Seniorátní (stařešinský) systém

Autor: Jan Škvrňák <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Téma: Život ve středověku, Vydáno dne: 09. 10. 2005

Kníže Břetislav po sobě zanechal silný stát, ale také pět synů. To mohlo znamenat boje o trůn, proto vytvořil nástupnický systém.

Břetislav uzákonil seniorátní řád, ve kterém měl vládnout nejstarší člen rodu, který měl být schválen shromážděním všech Čechů ("prašlechtou"). Nebyla to žádná změna, v praxi to tak již probíhalo (Břetislav nastoupil po svém otci a strýci), nyní to už byl zákon, jenž měl být dodržován. Zároveň s tím rozdělil Moravu na dva díly, kde vládli mladší synové. Jaromír se stal pražským biskupem. Tak jeho synové ovládli celé české knížectví, ale spory mezi nimi celistvost státu narušovaly.
Když Břetislav umíral nechal k sobě na chrudimský hrad povolat zemské předáky, kteří slíbili, že prosadí nároky jeho synů na jejich úřady.
Stařešinský řád posiloval roli šlechty, která měla dbát o dodržování seniorátního řádu. Nástupnický řád se rozvinul do konečné podoby rozdělením Moravy. Tím mohlo dojít k rozmělněním země mezi jednotlivé rodiny, kvůli nadřazenosti knížete k tomu nedošlo. Knížetem se v odbobích nejistoty (nebyly vždy) stával, ten, který si získal nějvětší podpory šlechty (a lidu).
Seniorátní řád, který nepřímo zapříčinil období nestability (rychlé střídání vládců), zrušil až Přemysl Otakar I. Zavedl zásady primogenitury - dědictví po prvorozeném synu. Tehdy začalo silné období českého státu.
Použitá literatura: Josef Žemlička: Čechy v době knížecí