudk vpad na neptelsk nsep a odporem protivnka byli mnoz na obou stranch bez rozdlu ranni." (Fuldsk anly k roku 849)
Nastala krvav e se ztrtami na obou stranch, avak Frankm se nepodailo v prvn bitv eskou obranu pekonat. et vvodov se obvaj, e nevydr dlouho vzdorovat pesile neptel a nechtj dopustit drancovn zem. Dohodli se proto mezi sebou, e polou k Frankm vyjednavae s nabdkou rukojmch jako zrukou, e budou dodrovat dohodnut mrov podmnky.
Druh den je vypraveno poselstvo. Nesmuje vak k Ernstovi, jen setrvv v hlavnm tboe, ale k veliteli tocch oddl, Thakulfovi, kterho esk knata znaj osobn. Tko ci, zda ei vd, e sm Thakulf byl v bitv tce zrann a zda s touto okolnost nekalkuluj.
Poslov pichzej k Thakulfovi. Podle Fuldskch anl je durynsk hrab pijm "sed na koni, pedstraje zdrav", protoe vera utrpl prstel levho kolena a neme chodit. esk vyslance vyslechne a pislb tlumoit jejich nvrh ostatnm lechticm.
Thakulf mohl bt - vzhledem k vlastn indispozici - ukonen vojensk operace naklonn a v tomto smyslu mohla tak vyznt zprva, kterou jeho vyslanci doruili Ernstovi a dalm skm lechticm.
Sklid proto jejich pobouen. Dojde k hdkm a konfliktm mezi jednotlivmi vvody, kte li do boje s vidinou tunch zisk a nemn se monosti drancovat a loupit na eskm zem, jen tak lehce vzdt. Thakulf je obvinn z toho, e nerespektuje Ernsta jako vrchnho velitele a jedn o mru za zdy ostatnch. Nkolik franskch velmo (tko ci, zda byl mezi nimi i Ernst, ale pravdpodobn ne), se pak rozhodne pro akci na vlastn pst. "Ani se poradili s ostatnmi, podnikli rychl tok a zdvihli vlku proti neptelm usilujcm o mr a hned zkusili, co je platn statenost a smlost lidem nesvornm, kte se neboj Boha." (Fuldsk anly k roku 849)
Jak naznauje autor Fuldskch anl, vnitn rozpory se Frankm krut vymstily. Nkolik oddl skch vojk vyr do toku a opt se pokou ztci esk opevnn. Jene tentokrt se karta obrac. ei jsou proti nkolika mlo franskm oddlm v evidentn pesile, navc mohou dobe vyut hraninch ztaras a ternu, take jsou frant vojci rychle zasypni detm stel z luk a maj tk ztrty. Jejich velitelm nezbv nic jinho, ne zavelet k stupu. ei nevhali a zbytky skch oddl "neustle je vradce, pronsledovali a do tbora." Zbyl Ernstovi vojci, kte zstali v leen ped hranicemi, te jsou nhle i s veliteli svdky hrznho konce svch spolubojovnk, nebo ei "pmo ped jejich oima bezstarostn stahovali z padlch zbroj, m je tak podsili, e zcela pozbyli nadje na zchranu." (Fuldsk anly k roku 849)
Ve je nhle naopak. Ernst a jeho mui, ve snaze zachrnit ivot svj a svch lid a zajistit si bezpen stup, sami nabz etn rukojm svm neptelm, od nich jet ped chvl rukojm odmtali a daj o mr ty, jim ho prv sami odepeli. Velk fransk vprava, kter mla odbojn esk knata nauit poslunosti, tak kon neekanm debaklem a navc ostudou v i. "A aby se jim v jejich zpupnosti a domlivosti na vlastn udatnost dostalo jet vtho pohann, pihod se tho roku zanedlouho na to ve mst Hchst, je le v mohuskm zem, e zl duch sty jakhosi lovka stienho padoucnic prohlaoval, e byl vdcem ve vlce s Boemany a jeho spojenci byli duch zpupnosti a nesvornosti, jejich lstnmi pletichami obrtili Boeman Franky na tk." (Fuldsk anly k roku 845)
Ernst z Nordgau se zbytky svho vojska se po trpk porce vrac ke krlovskmu dvoru a sotva me ekat pochvalu od ptele Ludvka. Avak ani takto skandln nespch postavenm bamberskho vvody neotese. Alespo prozatm.

ei opt vtz nad Franky

echy, jaro roku 855
V nsledujcch letech esk knata pokrauj v odboji proti Frankm, take si vykoleduj dal vojensk zsah. Uskuten se zjara roku 855. skm oddlm opt vel bavorsk hrab Ernst. Ludvk mu zejm dal anci napravit si reputaci poramocenou debaklem z roku 849, avak ani tentokrt nordgausk vvoda svho krle nijak neosln. Jeho vojensk vprava sice neskonila tak oividnm fiaskem jako ped lety, avak o njakm spchu se rovn asi mluvit nedalo, protoe jej dn dobov zznamy nezachytily.

Ernst zataen do vzpoury proti krli

ezno, 6. duben roku 861.
Na krlovsk dvr byl svoln sk snm. Zased soud v ele s krlem. Souzen nen nikdo men, ne poradce Ludvka Nmce a zrove druh nejve postaven lechtic e, ctihodn hrab Ernst z Nordgau.
Podle obaloby se tento ven mu provinil vlastizradou. Spolu s nm jsou z tho zloinu obvinni jeho synovci, ti brati hrabata Udo a Berengar a opat Waldo. Jejich matkou je Ernstova sestra, otcem hrab Gebhart z Lahngau. Nejedn se o dn bezvznamn lechtice, naopak. Pochzej z rodu takzvanch Konrdovc a v budoucnu se jet vrazn zapou do djin Vchodofransk e (vnukem hrabte Uda bude krl Konrd I., ten se vak narod a v roce 881). Te sed skleni na lavici obalovanch a oekvaj vysok tresty.
Nen, bohuel, zcela jasn, co bylo pesnou pinou obvinn tchto mu a m konkrtnm se provinili. Nejble pravd je ale asi pedpoklad, e se jejich vlastizrdn ponn njak tkalo Ludvkovch zjm v zpadofransk i. Nasvduj tomu toti udlosti, ke kterm dolo krtce po vynesen rozsudku. Hrabata Ernst, Udo a Berengar a opat Waldo byli shledni nevrnmi a jako takov byli odsouzeni ke ztrt svho postaven a propadnut majetku.
Zatmco Gebhartovi synov okamit berou nohy na ramena a prchaj do Zpadofransk e pod ochranu Karla Holho, zstv star Ernst v Bavorsku. Asi si je jist svm postavenm. Leccos toti naznauje, e se po tku svch synovc sml vrtit na nkter ze svch statk. Ludvk Nmec m se svm starm dobrm ptelem soucit. Ernst svj hrabc titul sice definitivn ztratil, avak, a o tyi roky pozdji zeme, bude pohben v ezenskm kltee sv. Emmerama se vemi poctami, kter nleej tm nejvenjm a nejve postavenm mum zem.

LITERATURA: Duan Tetk: Vznik Velk Moravy. Moravan, echov a stedn Evropa v letech 791-871. Praha 2001
Milo olle: Od svitu kesanstv k sv. Vojtchu, Praha 1996
apka, F.: Djiny zem Koruny esk v datech. Praha 1998
Dmmler Ernst: Geschichte des Ostfrnkischen Reiches. Verlag von Duncker und Humblot Berlin 1865
Mhlbacher Engelbert: Deutsche Geschichte unter den Karolingern. 1896
Lubomr E. Havlk: Kronika o Velk Morav. Jota, Brno 1992